Zlá média: zaostřeno na záludné konstrukce reality v masmediálním prostředí a v síti programovaných médií

Název: Zlá média: zaostřeno na záludné konstrukce reality v masmediálním prostředí a v síti programovaných médií
Zdrojový dokument: TIM ezin. 2014, roč. 4, č. 1-2, s. 7-19
Rozsah
7-19
  • ISSN
    1805-2606
Type: Článek
Jazyk
Licence: Neurčená licence
 

Upozornění: Tyto citace jsou generovány automaticky. Nemusí být zcela správně podle citačních pravidel.

Abstrakt(y)
Jedním z nejprovokativnějších aktuálních příspěvků k promýšlení možností poznání programovaných médií je podle Jany Horákové (2013) studie Towards Evil Media Studies (Ke studiu zlých médií, 2007) Matthew Fullera a Andrew Goffeye a na ni navazující kniha Evil media (Zlá média, 2012). Autoři, inspirováni kontroverzním odkazem Niccolò Machiavelliho, Baltasara Graciana a především Arthura Schopenhauera s jeho Eristickou dialektikou čili Uměním dostat v každé debatě za pravdu (1830–1831); předkládají seznam stratagemat, která mají teoretici programovaných médií následovat a rozšiřovat, stejně jako rozpoznávat a artikulovat jejich účinky. Stratagema můžeme chápat jako záludný a amorální trik sloužící v argumentaci k oklamání či přesvědčení nepřítele, nebo jako velice účinný komunikační prostředek. V kontextu vztahů mezi programovanými médii a jejich uživateli existuje celá síť složitých a nepřehledných situací, v nichž můžeme taková stratagemata rozpoznávat a artikulovat. Fuller a Goffey nás totiž vedou k tomu, abychom si toto prostředí představili jako šedou zónu, která skýtá prostor pro manipulaci. Dochází zde k vyjednávání konsenzu prostřednictvím zápasů, v nichž komunikující subjekty prosazují své cíle a zájmy. Cílem studie je ukázat, jakou roli může hrát práce se stratagematy, v přístupu ke zkoumání programovaných médií. Světí účel prostředky? Zlá mediální studia nás staví před etickou volbu: buď se chovat zcela průhledně, nebo se stát aktivním, stratagematicky se chovajícím médiem transformace. Studie s pomocí interpretace hlavních tezí jednoho ze stratagemat "Machinuj se samozřejmostmi" (Stratagema 4: Machine the Commonplace, Fuller a Goffey, 2007) představuje stratagematické chování subjektů zapojených v sítích interakcí zóny šedých médií. Cílem příspěvku je zmiňovaný přístup ilustrovat na příkladech konstruovaných masmediálních skutečností, stejně jako na příkladech stratagemat odhalených v šedé zóně hypertextového prostředí sítě nových médií.
One of the most provocative current contributions to think through possibilities of understanding programmed media is according to Jana Horaková (2013) a study Towards Evil Media Studies, 2007, written by Matthew Fuller and Andrew Goffeye and their subsequent book Evil media, 2012. The authors who are inspired by a controversial legacy of Niccolò Machiavelli, Baltasar Graciana and especially Arthur Schopenhauer and his Eristic Art of Dialectic or the Art of Beeing Right (1830–1831); submit a list of stratagematic tactics that theorists of programmed media should follow and expand as well as recognize and articulate their effects. There is a whole network of complex and unnoticed relationships among programmed media and their users. Fuller and Goffey lead us to immagine this environment as a gray zone that provides space for manipulation. Things are drawing to the negotiating of the consensus through matches where communicating subjects are promoting their own goals and interests. The aim of the study is to show which role could play the work with stratagematas in term of searching and using the rhetorical deceits and subterfuges in accessing the examination of programmed media. Stratagema can be seen as the deceptive and immoral trick to deceive or persuate the enemy in the argumentation or as a very effective means of communication. Does the end justify the means? Evil Media Studies present us with an ethical choice: either to behave completely transparent or to become an active, stratagematicly behaving media of transformation. The authors are leading the reader by the forms of stratagemas to think about quotations of authorities (commonplaces) which we often automatically accept without critically evaluating them in relation to the current context. This study presents stratagemas behaving of subjects involved in networks of interactions of gray zone media by the interpretation of the main theses of stratagema Machine the Commonplace (Stratagema 4: Machine the Commonplace, Fuller and Goffey, 2007). Goal of this paper is to illustrate the approach mentioned in the examples of constructed reality by mass media as well as examples of stratagemas detected in the gray zone of hypertext media network environment.
Note
Tento článek byl vytvořen za podpory z projektu OP VK Věda a vědci pro vzdělanost moderní společnosti CZ.1.07/2.3.00/35.0005.
Reference
[1] BAUDRILLARD, Jean, 1994. Simulacra and Simulation. Ann Arbor: University of Michigan Press, s. 3–6.

[2] FULLER, Matthew – GOFFEY, Andrew, 2007. Towards an Evil Media Studies. SPC [online]. [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.spc.org/fuller/texts/towardsevil/.

[3] FULLER, Matthew – GOFFEY, Andrew, 2012. Evil Media. Cambridge, MA: MIT Press. [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné také z: http://site.ebrary.com/lib/masaryk/docDetail.action?adv.x=1&d=all&f00=all&f01=&f02=&hitsPerPage=500&id=10595605&p00=evil%20media&p01=&p02=&page=1.

[4] HERMANNOVÁ, Lenka, 2011. Sdělování audiovizuálního díla veřejnosti prostřednictvím Internetu: Reflexe aktuálního stavu. Bakalářská diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí diplomové práce Zuzana Kobíková.

[5] HORÁKOVÁ, Jana, 2013. Eristika nových médií: Odstíny šedi. Zlá média / Evil media: Eristika nových médií – konference, Brno, 22. 11. 2013.

[6] KOBÍKOVÁ, Zuzana, 2003. Hypertext: a jeho podoby v online médiích: Magisterská diplomová práce. Brno, Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2003. 135 s. Vedoucí diplomové práce David Kořínek.

[7] KOBÍKOVÁ, Zuzana, 2014. Role metafory v počátku utváření teorie hypertextu: médium Memex jako teoretický model vědecké mysli. Prezentace na konferenci Metafory ve vědeckém myšlení, Ostrava, 13.–14. 2. 2014.

[8] NELSON, Theodor, H., 1965. A File Structure for The Complex, The Changing and the Indeterminate. Proceeding of the ACM 20th National Conference, s. 84–100.

[9] RUSHKOFF, Douglas, 2010. Program or Be Programmed. Ten Commands for a Digital Age [online]. 2010 [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z http://www.scribd.com/doc/47990572/Rushkoff-Douglas-Program-or-Be-Programmed-Ten-Commands-fora-Digital-Age. Verze poslední úpravy: 2014 Scribd Inc.

[10] SCHOPENHAUER, Arthur. 2008. The Art of Controversy [PDF]. [cit. 23. 1. 2014]. Dostupné z: http://www.wendelberger.com/downloads/Schopenhauer_EN.pdf Königswinter: Megaphone eBooks.