Právě před 20 roky náhle zemřel Karel Petráček, významný český arabista, sabejista, etiopista a obecně semitista a afrikanista, ale také skvělý člověk a charizmatický pedagog, jenž stihl vychovat dvě generace arabistů a afrikanistů, navzdory krátkému času, který mu byl vymezen. 

Karel Petráček započal své studium arabštiny na jazykové škole při Orientálním ústavu (1945-46). Arabštinu a semitistiku si zvolil i za náplň svého vysokoškolského studia na FF UK v Praze. K jeho učitelům patřil mj. semitista R. Růžička a specialista na středověkou islámskou civilizaci F. Tauer. U F. Lexy a Z. Žáby studoval egyptologii, J. Rypka jej uvedl do problematiky klasické perské a turecké literatury. V letech 1949-61 vyučoval na pražské Jazykové škole arabštině. Po absolvování vlastního studia pokračuje r. 1950 jako asistent na katedře Předního východu a Indie, kde se stává nástupcem prof. Růžičky. R. 1952 získává titul PhDr. za disertaci o poezii a jazyce umajjovského básníka al-Ahwase al-Ansārīho. R. 1959 se stává docentem arabistiky a etiopistiky za habilitační práci o semitské vnitřní flexi. R. 1966 přidává titul CSc., 1968 je jmenován mimořádným profesorem semitské filologie. Když byly r. 1980 mimořádné profesury zrušeny, zůstal "profesorem bez přívlastku" a bez profesorského platu (to se změnilo až na sklonku jeho života). V letech 1968-74 vedl katedru věd o zemích Asie a Afriky, řadu let byl členem redakčních rad časopisů Archív orientální a Nový orient. Po náhlé smrti r. 1987 získává jeho unikátní knihovnu Ústav Blízkého východu a Afriky FF UK, kde je pro ni vytvořena specializovaná studovna.

 

Petráčkův celoživotní zájem patřil arabské poezii, kterou překládal i rozebíral v perspektivě jiných tradic (1948, 1949, 1952b, 1954a, 1966a, 1966b, 1974b, 1975b, 1977a, 1977c, 1978c). Z arabštiny překládal též prozaická díla (1968a, 1974a). Řadu prací věnoval obecným otázkám arabsky psané literatury i jednotlivým autorům (1963b, 1964c, 1967b, 1974, 1984a, 1984b). Zabýval se rovněž poezií a příslovími Etiopie a Somálska (1950a, 1955a, 1961d, 1981d). Etiopskou historii, geografii a obyvatelstvo popsal v několika specializovaných studiích (1950a, 1964d, 1964j, 1966f). Svou filologickou erudici projevil při zpracování arabských aj. orientálních rukopisů z českých a slovenských sbírek (1957c, 1960c, 1961b). Zakladatele islámu Muhammada a největšího středověkého muslimského učence Avicennu popsal v samostatných monografiích (1967a; 1954d). Svou pozornost věnoval též pozapomenutým popisům Předního východu a severní a severovýchodní Afriky od starých českých cestovatelů (1955c, 1957b, 1958a, 1958b, 1962b). Zajímaly ho i moderní směry islámské filozofie (mj. 1969a, 1969b). Největší počet jeho publikací se týká arabštiny, často v kontextu dalších semitských jazyků. Patří sem učebnice, cvičebnice a čítanky (1955c, 1957b, 1958a, 1958b, 1962b), studie o dialektologii (1954b, 1956c, 1956d, 1965c), fonologii (1952a, 1953, 1955d, 1956e, 1964f, 1964g, 1968c, 1981c, 1985a) a gramatické struktuře (1955e, 1960a, 1960b, 1960c, 1960d, 1961a, 1962e, 1963a, 1964a, 1965d, 1969d, 1977b). Zabýval se i dalšími semitskými jazyky, konkrétně etiosemitskými (1950a, 1964i, 1970b, 1982b), starými epigrafickými jazyky Arabského poloostrova (1961c, 1964h, 1965a, 1973, 1980), hebrejštinou (1956b), ugaritštinou (1972b), akkadštinou (1956a) a eblajštinou (1984c). Nástin eblajské gramatiky, který přednášel v akademickém roce 1982-83, představoval patrně světový primát. Několik studií věnoval též obecně semitistickým otázkám (1954c, 1956f, 1956g, 1957e). Jeho zájem směřoval i za hranice semitské rodiny, ke staré egyptštině (1969c, 1982, 1985b, 1988), jazykům berberským, též v souvislosti se skalními obrazy na Sahaře (1962c, 1966e, 1968b), a konečně k celé makrorodině hamito-semitské (1957d, 1972c, 1974d, 1974e, 1974f, 1976a, 1978d, 1984d, 1988, 1989), jejíž hranice se snažil vymezit. S kritickým optimismem hleděl Petráček ještě dále, k hypotéze nostratické (1976b, 1981a, 1981b, 1983) a případným vztahům s jazyky saharskými, jimž věnoval sérii průkopnických studií (1965b, 1966c, 1967c, 1970a, 1971, 1972c, 1974d, 1975a, 1976a, 1978a, 1978b, 1979, 1988). Pionýrský charakter má i jeho syntéza popisující jazykovou situaci Afriky (1966). Patřil též k prvním českým badatelům, který si uvědomoval význam výpočetní techniky  v humanitních vědách (1963c). Petráček se hlásil k pražské strukturalistické škole, jak je patrno z jeho metodologických východisek, která se v konkrétních případech promítla mj. v akcentu na takové fenomény jako centrum vs. periférie, dynamika systému apod.

