Evropská integrace a evropská identita

Hrubec, M. (ed.) Spravedlnost a demokracie v evropské integraci. Praha, Filosofia, ediční řada Filosofie a sociální vědy, 2005, 243 stran. ISBN 80-7007-215-6.

Evropská integrace a evropská identita

Sborník "Spravedlnost a demokracie v evropské integraci" je rozvržen do čtyř tematických celků: obecné souvislosti evropské integrace (stati B. Horyny, E. Martínka a P. Bláhy), historické kořeny současné Evropy (stati M. Mráze, D. Třeštíka a M. Ullmanna), problematika periferie a centra (stati M. Romancova, M . Šimsy a O. Suši), budoucnost evropské integrace v souvislosti s evropskou ústavní smlouvou (stati L. Rovné, M. Bednáře a J. Přibáně).

Sborník zahrnuje stati z politické filosofie, filosofie dějin, dějin filosofie, historie, politologie, sociologie a politické geografie. Vzhledem k tomu, že není možné v jedné recenzi posoudit oprávněnost všech stanovisek, chtěl bych v následujících poznámkách pouze upozornit na některé podněty, které tato publikace přináší.

Břetislav Horyna ve svém úvodním příspěvku sleduje vývoj pojmu Evropy jakožto jednoty rozmanitých států založené na řádu daným křesťanstvím, později na řádu určeným nutností racionálního soužití. Podle Horyny může mít sjednocení Evropy pozitivní obsah mírový, politický a kulturní tehdy, bude-li určeno principem dělby moci jakožto sdílení moci v demokratickém smyslu. Současný globální kapitalismus ale podporuje růst vlivu oligarchií. Tím je dána úloha demokratického státu a nadstátních institucí typu Evropské unie - omezovat nejvíce rizikové důsledky globalizovaného kapitalismu. Podobně Evžen Martínek ukazuje, jak zejména globalizace komunikačních technologií posiluje anonymitu, masovost a zužuje tak možnosti žít ve shodě s ideálem, jenž je součástí evropské identity - žít jako svobodně jednající osoba a zároveň jako neopakovatelná individualita. Petr Bláha se zabývá vztahem demokracie a "technologické totality"; v této souvislosti poukazuje na meze technokratických přístupů k evropské integraci.

Historickým kořenům současné Evropy je věnován a druhá část sborníku. Milan Mráz analyzuje Aristotelovy názory na vztah spravedlnosti k politickému zřízení a soustřeďuje se zejména na pojem ústavní demokracie, jež je založena na vyvažování a harmonizaci spravedlnosti v aritmetickém smyslu a spravedlnosti ve smyslu geometrickém. Dušan Třeštík rozvíjí myšlenku, že to, co je určující pro charakter dnešní Evropy, vznikalo v chaotických poměrech po rozpadu říše Karla Velikého; ve vrcholném středověku byl založen "anarchistický, kritický charakter evropské svobody" (s. 107). Michael Pullmann zkoumá historický význam revolucí ve střední Evropě v letech 1918-1919, kdy docházelo k propojování snah o demokratizaci, zejména ve smyslu rozšiřování participace občanů, s prosazováním sociálních práv; vzájemná odkázanost spravedlnosti sociální a spravedlnosti politické se stala jedním z hlavních rysů dalšího vývoje Evropy a součástí evropské identity.

Ve třetí části sborníku se Michal Romancov zabývá vztahem centra a periferie v souvislosti s evropskou integrací jako otázkou územního vymezení a uspořádání Evropy. Oleg Suša danou problematiku pojednává v kontextu globalizace a transnacionalizace v současném světě; evropská integrace, jejíž průběh byl určován ve značné míře globalizací, je příležitostí, aby Evropa mohla převzít svůj díl odpovědnosti za řešení globálních problémů. Martin Šimsa chápe naopak vztah periferie a centra metaforicky: centrum či "srdce" Evropy je tam, kde je subjekt, jenž má Evropu ve svém srdci, subjekt, který jedná svobodně a odpovědně. Šimsa v této souvislosti připomíná, jak byl vztah českého národa k Evropě chápán v českém filosofickém myšlení. Filosofická reflexe Evropy a evropanství nemůže být dnes okrajovou záležitostí.

Sborník uzavírají tři studie věnované budoucnosti Evropy, návrhu evropské ústavní smlouvy. Lenka A. Rovná informuje o vzniku a struktuře návrhu evropské ústavy a dochází k názoru, že návrh přispívá k překonání demokratického deficitu Evropské unie; zároveň přiznává, že i nadále přetrvává napětí mezi demokratičností a efektivitou evropských institucí. Miloslav Bednář naopak návrh evropské ústavní smlouvy jednoznačně odmítá jako pokus podlomit suverenitu členských států. Přijetím ústavní smlouvy by se podle jeho názoru Evropská unie ocitla v rozporu "s rozrůzněnou pluralitou evropských demokracií a jejich po tisíciletí utvářených státních tradic" (s. 215) a s demokratickým pojetím evropské jednoty na základě rovnoprávnosti malých národů s národy velkými. Bednář zastává názor, že je proto nutné zachovat a posilovat mezivládní povahu Evropské unie.

Jiří Přibáň analyzuje tři typy argumentace ve prospěch evropského ústavodárného procesu (národní státy se nemohou vyrovnat s ekonomickými, ekologickými a politickými důsledky globalizace; přesunování pravomoci na unijní instituce vede k potřebě překonání jejich demokratického deficitu; evropská politická identita může být protiváhou nacionalismu) a soustřeďuje se na vztah mezi etnicitou a občanskostí v kontextu vývoje evropských demokracií. Společná evropská identita bude pravděpodobně zahrnovat jak společný občanský étos, tak národní cítění. Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje evropský lid, je "zásadně důležité zachovat jednotlivé prvky horizontálního ústavního a politického rozhodování v Evropské unii" (s. 238).


x x x


Publikace umožňuje - v návaznosti na nedávno vydaný sborník "Spor o Evropu: postdemokracie, nebo predemokracie?" (Hrubec, M. (ed.), Spor o Evropu: postdemokracie, nebo predemokracie? Praha, Filosofia 2005.) - základní orientaci v našich současných diskusích o integraci Evropy. Autoři objasňují danou problematiku z rozmanitých hledisek a často formulují vyhraněná stanoviska. Většina studií směřuje k otázce, jaký je vztah mezi evropskou identitou a evropskou integrací: přijetí myšlenky, že nutnou podmínkou spravedlnosti je demokracie, mělo oporu ve svobodě, mnohosti a různorodosti Evropy. Evropa je "…otevřeným projektem a bude tím, co z ní její občané učiní" (s. 10). Jednou z klíčových otázek evropské integrace je tato: co znamená respektovat heterogenitu Evropy. Sborník přináší cenné podněty k promýšlení povahy a smyslu evropské integrace.

Rudolf Kolářský




Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097