VEŘEJNÉ PŘEDNÁŠKY

Informace o Veřejných přednáškách KDS naleznete na samostatných webových stránkách, na nichž jsou pro vás připraveny informace o plánovaných akcích a přednáškách v přehledné podobě. Naleznete tam též fotografie, audio či video záznamy již proběhlých přednášek.
Pro přístup stačí kliknout na následující odkaz Horizonty teatrologie a uvést heslo teatrologie. Jste-li studentem či pedagogem MU, vstupte přes ikonu Studenti a učitelé, v jiném případě přes ikonu Ostatní a hosté.

 

Katedra divadelních studií FF MU ve spolupráci s Teatrologickou společností pořádá v podzimním semestru 2014 následující veřejné přednášky:

27. října 2014
ORIENTace: K metodologii výzkumu tradičního indického divadla
Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.

Katedra divadelních studií FF MU
Přednáška se koná ve spolupráci s Teatrologickou společností


24. listopadu 2014
Komedie o umučení a slavném vzkříšení Pána a Spasitele našeho Ježíše Krista (Evžen Sokolovský, Mahenovo divadlo, 1965): Pohled teatroložky a muzikologa
Mgr. Klára Hanáková, Ph.D
(JAMU)
Prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc. (Ústav hudební vědy FF MU)
Přednáška se koná ve spolupráci s Teatrologickou společností


8. prosince 2014
Kapitoly z modernistických divadelních utopií (předběžný název)
Mgr. Jan Jiřík, Ph.D.

Institut umění - Divadelní ústav
Přednáška se koná ve spolupráci s Teatrologickou společností

 

Přednášky se konají obvykle v pondělí od 17.00 v učebně G 01 (budova Gorkého 7 - suterén). Všichni jsou vřele vítáni.

 


Anotace a přehled dosavadních přednášek 

27. října 2014
ORIENTace: K METODOLOGII VÝZKUMU TRADIČNÍHO INDICKÉHO DIVADLA
Mgr. Šárka Havlíčková Kysová, Ph.D.

Šárka Havlíčková Kysová vydala v roce 2013 monografii Hastábhinaja. Gesta rukou v tradičním divadelním umění Indie, v níž shrnula výsledky svého výzkumu v oblasti tradičního indického herectví, zejména složitého systému gest. Autorka knihy v přednášce kromě předmětu svého výzkumu představí svá metodologická východiska a podrobněji rozebere problémy, s nimiž se může potýkat evropský badatel při studiu této atraktivní, avšak složité tematiky. V přednášce budou rovněž představeny konkrétní příklady badatelské reflexe a možnosti metodologických přístupů při výzkumech v oblasti indického divadla, především v pracích západních, tj. evropských či amerických autorů.

Podrobnější informace naleznete zde.

 

19. května 2014
Šebestián Macer z Letošic, divadlo v Lešně a J. A. Komenský
PhDr. Markéta Klosová, Ph.D.
Oddělení pro studium a edici díla J. A. Komenského, Filosofický ústav AV ČR

Řekne-li se ve spojitosti 17. stoletím „divadlo v Lešně“, většině odborníků vytane na mysli J. A. Komenský a jeho divadelní hry o patriarchovi Abrahamovi a filosofu Diogenovi. Éra rektorátu Komenského v lešenské škole byla ovšem krátká, divadlo se však v Lešně hrát nepřestalo ani za jeho nástupce Šebestiána Macra, Komenského krajana, souvěrce a dalšího bratrského dramatika. Macer kromě jiného zpracoval tři dramatizace, jejichž předlohou byla Komenského Janua, učebnice latiny a reálií. Že také Komenský použil Januu a zdramatizoval ji v cyklu školských her, které známe pod souhrnným titulem Schola ludus? Ovšem. Jenže když dva dělají totéž, není to totéž…

Můžete si poslechnout záznam přednášky.

 

15. dubna 2014
Josef Platzer a scénografie konce 18. století
Mgr. Jiří Bláha

Dílo malíře divadelních dekorací i závěsných obrazů Josefa Platzera (1751–1806), ve své době velmi ceněné, dnes umožňují poznat nejen jeho kresebné návrhy, ale také jedinečně zachované dekorace zámeckého divadla v Litomyšli. Studium tohoto a dalších podobných souborů nabízí mnoho obecně platných informací o scénografii a podobě divadelního představení konce 18. století vůbec, které mohou podstatně korigovat znalosti získané jen z druhotných pramenů (literární zmínky, druhotná obrazová dokumentace).

 

14. dubna 2014
Obnova a prezentace zámeckého divadla v Českém Krumlově
Mgr. Jiří Bláha

Zámecké divadlo v Českém Krumlově (1766) se svými sbírkami patří bezesporu k nejvýznamnějším památkám svého druhu v Evropě. Po desetiletích obnovy se návštěvníkům otevřelo v roce 1996 a kromě prohlídek pro turisty zde od té doby probíhají experimentální zkoušky a představení, které se snaží využít autentických podmínek k co nejhlubšímu poznání divadelní praxe 18. století. Přednáška přiblíží současný stav divadla a jeho využití včetně videoukázek z představení.

 

2. dubna 2014
The New Historical-Critical Edition of Henrik Ibsen`s Writings. Editorial principles and working conditions
prof. Vigdis Ystad

Katedra divadelních studií FF MU uspořádala 2. dubna 2014 ve spolupráci s Teatrologickou společností přednášku profesorky Vigdis Ystad (University of Oslo) nazvanou: The New Historical-Critical Edition of Henrik Ibsen`s Writings. Editorial principles and working conditions. 

