Prague Workshop on Logics of Questions

Lukáš Likavčan, Tomáš Helmich

Abstract


Ve dnech 26. a 27. října (tušíme, že to byla středa a čtvrtek) se v Praze pod správou Oddělení logiky Filosofického ústavu AV ČR uskutečnila konference věnující se problematice logiky otázek, na kterou jsme se jako zástupci Katedry filozofie vypravili. Konference samotná proběhla v Akademickém konferenčním centru, ve kterém byl program po oba dva dny rozdělen na dopolední a odpolední část, s obědem jako pojítkem mezi nimi.

Dopoledne prvního dne zahájil Jeroen Groenendijk z Amsterdamu, který ve své prezentaci (za pomoci tištěných materiálů, které jsme obdrželi) přednesl základy inkvizitivní logiky. Podstatou jeho příspěvku bylo představení řešení problému vázaných proměnných, které spočívalo v zavedení tzv. svědka (witness), jehož úlohou je distribuovat hodnoty těchto proměnných. Po krátké přestávce na kávu, čaj a pro některé účastníky i cigaretu následovalo vystoupení dalšího zástupce z amsterdamské univerzity, kterým byl Stefan Minica. Ten prezentoval svou dizertační práci, ve které vybudoval sémantiku otázek založenou na dynamické epistemické logice a teorii her.

Po tomto dopoledním bloku proběhl oběd, při kterém nám nedaleká vegetariánská restaurace odlehčila peněženky lstí v podobě neodhadnutelné ceny za určitou gramáž jídla. Nicméně, následovala odpolední část programu. Nejprve vystoupil Michal Peliš, který představil verzi erotetické logiky, na které spolupracoval s Ondřejem Majerem. Tato logika se opírá jak o nástroje a pojmy inkvizitivní logiky amsterdamské školy, tak o logiku epistemickou. Středeční den zakončila obecná diskuze nesoucí se v duchu kritiky sémantické koncepce Stefana Minici ze strany Andrzeje Wisniewského (především se jednalo o použití epistemické logiky, které se jevilo jako neadekvátní). Část účastníku včetně nás se po zkonzumování většiny z nabízeného občerstvení přesunula do nedaleké restaurace, kde debata, byť na jiná témata, pokračovala.

Druhý den konference započal již výše zmíněný Andrzej Wisniewski z polské Poznaně, který prezentoval základy inferenční erotetické logiky a porovnával její analýzu otázek s analýzou za pomoci prostředků inkvizitivní logiky. Po něm následovalo vystoupení Mariusze Urbanského, který se pokusil ukázat možnosti modelování postupu při hledání odpovědi na otázku pomocí dokazovacích stromů používaných v matematické teorii důkazů.

Dopolední program se přes oběd v nedaleké restauraci plynule přesunul ke dvěma závěrečným přednáškám. První přednesl Pawel Lupkowski, taktéž z Poznaně, který prezentoval výzkum spočívající v aplikaci poznatků představených v předcházejících dvou příspěvcích na vytváření programů, jež by na určitou otázku dokázaly poskytnout informativní odpověď (např. nezávisle na smysluplnosti položené otázky). Jako poslední vystoupila Justine Jacot ze Švédska, která se snažila dokázat tvrzení, že otázky mohou být informativní už před jejich zodpovězením, k čemuž používala teoretický rámec Hintikkovy epistemické logiky, poznatky z oblasti teorii her a koncepci komunikačních implikatur H. P. Grice.

Konference byla jako celek velice zajímavá, ačkoli byl zarážející opravdu malý počet posluchačů. Na druhou stranu nám právě toto umožnilo navázat kontakt s některými ze zúčastněných, který v sobě skrývá možnost a příslib budoucí spolupráce.





Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097