Nacházíte se zde: CIT O pracovišti Historie Stručná historie CIT
Akce dokumentů

Stručná historie CIT

spravuje: Jiří RambousekPoslední změna: Úterý 25.02.2014 14:51

ZNK 2Vznik LVT. Laboratoř výpočetní techniky FF MU (LVT, dnes CIT) vznikla r. 1987 rozhodnutím MU; stejně tak byla založena na všech pěti tehdejších fakultách UJEP. Do této doby provozoval sálové počítače pro potřeby administrativy univerzity (tehdy UJEP) její Ústav výpočetní techniky. Na FF využívala těchto počítačů katedra sociologie pro statistické výpočty. Toto zajímavé prehistorické období je popsáno např. v článcích ve zpravodaji ÚVT (odkaz je na hlavní stránce historie).

Umístění I. Jediný pracovník nově vzniklé LVT (bez počítače) sídlil v knihovně Katedry germanistiky, protože LVT byla zřízena v rámci programu "elektronizace univerzity", spadajícího do resortu proděkana prof. Masaříka z této katedry.

IQ 151. V době vzniku LVT bylo na fakultě k dispozici jen 5 ks školních počítačů IQ 151; byla to slabá česká nápodoba osobních počítačů typu ZX Spectrum, tedy bez disket (a samozřejmě bez pevných disků) – program či data se do paměti nahrávaly z běžného kazetového magnetofonu; počítače prakticky neměly rozumné použití, i když na anglistice jsme pro ně (v počítačovém jazyce Basic) napsali jak program pro sčítání výsledků přijímacích zkoušek, tak i dva typy jednoduchých jazykových cvičení; byla to éra fascinace výpočetní technikou, i když k ničemu nebyla.

ZNK 2 ze Znojma. Centrálně bylo pak zakoupeno 5 ks osobních počítačů ZNK 2, které vyráběl v "přidružené výrobě" zemědělský podnik Agrodat Znojmo úpravou počítače SAPI 1 z Tesly Liberec. Z těchto počítačů dodnes slouží stoly k nim dodané: najdete je v posluchárně D31. Tento počítač sestával z jedné velké – byť poloprázdné – bedny obsahující vlastní počítač (základem byla deska na bázi procesoru Z80), jedné ještě větší a podstatně těžší bedny se dvěma disketovými mechanikami 8", z klávesnice a z malého černobílého televizoru Tesla MERKUR, který se užíval jako displej. (Moc těchto upravených ZNK ale tehdy ve Znojmě zřejmě nevyrobili, protože o nich není nikde ani zmínka.)

Umístění II. Po dodání těchto počítačů se LVT nastěhovala do tehdejší posluchárny 1 na Katedře české literatury (dnešní sklad knih, dveře naproti vedoucí Studijního oddělení). Přesné datum stěhování není známo, bylo to ale do roka – v době listopadových událostí již LVT sídlila v této učebně. Pracovnu pro zaměstnance LVT neměla, v době mimo výuku sloužila k tomuto účelu učebna.

Personální. LVT také již měla dva pracovníky, v r. 1989 nastoupila Bronislava Benešovská.

Počátky výuky. Vyučovalo se základní ovládání počítače (psaní textovým editorem WordStar, kopírování souborů a jiné základní operace v systému CP/M, jakémsi předchůdci pozdějšího MS DOS).

Éra nadšenců. V prvních několika letech byl nástup počítačů do velké míry věcí nadšenců, kteří je propagovali na svých ústavech, zaváděli výuku základů práce s PC a podobně. K nejaktivnějším v tomto směru patřily tyto ústavy:
Bohemistika: dr. Karel Pala zavedl jako protějšek teoretických přednášek z komputační lingvistiky také praktický seminář, kde studenti v logicky orientovaném programovacím jazyce PROLOG popisovali větné struktury a počítač pak z jednoduchého slovníku o několika slovech generoval zábavné věty. Tyto semináře vedla – a na výzkumu spolupracovala – také dr. Klára Halasová.
Filozofie: založila jeden z nejaktivnějších ústavních webů, obsahující mj. i "katedrový blok" dávno předtím, než se ve světě objevil pojem "blog". Kromě toho měla pravidelnou výuku základů PC. Hlavní hybatel: doc. Josef Krob.
Anglistika: stála u zrodu katalogizačního projektu, e-learningu a dalších celofakultních aktivit.
Sociologie: až do vydělení FSS z FF byla průkopníkem zejména v oblasti statistického zpracování dat.
Archivnictví: zpracování a sazba náročných historických textů (hlavní hybatel: dr. Sviták)
Romanistika: dr. Pavlík byl jedním z průkopníků využití WordPerfectu na FF
Tento výčet je ale nutně neúplný a omezuje se především na nejstarší éru; později se do využití počítačů zapojila řada dalších pedagogů i celých ústavů. Dobrou představu o nejaktivnějších účastnících dávají také stránky Setkání uživatelů... (viz níže oddíl FilBIT).