Prof. Vigdis Ystad je norská literární historička působící na Universitě v Oslo. Zabývá se zejména osobností a dílem Henrika Ibsena, jemuž věnovala řadu přednášek i publikací. Redakčně se podílela na kritickém vydání sebraného Ibsenova díla (17 dílů, publikováno 2005-2010), a právě redakční aktivitě a práci na takto rozsáhlém konvolutu textů byla věnována její přednáška. 

 

24. března 2014
Středověký Mastičkář třikrát jinak
prof. PhDr. Eva Stehlíková, Mgr. Martin Bažil, Ph.D. a Mgr. Eliška Poláčková 

Dva dochované zlomky latinsko-české (liturgické?) hry Mastičkář ze 14. století jsou ojedinělé nejen v českém prostředí, ale i v kontextu středověkého dramatu jako takového. Neexistuje totiž mnoho dalších středověkých textů, které by obsahovaly tak nepřehlédnutelnou blasfemii, týkající se jedné ze základních věroučných pravd katolické církve, Vzkříšení Ježíše Krista, navíc v podobně neortodoxním dramatickém provedení. Cílem přednášky je seznámit posluchače s dramatickým charakterem díla a jeho recepcí v českém i cizojazyčném prostředí a dotknout se nejpodstatnějších interpretačních problémů se hrou spojených, jimiž je jednak parodie Vzkříšení, jednak explicitní skatologické motivy.

Můžete si poslechnout záznam přednášky.

 

10. března 2014
Jezuitská dramata v Osmanské říši
Mgr. Pavlína Šípová, Ph.D. 

Nedávné objevy řecky psaných jezuitských her a s nimi spojených divadelních akcí nečekaně otevřely neznámou kapitolu v historii jezuitské divadelní produkce ve východním Středomoří. Texty odkazují na divadelní život v Konstantinopoli a na ostrovech v Egejském moři (zejména na Chiu a Naxu) od 17. do pol. 18. století. Speciální prolnutí jezuitské propagandy s místními náboženskými zvyklostmi v dramatických textech zároveň překlenuje mezeru mezi divadelním vývojem na renesanční Krétě (do dobytí ostrova Turky r. 1669) a vznikem moderního řeckého divadla na přelomu 18. a 19. století.

Podrobnější informace naleznete ZDE.

 

19. února 2014
Reminiscence: Tanec Praha 1989-2003
Jakub Jahn

Diskuse s režisérem Jakubem Jahnem a promítání jeho filmů Reminiscence: Tanec Praha 1989-2003, HAMLETOPHELIA a Nespoutaní andělé.
V roce 2013 oslavil festival Tanec Praha 25 let. Za tu dobu na něm vystoupila řada hvězd současného tance z celého světa, ale také osobnosti, které na svou hvězdnou dráhu čekaly. Díky velmi kvalitnímu archivu festivalu, který vznikal ve spolupráci s Českou televizí, můžeme přehlédnout čtvrtstoletí vývoje této oblasti pohybového umění a z odstupu si uvědomit přínos festivalu pro český tanec.

Podrobnější informace ZDE.

 

9. prosince 2013
"Rozpomeň se na své jméno!" 
Ajtmatovův Den delší než století v Divadle na Vinohradech (1986) jako charakteristický průnik sovětského a českého "přestavbového" diskursu
Mgr. et Mgr. Radka Kunderová, Ph. D.
JAMU Brno

Na příkladu uvedení dramatizace románu Čingize Ajtmatova Den delší než století v dramaturgii Jana Vedrala a režii Jaroslava Dudka v Divadle na Vinohradech (1986) budou charakterizovány rozdíly mezi sovětským a českým „přestavbovým“ diskursem a také ambivalentní postavení tehdejší sovětské dramatiky u nás. Prostřednictvím analýzy záznamu inscenace, vzpomínek pamětníků, divácké recepce a kritického ohlasu bude charakterizována pozice inscenace v domácím divadelní diskursu na pozadí politické situace v Československu v letech 1986–1987, kdy se dění ve společnosti začalo – také pod vlivem sovětské „perestrojky“ – dynamizovat.

Podrobnější informace ZDE.

 

10. a 11. listopadu 2013
Once again on the Russian theatre avant-garde, its legacy and its contemporary significance
prof. Dmitry Trubochkin
Ruská akademie divadelních umění v Moskvě (GITIS)

Přednášky o ruské avantgardě proslovil prof. Dmitry Trubochkin, ředitel Státního institutu pro studium umění a profesor divadelní vědy na Ruské akademii divadelních umění v Moskvě (GITIS).

Podrobnější informace ZDE.

Záznamy přednášek prof. Trubochkina najdete zde a zde.

 

23. října 2013
Divácká recepce: výsledky kvantitativního šetření

Přednáška prezentující  výsledky kvantitativního výzkumu Katedry divadelních studií, v němž byli v dotazníkovém šetření zkoumáni diváci čtyř brněnských divadel: Husy na provázku, HaDivadla, Divadla U stolu a Městského divadla Brno.
Podrobnější informace ZDE.


