ALL RIGHTS RESERVED !
 

· SOUBORY ·

Revoluční scéna

Zpracovala: Andrea Jochmanová

Snaha o sociálně výbojné divadlo, jehož repertoár byl na svou dobu velmi aktuální a moderní, byť jeho záměry nevycházely ani tak ze snahy přinášet nové umělecké postupy, ale vnést na scénu skutečně ožehavé otázky aktuální žité (zejména sociální) skutečnosti, vychází také z prostředí kabaretu. Nespokojenost s ústupky pro měšťácké publikum v uměleckém programu Lucerny, Rokoka, Červené Sedmy, vedlo k tomu, že se někteří kabaretní herci sdružili kolem osobnosti Emila Artura Longena (1885-1936, vl.jm.Pitterman). Tento umělec z radikálního okruhu tzv. anarchistických buřičů, jmenovitě Gellnera a Haška, výbušný bohém neklidné povahy, se zkušenostmi z hostování na malých scénách po Čechách i v Evropě, se po mnoha zkušenostech s kabaretním provozem rozhodne založit vlastní podnik, tak je v Adrii v roce 1920 otevřen nejprve ambiciózní projekt kabaretu BUM. Z Červené sedmy sem přivádí Ference Futuristu a jeho bratra Emana Fialu, z Rokoka Sašu Rašilova a Josefa Rovenského, dále Vlastu Buriana a Karla Nolla, na malém prostoru zde má vedle sebe pracovat šest vyhlášených českých groteskních komiků, to se ukáže jako příliš naivní řešení, neboť kabaret vyžaduje střídání vtipného a vážného, pokud je repertoár sestaven nestrategicky jen ze samých komediálních výstupů, je přesyceno i obecenstvo, příliš mnoho individualit na jednom malém prostoru může vést ke sporům. Kabaret BUM se do půl roku rozpadl.

3. září 1920 v suteréním sálku hotelu Adria zahájila provoz Revoluční scéna, kromě spolupracovníků z kabaretu Bum zde mají také možnost vyniknout Xena Longenová, R. Jílkovský, R. Myzet, M. Pačová, aj. Druhou sezónu (1921-22) výrazně také obohacuje aktivní účast E.E.Kische a Jaroslava Haška, kabaretní program je záhy vystřídán celovečerními hrami, pravda, rozličné úrovně, přesto stavící před diváky postavy bouřící se proti měšťákům či živořící jako vyvrhelové kdesi na okraji společnosti. Longen se snažil oslovit hlavně lidového diváka, to se mu při vší snaze nepodařilo, přesto je Revoluční scéna jedním z mála projektů, který vychází z původní kabaretní linie a zároveň svým programem s rysy doznívajícího expresionismu přináší závažná aktuální poselství.

Tak například již v prvním programu byla uvedena Longenova aktovka V přítmí svatyně (1920), v níž symbolicky defilují politické události a postavy poválečných let.

Xena Longenová v Nanebevstoupení Tonky Šibenice, 1921 Daleko významnějšími počiny, v nichž jsou postavy hry pevněji semknuty s realitou, byly inscenace Büchnerova Vojcka (1920), Bouhélierových Otroků (1921), Šmídova Bataliónu (1921), Kischova Nanebevstoupení Tonky Šibenice (1921), kde jednu ze svých nejpůsobivějších rolí vytvořila Xena Longenová. Souběžně s vydáváním slavného románu uváděl Longen pod názvem Dobrý voják Švejk ve světové válce (1921) svou dramatizaci Haškových Osudů dobrého vojáka Švejka . Představitelem této úlohy se stal Karel Noll, který se mimochodem stal také prvním filmovým Švejkem.

Švejk

Kokodák Připravovalo se uvedení Majakovského Mysterie Buffy, ještě před dokončením překladu (J.Weil a A.Dvořák) scénka zaniká. V roce 1922 ukončila Revoluční scéna svou činnost, pokles uměleckého programu se projevil po té, co se vedení dostalo do rukou podnikateli A. Fenclovi, průbojná éra doznívala v uvádění dalších dílů rozmělněného Švejka, židovských obrázků V.Rakouse, takže jediným výrazným počinem, který však tuto etapu uzavírá, bylo uvedení Blatného expresionistické hry Kokoko-dák! (1922)

Longen odjel do Berlína a s Hansem Jowitzem založil Wilde Bühne. Inflace v Německu však vedla k zániku podniku. V roce 1923 hostují manželé Longenovi v Brně v sále Reduty, kde uvedou některé inscenace z Revoluční scény. Ještě v tomtéž roce získávají v Praze angažmá u V.Buriana v Rokoku a později v Divadle V.Buriana v Adrii (září 1925). V létě 1925 dochází ke spolupráci s Českým studiem V.Gamzy, vzniká tzv. Sečesteal (Spojené ensámbly Českého studia a E.A.Longena), toto sdružení hraje v rámci Zöllnerovy společnosti, nemá však dlouhého trvání. Xena Longenová pak účinkuje ve Varieté v Brně, Longen střídá místa u Buriana a Futuristy. Xena Longenová byla zahrnuta spoustou slibů i z Národního divadla a Městského divadla na Královských Vinohradech (zde také pohostinsky vystoupila v Langerově Periferii), psala fejetony, je dokonce autorkou jednoaktovky na francouzský motiv, Dáma z Čimeliček , nezaměstnanost, nemožnost uplatnění, neklidná povaha, ne příliš zdařené manželství a prapodivné partnerské vztahy ji v roce 1928 dovedly k sebevraždě.

Longen pak pracoval pro Vlastu Buriana. Napsal o něm knihu Král komiků. Psal pro něho frašky a filmové scénáře, které nemají se sociálně angažovaným programem Revoluční scény nic společného. Zemřel v roce 1936.

Doporučená literatura:

ALL RIGHTS RESERVED !