Anotace
Raymond Smullyan: Navěky nerozhodnuto. Úvod do logiky a zábavný průvodce ke Gödelovým objevům. Přeložil Petr Hromek. Academia, Praha 2003, 308 s.
Český překlad Smullyanovy práce Forever Undecided (A Puzzle Guide to Gödel) z roku 1987, doplněný přehledem různé logické symboliky a nejpoužívanějších zkratek a definic od překladatele. Hromek je rovněž autorem závěrečné přehledové studie s názvem O moderní logice, metamatematice a logice dokazatelnosti, která velmi vhodně shrnuje některé údaje, které mohou pomoci čtenáři v orientaci v problémech, kterými se Smullyan v knize zabývá (paradoxy, bezespornost, Gödelovské systémy, nerozhodnutelné výroky, možné světy, modální systémy). Po knihách Logika prvého rádu (Bratislava 1979) a Jak se jmenuje tato knížka (Praha 1984) se tak nabízí další velmi poutavě napsaná kniha, věnovaná logice. Snad se stane součástí účinného vzdoru proti stále zřetelněji se projevující snaze marginalizovat a démonizovat logiku a matematiku, potažmo přírodní vědy, v mediálních a bohužel i vzdělávacích sférách. Smullyan je velmi schopným průvodcem, který vás bezpečně vede „krásnými“ logickými problémy a stihne při tom občas žertovat (avšak vždy k věci).


Tomáš Akvinský: O pravdě. O mysli. Krystal, Olomouc 2003 358 s.; Tomáš Akvinský o zákonech v Teologické sumě. Krystal, Olomouc 2003, 143 s.

Další dvě knihy z ediční řady Aquinata. Texty De veritate a De mente vycházejí v novém českém překladu, s paralelním latinským textem a sedmdesátistránkouvou úvodní studií Martiny Štěpinové, zaměřené na pojetí pravdy u Tomáše Akvinského. Druhý vydaný text se zaměřuje na Akvinského pojetí přirozeného a lidského zákona a vybírá příslušná místa z Teologické sumy. Autorem úvodní studie je Karel Šprunk. Zasazuje Akvinského nauku o zákonech do celku etické teorie. Etikové tak získali další pramenný materiál k dějinám etiky. Skvělé jsou kapitoly o moci lidského zákona, změně zákonů a mravních příkazech Starého Zákona.


Ivan Blecha: Edmund Husserl a česká filozofie. Nakladatelství Olomouc, Olomouc 2003, 204 s.

Jeden z předních představitelů současné české fenomenologie a současný vedoucí katedry filozofie FF UP Olomouc, vydal monografii věnovanou reflexi a analýze vztahů české filozofie k fenomenologii. Kniha obsahuje 1) výsledky bádání v oblasti přímých kontaktů Edmunda Husserla s českými filozofy 2) překlady Husserlových dopisů Patočkovi s vysvětlujícími poznámkami 3) rozsáhlou studii věnovanou souhrnnému přehledu ohlasu fenomenologie v české filozofii a diskusím k fenomenologii v našem filozofickém prostředí. Třetí část je nejrozsáhlejší (70-193) a dosud zřejmě neexistuje text, který by se takto souhrnně ohlasem fenomenologie v českých zemích zabýval. Studie začíná prvními reflexemi a kritikou, fenomenologii Jana Patočky věnuje zvláštní subkapitolu, reflektuje ohlasy fenomenologie u marxismu, přibližuje její vazby na politické komentáře, zabývá se křesťanskou interpretací Patočkovy fenomenologie, vztahy fenomenologie a estetiky a postavením fenomenologie v současných filozofických diskusích. Časově se zastavuje až u autorů soudobé střední a mladší generace, s nimiž se mohou studenti setkat při výuce na katedrách filozofie.


Franz Martin Wimmer: Interkulturelle Philosophie. UTB, Wien 2004. 263 stran.