21. a 22. října 2013
Cognitive theory and theatre 
dr. Ákos Seress, Ph.D.
Univerzita v Kaposváru

Přednášky prezentující současné kognitivní teorie ve vztahu k divadlu a divadelnosti (21.10.) a k dramatu (22.10.). Někteří odborníci hovoří dnes již dokonce o „kognitivním obratu“, a to zejména v bádání o teatralitě a při snaze definovat vlastní podstatu divadla, respektive divadelnosti. Otázkou zůstává, co všechno mohou kognitivní studia divadelnímu bádání nabídnout.
Podrobnější informace ZDE


3. června 2013
Chebská léta Jana Grossmana
František Hromada, Alena Svatošová
Západočeské divadlo Cheb

Setkání s Františkem Hromadou, hercem, režisérem a dlouholetým ředitelem divadla v Chebu, a mimo jiné též asistentem Jana Grossmana, a herečkou Alenou Svatošovou, mimo jiné představitelkou klíčových postav Grossmanových inscenací. Pokusíme se z osobních vzpomínek i dokumentů evokovat pro mnohé legendární Grossmanovo období. Rozpravu doplní krátké prezentace studentů KDS ze semináře Davida Drozda o Janu Grossmanovi. 
 

21. března 2013
Ať múzy promluví: tři byzantská kvazidramata
Mgr. Aleny Sarkissian, Ph.D.
Katedra divadelní vědy, Filozofická fakulta Karlovy Univerzity

Přednáška představí kontext vzniku a kvality zvláštních literárních experimentů z 9. a 12. století. Jsou to Verše o Adamovi Ignatia Diakona, Kočkomyší válka Theodóra Prodroma a Dramation Michaéla Haplúcheira. Byzantští učenci jejich prostřednictvím ohledávali drama jako literární druh a tragédii či komedii jako žánr (jsou to tedy v jistém smyslu metadramatické skladby).
Ačkoli se zvolenou literární formou tyto skladby hlásí ke dramatu, při bližším ohledání zjišťujeme, že jejich pravděpodobný účel nesměřuje ke scénickému provedení (proto kvazidramata). Výrazovými prostředky navazují na antickou tragédii, ale užívají jich v novém kontextu, ať již křesťanském, a vzniká tak biblické drama, nebo jimi tragédii parodují, či dokonce užívají komediálních postupů aristofanského rázu k dobově aktuální diskusi o společenském postavení intelektuála. Vynikají i dramatickými a potenciálně i divadelními kvalitami a dosvědčují vzdělání, nadání, vynalézavost i smysl pro humor svých autorů, tedy vlastnosti tolikrát byzantským učencům upírané.
Pozvánka ke stažení


25. února 2013
Těžká Barbora jako intersemiotický překlad obrazů Pietera Bruegela
Mgr. Eva Šlaisová, Ph.D.
Dep. of Slavic Languages and Literatures, University of Toronto

Díla Pietera Bruegela staršího, vlámského renesančního malíře, se stala inspirací pro mnohé dramatiky, například pro texty Bertolta Brechta, Michela de Ghelderode nebo Caryl Churchill. O zdivadelnění Bruegelových obrazů se pokusili také Jiří Voskovec a Jan Werich ve své Těžké Barboře (1937). Jak byly malířovy obrazy – Nizozemská přísloví, Zápas masopustu s půstem, Země peciválů či Bláznivá Markéta – využity v textu hry, scénických návrzích Aloise Wachsmana a v samotné inscenaci Těžké Barbory, se bude zabývat tato přednáška.
Pozvánka ke stažení


10. prosince 2012
Předvánoční listování
prof. PhDr. Miroslav Plešák 
Divadelní fakulta JAMU 

Miroslav Plešák připravil k přátelskému posezení probírku dopisy, které v průběhu třiceti let dostal jako dramaturg od Milana Lukeše, Olega Suse, Ludvíka Kundery, Jana Skácela, Evalda Schorma, Aloise Hajdy, Miloše Hynšta, Martina Porubjaka, Petra Karvaše, Milana Kundery a dalších.
Pozvánka ke stažení


26. listopadu 2012
Obsazení inscenace jako klíčové interpretační gesto
MgA. Jan Šotkovský, Ph.D.
Divadelní fakulta JAMU, Městské divadlo Brno, Buranteatr

Přednáška se bude věnovat zásadnímu, teoreticky však často nedoceňovanému momentu inscenační interpretace dramatického textu, kterým je obsazení. Bude zkoumat momenty, které na obsazení působí (autorskou charakteristiku postavy, režijní výklad, zátěž inscenační tradice, kompatibilitu herce s partnery a režisérem, množství herců jsoucích k dispozici atd.), jakož i jednotlivé faktory, ovlivňující obsazení či neobsazení konkrétního herce do určité role (talent, vzhled, image, lidské možnosti, intelekt, mimodivadelní image atp.). Dále se bude věnovat příkladům produktivního souladu i nesouladu mezi hereckými partnery i herci s režisérem a některým podstatným dichotomiím problematiky obsazování, jako je kupříkladu vztah mezi hercovými možnostmi hereckými a lidskými, režijním vytěžováním zjevně přítomného a zjevováním latentně přítomného etc.
Pozvánka ke stažení


22. října 2012
"Když hudba zní..." Od Shakespeara ke Stravinskému
Univ. Prof. a. D. Dr. phil. Manfred Max Pfister
Ústav anglického jazyka a literatury, Freie Universität Berlin

Sonet je spojen s písní a hudbou – jak napovídá již samotné jméno tohoto lyrického útvaru. Ze 154 Shakespearových sonetů je tento vztah zvláště patrný v případě dvou, které otevřeně pojednávají o hudbě, tedy u sonetů č. 8 a č. 128. Nepřekvapí tedy, že již od druhé poloviny 19. století přitahovaly pozornost skladatelů, kteří se pokoušeli shakespearovské sonety zhudebnit. Budu se zabývat hudební teorií, o níž tyto dva sonety pojednávají a již ztělesňují. Zvláště se zaměřím na jeden významný, byť doposud málo známý případ hudebního ztvárnění Shakespearových textů, totiž na modernistické hudební zpracování sonetu č. 8 „Když hudba zní, proč smuten nasloucháš?“ (1954) od Igora Stravinského.

