Trolling a hodnota diskuze

Jiří Stodola

Abstrakt


Účel

Koncepční článek se zabývá fenoménem trollingu v souvislosti s pojmem diskuze a její hodnotou. Naše cíle jsou následující: prozkoumat trolling jako fenomén z různých hledisek, dát trolling do vztahu s pojmem diskuze a její hodnotou, přinést nové argumenty pro všeobecně rozšířené přesvědčení, že existuje eticky přijatelný a nepřijatelný trolling, uvést kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze a přijatelného a patologického trollingu a prezentovat návod, jak můžeme s patologickým trollingem bojovat.

Design/metodologie/přístup

Na základě přehledu literatury definujeme trolling pro účely tohoto článku a stanovujeme výchozí hypotézu, že existuje eticky přijatelný a nepřijatelný trolling. S využitím Jakobsonova modelu komunikace se zabýváme analýzou pojmu hodnoty diskuze v souvislosti s její funkcí a uvádíme ho do vztahu s pojmem trollingu za účelem ověření výchozí hypotézy. Od pojmu informace odvozujeme kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze a v návaznosti na prvky komunikačního procesu získáváme kritéria pro rozeznání trollingu – společně s určitými etickými mezemi, které stanovujeme, získáváme schopnost rozpoznat, za jakých okolností může být trollingu užito. Na závěr uvádíme přehled možných reakcí, které lze využít v případě, že dojde k patologickému trollingu.

Obecným metodologickým východiskem článku je kritický realismus, který přijímáme jako noeticky nejlépe zakotvený směr. Realistické stanovisko ovlivňuje přesvědčení, že jsme schopni adekvátně definovat pojmy a v analýze prozkoumat souvislosti mezi nimi, že pojem hodnoty diskuze můžeme odvozovat od její zaměřenosti na pravdu a z realistické definice informace můžeme získat kritéria pro rozpoznání hodnoty diskuze. Hodnotíme-li trolling z etického hlediska, nestojíme na pozici konsekvencialismu, který se řídí pouze účely jednání, ale máme za to, že kritériem správnosti jednání není pouze cíl skutku, ale také skutek samotný.

Výsledky

K hlavním výsledkům článku patří skutečnost, že se nám podařilo definovat trolling za využití pojmu diskuze a na základě definice diskuze jako komunikace s poznávací funkcí určit hodnotu diskuze a odlišit přijatelný trolling od trollingu nepřijatelného.

Originalita/hodnota

Za základní přínos článku považujeme to, že došlo k uvedení pojmu trollingu do prostředí české informační vědy, kde soustavné pojednání tohoto typu zatím chybělo.

 

DOI: https://doi.org/10.5817/ProIn2018-1-2


Klíčová slova


trolling, definice trollingu, příčiny trollingu, charakteristiky trollingu, motivace trollingu, účinky trollingu, diskuze, hodnota diskuze, přijatelnost trollingu, reakce na trolling, informační etika

https://doi.org/10.5817/proinflow.v10i1.1744

Full Text:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Aristotelés. (2010). Magna moralia. Praha: Petr Rezek.

Aristotelés. (2013). Etika Níkomachova. Praha: Rezek.

Bates, M. J. (2006). Fundamental forms of information. Journal of the American Society for Information Science and Technology. 57(8), 1033-1045.

Bentham, J. (1960). A fragment on government and an introduction to the principles of morals and legislation. Oxford: Basil Blackwell.

Bishop, J. (2013). Examining the concepts, issues, and implications of internet trolling. Hershey, Information Science Reference.

Bishop, J. (2014). Representations of 'trolls' in massmedia communication: A review of media-texts and moral panics to 'internet trolling'. International Journal of Web Based Communities, 10(1), 7 24.

Bishop, J. (2014a). Trolling for the lulz?: using media theory to understand transgressive humour and other internet trolling in online communities. In Transforming politics and policy in the digital age, (pp. 155-172). IGI Global.

Capurro, R. & Hjørland, B. (2003). The concept of information. Annual Review of Information Science and Technology. 37, 343-411.

Cornelius, I. (1996). Information and interpretation. In Integration in perspective: Proceedings of CoLIS 2: Second International Conference on Conceptions of Library and Information Science, (pp. 11 21). Oxford: Pergamon-Elsevier Science.

