Nové číslo: GLB 2017/1

První číslo 22. ročníku časopisu Graeco-Latina Brunensia (22/1/2017) obsahuje šestnáct odborných příspěvků a recenze, oddíl Miscellanea je věnován poctě k významnému životnímu jubileu profesorky J. Nechutové. Tři články se věnují jazykovědné problematice: V. Martzloff a B. Machajdíková a se zabývají strofickou strukturou poetických nápisů z území staré Itálie (tzv. duenův nápis a pelignijský epitaf z Corfinia). D. Guasti se věnuje vývoji řeckých substantiv na –ίδης. L. Unceta Gómez analyzuje pragmatické funkce latinské částice abi, v textech Plautových komedií. Problematice latinské epigrafiky se věnuje R. Černoch, který pojednává o možné emendaci latinského epitafu CIL III, 4185 “quisquis {h}e(ris)” or “quisquis he(res)”. Příspěvek M. Ctibora se zabývá otázkou členění textu v edicích latinských autorů. Dva články pojednávají o antických věštbách a magii: C. Mondello se věnuje analýze dokumentace Delfských věšteb u Herodota a Oinomaa z Gadary. A. Salayová se zabývá analýzou zvířecích ingrediencí, obsažených v návodech řeckých magických papyrů. V. Kousoulini se se věnuje antické recepci Alkmána na základě papyrologické dokumentace (P.OXY. XXXV 2737). Antická latinská literatura je tématem článku M. Galzerana, který pojednává o scénách konce světa v Lucretiově básni De rerum natura. Další články se soustřeďují na témata z antické historie, byzantské literatury a historie a také novořecké lexikografie: J. Martínez se věnuje politickým následkům morové epidemie v Athénách; M. Hurbanič analyzuje anonymní vyprávění o obléhání Konstantinopole Avary v r. 626, dochované v díle Historia Syntomos. M. Husár se zabývá procesími a architekturou papežského Říma v souvislosti s pobytem Soluňských bratrů v Římě. P. T. Marciniak se soustřeďuje na Lukánovské cento, dochované v Ambrosiánském kodexu. H. Bohrnová zkoumá tzv. byzantská knížecí zrcadla, tedy poučná díla sloužící k výchově urozených mladých mužů. K. Knapková se věnuje lexikografickým experimentům A. Koraise a A. Gazise. Problematice učebnic latiny J. A. Komenského, vzniklých před spisem Orbis pictus se věnuje příspěvek I. Gusevové a V. Rybakova.