 

Bibliografie:

(1948): “Arabské svatební písně v Palestině”, NO 3, 227-229.

S F. Hrubínem (1949): “Z arabské lidové poesie”, NO 4, 136.

(1950a): “The Evolution of the Ethiopian Languages: A Contribution to the Problem of Language Mixing”, NO 5, 612-614.

(1950b; 1955a): “Habešská přísloví”, NO 5, 154; 10, 130.

(1952a): “Zur Artikulation des sogenannten emphatischen l im Arabischen”, ArOr 20, 509-523.

S V. Kubíčkovou (1952b; překlad z arab.): Tři zvonečky: arabské lidové ukolébavky a říkadla, Praha.

(1953): “Der doppelte phonologische Charakter des Ghain im klassischen Arabisch”, ArOr 21, 240-262.

(1954a): “O vzniku staré arabské poezie”, NO 9, 74-75.

(1954b): “Material zum altarabischen Dialekt von al-Madīna”, ArOr 22, 460-466.

Se S. Segertem (1954c): “Bemerkungen zur ‘Semitistik I’”, ArOr 22, 588-596.

S V. Kubíčkovou (1954d; překlad z arab.): Abú Alí Ibn Síná (Avicenna) - Z díla, Praha. (1955b): Arabská čítanka I, Praha.

(1955c): “Handschriften zur Kenntniss Ägypens und Abessiniens im 18. Jhdt. aus der Bibliotheca Pragensis in Conventu fratrum S. Francisci Reformatorum S. Mariae ad Nives”, ArOr 23, 90-98.

(1955d): “Die Struktur der semitischen Wurzelmorpheme und der Übergang cain > ġain und cain > r”, ArOr 23, 475-478.

(1955e): “Pojetí systému v jazykovědě a vnitřní flexe v jazycích semitských”, ArOr 23, příloha: Orientalistická zasedání o linguistice, 1*-5*.

S L. Matoušem (1956a): “Beiträge zur akkadischen Grammatik I: Die Liquiden in ihrem Verhältnis zum Vokal im Assyrischen”, ArOr 24, 1-14.

(1956b): “Zu einigen assimilierenden Verba im Hebräischen”, ArOr 24, 131-132.

(1956c): “Zum arabischen Dialekte von Ägypten (Zum koptischen Einfluß im Arabischen)”, ArOr 24, 591-595.

(1956d): Příručka hovorové arabštiny jemenské, Praha.

(1956e): “Bemerkungen zur Artikulation der Liquiden in Arabischen”, in: F. Tauer, V. Kubíčková, I. Hrbek, (ed.), Charisteria orientalia praecipue ad Persiam pertinentia, Praha, 227-232.

(1956f): “Semitistischer Cercle: (a) Statistische Methode und ihre Anwendung in der Semitistik; (b) Die Phonologie und ihre Verwendung in der Semitistik”, ArOr 24, 622-625; 631-634.

Se S. Segertem (1956g): “Beiträge zur Semitistik, II-III”, ArOr 24, 476-484.

(1957a-59): Cvičebnice spisovné arabštiny, Praha: Příloha NO.

(1957b): “Jakub Římař aus Kroměříž. Descriptio Aethiopiae seu Abissiniae (Land und Leute)”, ArOr 25, 334-383.

