Etika ve vědě, věda v etice

mezioborový seminář Etika ve vědě, věda v etice

 

Ve dnech 13. -14. listopadu 2007 proběhl ve vile Lanna v Praze mezioborový seminář o etice. Pořádalo jej oddělení analytické filozofie filosofického ústavu AV ČR. Hlavním organizátorem byl doktor Jiří Nosek, jenž  v průběhu konference vše elegantně koordinoval, uváděl příspěvky a moderoval diskuze.

Setkali se zde čeští a slovenští vědci z různých oborů vědecké činnosti, své místo zde neměly jenom vědy společenské či humanitní (namátkou uveďme např. pedagogiku nebo bohemistiku), ale také vědy přírodní. Na konferenci přednášeli především vědci z akademie věd, poutavé příspěvky zde však měli také univerzitní badatelé a pedagogové. Katedru filozofie FF MU zde zastupovali Jiří Raclavský, Petr Kuchyňka a Antonín Dolák. Konference byla dvoudenní, pisatel zprávy dokumentuje ovšem pouze první den, jehož se účastnil.  Prostředí bylo klidné a příjemné stejně jako přednášející, zároveň však inspirativní a vybízející k diskuzi: vždyť se zde jednalo o tématech, které nezajímají pouze akademické filozofy, ale které mají dopad na život každého člověka. Příspěvky byly vedeny snahou zproblematizovat běžně přijímané skutečnosti; šlo především o nastínění důležitých problémů a otázek etického diskurzu. Tyto problémy jsou jistě obtížně řešitelné, avšak prospěšné je snad už to, že si je vůbec klademe, že na ně nezapomínáme a stále je chápeme jako podstatné pro naši existenci.

Nyní se stručně zmíním o jednotlivých příspěvcích z prvního dne a zmíním alespoň názvy témat, která byla předmětem přednášek a rozprav následující den.

Monika Bartíková a Wendy Drozenová představily příspěvek s názvem "Etika ve vědě". Systematicky a pečlivě zde diskutovaly i problematizovaly toto téma. Ingrid Strobachová si položila téměř kantovskou otázku "Je možná etika ve vědě a je možná věda v etice?". Připomněla přílišný optimismus novověké vědy neuvědomující si odpovědnost vědce, který je součástí vědeckého experimentu. Břetislav Fajkus vystoupil s tématem "Etika a současnost". Ukázal etiku v širších souvislostech, povšimnul si především problému norem určujících lidské jednání a tázal se také po tom, zda alternativní etický rámec může vědě udávat teologie. Na tuto otázku odpověděl záporně, avšak zdůraznil, že i věda musí mít jisté závazné etické hodnoty. Miloš Dokulil zahájil bohatou diskuzi příspěvkem "Kam s etikou v 21. století?" Upozornil na společenské kořeny etiky: o etice rozhoduje komunita, nikoliv jedinec. Připomněl také to, že podle vědeckých výzkumů člověk nemá "ušlechtilou" či "dobrou" přirozenost (dodejme: má-li vůbec nějakou univerzální, ahistorickou a asociální přirozenost). Dokulil dále vidí příčiny masového příklonu k esoterice v 20. století především v nesrozumitelnosti jazyka vědy. Konečně pak Dokulil předložil tezi, že etické teorie v 21. století již nemají co říci, že již v tomto století půjde jen o praktické sociální a politické záležitosti – tuto tezi však také do jisté míry zproblematizoval. Daniela Navrátilová přednesla příspěvek "Status etiky ako humanitnej disciplíny v podmienkach technologickej civilizácie". Zabývala se vztahem etiky a moci, v čemž se inspirovala některými myšlenkami M. Foucaulta. Věnovala se koncepci homo economicus i vztahu ekonomiky a etiky, přednesla zajímavý problém manipulace a politizování techniky a především se věnovala odpovědnosti jednajícího subjektu.

Rudolf Kolářský předestřel obšírné a důležité téma "Etika a ekologická krize", připomněl to, že naše společnost skutečně ekologickou krizí trpí, a jedná se o krizi, která je na jedné straně bohužel nepředvídatelná, na straně druhé však lze očekávat, že bude mít dalekosáhlé důsledky (i když ještě nevíme, jak přesně budou vypadat: jistě to však nebude nic příjemného). Především je však podle Kolářského nejisté, zda tuto naši ekologickou krizi vůbec překonáme. Petr Jirků přišel s tématem "Etika a logika anebo etika vs. logika?". Všímal si paralel v etickém a logickém zkoumání, především pak normativnosti, která je patrná jak v etických, tak také v logických teoriích či systémech. Vzpomněl také psychologa a psychiatra Vondráčka, který definoval hodnotu jako vše, co uspokojuje naši potřebu. Dále hledal paralely mezi normami a teorií memů  - šíření hodnot může být pochopeno jako šíření memů (jakýchsi "virů", ale nejde nutně o negativní entity), jak říká memetika. Jiří Raclavský a Petr Kuchyňka vystouplili se společným tématem uvozeným otázkou (a dovětkem) "Proč selhala deontická logika? (Cesty z jejích paradoxů)". Přesvědčivým způsobem zde za pomocí transparentní intenzionální logiky Pavla Tichého obohacené podněty Jiřího Raclavského a v etických otázkách především Petra Kuchyňky řeší paradoxy, do nichž běžně deontická logika upadá. Představili velmi sofistikovaný a zároveň srozumitelný formální aparát pomáhající hodnověrně explikovat různé pojmy etiky a odstraňující mnohé paradoxy, do nichž upadaly předešlé formální aparáty deontických logik.