Stávka 1989. V době listopadových událostí se LVT od počátku aktivně účastnila, od prvního dne stávky se počítače a tiskárny užívaly k rozmnožování materiálů. Podrobnější popis a archiv všech dokumentů najdete zde.

Umístění III. Za zamřížovanými dveřmi bezprostředně vedle učebny LVT sídlilo Oddělení zvláštních úkolů (dnes pracovna proděkanky pro přijímací řízení). Takové tajemné oddělení – obvykle o jednom zaměstnanci, vysloužilém důstojníku armády – bylo povinně přítomno na všech státních institucích. Normální smrtelník s ní přišel do styku nejspíše při cestách do zahraničí – musel mít její souhlas, před odjezdem tam odevzdat občanský průkaz (čert ví proč) a po návratu zase zprávu z cesty. Neoficiálně byla tato oddělení expoziturou StB.
Zrušení "odd. ZÚ" přišlo ihned po revoluci, snad ještě v prosinci 1989. Místnost byla ihned nato přidělena LVT jako kancelář.

Dosti zvláštní úkoly. Jen ještě krátký dovětek. Když jsme místnost převzali, byl všechne nábytek zcela prázdný a vše bylo pečlivě vyklizeno. Jen po odstavení jedné registratury jsme za ní našli zapadlý list A4. Byl celý prázdný, až na nadpis: "Záznam o prohlídce pracovny dr. Sedláka v době mimopracovní." Víc ani slovo. Papír jsem tehdy nerozumně vyhodil; dnes by to možná bylo cenné – i když vpravdě minimální – svědectví, kdyby snad někdo pochyboval o povaze oněch "zvláštních úkolů".

Umístění IV. Záhy po r. 1990 byl dokončen plán na přesun LVT do nových prostor, kde sídlí dodnes (pod názvem CIT); v první fázi – její plánování začalo ještě před listopadem – se plánovalo ještě podle stavebních norem pro výpočetní centra se sálovým počítačem (klimatizace, dvojitá podlaha apod.); jediné, co z těchto norem zbylo, jsou bytelné kovové protipožární dveře dnešního CIT.
Stěhování proběhlo po dokončení stavebních úprav snad kolem r. 1991 (?). Později CIT postupně získal ještě místnost dnešního DTP, malou kancelář v budově A a zejména veřejné počítačové pracovny (ta první byla v největší, prostřední  místnosti dnešního CIT, vlastní personál CIT tehdy sídlil jen v obou krajních místnostech).

Poslední osmibity – darem ze SRN. V rámci porevolučního nadšení pro podporu sametové revoluce nám univerzita v Řezně nabídla vysloužilé počítače. Bylo to zejména díky Katedře českého jazyka, která měla s tamními bohemisty živé kontakty. Z MU byl pro ně vypraven autobus; výprava byla nejen "špeditérská", ale byla využita i pro posílení formálních kontaktů. Vedle doc. Karlíka, který byl jako zástupce brněnských bohemistů hlavní kontaktní osobou, se jí účastnil mimo jiné i pozdější rektor MU doc. Zlatuška nebo dr. Bartošek.
Získané počítače si regensburská univerzita sama sestavila; byly osmibitové, podobně jako "naše" ZNK měly operační systém CP/M, místo černobílého televizoru ale užívaly skutečný počítačový terminál s kvalitnějším obrazem (ovšem rovněž monochromatický, a samozřejmě jen alfanumerický – grafika přišla na řadu až později).
I když to byla již doba nástupu šestnáctibitových PC, na zuby jsme těmto osmibitům nehleděli. Ing. Novotný na ÚVT připravil hardwarovou úpravu, kteoru se jejich terminály naučily české znaky, a stroje pak sloužily na katedrách a ústavech ještě řadu let, protože vybavení fakulty dostatečným počtem šestnáctibitových PC trvalo dlouho. Hojně byly užívány pro psaní textů, které se pak přenášely programem LapLink do PC; v poslední fázi byly některé i zapůjčeny vyučujícím domů, protože nákup vlastního PC ještě nebyl samozřejmostí. Jeden jejich terminál se také využíval jako terminál fakultního síťového serveru.

První PC. Souběžně se ZNK se již objevily na českém trhu též první šestnáctibitové počítače na bázi vzoru IBM (PC XT a AT). Nákup byl ovšem zprvu nemožný, pak komplikovaný a pomalý: devizy byly na příděl, a pro univerzitu tedy nebyly. Jediný, kdo byl ochoten dodat PC AT za "obyčejné" české koruny, tedy bez devizové spoluúčasti, bylo JZD Slušovice. Poptávka ovšem převyšovala nabídku, přestože cena byla závratná – přesahovala 200 000 Kčs (i když formálně byla cena PC kolem 90 tisíc, zbytek ceny byl za povinný odběr softwaru, bez něhož se prodej nerealizoval).
Takové "átéčko" mělo procesor Intel 286, operační systém MD DOS, diskety 5,25"  a především už také pevný disk, a to celých 20 MB (dnes by ho celý zabraly dvě nebo tři větší fotky!).