Pozvánka ke stažení


26. března 2012
Hvězdná vzpomínka aneb Představitelky milovnických postav českého filmu 30. a 40. let 
Mgr. Jiří Bartoň 

Přednáška pojednává o pětici nejobsazovanějších mladých hereček českého filmu první republiky a doby protektorátu; načrtne vývoj jejich umělecké kariéry, pokusí se o definici hereckého typu každé z nich, včetně stručné dobové kritické a divácké reflexe jejich tvorby.
Pozvánka ke stažení



27. února 2012
Japonsko - divadlo a náboženství
Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D.
Seminář japonských studií - Ústav jazykovědy a baltistiky, Ústav religionistiky FF MU 

Přednáška je zaměřena na vztah náboženství a divadla v japonském prostředí a je doprovázena obrazovým materiálem k náboženským slavnostem a rituálům, které autor navštívil v průběhu let 2003 - 2011 během svých pobytů v japonském kraji Kansai, zejména v Kjótu a Ósace. Řada publikací odborného i populárního zaměření označuje Japonsko jako "zem slavností", zároveň mnoho autorů zmiňuje náboženské kořeny japonských divadelních tradic a upozorňuje na hluboký vliv buddhismu a šintó na tradice japonského divadla. Cílem přednášky je podat obraz vlivu japonského náboženského myšlení na tradiční japonské divadlo, zejména nó a kabuki.
Pozvánka ke stažení



12. prosince 2011
Glosy k loutkovému divadlu na území Brna (od nejstarších dob po vznik institucionálního divadla)
Mgr. Jaroslav Blecha
Moravské zemské muzeum

Stručné seznámení s charakteristickými událostmi a počiny v oblasti loutkového divadla na území Brna od nejstarší doby po vznik profesionálního, resp. institucionálního divadla.
(Dávné kořeny, hostování cizích loutkářů a princip jejich produkcí, české kočovné marionetové divadlo – J. J. Brát, brněnská rodina Kopeckých, F. Melichar, amatérské loutkové divadlo – tzv. rodinné, LD Radost v Husově dvoraně, LS Jitřenka, LS Ajdivadlo.)
Pozvánka ke stažení
 

17. října 2011
Subrety a heroiny
Mgr. Andrea Jochmanová, Ph.D.
Moravské zemské muzeum, Divadelní fakulta JAMU

Postavení ženy v českém divadle i v českém umění v období přelomu devatenáctého a dvacátého století, kdy se pozvolna také v našem prostředí začaly prosazovat emancipační snahy, je dosud významněji nereflektovanou otázkou. Definici nevšedního společenského postavení, jež zaujímala česká herečka, se začalo dostávat pozornosti teprve nedávno. Ze závěrů uskutečněných zejména absolventy různých společensko-vědních disciplín, přičemž teatrologie zůstává stále v pozadí, vyplývá konstatování, že herečka nejpozději od druhé poloviny devatenáctého století ztělesňovala samostatnou, sebejistou osobnost, emancipovanou, vzdělanou a kultivovanou nositelku soudobých idejí o postavení ženy v moderní společnosti.
Pozvánka ke stažení


17. května 2011
Arte(f)akt? Poznámky nad čarou (ponoru)
doc. PhDr. Jan Roubal, Ph.D.
Divadelní fakulta JAMU

K možným posunům v chápání pojmů představení, inscenace a artefakt v kontextu performativní estetiky a teorií divadelnosti.


15. března 2011
K problematike dramatizácie literatúry pre deti a mládež
Mgr. Adela Mitrová, Ph.D.
Kabinet výskumu detskej reči a kultúry, PdF, Prešovská univerzita 

K pojmu dramatizácie. Epický verzus dramatický text. Transformačný proces a jeho fázy, transformačné operácie. Fenomén intermediálneho presahu v dramatickom umení pre deti a mládež. Komparácia divadelnej, rozhlasovej a televíznej verzie rozprávkovej hry s literárnou verziou (Ján Uličiansky: Podivuhodné príbehy siedmich morí, Peter Kľúčik, Veverička Veronka).


8. března 2011
Režisérka JUDr. Magda Husáková-Lokvencová (1916-1966)
doc. PhDr. Nadežda Lindovská, Ph.D.
Katedra divadelných štúdií, DF VŠMU, Bratislava

Prednáška venovaná životu a dielu priekopníčky ženskej réžie na Slovensku predstaví jej prínos pre rozvoj slovenskej divadelnej a televíznej réžie, herectva, tvorby pre deti a mládež. Priblíži tiež peripetie vzniku kolektívnej monografie o Magde Husákovej-Lokvencovej a poinformuje o súčasnom stave výskumu a reflexie „MHL“. 


22. února 2011
Jiné světy – německojazyčná městská divadla na Moravě a ve Slezsku (1733–1944)
doc. PhDr. Jiří Štefanides
Katedra divadelních, filmových a mediálních studií, FF UP, Olomouc

Divadelní život dvou menších zemí Koruny české, Moravy a Slezska, měl odedávna multikulturní charakter. Během 18. století se Morava a Slezsko staly součástí rozsáhlého evropského prostoru s převahou německojazyčného divadla, jehož přímý vliv zde trval do roku 1944 a dlouho byl dominantní. Přes tyto obecně známé skutečnosti se divadelněhistorický výzkum v bývalém Československu převážně soustřeďoval na divadlo hrané česky. Předmětem přednášky bude zpráva o tříletém výzkumu institucionální povahy německojazyčného divadelního provozu v osmnácti moravských a slezských městech, který provedl přednášející společně s doc. PhDr. Margitou Havlíčkovu a Mgr. Sylvou Pracnou. 


