Trolling a hodnota diskuze

Jiří Stodola

Abstrakt


Účel

Koncepční článek se zabývá fenoménem trollingu v souvislosti s pojmem diskuze a její hodnotou. Naše cíle jsou následující: prozkoumat trolling jako fenomén z různých hledisek, dát trolling do vztahu s pojmem diskuze a její hodnotou, přinést nové argumenty pro všeobecně rozšířené přesvědčení, že existuje eticky přijatelný a nepřijatelný trolling, uvést kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze a přijatelného a patologického trollingu a prezentovat návod, jak můžeme s patologickým trollingem bojovat.

Design/metodologie/přístup

Na základě přehledu literatury definujeme trolling pro účely tohoto článku a stanovujeme výchozí hypotézu, že existuje eticky přijatelný a nepřijatelný trolling. S využitím Jakobsonova modelu komunikace se zabýváme analýzou pojmu hodnoty diskuze v souvislosti s její funkcí a uvádíme ho do vztahu s pojmem trollingu za účelem ověření výchozí hypotézy. Od pojmu informace odvozujeme kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze a v návaznosti na prvky komunikačního procesu získáváme kritéria pro rozeznání trollingu – společně s určitými etickými mezemi, které stanovujeme, získáváme schopnost rozpoznat, za jakých okolností může být trollingu užito. Na závěr uvádíme přehled možných reakcí, které lze využít v případě, že dojde k patologickému trollingu.

Obecným metodologickým východiskem článku je kritický realismus, který přijímáme jako noeticky nejlépe zakotvený směr. Realistické stanovisko ovlivňuje přesvědčení, že jsme schopni adekvátně definovat pojmy a v analýze prozkoumat souvislosti mezi nimi, že pojem hodnoty diskuze můžeme odvozovat od její zaměřenosti na pravdu a z realistické definice informace můžeme získat kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze. Hodnotíme-li trolling z etického hlediska, nestojíme na pozici konsekvencialismu, který se řídí pouze účely jednání, ale máme za to, že kritériem správnosti jednání není pouze cíl skutku, ale také skutek samotný.

Výsledky

K hlavním výsledkům článku patří skutečnost, že se nám podařilo definovat trolling za využití pojmu diskuze a na základě definice diskuze jako komunikace s poznávací funkcí určit hodnotu diskuze a odlišit přijatelný trolling od trollingu nepřijatelného.

Originalita/hodnota

Za základní přínos článku považujeme to, že došlo k uvedení pojmu trollingu do prostředí české informační vědy, kde soustavné pojednání tohoto typu zatím chybělo.


Klíčová slova


trolling, definice trollingu, příčiny trollingu, charakteristiky trollingu, motivace trollingu, účinky trollingu, diskuze, hodnota diskuze, přijatelnost trollingu, reakce na trolling, informační etika

https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-2

Full Text:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Aristotelés. (2010). Magna moralia. Praha: Petr Rezek.

Aristotelés. (2013). Etika Níkomachova. Praha: Rezek.

Bates, M. J. (2006). Fundamental forms of information. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 57(8), 1033-1045.

Bentham, J. (1960). A fragment on government and an introduction to the principles of morals and legislation. Oxford: Basil Blackwell.

Bishop, J. (2013). Examining the concepts, issues, and implications of internet trolling. Hershey, Information Science Reference.

Bishop, J. (2014). Representations of 'trolls' in massmedia communication: A review of media-texts and moral panics to 'internet trolling'. International Journal of Web Based Communities, 10(1), 7 24.

Bishop, J. (2014a). Trolling for the lulz?: using media theory to understand transgressive humour and other internet trolling in online communities. In Transforming politics and policy in the digital age, (pp. 155-172). IGI Global.

Capurro, R. & Hjørland, B. (2003). The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 37, 343-411.

Cornelius, I. (1996). Information and interpretation. In Integration in perspective: Proceedings of CoLIS 2: Second International Conference on Conceptions of Library and Information Science, (pp. 11 21). Oxford: Pergamon-Elsevier Science.

