Přednáška Garyho Kempa Wittgenstein, Naturalism and Quine a konference Philosophie der Psychologie über und mit Joachim Schulte

Radomír Onheiser, Jana Ženčáková, Tomáš Ondráček

Abstract


Ludwig Wittgenstein je nepochybně spjatý s Vídní a to nejen proto, že se v ní narodil, ale i proto, že v tomto městě je řada lidí, kteří se o něj stále zajímají. Tento zájem je možné doložit na dvou akcích, které tu proběhly v dubnu roku 2011.

První z těchto akcí byl workshop v anglickém jazyce s názvem Wittgenstein and Quine pořádaný na Wirtschaftsuniversität Wien (Vídeňská univerzita ekonomie) ve dnech 9. a 10. dubna. V rámci programu zde v sobotu 9. dubna přednesl příspěvek i Gary Kemp z Univerzity v Glasgow, autor knihy Quine: A Guide for the Perplexed (Quine: Průvodce pro zmatené, 2006). Jeho příspěvek měl název Wittgenstein, Naturalism and Quine (Wittgenstein, naturalismus a Quine) a pojednával o podobnostech a rozdílech v myšlení Quina a Wittgensteina. (Gary Kemp měl přednášku se stejným názvem i 24. listopadu 2010 v Hradci Králové pod záštitou Centra pro studium jazyka, mysli a společnosti.)

Jako základní podobnosti ve  filosofii obou autorů uvedl Kemp kritiku běžných přesvědčení o světě, pojetí hodnoty vysvětlení ze subjektivní zkušenosti a přístup k pochybnostem o vnějším světě. Mimo tato témata poukázal Kemp i na blízkost mezi Quinovým konceptem lingvistických dispozicí a Wittgensteinovým slepým jednáním v jazyce.

Rozpor je pak podle Kempa především v jejich přístupu k předmětu filosofického zájmu; Wittgenstein jej vidí ve zkoumání filosofických problémů a Quine v orientaci na užitečnost filosofie. Quine ve svém naturalismu hodnotí nejvýše empirické vědy, které podle něj jsou už samy ospravedlněné, a filosofie tak má pouze pomáhat k jejich porozumění. Wittgenstein naopak využívá vědu k filosofickým účelům jako zdroj filosofických problémů.

V závěru své přednášky Kemp zhodnotil i přístupy dalších autorů k problematice shod a rozdílů ve filosofii Quina a Wittgensteina. Uvedl především pohled Johna V. Canfielda autora knihy Wittgenstein, Language and World (Wittgenstein, jazyk a svět, 1981), Roberta L. Arringtona, který napsal knihu Wittgenstein and Quine (Wittgenstein a Quine, 1996), a Petera Hackera.

Po skončení přednášky proběhla diskuse, kterou začala svou otázkou Gabriela M. Mras, vedoucí oddělení filosofie na Wirtschaftsuniversität Wien. Její otázka, zda by Wittgenstein akceptoval Kripkeho skeptický paradox, vedla k dlouhé debatě mezi ní a profesorem Kempem. Následovala přestávka na kávu a další diskuse.

Ve dnech 11. a 12. dubna se pak ve Vídni konala druhá akce, a to konference s názvem Wittgensteins Philosophie der Psychologie über und mit Joachim Schulte (Wittgensteinova filosofie psychologie o a s Joachimem Schultem) pod záštitou stejné instituce. Konference probíhala v německém jazyce a konala se v místnosti s překrásným výhledem na spalovnu odpadků, kterou navrhl významný rakouský architekt F. R. D. Hundertwasser. Kromě Joachima Schulteho, uznávaného odborníka na Wittgensteinovu filosofii, se konference zúčastnili přednášející z Vídeňské univerzity ekonomie (WU), univerzity v Curychu, univerzity v Klagenfurtu a z Masarykovy univerzity v Brně. První den proběhly po přivítání a představení účastníků konference čtyři přednášky, jichž se účastnilo zhruba třicet pět posluchačů se zájmem o Wittgensteinovu filosofii psychologie.

Prvním přednášejícím v pondělním bloku přednášek byl Stephan Leixnering z WU s příspěvkem Joachim Schulte über die Entstehung der über die Philosophie der Psychologie (Joachim Schulte o vzniku prvních zmínek o filosofii psychologie). Leixnering uvedl téma celé konference, vyzdvihl vliv vídeňského kulturního prostředí ve Wittgensteinově životě a jeho díle. Zdůraznil význam Joachima Schulteho, který ve své práci kromě důsledné analýzy textu klade důraz na kulturně-historický kontext. Na závěr svého příspěvku zmínil problematiku vydávání a překládání Wittgensteinových rukopisů, na kterou upozorňuje Schulte. Wittgenstein totiž své poznámky v průběhu času několikrát přepisoval a psal tužkami různých barev.

Po prvním příspěvku došlo ke změně programu. Druhým přednášejícím se tak stal Stefan Riegelnik z WU s příspěvkem Joachim Schulte über Wittgensteins Einteilungsversuche psychologischer Begriffe (Joachim Schulte o Wittgensteinově kategorizaci psychologických pojmů). V příspěvku se věnoval Wittgensteinovým pokusům o klasifikaci psychologických pojmů a důvodům pro odmítnutí navržených klasifikací. Riegelnik opět vyzdvihl význam J. Schulteho, jelikož Schulte je jedním z mála odborníků zabývajících se Wittgensteinovou filosofií psychologie a většina sekundární literatury k tomuto tématu pochází právě od něj.