11. ledna 2011
T. S. Eliot a úvahy o povaze umělecké kritiky 
Mgr. Martin Kaplický, Ph.D.
Katedra teorie a kritiky, DAMU, Praha

T. S. Eliot je znám především jako básník, dramatik a kritik. Významnou roli v jeho díle však hrají i teoretické reflexe umění a umělecké kritiky. Přednášející se pokusí představit základní obrysy jeho pojetí umělecké kritiky, tak jak se vyvíjelo během více než třiceti let. Právě v oblasti kritiky bývá Eliot považován za předchůdce Nové kritiky. Na základě konfrontace Eliotových textů s jedním z vrcholných teoretických textů Nové kritiky – Beardsleyho a Wimsattova „Intencionálního klamu“ se pokusí ukázat, že Eliot novou kritiku nejen inspiroval, ale že se ve svých textech dokázal vyvarovat jejích teoretických problémů.


14. prosince 2010
Srdečně vinšující Thalia z moravského Parnassu. K výzkumu staršího divadla v Mikulově
doc. PhDr. Margita Havlíčková, Mgr. Miroslav Lukáš
KDS, FF MU

Nejnovější výzkum přináší zajímavá zjištění, která potvrzují, že zejména v 17. století patřil Mikulov k významným centrům středoevropského divadla. To se týká školského divadla piaristů, historie zámeckého divadla v době kardinála Dietrichsteina, i činnosti profesionálních cestujících společností ze začátku 19. století. Zvláště překvapivé jsou však nálezy, které se vtahují k osobnosti mikulovského rodáka Johanna Georga Gettnera, herce, dramatika a jednoho ze dvou divadelních ředitelů Eggenberských dvorních komediantů v Českém Krumlově. Výzkum ukazuje, že dosud neobjasněné okolnosti počátku Gettnerovy divadelní dráhy je možno hledat v okruhu vlivu rodu Dietrichsteinů, což ale zřejmě platí i pro Johanna Carla Sammenhamera, Gettnerova kolegu a spoluředitele souboru Eggenberských dvorních komediantů.


16. listopadu 2010
Jezuitské školské divadlo v Praze v 1. polovině 18. století
Mgr. Magdaléna Jacková, Ph.D. 

Kabinet pro studium českého divadla, Divadelní ústav, Praha

Pod pojmem jezuitské divadlo si zřejmě většina lidí představí buď okázalá představení s bohatou výpravou a omračujícími scénickými efekty, nebo lešení, na nichž se během procesí odehrávají výjevy ze života světců. Jezuitské divadlo má však i skromnější a méně atraktivní tvář, která ovšem zároveň představuje nejpočetnější část jezuitské divadelní produkce – školské divadlo. V oblastech, kde měli jezuité na středoškolské vzdělání téměř monopol, jako např. právě v českých zemích, si jeho prostřednictvím utvářela svou první představu o divadle prakticky veškerá vzdělaná část národa. Díky několika souborům kompletních textů her, především z pražské novoměstské koleje a z koleje v Uherském Hradišti, tak máme jedinečnou šanci poznat i tento typ jezuitského divadla, z něhož se v jiných provinciích prakticky nic nedochovalo a téměř o něm neexistuje odborná literatura. 
Při jaké příležitosti byly dochované hry provozovány? Liší se svou stavbou od zásad uvedených v teoretických příručkách? Jak hry vypadaly na jevišti? Jaké náměty a schémata se v těchto textech nejčastěji objevují? Na tyto a další otázky jsem se snažila odpovědět ve své disertační práci a s výsledky svého bádání vás seznámím i na této přednášce.


26. října 2010
Japonská dráma nó – etymológia
Mgr. Ivan R. V. Rumánek, Ph.D.
Japonský seminář, FF MU / SOAS, University of London

Prednáška bude zameraná na formovanie klasickej podoby nó, aká sa vytvorila na konci 14. storočia. „Etymologický“ prístup k problematike sa pokúsi odhaliť dôležité korene tradície, z ktorej nó vzišla, ako aj novátorské dodatky klasikov Kannamiho a Zeamiho.
1. Čo je to nó.
2. Jej miesto medzi tradičnými divadelnými formami Japonska (kjógen, bunraku, kabuki)
3. Kannami a jeho syn Zeami
4. Kannamiho predchodcovia a súčasníci
5. Staršie tradície
a, folklórne
b, šintóické
c, buddhistické
d, večierkové tance a vystúpenia „zábavníc“
6. Kannamiho zástoj (začlenenie kusemai)
7. Zeamiho rozvíjanie


18. května 2010
Seriál Taková normální rodinka jakožto hierarchická struktura metaforicko-metonymických pohybových modelů
Mgr. David Drozd, Ph.D.
KDS, FF MU

Tzv. lehké, okrajové a zábavné žánry divadla nebývají často předmětem hlubšího teoretického zamýšlení, televizní seriál, potažmo komediálního charakteru pak obzvlášť. Inspirován zájmem, který věnuje Ivo Osolsobě mnohdy přehlížené operetě a muzikálu, podnícen zároveň jeho tezemi o ostenzi, modelování a jejich významu v běžném životě, hodlám podat doklady o tom, že televizní seriál Taková normální rodinka (1967-1971), představuje nejen kvalitní zábavu, nejen předjímá žánr sitkomu způsobem téměř nepřekonatelným, leč je i velmi zevrubnou a exemplární studií mezilidských komunikačních forem, různých způsobů modelování v životě. Doufám zamýšlenou analýzou doložit, že právě Osolsoběho pojetí modelování je vhodným explanačním nástrojem Takové normální rodinky, a zároveň, že Taková normální rodinka je vhodným explikačním materiálem pro ilustrování tohoto pojetí a Osolsoběho teorie divadla vůbec. Vposled se pokusím přispět několika postřehy k jeho tezi „Jako forma lidské komunikace je divadlo daleko starší a původnější než jazyk nebo řeč. (…) Divadlo v daleko větší míře než jazyk proniká všemi formami lidské komunikace“.


