Dave Robinson/Chris Garratt: Etika

 

Dave Robinson/Chris Garratt: Etika. Edičřada Seznamte se… Portál, Praha 2004, 175 s.

Komiks patří k nepřehlédnutelným fenoménům „vyprávěcí“ formy, literární a umělecké tvorby více než 100 let. První komiksy se objevily tuším v americkém časopise New York World kolem roku 1896. Od dob Ferdy Mravence, Rychlých šípů, Čtyřlístku, Rahana, komiksové verze Kapitána Klose či hrdinů vykreslených Kájou Saudkem jsem vždy obdivoval kongeniální spojení „logicko-traktátově“ úsporných textových vyjádření s obrázky („ostenzí“), které hbitě, zásadně a bez zbytečných skrupulí posouvaly děj či příběh mocnými tempy vpřed. Úspornost vyjadřovacích prostředků a schopnost vystihnout podstatné či klíčové situace přímo svádí k využití této formy ve filozofii. Aliance hutného vyjádření a obrázku nabízí uchování přímé linie problému, lehce skicuje nezbytné pozadí a současně ponechává mezi jednotlivými okénky dostatek prostoru pro rozumovou imaginaci, uvažování a dotváření či rekonstruování příslušného „děje“. Tento způsob vyjádření může být výhodou, skrývá v sobě však i jistá reduktivní úskalí.

Nakladatelství Portál nabídlo v edičřadě Seznamte se… filozofický komiks Dave Robinsona s názvem Etika (týž autor již stejným způsobem zprostředkoval seznámení s dílem Platóna). Domnívám se, že komiksová přímočarost v tomto případě etice silně napomáhá a představuje široké spektrum základních problémů, ohlodaných na často provokativní či „silnou“ tezi (doplněnou zpravidla o antitezi), která plní svůj účel: podněcuje k dalšímu uvažování. Oproti běžnému plynulému textu je etický komiks bytostně dialogický, často v něm vystoupí více postav, které spolu polemizují prostřednictvím štěpných tezí či úderných vyjádření. V komiksu se může polemicky setkat například Tomáš Akvinský s Gándhím, Marx s kovbojem či islámským fundamentalistou. Tato inscenovaná setkání skvěle a v kostce naznačují víceperspektivní nahlížení problému a vystihují problematičnost jednoznačných odpovědí v etice.

Komiks si nejprve připraví prostřednictvím základních otázek operační prostor: Kdy se objevuje etické tázání? Jaké jsou vazby mezi morálkou a společenstvím? Odkud pochází morálka? Jaký je vztah morálky a náboženství, morálky a lidské přirozenosti? Existuje svoboda rozhodování? Panuje v morálce relativismus či absolutismus? Jak probíhá mravní poznání? Každé téma je v několika větách přiblíženo a o různá stanoviska a odpovědi se postarají rozmlouvající aktéři a postavy, které se často setkají bez ohledu na časovou posloupnost.

Další oddíl, v němž procházíme stručnými dějinami etiky, zahajuje Aristoteles, krátce komentující antické uspořádání městských států – komiks tedy začne upozorněním na společensko sociální situaci, v níž se začínají odvíjet dějiny etiky. Pichlavost, pronikavost a vlastně i obtížnost (ve smyslu nepohodlnosti) sókratovské metody je například skvěle vtělena do ováda se Sókratovou hlavou (s.30), která plní své určené bubliny. Pro naznačení různých odpovědí či pro vyjádření pochybnosti o nějakém předloženém názoru využívají autoři roli komentujících „šotků“. Jejich role vydá mnohdy za sáhodlouhý nesrozumitelný odstavec a domnívám se, že svými zábavnými replikami mohou čtenáře účinně afikovat. Některé názory komentují současní (či teprve nedávno zemřelí) morální filozofové: problém morálního poznání např. A.J. Ayer, problém jazyka morálky R. M. Hare. J.-F. Lyotard může svoji bublinu s tezí o rozumu postavit proti Jonathanu Swiftovi, Derrida může oponovat Humeovi (s. 111). Mezi figurkami jsou rozeseti i zastánci laických názorů, „pouzí“ „uživatelé“ a „konzumenti“ morálky, jejichž poznámky jsou někdy až (ne)dětsky pronikavé. Neopakovatelná je kresba Marthy Nussbaumové (pronášející tezi o dominantním patriarchátu a obětavější a soucitnější ženě) portrétované před kuchyní, v níž služka s úsměvem připravuje nějaký jistě libě vonící pokrm (s.134). Dějinná část tedy plynule dorazí až k výběru tezí feministické, postmoderní a environmentální etiky. Poslední dva oddíly tvoří celky o etice a zvířatech a eutanazii – vše představeno na reálných případech.

Některé formulace se mírně potýkají opět s běžným problémem překladu z angličtiny a zřejmě nejistotou překladatele, kdy použít pojem „etika“ a „morálka“: např. věta „Etika se stala aktuálním tématem současného morálně filozofického myšlení,….“ nedává příliš smysl. Etika je od počátků filozofie její nedílnou součástí: morální filozofie je vlastně etika a etika se zabývá teoretickou reflexí morálky a morálních fenoménů. Takže se nám na zadní straně obálky předloží hezká tautologie. Jinde se záměna projeví ve variaci: „MacIntyre tvrdí, že potřebujeme nový druh etické filozofie.(s.130)“ Myslím, že vhodné by bylo přeložit „morální“. Etická filozofie je podivné spojení.

Problém etiky v podobě komiksu může být redukce jistých názorových stanovisek, ale jistě víte, že při prvním letmém seznámení se zdaleka nedozvíte všechno, spíše se vám v hlavě začnou honit různá „cokdyby“ a mnohé může vykrystalizovat až po několika letech soužití.

Je-li etika představena na první schůzce tímto způsobem, může z toho mít pouze prospěch a domnívám se, že letmé seznámení pak může přerůst v dlouhodobější známost, zpečetěnou vlastním studiem.

Radim Brázda




Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097