Nakladatelství UTB nám zaslalo knihu profesora Franze Martina Wimmera z Institut für Philosophie der Universität Wien. Úvod představuje základy interkulturní filozofie v té podobě, do jaké se výrazně rozvinula v posledních desetiletích. Na otázkách, které si klade hermeneutika a etika, popřípadě na problému univerzality lidských práv Wimmer ukazuje, že situace globalizace vyžaduje s ohledem na kulturně odlišné filozofické tradice nové interpretace dějin filozofie a novou obsahovou orientaci. Vůči slovům „interkulturní“, „multikulturní“, „kulturní relativismus“, „kulturní pluralita a diferentnost“, „globalita“ jsme velmi obezřetní. Spočívá interkulturalita ve filozofii skutečně v rozšíření pomyslného filozofického „měnově-pojmového koše“, do nějž by společně přispívali filozofové z celého světa? Je to možné? Je to zvládnutelné? Je to vůbec nutné? Systematická aktivita zaštítěná názvem interkulturní filozofie je ve filozofii sledovatelná přibližně od 80. let 20. století. Mezi její nejznámější reprezentanty patří: indický filozof žijící v Německu Ram Adhar Mall, rakouský filozof Franz Martin Wimmer, původem indický, ve Španělsku a USA žijící filozof Raimundo Panikkar, mexický filozof žijící v Německu Raúl Fornet Betancourt (je autorem průkopnické práce Filosofí intercultural, vydané v Mexiku v roce 1994 a současně vydavatelem mezinárodního časopisu CONCORDIA). Do autorského okruhu patří i švédský myslitel Johan Galtung, německý filozof Dieter Senghaas či švýcarský filozof Elmar Holenstein. Reprezentativním diskusním fórem je časopis „polylogZeitschrift für interkulturelles Philosophieren vydávaný Wiener Gesellschaft für interkulturelle Philosophie - WiGiP (od 1998) a dvojjazyčná edice nakladatelství RODOPI nazvaná Studien zur interkulturellen Philosophie (z poslední doby například sborník Ethik und Politik aus interkultureller Sicht. (Mall R.A./Schneider. N. (ed.) Rodopi, Amsterdam 1996). WiGiP (http://www.univie.ac.at/WIGIP) založená v roce 1994 měla již tehdy partnerskou mezinárodní Gesellschaft für interkulturelle Philosophie (GIP) se sídlem v Německu (Köln). GIP (http://members.aol.com/GIPev/welcome.html) byla založena v roce 1992 okruhem badatelů soustředěných kolem Ram Adhara Malla. Organizuje kongresy a vydává řadu výše uvedených Studien u nakladatelství Rodopi. První mezinárodní kongres interkulturní filozofie se konal 1995 v Mexiku. Nyní tedy již vychází u renomovaného nakladatelství, specializující se v této edici na fundované úvody do jednotlivých filozofických disciplín systematické uvedení do interkulturní filozofie.

V úvodu knihy Wimmer předkládá vlastní pojetí filozofie v období globalizace, vysvětluje v čem pro něj globalizace spočívá, upozorňuje na tradiční kulturní a filozofické centrismy a vybízí k filozofování zohledňujícímu diference a mezi diferencemi. Dále postupuje systematicky: vyjasní některé základní pojmy: zastaví se u rozdílu mezi filozofií a filozofiemi, kulturou a kulturami a vymezí spojení interkulturní filozofie. Dále přejde k hlavním tématům interkulturní filozofie – kritice centrismů, úsilí o dekolonizaci filozofických pojmů a konceptu polylogu. Ve třetí kapitole přibližuje z interkulturní perspektivy filozofii jako historický objekt, rozšiřuje pohled na dějiny filozofie a uvádí různé typy dějin filozofie (např. různé chronologie a periodizace). Ve čtvrté kapitole již přechází k objasnění role hermeneutiky a interdisciplinarity v interkulturní filozofii. Pozornost je soustředěna na fenomény neporozumění, nedorozumění a porozumění, na využití poznatků věd o kulturně nebo nábožensky cizích. Pátá kapitola je věnována otázkám univerzality norem. Zamýšlí se nad nimi s pomocí příkladu lidských práv, která jsou závažným tématem pro interkulturní filozofy; objeví se zde i úvaha o regionálním původu univerzálních norem a ambici na univerzální platnost. V závěrečné kapitole se Wimmer vrací ke kořeným, z nichž filozofie vzešla a připomíná, že filozofie má několik oblastí původu: kromě Řecka ještě Čínu, Indii a islámské arabský živel.

