Dvě pražské přednášky



27. 2. 2009 se v Praze na ÚFARu uskutečnily dvě přednášky zahraničních hostů na témata z antické filosofie. Obě se týkaly zajímavých a ne zcela jednoduchých oblastí dějin filosofie a osobami přednášejících dávaly možnost seznámit se se světovým bádáním v oboru. Obě byly předneseny v angličtině. První z přednášek provedl prof. Gábor Betegh z Maďarska, druhou pak Jean-Baptiste Gourinat (bezprostředně navazovala).

G. Betegh působí na Central European University v Budapešti (Department of Philosophy), kde se věnuje dějinám antické filosofie (zejm. metafysika, kosmologie a theologie) s četnými publikacemi. J.-B. Gourinat pak působí v Centre national de la recherche scientifique (oddělení humanitních a sociálních věd) v Paříži.

Beteghova přednáška (The causal efficacy of the elements in the Timaeus) se týkala interpretace jednoho z nejobtížnějších Platónových dialogů, Tímaia. Pro usnadnění pochopení argumentům měl přednášející připravenu presentaci, která ilustrovala jeho úvahy o pronikání (resp. neproniknutelnosti) jednotlivých prvků. Tuto názornost považuji za pozoruhodný vklad do celé přednášky; vedle animací byly též využity možnosti techniky k ukázání pasáží z Tímaia se zvýrazněním relevantních míst. Popravdě kvalitní práce s technikou a presentací je často kamenem úrazu jinak hodnotných vystoupení.Prof. Betegh ukázal cestu, kterou se v tomto případě dát.

Přednáška se týkala pasáží z Tímaia, které pojednávají o povaze elementů a o tvorbě světa z nich. V podstatě jsme se pohybovali zejm. v pasážích 45c - 53b a 61 - 62.

Přednášející nejprve připomenul základní informace o elementech - jsou stvořené, tedy ne věčné; jsou složené a mají geometrickou strukturu (trojúhelníky). Čím více základních trojúhelníků je nutno ke vzniku prvku, tím je prvek těžší.

Dále bylo připomenuto i to, že chování (pronikání či neprostupnost) prvků je dáno mechanickou nutností, nikoli nějakou volní či rozumovou činností - čili to, že oheň dělí vzduch na dva ohně, je věcí automatického procesu, ne chtění atp.

Hlavní otázka přednášky pak byla, proč prvek nemůže pronikat jiným prvkem. Odsud se ale přednášející nejprve přesunul k zásadní otázce dějin idealistické filosofie: co tvoří tělesnost? Co je onou specifickou vlastností, která hmotnou věc dělá hmotnou věcí? Betegh rozdělil názory v dané době na dva typy: tělesné je trojrozměrné; resp. tělesné je trojrozměrné se specifickou vlastností (patrně neprostupnost - např. prázdný prostor je trojrozměrný, ale prostupný). Dle přednášejícího najdeme v Platónově Tímaiu onen druhý přístup - existují trojrozměrná, ale prostupná jsoucna (duše; prostor - "třetí druh", chůva, tvárná hmota, matka, to, v čem vzniká, schrána - Fr. Novotný). Tělesné je vždy trojrozměrné, trojrozměrné však ne vždy tělesné. Tím stojí Platón proti názorům stoiků či epikúrejců.

V Platónově Tímaiu jsou tedy zajímavé dva druhy interakce prvků - totiž mezi sebou (nemohou se pronikat - "causal relata cannot overlap"), resp. s duší a prostorem (mohou pronikat - "causal relata can overlap"). Přitom netělesné může být v kontaktu s tělesným, ale netělesné s netělesným ne (prostor - duše).

Takže odpověď na otázku z úvodu: základní trojúhelníky jsou neproniknutelné, prvky (z nich složené) tedy také, tudíž i tělesa. Samy trojúhelníky jsou kausálně inertní, ale co součást prvků vstupují do kausálních vztahů, do interakcí.

Dále se přednášející věnoval "nejdesinterpretovanější pasáži Tímaia" (A much Misread Passage of the Timaeus - Tim. 49C7-50B5 - H. Cherniss) - s tím, že souhlasí s Cornfordem proti Chernissovi. Jednotlivé prvky jsou "property instantiations". Pokud se nějaká část prostoru stane prvkem, přijme určitou vlastnost. Pokud by se některé prvky měly pronikat vzájemně, musela by daná oblast prostoru mít v tomtéž čase na tomtéž místě protichůdné vlastnosti, což je nemožné; prvky se tudíž nepronikají.

Další argument proti prostupnosti prvků je opřen o Tim. 53b - jestliže Démiurgos stvořil čtyři prvky jako krásné, jsou krásné samy o sobě. Průnik by byl škaredý, proto se prvky nepronikají.

Následnou diskusi řídil prof. Karfík (pořadatel přednášky), který také zahájil otázkou na některá místa přednášky. Diskuse se zabývala především problémy proniknutelnosti v předkosmickém stavu, charakteristikami tělesnosti či bytí prostoru (chóra) v současném vesmíru.

Následující přednáška J.-B. Gourinata se týkala problémů stoického chápání různých prvků Universa (The Stoics on Matter, God and the Generation of the World). Přednášející vybavil posluchače jedenácti texty v bilingvní podobě (řecko-francouzské či řecko-anglické). Tyto texty referovaly o dané problematice z pera Aristotela, Díogena Laertského, Stobaia, Alexandra, Plútarcha z Chaironeie, Sexta a Cicerona.

Relevantní pasáže byly:

Aristotelés, De generatione et corruptione II, 1, 329a24-26

Díogenés Laertios VII, 134 - 143; VII, 150

Stobaios, Eclogae I, 129; I, 132,27 - 133,21

Alexandr, De mixtione 225,3-18

Plútarchos z Chaironeie, On Common Conceptions 1085 - 1086

Pseudo-Plútarchos, Placita I, 881f - 882a

Sextus Empiricus, Pyrrhónské otázky 3, 38 - 39

Cicero, Ac. I, X-XI

Na základě Diogéna přednášející upozornil na rozdíl mezi stoickými principy (Hmota a Bůh) a prvky (čtyři) - jedná se patrně o první jasné rozlišení těchto pojmů v antice. Principy jsou nezničitelné, zatímco prvky jsou (DL VII, 134).

Další ukázky (Pseudo-Plútarchos) se týkaly problému povahy Boha - zda je povahy pneumatu nebo ohně. Bohužel další témata semináře nemohou být předmětem této zprávy, neboť její autor spěchal na vlak do Brna a nebyl jí tudíž přítomen.

Jakub Vojta




Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097