(1957c): “Handschriftliches aus der Nationalbibliothek in Prag. Vorläufiger Bericht über einige arabische Handschriften”, ArOr 25, 611-627.

(1957d): “Jazyky semito-hamitské”, NO 12, 55-57.

(1957e): Semitské jazyky, NO 12, 133-134.

(1958a): “Die Äthioper in Jerusalem in den tschechischen Reisebeschreibung des XV. und XVI. Jhdts.”, ArOr 26, 347-365.

(1958b): “Český přínos k poznání Ethiopů a jejich země”, Československá etnografie 6, 55-69.

(1958c-62d): Učebnice spisovné arabštiny, I-II, Praha.

(1960a): “Morphologisches aus dem Diwan des al-Ahwas al-Ansārī”, ArOr 28, 67-71. (1960b): “Syntaktisches aus dem Diwan des al-Ahwas al-Ansārī”, ArOr 174-180.

(1960c): “Arabische Handschriften in der Bibliotheca Strahoviensis (Památník národního písemnictví) in Prag”, ArOr 467-469.

(1960d; 1961a, 1962e, 1963a, 1964a): “Die innere Flexion in den semitischen Sprachen. Entstehung und Entwicklung des Systems”, I-V, ArOr 28, 547-606; 29, 513-545; 30, 361-408; 31, 577-624; 32, 185-222. 

(1960e): “A Study in the Structure of Arabic”, AUC Philologica I: Orientalia Pragensis 1, Praha, 29-39.

S J. Blaškovičem a R. Veselým (1961b): Arabische, türkische und persische Handschriften der Universitäts-bibliothek in Bratislava, Bratislava.

(1961c): “Quelques faux sud-arabes du Sancā’”, Annales ďEthiopie 4, 125-127.

(1961d): “Somalská přísloví”, NO 16, 196.

S S. Pantůčkem (1962a): Arabská čítanka, Praha.

(1962b): “Der angebliche Aufenthalt von J.J. Římař in Nordost-Afrika und der Verfasser von Descriptio Aethiopiae”, Annals of the Náprstek Museum 1, 91-99.

(1962c): “O Sahaře, Tuarezích a prehistorických obrazech”, doslov ke knize H. Lhote: Objevy v Tasíli, Praha, 188-208.

(1963b): Slovesnost a literatura severní a severovýchodní Afriky, Praha.

(1963c): “Kybernetika a metodologické problémy orientalistiky”, in: Orientalistický sborník: Materiály z V. vedeckej konferencie orientalistov, Bratislava, 39-49.

(1964b): Arabská literatura, Praha.

(1964c; spoluautor a editor): Arabská moderní literatura, Praha, 5-10, 126-141, 149-157. (1964d): Etiopie, Praha.

(1964e): Učebnice spisovné arabštiny, I-II, Praha.

(1964f): “Die Inkompatibilität in der semitischen Wurzel in Sicht der Informationstheorie”, Rocznik Orientalistyczny 28, 133-139.

(1964g): “Lingvistická charakteristika semitského kořene ve světle nových metod”, SaS 25, 30-34.

(1964h): “Südarabische Inschriften aus Sancā’”, ArOr 32, 358-364.

(1964i): “Zur Entwicklung des phonologischen Systems des Altäthiopischen Gecez”, Rassegna degli studi etiopici 20, 129-132.

(1964j): ‘‘Národnostní problematika Etiopie’’, NO 19, 3-6.

(1965a): “Drei südarabische Inschriften aus Sancā’”, ArOr 33, 65-66.

(1965b): “Phonetik, Phonologie und morphonologie der Berti- (Siga) Sprache in Dār Fūr (Sūdān)”, ArOr 33, 341-366.

(1965c): “Südarabisches aus Bēt Handal (Jemen)”, ArOr 33, 600-601.

(1965d). “Die Isomorphie im System der arabischen Pluralbildung”, Symbolae linguisticae in honorem georgii Kuryłowicz, Wrócław-Warszawa-Kraków, 227-229.

(1966a): Drei Studien über die semitische Volkspoesie, Praha.

S I. Hrbkem (1966b): Džbán žízně. Stará arabská poezie, Praha.

(1966c): “Morphologie (Nomen, Pronomen) der Berti- (Siga) Sprache in Dār Fūr (Sūdān)”, ArOr 34, 295-319.