20. dubna 2010
Pěstní opatření páně Kvapilovo
Mgr. Petra Ježková
Kabinet pro studium českého divadla, Divadelní ústav, Praha

Přednáška se pokusí ilustrovat úroveň českého kulturního prostředí okolo přelomu 19. a 20. století vylíčením malicherných prostředků, jakými Národní divadlo trestalo své kritiky, ale zejména odezvy, která se na druhé straně barikády projevila pomstychtivou skandalizací divadelních poměrů. Situace vyvrcholila v březnu 1902 veřejnou aférou, v níž režisér a dramaturg Národního divadla Jaroslav Kvapil spráskal na ulici za bílého dne redaktora Divadelních listů Ottu Fastra. Kvapilův demonstrativní čin lze chápat jako důrazné poukázání na alarmující bulvarizaci tisku.


23. března 2010
Ostrůvek normality v moři normalizace
(Zlínské divadlo v letech sedmdesátých a osmdesátých)
 
Prof. PhDr. Miroslav Plešák

Divadelní fakulta JAMU

Miroslav Plešák, dramaturg někdejšího Divadla pracujících Gottwaldov (dnes Městské divadlo Zlín) v letech 1972 – 1989, se s odstupem vrací k období, kdy ve zlínském divadle působily režisérské osobnosti Aloise Hajdy, Miloše Hynšta, Ivana Baladi a dalších. Umělecký ředitel Miloš Slavík umožnil spolupráci s Ludvíkem Kunderou, Antonínem Přidalem, Janem Skácelem, Milanem Lukešem, Milošem Ištvanem, Evaldem Schormem a jinými tehdy proskribovanými osobnostmi. Přednáška s obrazovou dokumentací přiblíží cesty divadelního myšlení na scéně přesahující své regionální vymezení.


23. února 2010 a  2. března
Jedno divadlo - dva totalitní systémy
(Východočeské divadlo v Pardubicích v letech okupace a stalinismu - příspěvek k dějinám českého divadla ve 20. století)
Mgr. Libor Vodička, Ph.D.

KDS, FF MU

Přednáška sleduje vývoj předního "oblastního" divadla s déle než stoletou tradicí v jednom z existenčně a pro kulturu nejtěžších dvacetiletí. Všímá si nejen vývoje této instituce, proměn režijního stylu a poetiky, dramaturgických otázek apod., ale také širšího politického a sociokulturního kontextu v daném rámci.


8. prosince 2009
Divadelní vesnice aneb první plenérové představení řecké tragédie v Čechách
prof. PhDr. Eva Stehlíková
KDS, FF MU

V r. 1920 byl v malé jihočeské vesnici Heřmaň (v programu avantgardního Burianova divadla D 41 je tato komunita označena jako Divadelní vesnice) založen amatérský divadelní soubor Heyduk, který fungoval mezi léty 1920 a 1937. Šíře i kvalita jejich repertoáru byla obdivuhodná, dramaturgický program realizovaný ve dvou cyklech – v Cyklu moderních her a v Cyklu lidových her – byl velmi progresivní, ale zdaleka nevyplňoval všechny aktivity tohoto amatérského souboru, který ve stejné době uskutečnil na 60 přednášek a literárních večerů, pořádal výstavy, samozřejmě také různé mikulášské večírky, plesy a věnečky, společně poslouchal tehdy ještě málo rozšířené rozhlasové vysílání, uskutečňoval výlety do kina i do divadla (celý soubor např. vyjel do Českých Budějovic na představení her E. F. Buriana) a měl svou vlastní knihovnu. To vše, jakož i první plenérová inscenace řecké tragédie v Čechách, o níž bude řeč především, by nebylo bez vůdčí osobnosti, kterou byl Václav Krška, příští filmový režisér. Krškovi se podařil neopakovatelný čin: ve svém amatérském divadle oživil zašlý koncept antického divadla a spojil celou vesnici v kolektivním gestu nesmírného významu.


10. listopadu 2009
Kristus v pohybu: Přemístitelné objekty v liturgii středověkých Čech
Ing. Arch. Petr Uličný
KDS, FF MU, Utrecht

V přednášce budou prezentovány doklady o přemístitelných objektech, tedy většinou soch, které hrály úlohu při liturgii, zejména Svatého týdne. První část je věnovaná Palmovým oslíkům, soše Krista na oslu, taženém v průvodu při slavnosti Květné neděle. Druhá část sochám nebo symbolům Krista uloženého do velikonočního hrobu a třetí část sochám Krista vytahovaným v kostelech na den Nanebevstoupení.