Craker, N. & March, E. (2016). The dark side of Facebook®: The dark tetrad, negative social potency, and trolling behaviours. Personality and Individual Differences, 102, 79-84.

Derr, R. L. (1985). The concept of information in ordinary discourse. Information Processing & Management. 21(6), 489-499.

Dretske, F. I. (1981). Knowledge and the flow of information. Cambridge: MIT Press.

Dynel, M. (2016). 'Trolling is not stupid': Internet trolling as the art of deception serving entertainment. Intercultural Pragmatics, 13(3), 353-381.

Farradane, J. (1979). The nature of information. Journal of Information Science. 1(1), 13-17.

Furner, J. (2004). Information studies without information. Library Trends. 52(3), 427-446.

Feser, E. (2010), Can philosophy be polemical. Retrived from: http://edwardfeser.blogspot.cz/2010/06/can-philosophy-be-polemical.html.

Fichman, P. & Sanfilippo, M. R. (2016). Online trolling and its perpetrators: Under the cyberbridge. Lanham: Rowman & Littlefield.

Gredt, J. (2009). Základy aristotelsko-tomistické filosofie. Praha: Krystal OP.

Hardaker, C. (2010). Trolling in asynchronous computer-mediated communication: From user discussions to academic definitions. Journal of Politeness Research-language Behaviour Culture, 6(2), 215-242.

Hardaker, C. (2013). "Uh. . . . not to be nitpicky, but.. the past tense of drag is dragged, not drug": An overview of trolling strategies. Journal of Language Aggression, 1(1), 58-86.

Hardaker, C. (2015). 'I refuse to respond to this obvious troll': An overview of responses to (perceived) trolling. Corpora, 10(2), 201- 219.

Herring, S., Job-Sluder, K., Scheckler, R. & Barab, S. (2002). Searching for safety online: Managing "trolling" in a feminist forum. The Information Society, 18, 371-384.

Hjørland, B. (1997). Information seeking and subject representation: an activity-theoretical approach to information science. Westport: Greenwood Press.

Hopkinson, Ch. (2013). Trolling in online discussions: From provocating to community-building. Brno Studies in English, 39(1), 6-25.

Hume, D. (2006). An enquiry concerning the principles of morals: a critical edition. Oxford: Clarendon Press.

Jansen, E. & James, V. (2002). NetLingo: The internet dictionary. Oxnard, CA: Netlingo.

Kant, I. (1996). Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda.

Kant, I. (1992). Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda.

Krappitz, S. (2012). Troll Culture. Retrived from: http://wwwwwwwww.at/downloads/troll-culture.pdf.

Mannheim, K. (1991). Ideologie a utopie: přednášky a eseje. Bratislava: Archa.

MacIntyre, A. C. (2004). Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. Praha: Oikoymenh.

Madden, A. D. (2004). Evolution and information. Journal of Documentation. 60(1), 9-23.

Nauta, D. (1972). The meaning of information. The Hague: Mouton.

Platón (1994). Euthyfrón ; Obrana Sókrata ; Kritón. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.

Pratt, A. D. (1977). The information of the image: a model of the communications process. Libri. 27(3), 204-220.

Smith, A. (2005). Teorie mravních citů. Praha: Liberální institut.

Stodola, J. (2015). Filosofie informace - metateoretická analýza pojmu informace a hlavních paradigmat informační vědy. Brno: Masarykova univerzita.

Stodola, J. (2014). The concept of information and questions of users with visual disabilities: an epistemological approach. Journal of Documentation, 70(5), 782-800.

Thompsen, P. A., & Ahn, D. K. (1992). To be or not to be: An exploration of E-prime, copula deletion and flaming in electronic mail. ETC: A Review of General Semantics, 49, 146-164.

Thomson, F. B. (1968). The organization is the information. American Documentation. 19( 3), 305-308

Utz, S. (2005). Types of deception and underlying motivation: What people think. Social Science Computer Review, 23(1), 49–56.

Zuska, V. (2002). Mimésis-fikce-distance: K estetice XX. století. Praha, Triton.