Úvodem

(O Kapradí a sebraných dílech anglického dramatu)

Projekty B9164305 a B901640501, podporované Grantovou agenturou Akademie věd ČR a FF MU v Brně. Roky řešení 2003–2004 a 2005–2006.

V roce 2004 tomu bylo právě 150 let od chvíle, kdy se Sbor musejní pro řeč a literaturu českou usnesl na vydání prvního slovanského souborného překladu Shakespearova dramatického díla. Nešlo jen o počin velikého národního, ale také odborně kritického významu. Záměrem bylo nově přetlumočit Shakespeara do češtiny, a to z anglického originálu a v původním rozměru, a vydat ho do roku 1864 k uctění třístého jubilea dramatikova narození. Na projektu se překladatelsky podílelo pět divadelníků a znalců Shakespeara, Jan Josef Čejka, Ladislav Čelakovský, František Doucha, Josef Jiří Kolár a Jakub Malý.

Právě před 150 lety (1855) vyšly první dva svazky, Život a smrt krále Richarda III. v překladu Františka Douchy a Hamlet v překladu Josefa Jiřího Kolára. Roku 1857 bylo toto vydání z finančních důvodů přeneseno na Matici českou. Po značných těžkostech byl roku 1872 cyklus završen jednak překladem hry Perikles, kníže Tyrský od Jakuba Malého, jednak Malého rozsáhlou studií o Shakespearovi.

Projekt Kapradí (Knihovna překladů raného anglického dramatu) obsahuje existující české překlady nejen díla Williama Shakespeara, jeho současníků, pokračovatelů, ale i celého raného anglického dramatu (až do roku 1850). Projekt chce být jednak knihovnou, jednak také vzdáním holdu fenomenálnímu úsilí překladatelů posledních dvou století, jako byli a jsou:

• Karel Hynek Thám, Josef Kajetán Tyl a Josef Jiří Kolár v prvních generacích;

• František Doucha, Jan Josef Čejka, Ladislav Čelakovský a Jakub Malý v polovině 19. století;

• Josef Václav Frič, Josef Václav Sládek nebo Jaroslav Vrchlický na přelomu 19. a 20. století;

• Otokar Fischer, Antonín Fencl a Bohumil Štěpánek v první desetiletích 20. století;

• Erik Adolf Saudek, Jiří Valja, František Nevrla a Otto František Babler kolem poloviny 20. století;

• Aloys Skoumal, Zdeněk Urbánek, Josef Topol, Václav Renč a Břetislav Hodek v 60. a 70. letech 20. století;

• a Alois Bejblík, Martin Hilský, Jiří Josek, Milan Lukeš, Antonín Přidal a další v době nejnovější.

Předsedajícím Sboru musejního v roce 1854 byl velký ctitel Shakespeara Jan Evangelista Purkyně. Je velkým potěšením, že na univerzitě, která po čtyři desetiletí nesla jeho jméno, mohl projekt Kapradí vzniknout. Děkujeme všem, kteří vzniku pomohli.

Sbírka Kapradí je určena pro studijní a kulturní účely.

Projekt Kapradí vznikl z grantů Elektronická knihovna překladů (B9164305) a Elektronická knihovna novějších překladů anglických dramat (B901640501), financovaných Grantovou agenturou Akademie věd ČR.

Pavel Drábek, leden 2005