(1966d): “Jazyková situace v Africe”, in: Dějiny Afriky, ed. I. Hrbek et al., Praha, I, 150-168. (1966e): “Africké skalní obrazy”, in: Dějiny Afriky, ed. I. Hrbek et al., Praha, I, 169-200.  (1966f): “Etiopie” & “Vznik a vývoj etiopského státu”, in: Dějiny Afriky, ed. I. Hrbek et al., Praha, I, 307-312.

S I. Hrbkem (1967a): Muhammad, Praha; polsky (1971): Mahomet, Warszawa.

(1967b; spoluautor): Slovník spisovatelů: Asie a Afrika, Praha [33 hesel].

(1967c): “Phonologische Systeme der zentralsaharanischen Sprachen (konsonantische Phoneme)”, ArOr 26-51.

(1968a; překlad z arab.: spoluautor): Román o Antarovi. Staroarabská romance, Praha. (1968b): “Kdo byli Tuáregové?”, NO 23, 155-156.

(1968c): “Das Problem des Ġain im Südsemitischen”, in: Studia Orientalia in Memoriam Caroli Brockelmann, ed. M. Fleischhammer, Halle, 381-406.

(1969a): Islám a obraty času, Praha.

(1969b): Myšlenkové proudy v současném Egyptě, Praha.

(1969c): “Die Struktur der altägyptischen Wurzelmorpheme mit Glottalen und Pharyngalen”, ArOr 37, 341-344.

(1969d): “Eine Formalisation der generativen Struktur für das System der präfigierten Verbalform im Arabischen”, ArOr 37, 543-544.

(1970a): “Phonologische Systeme der zentralsaharanischen Sprachen (Vokalische Phoneme)”, in: Mélanges M. Cohen réunis par D. Cohen, The Hague, 389-396.

(1970b): “Die südarabische prosodischen Systeme und ihre Bedeutung für Äthiopien”, in: Proceedings of the Third International Conference on Ethiopian Studies, II, Addis Abeba, 259-265.

(1971): “Die Zahlwörtersysteme der zentralsaharanischen Sprachen”, in. Afrikanische Sprachen und Kulturen – ein Querschnitt: Fs. für J. Lukas, Hamburg, 246-252.

(1972a; ed. a spoluautor): New Methods of Analysis in Oriental and African Studies, Praha (Studia Orientalia Pragensia 5), 2-14, 37-50.

(1972b): “Synchronische Aspekte des Ġain im Ugaritischen”, Asian and African Studies 6, 67-72.

(1972c). “Die Grenzen des Semitohamitischen (Die zentralsaharanische und semitohamitische Sprachen in phonologischer Hinsicht)”, ArOr 40, 6-50.

(1973): “Zur semantischen Struktur der safatenischen Inschriften”, ArOr 41, 52-57.

(1974a; překlad z arab.): Táhá Husajn: Kniha dní, Praha.

(1974b; překlad z arab.): Zelená lampa poezie. Výbor ze současných arabských básníků, Praha.

S J. Průškem (1974c): Dictionary of Oriental Literatures, I-III, London [36 hesel].

(1974d): “À propos des limites du chamito-sémitique: les système phonologiques  des langues chamito-sémitiques et des langues du Sahara central”, in: Actes du Premier congrès international de linguistique sémitique et chamito-sémitique (Paris, Juin 1969), ed. A. Caquot, D. Cohen, The Hague, 27-29.

(1974e): “Le dynamisme du système phonologique protosémitique et les problèmes de la reconstruction chamito-sémitique”, in: Hamito-Semitica: Proceedings of a Colloquium Held at the School of Oriental and African Studies, ed. J. a Th. Bynon, The Hague, 161-164.

(1974f): “La structure de la racine et la classification des langues chamito-sémitiques”, in: AUC Philologica, Phonetica Pragensia 4, 115-121.

(1975a): “Die sprachliche Stellung der Berti- (Siga) Sprache in Dār Fūr (Sūdān)”, Asian and African Studies 11, 107-118.

(1975b; překlad z arab.): Cestou karavan, Praha.

(1976a): “Le chamito-sémitique et les langues africaines (En marge de ľétude de J.Tubian)”, Afroasiatic Linguistics 2/10, 165-180.

(1976b): “K problematice nostratické teorie (z hlediska fonologie semitohamitských jazyků)”, SaS 37, 60-61.

(1977a; překlad z arab.): Básnící pouště. Arabská poetika devíti století, Praha.

(1977b): Základy gramatického systému spisovné arabštiny, Praha.