Třetím přednášejícím byl Jakub Mácha, zástupce Masarykovy univerzity, s příspěvkem Joachim Schulte über Metapher und sekündäre Bedeutung (Joachim Schulte o metafoře a sekundárním významu). Jeho příspěvek byl doprovázen prezentací, což výrazně usnadňovalo porozumění celému tématu. Vycházel ze srovnání Wittgensteinova pojetí sekundárního významu a pojetí metafory u Donalda Davidsona, jehož dílo přeložil do němčiny J. Schulte. Problematiku metafory a sekundárního významu ilustroval Wittgensteinovým příkladem hlavy králíka/husy a dětskou hrou s vláčky.

Posledním přednášejícím prvního dne byla Gabriele M. Mras z WU, jejíž příspěvek nesl název „Kriterium“ und „Ausdruck“: Joachim Schulte zum Bild des Psychischen als etwas Inneres („Kritérium“ a „Výraz“: Joachim Schulte k obrazu psychického jakožto něčeho vnitřního). Hlavním tématem, které na závěr rozproudilo dlouhou diskuzi, byla otázka, zda je možná intersubjektivita. Přednášející se věnovala Wittgensteinovu pojetí pocitu bolesti a jeho vyjádření pomocí jazyka.

První den uzavřela diskuze k předneseným příspěvkům v úzkém kruhu odborníků, která se odehrála v kuloárech.

Druhý den konference zahájil svým příspěvkem nazvaným Wittgenstein über psychologische Begriffe (Wittgenstein o psychologických pojmech) Joachim Schulte a počet účastníků konference se díky jeho popularitě zdvojnásobil. Schulte si v tomto příspěvku kladl otázku, co může být kritériem psychologických pojmů. Při hledání odpovědi detailně rozebíral Wittgensteinovy slavné příklady tenisové hry bez míčku, hlavu králíka/husy a dětskou hru s vláčky. Po dokončení příspěvku se rozpoutala vášnivá hodinová diskuze převážně o tom, zda je tenis bez míčku vůbec hrou.

Dalším přednášejícím byl Bernhard Ritter z univerzity v Klagenfurtu s příspěvkem „Privat“ bei Wittgenstein – Über eine spekulative Lesart („Soukromé“ u Wittgensteina – O jedné spekulativní interpretaci). Ritter podpořil jako jediný v tomto bloku svůj příspěvek prezentací s Wittgensteinovými technickými ilustracemi, což opět ocenili převážně posluchači ze zahraničí. Základní myšlenkou bylo Wittgensteinovo tvrzení, že myšlení není soukromou záležitostí. Zdání „soukromého“ bylo vysvětleno pomocí analogie s nefunkčním strojem, který se jeví jako fungující. Ritter si také pomohl Wittgensteinovým příkladem pocitu bolesti, který byl spolu s broukem v krabičce hlavním námětem následné diskuze.

Posledního příspěvku Christopha C. Pfisterera Ist Glauben ein psychischer Vorgang? – Schulte über Moores Paradox (Je víra psychickým jevem? – Schulte o Moorově paradoxu) a závěrečné diskuze jsme se vzhledem k časové tísni bohužel nemohli zúčastnit, protože Schulteho příspěvek přesáhl určený časový rámec, s čímž jsme nepočítali.

Ovlivněni prvním příspěvkem jsme se během pobytu ve Vídni rozhodli nechat na sebe zapůsobit atmosféru města. Během zkoumání vídeňské kultury jsme navštívili typickou vídeňskou secesní kavárnu, v níž je zakázáno používat mobilní telefony, kavárnu Kafka, bar Donau v bývalé synagoze a restauraci Einstein, kde točí výborné kvasnicové pivo Hirter Weizen. V den padesátého výročí Gagarinova prvního letu do vesmíru jsme shlédli v uměleckém prostoru MuseumsQuartier výstavu Weltraum (Vesmír) a výstavu gruzijského umělce Andra Wekua inspirovanou Freudovou teorií podvědomí a snu. Budete-li mít příležitost navštívit Vídeň, rozhodně byste neměli vynechat rektorát WU, na jehož nádvoří se nacházejí busty významných vídeňských profesorů (Poppera, Freuda, Schrödingera, Dopplera, Zimmermanna…) a T. G. Masaryka, který jako jediný z těchto profesorů nezískal profesuru ve Vídni.

 

V Brně dne 19. dubna 2011,

Radomír Onheiser, Jana Ženčáková, Tomáš Ondráček

 

Užitečné odkazy:

Program workshopu a konference: http://www.wu.ac.at/geschichte/philo/conwandl

Wirtschaftsuniversität Wien: http://www.wu.ac.at/

Stránka Garyho Kempa: http://www.gla.ac.uk/departments/philosophy/ourstaff/garykemp/

Výstavní prostot MuseumsQuartier: http://www.mqw.at/

Kavárna a restaurace Einstein: http://einstein.at/





Published by the Department of Philosophy, Faculty of Arts, Masaryk University, Brno, Czech Republic.
ISSN: 1212-9097