Několik poznámek k Peregrinovým "několika poznámkám inspirovaným článkem Bjorna Jespersena"
Několik poznámek k Peregrinovým "několika poznámkám inspirovaným článkem Bjorna Jespersena"Důležitá poznámka

Ve svém příspěvku rozvíjí Peregrin na okraji svých poznámek k Jespersenově stati několik myšlenek, které mají samostatný význam a k nimž bych rád zaujal stanovisko jako reprezentant v podstatě stejných pozic, jaké zaujímá Jespersen.

1) Otázka psychologismu. Je pravda, že některé Jespersenovy formulace mohou svádět k tomu, že význam ve smyslu TIL je odvozován z mentálních objektů. Bereme-li doslova Jespersenovu fomulaci, že význam by měl být itinerario mentis, pak vskutku nelze souhlasit: význam sám není myšlenkový itinerář, ostatně že to Jespersen nemyslel doslova, je patrné z druhé části kritizovaného citátu (jde o proceduru, která může být zakódována prostřednictvím procesu). Na druhé straně souvislost s mentálními procesy je dána tím, že teorie významu (jakožto logické struktury) je jistě součástí obecné epistémologie. Je-li význam cesta k objektu, pak i když tato cesta je dána nezávisle na mysli, a dokonce i na jazyku, může být strukturovanost toho, co budeme pokládat za význam, kritériem toho, že jsme skutečně provedli adekvátní explikaci.

Ostatně nejsme-li vstřícní při interpretaci textu, můžeme obvinit Peregrina z psychologismu velmi snadno: na poslední stránce píše, že dvě věty nemohou mít stejný význam, není-li jejich synonymie patrná. (To je navíc nesprávné tvrzení: to, že dvě věty mají stejný význam, může být často odhaleno až po logické analýze, a tedy nepostřehnuto napoprvé. Přesto jde i v takovém případě o synonymii.)

2) Peregrinova poznámka o "myšlenkovém ghettu, do kterého" TIL údajně zavedl již jeho duchovní otec, je velmi nespravedlivá. Důsledné hájení určité koncepce s tím, že přijmu jakýkoli solidní protiargument, neznamená budování myšlenkového ghetta. Problém TILu nebyl v tom, že by se fundamentalisticky uzavíral před argumenty; problém byl a často ještě je v tom, že žádné protiargumenty nechodily. Někteří filozofové TIL nejen neznali, ale i odmítali zabývat se jeho argumenty. Jestli někdo budoval ghetto, pak jistě ne Tichý.

3) Otázka holismu. Nevím, zda by Jespersen skutečně "rád viděl Davidsona na smetišti logicko-filosofických dějin", to je příliš emocionální obvinění, nicméně Davidsonova teorie holismu není sacrosanctum, jak se můžeme přesvědčit i z četných kritických analýz v [Dummett 1993]. Formulace (s.1 Peregrinova příspěvku) "Sémantika každé věty jazyka je dána pravdivostními podmínkami vět tohoto jazyka" nedává příliš jasný návod, jak pěstovat sémantiku. Radikální pochopení takové teze by dokonce vedlo k nemožnosti říci cokoliv o sémantice jednotlivých výrazů. Navíc chceme-li odvozovat sémantiku vět ze sémantiky jednotlivých složek věty, k čemuž nás nabádá požadavek kompozicionality, pak těžko budeme budovat sémantiku těch výrazů, které nejsou větami. Dummettův "ingredienční smysl" je těžko postižitelný mimo rámec obecných zásad. Sémantická analýza výrazů přirozeného jazyka by měla být něco víc než obecné úvahy, čímž se dostáváme snad k ústřednímu bodu Peregrinových poznámek.

4) Je význam konstrukce, nebo pouze může být explikován jako konstrukce?

Tato otázka, podobně jako jiné otázky tohoto druhu ("Je propozice funkce z možných světů a časů do pravdivostních hodnot, nebo je jako taková funkce pouze explikována?" atd.) může být skutečně chápána jako metafyzická pseudootázka, ale v uvedeném příspěvku převádí Peregrin tento problém na věcný problém, jak totiž poznáme, že konstrukce, kterou nabídneme jako význam výrazu, je jednoznačně ta jediná pravá konstrukce, která je významem. To není triviální problém, ale přistupovat k jeho řešení asi nelze jinak, než když připustíme, že výrazy jazyka jsou skutečně kódy konstrukcí. Příklady, které uvádí Peregrin (ne všechny jsou správně zapsané), lze řešit za předpokladu, že zavedeme pojem pojmového systému, v němž některé pojmy/konstrukce jsou "primitivní" (viz [Materna 1998] ). Uvedu však příklad, který analyzuje M.Duží (rukopis). Mějme dvě věty:

Pegas neexistuje

a

Žádné individuum není Pegas.

Je nasnadě, že tyto věty, ač ekvivalentní, nemohou mít z hlediska teorie konstrukcí stejný význam. Vyjdeme z toho, že "budeme brát vážně ... syntaktickou strukturu věty". Pak přiřadíme výrazu existovat predikát, řekněme E, typu (οι)τω , tj. vlastnost individuových rolí "být obsazen v daném světě-čase", výrazu Pegas individuovou roli P typu ιτω a výrazu žádné existenční kvantifikátor ∃ typu (ο(οι)) (množina neprázdných tříd). Příslušné konstrukce budou

λwλt [0¬ [0Ewt 0P]]

a

λwλt [0¬ [0 λx [0= x 0Pwt]]] .

První konstrukce není "tím správným významem" druhé věty a druhá není "tím správným významem" první věty. Bereme totiž vážně princip, který je duální k principu (Frege 1884), podle něhož výraz není o objektu, jehož jméno neobsahuje. Duální princip lze formulovat takto:

Výraz je o každém objektu, jehož jméno obsahuje.

První věta mluví o úřadu (roli) Pegasa a říká, že je neobsazený (proto je 0P de dicto). Druhá věta mluví o individuu, které obsazuje roli Pegasa, a říká, že třída takových individuí je prázdná (proto je 0P de re).

Máme tedy prostředky, jak se bavit o tom, do jaké míry naše analýza postihuje předpokládaný význam výrazu; ať jsou potíže při tomto určování jakékoli, dáváme k dispozici konkrétní výsledky, které může kdokoli podrobit kritice.

Přednost TIL záleží právě v této metodě analýzy, která se nespokojuje s úrovní filozofie jazyka.

 

 

Odkazy

[Dummett 1993]   Dummett M.: The Seas of Language. Clarendon Press, Oxford

[Materna 1998]    Materna P.: Concepts and Objects. Acta Philosophica Fennica 63, Helsinki

 

http://www.phil.muni.cz/~materna/


Oprava a omluva
Kvůli špatnému (patrně nedbalému) čtení Peregrinových návrhů alternativních konstrukcí v jeho posledním příspěvku jsem se dopustil trapného omylu, když jsem napsal, že některé z těchto návrhů jsou chybně napsány. Prohlašuji proto, že všechny Peregrinovy konstrukce v tomto příspěvku jsou (formálně) správné. Zároveň se tím Peregrinovi omlouvám.
Pavel Materna




Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097