The cognitive paradigm in information science with a view to sensorially impaired persons

Jiří Stodola

Abstrakt


Článek obsahuje úvod do tří hlavních paradigmat informační vědy podle Rafaela Cappura a přináší argumenty, proč je důležité zvolit správné paradigma a proč by mělo být kognitivní paradigma považováno za základní. První argument je založen na filosofickém zkoumání podstaty pojmu informace, druhý spočívá v pozorování získaném výzkumem zprostředkování informací osobám se smyslovým postižením. V závěru článku je stručně představen návrh možného výzkumu.

The article provides a short introduction to the three main paradigms of information science according to Rafael Capurro and brings some argumets, why an optimal paradigm selection is important and why cognitive paradigm should be considered to be fundamental one. First argument is grounded on the philosophical inquiry into the concept of information substance, the second one is based on the observation obtained from the research into the mediation of information to users with sensorial disability. The brief design of the possible research is introducted in the final part of the article.

 

Jiří Stodola

Středisko Teiresiás MU v Brně


Klíčová slova


informační věda; paradigmata informační vědy; kognitivní paradigma; osoby se smyslovým postižením; výzkum

https://doi.org/10.5817/proinflow.v3i1.856

Full Text:

PDF (English)

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

  1. BIAGETTI, M. T. What is Information Science? What are its boundaries, and its basic building blocks? In Knowledge map of information science [online], [cit. 2011-04-11]. URL: <http://www.success.co.il/is/conceptions.html>.
  2. CAPURRO, R. Is a unified theory of information feasible? In HOFKIRCHNER, W., ed.: The quest for a unified theory of information : proceedings of the Second international conference on the foundations of information science. Amsterdam : Overseas Publ. Association, 1999. ISBN 90-5700-531-X, pp. 9-30
  3. CAPPURO, R. What is information science for? A philosophical reflection. In Conceptions of Library and Information Science : Historical, empirical and theoretical perspectives. London : Taylor Graham, 1992. ISBN 0-947568-52-2, pp. 82-98
  4. FLORIDI, L. On defining library and information science as applied philosophy of information. Social Epistemology [online]. 2002, Vol. 16, N. 1. s. 37-49. [cit. 2011-03-20] URL: <http://www.wolfson.ox.ac.uk/~floridi/pdf/isaspi.pdf>. ISSN 1464-5297.
  5. FLORIDI, L. What is the philosophy of information? [online]. 2002, [cit. 2010-04-10].
  6. URL: www.blackwellpublishing.com/pci/downloads/introduction.pdf.
  7. FLORIDI, L. Open problems in the philosophy of information [online]. 2004, [cit. 2010-04-10]. URL: http://groups.inf.ed.ac.uk/ppig/readinglist/information3.pdf.
  8. MATURANA, H.R., VARELA, F. J. Autopoiesis and cognition. Dordrecht : The Netherlands : Reidel, 1980. ISBN 978-90-277-1015-4.
  9. STODOLA, Jiří. Analýza pojmu informace a jeho klasifikace s užitím aristotelské filosofie. ProInflow [online]. 10.07.2010 [cit. 2010-11-05]. URL: http://www.phil.muni.cz/journals/index.php/proinflow/article/view/868. ISSN 1804–2406.
  10. STODOLA, Jiří. Informace, komunikace a bytí : fragment realistické informační vědy. 1. vyd. Brno : Stodola, 2010. 146 s. ISBN 978-80-254-7996-4.
  11. STONIER, T. Information and the Internal Structure of the Universe : An Exploration into Information Physics. London : Springer, 1990. ISBN 3-540-19599-8.
  12. STONIER, T. Information as a basic property of the universe. Bio Systems, 1996, Vol. 38, pp. 135-140. ISSN: 0303-2647. | DOI 10.1016/0303-2647(96)88368-7
  13. WIENER, N. Cybernetics or communication and control in the animal and the machine. 2nd. Ed. Cambridge, MA: MIT Press, 1948.