Craker, N. & March, E. (2016). The dark side of Facebook®: The dark tetrad, negative social potency, and trolling behaviours. Personality and Individual Differences, 102, 79-84.

Derr, R. L. (1985). The concept of information in ordinary discourse. Information Processing & Management. 21(6), 489-499.

Dretske, F. I. (1981). Knowledge and the flow of information. Cambridge: MIT Press.

Dynel, M. (2016). 'Trolling is not stupid': Internet trolling as the art of deception serving entertainment. Intercultural Pragmatics, 13(3), 353-381.

Farradane, J. (1979). The nature of information. Journal of Information Science. 1(1), 13-17.

Furner, J. (2004). Information studies without information. Library Trends. 52(3), 427-446.

Feser, E. (2010), Can philosophy be polemical. Retrived from: http://edwardfeser.blogspot.cz/2010/06/can-philosophy-be-polemical.html.

Fichman, P. & Sanfilippo, M. R. (2016). Online trolling and its perpetrators: Under the cyberbridge. Lanham: Rowman & Littlefield.

Gredt, J. (2009). Základy aristotelsko-tomistické filosofie. Praha: Krystal OP.

Hardaker, C. (2010). Trolling in asynchronous computer-mediated communication: From user discussions to academic definitions. Journal of Politeness Research-language Behaviour Culture, 6(2), 215-242.

Hardaker, C. (2013). "Uh. . . . not to be nitpicky, but.. the past tense of drag is dragged, not drug": An overview of trolling strategies. Journal of Language Aggression, 1(1), 58-86.

Hardaker, C. (2015). 'I refuse to respond to this obvious troll': An overview of responses to (perceived) trolling. Corpora, 10(2), 201- 219.

Herring, S., Job-Sluder, K., Scheckler, R. & Barab, S. (2002). Searching for safety online: Managing "trolling" in a feminist forum. The Information Society, 18, 371-384.

Hjørland, B. (1997). Information seeking and subject representation: an activity-theoretical approach to information science. Westport: Greenwood Press.

Hopkinson, Ch. (2013). Trolling in online discussions: From provocating to community-building. Brno Studies in English, 39(1), 6-25.

Hume, D. (2006). An enquiry concerning the principles of morals: a critical edition. Oxford: Clarendon Press.

Jansen, E. & James, V. (2002). NetLingo: The internet dictionary. Oxnard, CA: Netlingo.

Kant, I. (1996). Kritika praktického rozumu. Praha: Svoboda.

Kant, I. (1992). Základy metafyziky mravů. Praha: Svoboda.

Krappitz, S. (2012). Troll Culture. Retrived from: http://wwwwwwwww.at/downloads/troll-culture.pdf.

Mannheim, K. (1991). Ideologie a utopie: přednášky a eseje. Bratislava: Archa.

MacIntyre, A. C. (2004). Ztráta ctnosti: k morální krizi současnosti. Praha: Oikoymenh.

Madden, A. D. (2004). Evolution and information. Journal of Documentation. 60(1), 9-23.

Nauta, D. (1972). The meaning of information. The Hague: Mouton.

Platón (1994). Euthyfrón ; Obrana Sókrata ; Kritón. Praha: Institut pro středoevropskou kulturu a politiku.

Pratt, A. D. (1977). The information of the image: a model of the communications process. Libri. 27(3), 204-220.

Smith, A. (2005). Teorie mravních citů. Praha: Liberální institut.

Stodola, J. (2015). Filosofie informace - metateoretická analýza pojmu informace a hlavních paradigmat informační vědy. Brno: Masarykova univerzita.

Stodola, J. (2014). The concept of information and questions of users with visual disabilities: an epistemological approach. Journal of Documentation, 70(5), 782-800.

Thompsen, P. A., & Ahn, D. K. (1992). To be or not to be: An exploration of E-prime, copula deletion and flaming in electronic mail. ETC: A Review of General Semantics, 49, 146-164.

Thomson, F. B. (1968). The organization is the information. American Documentation. 19( 3), 305-308

Utz, S. (2005). Types of deception and underlying motivation: What people think. Social Science Computer Review, 23(1), 49–56.

Zuska, V. (2002). Mimésis-fikce-distance: K estetice XX. století. Praha, Triton.