Jana Hoffmannová přednesla poutavé téma "Etika výzkumu mluvené češtiny: problémy s identitou a identifikací", v němž si všímá mnohých etických problémů souvisejících s výzkumem nejen dialektů. Pro vědecké účely je vhodné si mluvčího např. určitého dialektu nahrát na zvukový záznam, ale to může být považováno za neetické, protože jej nahráváme bez jeho svolení. Nic nepomůže, že mu posléze o tom, že byl natáčen, řekneme: již jsme ho použili jako prostředek k nějakému účelu, zvěcnili jsme jej a tím mohla být znevážena jeho lidská důstojnost. Pokud bychom mu však o našem úmyslu nahrát jej řekli předem, nemluvil by při nahrávání autenticky a tím by bylo naše pozorování deformováno. Jde o problém, k němuž se hledá řešení jen velmi obtížně. Hoffmannová navíc v této souvislosti připomněla Levinnasem požadovanou odpovědnost za druhého, kdy se jakoby stáváme rukojmím druhého. Bohuslav Hoffmann vystoupil s tématem "Epika a etika v české literární vědě", v němž ukazoval pluralitnost a sociohistorickou podmíněnost etiky na příkladu chápání Máchova Máje a především Haškova Švejka. Přehledným a zároveň podrobným způsobem ukázal, jak byla tato umělecká díla v různých dobách různými uměleckými kritiky menšího i většího formátu chápána, jak se mínění o nich různí i postupně mění a také ukázal na to, že umělecké dílo (jako např. příběhy se Švejkem) je v posledku nejednoznačné a nezařaditelné, a to i proto, že morálka se neliší jenom v různých dobách, ale i v jedné době nacházíme uvnitř jedné komunity pluralitu morálek.

Marta Gluchmanová zdůraznila téma "Vzťah etiky k "pedagogickým vedám"", v němž se zamýšlela i nad obecnější otázkou, jak by věda vůbec mohla být etická. Posluchačům dále nastínila problém tvorby etického kodexu učitele-pedagoga a zdůraznila, že na tvorbě se musí podílet různé vědecké disciplíny, od biologie přes psychologii a sociologii až po pedagogiku, že tedy interdisciplinární přístup v této otázce ještě rozhodně není (a ani by neměl být) mrtvý. Antonín Dolák přednesl téma "Etika v Traktátu", v němž se zabýval nejen kritickou interpretací etiky ve Wittgensteinově Traktátu, ale i vztahem etiky a mystického, etiky a metafyzického subjektu a etiky a soukromého jazyka v tomto Wittgensteinově raném díle.

Druhý den vystoupil Vasil Gluchman s tématem "Etika a bioetika", Petr Jemelka měl příspěvek "Problémy s bioetikou", Martin Uháľ "Primárne znaky etického prístupu k vede a vedeckému pokroku v encyklike Jána Pavla II. Centesimus", Vlastimil Hála "K problému univerzalistického pojetí etiky", Inocent Szaniszló "Je teologická etika veda?", Jan Payne "Matematická etika: je něco takového vůbec možné?", Miloš Lokajíček "Poznávání světa lidským rozumem; problém pravdy a tolerance", Tomáš Radil "Etika a vědecká produkce", Karel Vereš "Morálka – etika – věda", Jozef Ondovčák "Etika ľudských vzťahov v dnešnej pluralistickej společnosti", Zdeněk Eis "Etické možnosti člověka" a Josef Jelen s tématem, které upřesnil až při přednášce.

Diskuze byly vždy poměrně dlouhé, protože témata inspirovala mnohé z přítomných k zajímavým dotazům a promýšlení přednesených témat z různých perspektiv. Doufejme, že i příští rok přinese konference stejně podnětné myšlenky.

I z letmého výčtu příspěvků je patrné, že témata i způsob jejich zpracování byly zajímavé, a proto můžeme očekávat jistě myšlenkově bohatý sborník, který z této konference Filosofia vydá. Můžeme se těšit o to víc, že autoři příspěvků laskavě přislíbili, že je pro účely sborníku ještě rozšíří a prohloubí. Čtenáři Pro-Filu pak jistě na jeho stránkách mohou očekávat recenzi této knihy.

Antonín Dolák




Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097