Scénáře donucovací moci u studentů učitelství na praxi: studentka Alice

Kateřina Lojdová, Josef Lukas

Abstrakt


Moc jako schopnost ovlivňovat postoje, hodnoty a jednání je základní charakteristikou vyučovacího procesu. Potřeba vyjednání mocenského uspořádání v procesu vyučování vyvstává zejména u začínajících učitelů a studentů na praxi, kteří mají oborové znalosti, ale potýkají s jejich předáváním v sociálním prostředí školní třídy. V tomto textu zkoumáme moc u studentů učitelství v průběhu jejich dlouhodobé praxe a zaměřujeme se na jednu z bází moci dle typologie Frenche a Ravena (1959) – na moc donucovací. Donucovací moc studenta učitelství vychází z potřeby žáků vyhnout se trestu nebo jeho hrozbě. Na základě kvalitativní analýzy přepisů nahrávek z výuky studentky Alice identifikujeme čtyři typy donucovací moci. Tyto typy donucovací moci jsou uspořádány do určitých struktur, které naz ýváme scénáři. Popisujeme dva protichůdné scénáře – scénář gradace donucovací moci a scénář rezignace na donucovací moc a diskutujeme jejich důsledky pro vytvoření konstruktivního klimatu školní třídy.

Klíčová slova


donucovací moc; kvalitativní výzkum; moc; studenti učitelství

Celý článek:

PDF

Reference

Zobrazit literaturu Skrýt literaturu

Arnett, J. J. (2014). Adolescence and emerging adulthood. Harlow, Essex: Pearson Education.

Bernstein, B. (1996). Pedagogy, symbolic control and identity. London: Taylor and Francis.

Bierstedt, R. (1950). An Analysis of Social Power. American Sociological Review, 15(6), 730–738. | DOI 10.2307/2086605

Blau, P. (1964). Exchange and Power in Social Life. New Brunswick: Transaction Books.

Braun, V., & Clarke, V. (2006). Using thematic analysis in psychology. Qualitative Research in Psychology, 3(2), 77–101. | DOI 10.1191/1478088706qp063oa

Coates, D. (1991). Power and the State. In Politics and Power (Society and Social Science: A Foundation Course). Walton Hall: The Open University, 36–72.

Cook, K., & Emerson, R. (1978). Power, Equity and Commitment in Exchange Networks. American Sociological Review, 43(5), 721–739. | DOI 10.2307/2094546

Elias, S. (2007). Influence in the Ivory Tower: Examining the Appropriate Use of Social Power in the University Classroom. Journal of Applied Social Psychology, 37(11), 2532–2548. | DOI 10.1111/j.1559-1816.2007.00269.x

Elias, S. M., & Mace, B. L. (2005). Social power in the classroom: Student power in the classroom: Student attribution for compliance. Journal of Applied Social Psychology, 35(8), 1738–1754. | DOI 10.1111/j.1559-1816.2005.tb02193.x

Ergens, T. (2007). Dominance učitele a způsob jejího vyjadřování. Pedagogika, 27(4), 380–389.

Erikson, E. H. (1999). Životní cyklus rozšířený a dokončený. Praha: NLN.

Evertson, C., & Weinstein, C. (2006). Handbook of classroom management: Research, practice, and contemporary issues. Mahwah: Lawrence Erlbaum Associates.

Fessler, R. (1995). Dynamics of Teacher Career Stages. In T. R. Guskey & M . Huberman, (Eds.), Professional Development in Education: New paradigms and practices (s. 171–192). New York: Teachers College Press.

Fessler, R., & Ingram, R. (2003). The Teacher Career Cycle Revisited: New Realities, New Responses. In B. Davies & J. West-Burnham. Handbook of Educational Leadership and Management, (pp. 584-590). London: Pearson Education Limited.

Foucault, M. (2000). Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení. Praha: Dauphin.

French, J. R. P., & Raven, B. (1959). The bases of social power. In D. Cartwright & A. Zander, Group dynamics (s. 259–269). New York: Harper & Row.

Chong, S., & Low, E.-L. (2009). Why I want to teach and how I feel about teaching: Formation of teacher identity from pre-service to the beginning teacher phase. Educational Research for Policy & Practice, 8(1), 59–72. | DOI 10.1007/s10671-008-9056-z

Jacobs, G. (2012). Models of power and the deletion of participation in a classroom literacy event. Journal of Research in Reading, 35(4), 353–371. | DOI 10.1111/j.1467-9817.2010.01470.x

Kantek, F., & Gezer, N. (2010). Faculty members' use of power: midwifery students' perceptions and expectations. Midwifery, 26(4), 475–479. | DOI 10.1016/j.midw.2008.10.003

Kaščák, O. (2006). Moc školy: o formatívnej sile organizácie. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis.

Lewis, R. (2001). Classroom discipline and student responsibility: The students' view. Teaching and Teacher Education, 17(3), 307–319. | DOI 10.1016/S0742-051X(00)00059-7

Lewis, R. (2008). The developmental management approach to classroom behaviour: Responding to individual needs. Camberwell, Vic: ACER Press.

Lojdová, K. Není nekázeň jako nekázeň: Rezistentní chování žáků jako projev moci ve školní třídě, Orbis scholae (v tisku).