20. října 2009
Antonín Fencl - divadelník, dramatik a zapálený shakespearolog
Mgr. Markéta Polochová
KDS, FF MU

Antonín Fencl (1881-1952) se věnoval dvěma spojitým uměleckým kariérám – filmařské a divadelní. Představil se v nich jako herec, režisér, scénárista/dramatik i dramaturg, jako spoluautor se pak podílel na vzniku mnoha revuálních představení. Zároveň byl úspěšným divadelním ředitelem a podnikatelem. V neposlední řadě věnoval svou pozornost a tři roky intenzivní práce Williamu Shakespearovi. Bez nadsázky "druhý Jára Cimrman" uměleckého života první poloviny 20. století je neprávem pozapomenutou figurou na poli divadelním i překladatelském.


12. května 2009
Co zbylo z Ottova divadelního slovníku
Mgr. Petra Ježková

Kabinet pro studium českého divadla, Divadelní ústav, Praha

V pozůstalosti prvního redaktora Ottova divadelního slovníku Jana Ladeckého se mezi ostatním materiálem, sebraným v rámci přípravných prací na projektu, zachovaly soupisy repertoáru pražských divadel z let 1860-1905. Přednáška představí nalezené reziduum, užitečné pro dnešní historiografii českého divadla, a připomene nelehké vznikání a nešťastný osud prvního velkoryse koncipovaného pokusu české divadelní lexikografie.


21. dubna 2009
Performanční studia - budoucnost divadelního školství?
MgA. Marek Hlavica, Ph.D.
Divadelní fakulta JAMU

Přednáška představí nový akademický obor performančních studií, který je v posledních letech velmi populární na řadě zahraničních vysokých škol. Pokusí se pojmenovat kořeny, vývoj, různé podoby, teoretická východiska, nejvýznamnější představitele a současný stav oboru, a také učiní pokus o výhled do jeho budoucnosti. Bude se snažit pojmenovat inspirativní aspekty performančních studií, ale také pochybnosti, jež obor vzbuzuje, a zváží také jeho možnosti v českém akademickém prostředí. Přednáška vychází z dizertační práce Performanční studia, která byla obhájena na Divadelní fakultě JAMU v roce 2008.


4. března 2009
Editing Early German Shakespeare
(Redigování raného německého Shakespeara)
Kareen Klein
University of Geneva

Německé shakespearovské texty ze 17. století, jak je sestavili kočovní komedianti, neměly dosud mezi teatrology valného uznání. Trend ve výzkumu posledních let, který se nezřídka obrací ke zdánlivě pochybným textům (jakými jsou například „špatné“ kvartové tisky), naznačuje, že nastává čas pro přehodnocení německých verzí Shakespeara. Dosud nebylo bráno na zřetel, že jejich zmatečnost a prostoduchost můžou být způsobeny jejich proveniencí v ústní divadelní kultuře.
Ve své doktorské práci se přednášející zaměřuje na německou verzi Romea a Julie (Romio und Julieta), rediguje hru a kriticky ji porovnává se dvěma Shakespearovými verzemi Romea a Julie a ranými vydáními německého textu. K textu doplňuje poznámkový aparát. Ve svém příspěvku probere svou edici a zaměří se na několik pasáží, které ukazují, že jejich původ (odvozený buď z 1. kvarta, nebo z 2. kvarta) je stále otázkou diskuse. Vedle toho poukáže na divadelní a ústní aspekt německé adaptace a ukáže, jak jisté shakespearovské sekvence byly přepracovány, aby splnily požadavky německého jeviště a obecenstva 17. století. S ohledem na text i jeviště a na příkladu edice hry Romio und Julieta hodlá umožnit vhled do světa Wanderbühne i do vztahu k původním shakespearovským textům.
Přednáška byla přednesena v angličtině bez tlumočení.


13. ledna 2009
Fenomén hry ve vztahu k mayské mytologii
MgA. Pavel Trtílek, Ph.D.
Divadelní fakulta JAMU

Referát si klade za cíl seznámit členy Teatrologické společnosti s vybranými specifiky mayské kultury, kterými se referent dlouhodobě zabývá. Konkrétně se jedná o projevy vztahující se k obětním rituálním úkonům starých Mayů v souvislosti s fenoménem míčové hry, která představovala svéráznou aktivitu na pomezí divadelního ztvárnění mytologickýh  principů, sportovního výkonu a následní rituální oběti. Jedná se o spojení pozoruhodných paradivadelních prvků, které lze svým významem srovnat například s divadelními projevy ve vztahu k mytologii starověkého Egypta (např. Usirovská mystéria) či s rituály a mytologií starověké Mezopotámie nebo některých dalších oblastí jižní a jihovýchodní Asie.


prosinec 2008
Shakespeare za časů E. A. Saudka
Mgr. Pavel Drábek, Ph.D.
KDS, FF MU 

Erik Adolf Saudek (1904-1963) je patrně nejosobitější a nejvýraznější český překladatel Shakespeara. Jeho éra trvala od slavné Frejkovy inscenace Julia Caesara v pražském Národním divadle (1936) až hluboko do šedesátých let. Jeho role ovšem přesáhla běžný rozměr překladatelské práce - Milan Lukeš prohlásil, že se v poválečném divadle dávaly ty Shakespearovy hry, které právě Saudek přeložil. Archivní materiály ovšem odhalují závažné skutečnosti, které vrhají na tohoto překladatelského génia dlouhý stín. 


listopad 2008
Prezentace knihy americké badatelky Lisy Peschel Divadelní texty z terezínského ghetta 1941 - 1945. Akci pořádala brněnská sekce TS ve spolupráci se Vzdělávacím a kulturním centrem Brno a nakladatelstvím Akropolis.


