Anotace: Tichý, Materna, Zouhar, Niederle

C. Cheyne, B. Jespersen, V. Svoboda (eds.):
Pavel Tichý's Collected Papers in Logic and Philosophy

Pavel Tichý, který od konce šedesátých let působil jako logik na novozélandské University of Otago v Dunedinu, byl prvním Čechem (narozeným jako i K. Gödel v Brně), který dosáhl světového uznání (v rámci analytické filosofie je spolu s B. Bolzanem nejznamnějším českým filosofem vůbec). Jím založená Transparentní intenzionální logika (TIL) je pozoruhodná logická koncepce s možnostmi skvělých filosofických aplikací, zejména pokud jde o logickou analýzu jazyka (dokonce svým pojmem konstrukce-procedury jakožto významu předběhl svou dobu o dvacet let). Jeden z možných důvodů, proč Tichý nezískal všeobecný ohlas, je jeho strategie publikovat v mnoha časopisech (jeho články však byly přijaty všechny a bez průtahů recenzních řízení), takže jeho dílo je prakticky nedohledatelné, protože je roztroušeno; toto kompendium umožňuje dostat se k článkům přímo. Jedná se celkem o 46 statí, přičemž ony rané česky psané články (a jeden pozdější německý, jeden francouzský) jsou přeloženy do angličtiny. Témata statí jsou logika i matematika, filosofie logiky a matematiky, logická sémantika, filosofická logika se zaměřením na analýzu jazyka, dvě statě se věnují problému verisimilitude. Kniha obsahuje též předmluvu, uvedení do Tichého systému a krátkou Tichého biografii. Pavel Tichý's Collected Papers má tři editory Colin Cheyne (Otago), Bjørn Jespersen (Leiden), Vladimir Svoboda (Prague), vydala je dvě nakladatelství (Otago, Filosofia, 2004), přičemž oněch 901 stran lze pořídit za 690,- Kč. (jr)

 

Pavel Materna: Conceptual Systems

Po Evropě dobře známý logik Pavel Materna (KF, FF MU, AV ČR) se dlouhodobě věnuje rozpracovávání Transparentní intenzionální logiky (TIL) v zahraničí působícího Pavla Tichého. Jeho nová monografie, která opět vychází ve významném zahraničním nakladatelství, je další ukázkou, kolik lze užitečně vytěžit z TIL. Maternovo teoretizování v oblasti teorie pojmu je známo svým proti-tradicionalistickým zaměřením, pro něž uvádí přesvědčivé argumenty. Jestliže v knize "Concepts and Objects" (Helsinky, 1998) se pojmovým systémům věnoval jen doplňkově, v knize "Conceptual Systems" (Berlin: Logos, 2004, s. 189) se zaměřil právě na tuto tématiku - jeho teorie pojmových systémů založená na hyperintenzionálním aparátu TIL je tedy rozpracováním jeho procedurální teorie pojmu. Materna se snaží ukázat významnost definice pojmového systému jakožto generátoru množiny složených pojmů na základě množiny jednoduchých ("primitivních") pojmů daného systému. V knize je obsažena teoretická ("racionální") rekonstrukce toho, co se děje, když se jednotlivec zmocňuje pojmu, toho, když se jazyk vyvíjí (na rozdíl od pojmů), toho, když se snažíme porovnávat různé pojmové systémy týkající se stejné oblasti atd.; to vše je nastíněno při zachovávání logického charakteru pojmu. Práce stojí v opozici k rozšířeným trendům pokoušejícím se pragmatizovat sémantiku. (jr)

 

Marián Zouhar: Podoby referencie

Kniha "Podoby referencie" (Bratislava: Iris, 2004, 255 s.) slovenského analytického filosofa Mariána Zouhara (FiF UK, SAV) je bilancí více než desetiletého teoretického bádání v tématice významu a reference singulárních termínů (vlastních jmen a deskripcí); kniha však není žádným kompendiem jeho dosavadních studií. V této souvislosti je nezbytné uvést, že obsahuje řadu poznatků, které se dané tématiky týkají, proto je Zouharův počin velmi důležitý. Nad touto "informační základnou" však Zouhar formuluje řadu poznatku nových. Za klíčové lze považovat především rozlišení druhů reference (vůdčí motiv knihy) a to jak v případě deskripcí, tak vlastních jmen. Ústředním tématem je autorova nominální teorie vlastních jmen, která se jeví být vysoce vyspělou formou kauzální teorie vlastních jmen (proslulá je varianta S. Kripkeho, Zouhar však překonává i koncepci M. Devitta). Celá kniha je psána čtivým způsobem, takže se četby nezalekne ani čtenář, který není s analytickou filosofií důvěrně obeznámen. Mimo jiné: pokud je uváděna nějaká formule (jak je v tomto žánru běžné), Zouhar ji srozumitelně vysvětluje i čtenáři, který si na kurz elementární logiky vzpomíná jen matně (pokud ho vůbec kdy měl). Text knihy je přehledně rozložen do 6 kapitol s příslušnými poznámkami pod čarou a do tří dodatků (jejichž rozsah překročil původně zamýšlenou podobu poznámek pod čarou); kognitivně zásadních je pak 19 klíčových definic týkajících se pojmu reference. Bibliofil ocení graficky zdařilý design obalu a tvrdé desky. (jr)

 

Rostislav Niederle (ed.): Potřebuje bůh indexické výrazy?

Rostislav Niederle, absolvent KF FF MU (nyní působící na FAVU VUT) je odborné veřejnosti znám jako badatel v teorii indexických výrazů (výrazů jako "já", "zde", "nyní"), což je patrné i z fundované předmluvy uvádějící rozsáhlý sborník překladů klasických či jinak významných textů týkající se této tématiky ("Potřebuje bůh indexické výrazy?", Brno: Vutium, s. 318); všechny prezentované texty jsou jeho zdařilými překlady. Samotný název tohoto sborníku je odvozen z názvů článků, které zkoumají specifický podobor ve tématice indexických výrazů, totiž tématiku boží vševědoucnosti při "proměnlivosti", "neurčitosti" významu indexických výrazů; klasikem v tomto je známý (a mnohovrstevnatý) filosof Hector-Neri Castaneda se statí "Vševědoucnost a indexická reference", která následuje stať Normana Kretzmanna - "Vševědoucnost a neměnnost". Dalším reprezentovaným podoborem je zkoumání temporálních výrazů: Michelle Beer - "Temporální indexické výrazy a plynutí času", známý filosof Quentin Smith - "Temporální indexické výrazy", avšak i Willard van Orman - "Čas. Omezování obecných termínů" (excerpt z "Word and Object)", pozoruhodná studie Pavla Tichého - "Logika temporálního diskurzu". Třetí zastoupený obor, demonstrativa, je dost možná těžištěm tématiky indexických výrazů; i zde jsou předloženy relevantní zásadní příspěvky významných filosofů: David Kaplan - "O logice demonstrativ", John Perry - "Frege o demonstrativech", Pavel Tichý - "Frege a případ zmizelého smyslu", Graeme Forbes - " Indexické výrazy a intenzionalita: fregovské hledisko", Edward N. Zalta - "Singulární propozice, abstraktní složky a propoziční postoje". Ačkoli jsem nevyjmenoval ani všechny autory, ani všechny statě, je evidentní, že tento sborník je významným příspěvkem v překládání analytické filosofie. (jr)




Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097