Macek, P. (1999). Adolescence: psychologické a sociální charakteristiky dospívajících. Praha: Portál.

Mainhard, M., Brekelmans, M., & Wubbels, T. (2011). Coercive and supportive teacher behaviour: Within- and across-lesson associations with the classroom social climate. Learning and Instruction, 21(3), 345–354. | DOI 10.1016/j.learninstruc.2010.03.003

Makovská, Z. (2010). Pojetí moci v žákovských vyprávěních. Studia paedagogica, 15(2), 141–152.

Makovská, Z. (2011). Techniky změny chování a jejich využití ze strany žáků. Pedagogická orientace, 21(1), 85–103.

Mareš, J. (2013). Nevhodné chování učitelů k žákům a studentům. Studia paedagogica, 18(1), 7–36. | DOI 10.5817/SP2013-1-2

McCroskey, J. C., Richmond, V. P., & McCroskey, L. L. (2006). An introduction to communication in the classroom: The role of communication in teaching and training. Boston: Allyn & Bacon.

Molm, L. (1990). Structure, Action, and Outcomes: The Dynamics of Power in Social Exchange. American Sociological Review, 55(3), 427–447.

Molm, L. (1997). Coercive power in social exchange. New York: Cambridge University Press.

Parsons, T. (1963). On the Concept of Influence. Public Opinion Quarterly, 27(1), 37–62. | DOI 10.1086/267148

Pillen, M. T., Den Brok, P. J., & Beijaard, D. (2013). Profiles and change in beginning teachers' professional identity tension. Teaching and Teacher Education, 34, 86–97. | DOI 10.1016/j.tate.2013.04.003

Pospíšil, R. Učitelé a řešení kázeňských problémů v základních školách. Brno: MU (disertační práce, v tisku).

Richmond, V., & Roach, D. (1992). Power in the classroom: Seminal studies. In V. Richmond & J. McCroskey, Power in the Classroom: Communication, Control and Concern (s. 47–66). New Jersey: Lawrence Erlbaum Associates.

Schrodt, P., Witt, P. L., & Turman, P. D. (2007). Reconsidering the measurement of teacher power use in the college classroom. Communication Education, 56(3), 308–332. | DOI 10.1080/03634520701256062

Shindler, J. (2010). Transformative classroom management positive strategies to engage all students and promote a psychology of success. San Francisco, CA.

Slavík, J., Janík, T., Najvar, P., & Píšová, M. (2012). Mezi praxí a teorií v učitelském vzdělávání: Na okraj českého překladu knihy F. A. J. Korthagena et al. Pedagogická orientace, 22(3), 367–386. | DOI 10.5817/PedOr2012-3-367

Steffy, B. E. et al. (2000). Life cycle of the career teacher. Thousand Oaks: Corwin Press.

Šalamounová, Z., Bradová, J., & Lojdová, K. (2014). Mocenské vztahy mezi začínajícími učiteli a jejich žáky. Pedagogická orientace, 24(3), 375–393. | DOI 10.5817/PedOr2014-3-375

Šeďová, K. (2011). Mocenské konstelace ve výukové komunikaci. Studia paedagogica, 16(1), 89–118.

Šeďová, K. (2015). Moc v dialogickém vyučování. Pedagogická orientace, 25(1), 32–62. | DOI 10.5817/PedOr2015-1-32

Teddlie, C., & Tashakkori, A. (2003). Major Issues and Controversies in the Use of Mixed Methods in the Social and Behavioral Sciences. In A. Tashakkori & C. Teddlie, Handbook of mixed methods in social and behavioral research (s. 3–50). Thousand Oaks: SAGE Publications.

Vlčková, K., Mareš, J., Šalamounová, Z., & Ježek, S. Báze moci používané učitelem ve školní třídě: Česká adaptace dotazníku Teacher Power Use Scale. Pedagogika, v tisku.

Weber, M. (1949). On the Methodology of the Social Sciences. Illinois: The Free Press of Glencoe.

Zounek, J., & Šeďová, K. (2009). Učitelé a technologie: Mezi tradičním a moderním pojetím. Brno: Paido.




 


Časopis Ústavu pedagogických věd FF MU.

Výkonná redakce: Klára Šeďová, Roman Švaříček, Zuzana Šalamounová, Martin Sedláček, Karla Brücknerová, Petr Hlaďo.

Redakční rada: Milan Pol (předseda redakční rady), Gunnar Berg, Michael Bottery, Hana Cervinkova, Theo van Dellen, Peter Gavora, Yin Cheong Cheng, Miloš Kučera, Adam Lefstein, Sami Lehesvuori, Paul Mahieu, Jan Mareš, Jiří Mareš, Patricie Mertová, Jiří Němec, Angelika Paseka, Jana Poláchová Vašťatková, Milada Rabušicová, Michael Schratz, Martin Strouhal, Petr Svojanovský, António Teodoro, Tony Townsend, Anita Trnavčevič, Jan Vanhoof, Arnošt Veselý, Kateřina Vlčková, Eliška Walterová.

Časopis vydává čtyři čísla ročně.

ISSN 1803-7437 (print), ISSN 2336-4521 (online)