Připojený, členěný seznam literatury poskytuje informace o těch textech z dějin filozofie, které zohledňují odlišné kulturní regiony a připomínají různorodé a paralelní kulturní zdroje vývoje filozofických idejí. Narazíte zde např. na knihu Hajime Nakamury Ways of Thinking of Eastern Peoples (University of Hawaii Press, Honolulu 1964), práci Ram Adhar Mala a Heinze Hülsmanna: Drei Geburtsorte der Philosophie. China, Indien, Europa (1989), nepřehlédnutelnou práci Johna C. Plotta Global History of Philosophy (5 dílů), vydávanou v Dílí v letech 1963-1989.


František Koukolík: Já. O vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. Nakladatelství Karolinum, Praha 2003, 382 stran.

V roce 2000 vydal F. Koukolík u nakladatelství Portál knihu Lidský mozek. Funkční systémy – normy a poruchy. Zabýval se v ní především popisem trojrozměrné funkční mapy lidského mozku a nabídl v ní shrnutí dosavadních základních informací o neuronálních podkladech vědomí, které jsou dle mého soudu nezbytné pro pochopení lidského chování. S pomocí funkčních zobrazovacích metod se stále dochází k dalším objevům v oblasti lidského mozku. Takto získávané poznatky mohou razantně ovlivnit stávající filozofické názory na vztah lidského vědomí k mozku a tudíž přispívat ke stále bohatějším pohledům na tradiční předmět filozofického zájmu: mysl, vědomí, myšlení, vztah těla a mysli apod. Koukolík ve své nové knize staví na předcházejícím zmapování oblasti mozku a přibližuje stávající poznatky o vztahu mozku, vědomí a sebeuvědomování. V knize nabízí neurovědecké odpovědi (včetně hypotetických) na dva velké a pro neurovědce (a samozřejmě i filozofy) nepominutelné okruhy otázek. První okruh je stejný pro neurovědce i filozofy a je vymezen zdánlivě jednoduchými otázkami: Co je svět a jak jej poznáváme? Druhý okruh je rovněž v zorném poli neurovědců i filozofů a jeho základní otázka zní: proč mozek tvoří vědomí a především tu jeho podobu, která se nazývá sebeuvědomování? Postupné zdolávání těchto otázek je rozvrženo do 15 kapitol, v niž nás Koukolík provádí nejrůznějšími zákruty mozkové činnosti: od vysvětlení mozkových procesů ve chvílích bdění a spánku, zrakového vnímání, paměti, promluvy, zaměření pozornosti, volních rozhodnutí, činnosti levé a pravé části mozku k tématu emocí, vývoje vědomí, vývojových kořenů lidského vědomí a závěrečným kapitolám věnovaným teoriím lidského vědomí. V poslední kapitole Koukolík naznačuje způsob, jakým by mohli efektivně spolupracovat filozofové a neurovědci. Myslím, že zmínka o možnosti např. experimentální etiky se v této souvislosti objevuje v našich poměrech poprvé. Cesta kombinující filozofické způsoby uvažování, stávající i nové filozofické hypotézy se striktně empirickou a experimentální bází neurověd je cestou lákavou a v okruhu problémů vědomí – poznání – chování se mi zdá i nejslibnější. Nebo se vám snad zdá cesta metafyziky (nebo patafyziky – tedy imaginární vědy o imaginárních řešeních imaginárních problémů) tou pravou?



Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097