listopad 2008
Obraz umělce v dramatech Thomase Bernharda
prof. PhDr. Václav Cejpek
Divadelní fakulta JAMU

Prof. PhDr. Václav Cejpek je rektorem JAMU a vedle toho také dramaturg, germanista a významný český překladatel děl současných německých a rakouských dramatiků. Překládání dramat Thomase Bernharda se věnuje řadu let. Téma jeho přednášky se opírá nejen o hluboké znalosti problematiky překladu, ale také o praxi dramaturgickou.


květen 2008
Golem mezi hororem a komedií, mezi divadlem a filmem, mezi loutkou a sochou
prof. Veronika Ambros  
Department of Slavic Languages and Literature, University of Toronto

Postava Golema ve filmu Paula Wegenera (1920) a ve hře Wericha a Voskovce Golem (1931) analyzovaná na základě teoretických poznatků tzv. pražské školy o loutkách a sochách.


duben  2008
Procesí náboženských bratrstev na příkladu Moravy v raném novověku
Mgr. Vladimír Maňas, Ph.D., Mgr. Zdeněk Orlita
Ustav hudební vědy, FF MU; Muzeum Oderska

Náboženská procesí lze chápat v několika různých, navzájem se prolínajících  rovinách: jako výraz rivality mezi jednotlivými farnostmi, řády či bratrstvy (Peter Burke) nebo jako způsob posvěcování prostoru, příklad liturgie v pohybu (Sabine Felbecker). Procesí jako prostor veřejné performance zůstávají doposud ve stínu školských her a postních melodramat. Na příkladu velikonočních procesí zbožných bratrstev Brna a Olomouce bude v rámci přednášky představen primárně performativní charakter těchto akcí.


březen 2008
Událost v městečku Goga jako událost moderního slovinského divadla
Mojca Kreft
Slovinsko

Divadelně historická komparace a analýza porozuhodných inscenací expresionistické hry Slavka Gruma Událost v městečku Goga v nastudování režiséra Mile Koruna, režisérky/scénografky Mety Hočevar a choreografa Damira Zlatara Freye (s fotografiemi a videozáznamy).
Přednáška se konala ve spolupráci s Divadelní fakultou JAMU v její budově.


únor 2008
Triumf skepse (Dvojí způsob historismu v českém dramatu a činoherní dramaturgii po 21. srpnu 1968)
Mgr. Libor Vodička, Ph.D. 
KDS, FF MU

Přednáška je věnována jednomu z dosud nejméně prozkoumanému jevu dějin českého divadla 2. poloviny 20. století – proměny všeobecné atmosféry a způsobu vnímání klasických českých historických dramat diváky bezprostředně po 21. srpnu 1968 a v následujících letech, jakož i žánrové proměny původního dramatu s historickými náměty v době tzv. normalizace a reálného socialismu.


leden 2008 
Ornitologická symbolika v díle H. Ibsena, A. P. Čechova a M. Maeterlincka
prof. PhDr. Danuše Kšicová, Dr.Sc.,
Ústav slavistiky, FF MU

Ornitologická symbolika, spjatá v rozsáhlých konotacích dávných mýtů  s počátkem a koncem života, přitahovala i představitele modernistické dramatiky. Některé z těchto mýtů se posléze staly symboly, s oblibou užívanými v různých historických údobích, zvláště za romantismu a moderny, ale i později. V daném kontextu je předmětem srovnání Ibsenova Divoká kachna, Čechovův Racek  a  Maeterlinckův Modrý pták. Téma zbytečné smrti, charakteristické pro uvedené hry Ibsena i  Čechova, je v Maeterlinckově pohádce nahrazeno tématem smrti jako logické součásti koloběhu života, běžného pro duchovní svět archaického člověka. V symbolistické éře Moskevského uměleckého divadla sehrál Racek (prosinec 1898) roli pozoruhodného entrée, Divoká kachna  (září 1901) součást systematického zájmu o  tvorbu severského dramatika, zatímco jejím vrcholem se  v plné míře stala fenomenální inscenace Modrého ptáka, jež se na mnohá desetiletí stala kmenovou součástí jeho repertoáru.
Součástí přednášky byla prezentace knihy dr. Pavla Kleina, předčasně zesnulého v létě 2007, Scénografové ve službách Les Ballets Russes (1909-1912). Počátky divadelní secese. Knihu bylo možno na místě zakoupit. 


říjen 2007
Oresteia dvakrát naruby: dvě inscenace Aischylovy Oresteie v režii Miloše Hynšta – 1962 (Brno), 1980 (Uherské Hradiště)
MgA. David Drozd, Ph.D.
KDS, FF MU

Aischylova ORESTEIA nepatří – na rozdíl od jiných antických dramat -  k významným repertoárovým číslům českého divadla. O to pozoruhodnější je fakt, že brněnský režisér Miloš Hynšt ji inscenoval hned dvakrát: nejprve v roce 1962 v Brně, podruhé se k ní vrátil při svém nedobrovolném exilu v Uherském Hradišti v roce 1980. Srovnání obou inscenací nabízí mnoho materiálu k úvahám o posunech režijní poetiky Miloše Hynšta, jakož i k obecnějším úvahám o způsobu inscenování řecké tragédie.


září 2007
K metodologické problematice zkoumání takzvaných dějin českého divadla 
prof. Bořivoj Srba
Divadelní fakulta JAMU

Přednáška proběhla jako součást Teatrologického setkání, které se uskutečnilo v rámci zahájení podzimního semestru Kabinetu divadelních studií a založení brněnské odnože Teatrologické společnosti v Brně 18. a 19. září 2007. (více)