(1977c): “Staročeská milostná lyrika a středomořské tradice”, SaS 38, 121-134.

(1978a): “Berti and Central Saharan Group”, in: Aspects of Learning on the Sudan. Occasional Papers in Linguistic and Language Learning, No. 5, ed. R. Thelwall, University of Ulster, 155-180.

(1978b): “Some Etymologies of Saharan Ethno/Toponyma”, in: Nilo-Sahelian Newsletter, No. 4, ed. M.L. Bender, Carbondale, 4-6.

(1978c): “Die Tradition der erotischen Poesie im Nahen Orient und ihre Ausmündung in die romantische Lyrik”, in: Festschrift Lubor Matouš, II, ed. G. Komoróczy & B. Hruška, Budapest, 201-209.

(1978d): “La typologie et la linguistique chamitosémitique”, in: Atti del Secondo Congresso Internationale di Linguistica Camito-Semitica (Firenze 1974), ed. P. Fronzaroli, Firenze, 55-61.

(1979): “Zur inneren Rekonstruktion des zentralsaharanischen Verbalsystems”, in: Asian and African Linguistic Studies. Studia Orientalia Pragensia 9, Praha, 93-127.

(1980): “Hadramot - Versuch einer Etymologie”, in: Mélanges offerts à M. Werner Vycichl. Société ďégyptologie de Genève, Bulletin No. 4, 73-76.

(1981a): “Indoevropský a semitohamitský kořen a perspektivy jejich srovnání”, SaS 43, 216-218.

(1981b): “K teorii laryngál”, SaS 43, 262-268.

(1981c): “Le système de ľarabe dans une perspective diachronique”, Arabica 28, 162-177.

(1981d): “Sloužím své temné paní. Etiopská kurtoazní poezie”, Světová literatura 6, 124-128.

(1982a): “Zur Stellung des altägyptischen Verbalsystems im Rahmen des Hamitosemitischen”, in: Société ďégyptologie de Genève, Bulletin No. 6, 83-101.

(1982b): “La copule näu en amharique dans la perspective chamitosémitique et africaine”, in: Ethiopian Studies: Festschrift for W. Leslau, Wiesbaden, 286-295.

(1983): “Semitohamitské jazyky a nostratická hypotéza”, SaS 44, 57-63.

(1984a): Arabská literatura stará a moderní, Praha.

(1984b): Překlady z jazyků islámského Předního východu, Praha.

(1984c): “Les categories flexionelles en eblaite”, in: Studies on the language of Ebla, ed. P. Fronzaroli, Firenze, 25-57.

(1984d): “La méthodologie du chamitosémitique comparé: état, problèmes, perspectives”, in: Current Progress in Afro-Asiatic Linguistics. Papers of the Third International Hamito-Semitic Congress, Amsterdam, 423-462.

(1985a): “Les fricatives postvélaires dans les racines arabes et leur évolution”, Asian and African Studies 21, 107-123.

(1985b): “Zur Stellung des Altägyptischen in der hamitosemitischen Sprachgruppe”’, in: Mélanges linguistiques offerts à Maxime Rodinson, Paris, 279-286.

(1988): Altägyptisch, Hamitosemitisch und ihre Beziehungen zu einigen Sprachfamilien in Afrika und Asien, Praha.

(1989): Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy, I-II., ed. P. Zemánek, Praha.

 

Informace o Karlu Petráčkovi se objevují v následujících publikacích (seřazeno chronologicky):

Asian and African Studies in Czechoslovakia, Moscow (1967) , 51-52.

“Petráček, Karel”, in: Universum: všeobecná encyklopedie, 7 (2001), 239.

Gombár, E. (1996): “Arabic studies in Prague: Tradition and Present”, in: Studies in Near Eastern Languages and Literatures: Memorial Volume of Karel Petráček, ed. P. Zemánek, Praha, 240-241.

Gombár, E. (1999): “Petráček Karel”, in: Kdo byl kdo: čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, ed. J. Filipský, Praha, 380-386.

Oliverius, J. (1986): “Šedesát let profesora Karla Petráčka”, NO 41, 53-55.

Vavroušek, P. – Oliverius, J. (1988a): “In memoriam Karel Petráček (1926-1987)”, ArOr 56, 159-171.

Vavroušek, P. – Oliverius, J. (1988b): “Die Bibliographie von Karel Petráček”, ArOr 56, 257-266.

 

Zkratky periodik: ArOr Archiv orientální, NO Nový orient.