Vůbec první šestnáctibitové PC na FF – počítač Commodore 20 – měl doc. Karel Pala na bohemistice, krátce po něm následoval první PC AT v LVT. Byl to již zmíněný počítač TNS Slušovice (proslýchalo se, že zkratka znamenala "ten náš systém", ale nikdo to nikdy nepotvrdil :-). Byl zakoupen v roce 1988 za 243 000 Kčs, a to byla tehdy cena velmi slušného domu kousek od Brna.

DTP. Po roce 1990 přibyla v LVT sekce DTP (počítačová sazba), nejdříve o jednom sazeči (Vladimír Stankovič a po něm již jako trvalá jistota Dan Šlosar), později k němu přibyla druhá síla na pořizování textů a sazbu ve Wordu. Sázelo se zpočátku v systému Ventura a TEX (z nichž TEX žije v počítačovém světě dodnes!; na fakultě jej tehdy propagovala a užívala zejména Katedra filozofie), později nastoupila řada nových DTP programů. Sazba v podmínkách FF (množství jazyků a disciplin) je velmi náročná, úroveň sazby na FF od počátku velmi vysoká.

E-mail a internet. Přišly začátky počítačové sítě; nejdříve byl připojen jenom fakultní server modemem (po trvale vyhrazené telefonní lince pronajaté od Spojů) k serveru na ÚVT; každý, kdo si chtěl přečíst elektronickou poštu, musel tehdy přijít na LVT a usednout přímo k serveru.
Pak se připojení k univerzitní síti i vznitřní rozvody postupně zdokonalovaly a zrychlovaly, podrobnosti najdete v samostatném odkazu věnovaném historii síťování. Koncepci sítě pomáhal stanovovat a do jisté jisté míry i realizovat Ústav výpočetní techniky; podrobnosti o síti MU najdete na jeho stránkách nebo v článcích ve Zpravodaji ÚVT (odkazy jsou na hlavní stránce historie).

Setkání uživatelů počítačů z řad pracovníků filozofických fakult. Protože byly počítače v humanitních vědách novinkou, které se zpočátku věnovalo jen málo lidí, iniciovala naše LVT setkání jejich uživatelů z FF. Setkání se konalo celkem pětkrát, z toho třikrát jej pořádala naše LVT (1989 a 1995 na Cikháji, 1992 ve Studnici), jednou FF Praha (1991 v Poděbradech) a jednou FF UP Olomouc (1993 v Horním Údolí). Podrobnosti, fotografie a přehled účastníků najdete na původní stránce FILbit, kterou jsme ponechali beze změny tak, jak byla svého času vystavena.

Elektronická katalogizace knihovny. Když se objevila potřeba převést lístkové katalogy knihoven do elektronické podoby, úkolu se zpočátku ujaly LVT, Katedra anglistiky a Katedra PVH. Za Ústřední knihovnu FF se účastnila – zprvu spíše z vlastní iniciativy – PhDr. Hana Nováková; plnou podporu vedení knihovny získala katalogizace až s nástupem nové vedoucí dr. Kánské.
Počátky katalogizace byly ojedinělé tím, že projekt využíval možnosti nákupu hotových katalogizačních záznamů, vhodný zejména pro zahraniční literaturu. Viz podrobný popis na stránkách Katedry anglistiky.

Software. Pokud jde o servery, držela se MU – ve shodě s akademickým světem – vždy téměř výhradně na platformě Unixu (První instalovaný u nás byl SCO Unix) a později Linux. Na jednotlivých PC se vedle běžných programů (MS Windows, MS Office...) vystřídaly například tyto pojmy (spíše určeno pro nostalgický povzdech pamětníků): CP/M; WordStar; Prolog; SPSS; Statgraphics; Ventura; TeX; Chi-Writer; T602; WordPerfect...

WWW a Plone. Samostatnou kapitolu tvoří WWW stránky. První webovou prezentaci fakulty a ústavů vytvořilo LVT v roce 1995. Nové koncepční řešení vytvořil tým LVT vedený proděkanem Krobem v roce 2001. Od roku 2006 používá FF k jejich tvorbě specializovaný systém pro správu obsahu (CMS) Plone. Některá pracoviště však ještě užívají vlastní původní stránky, nejčastěji vytvářené v čistém HTML nebo PHP.

Personální II. Počet pracovníků se postupně rozšiřoval; vedle řádných zaměstnanců využíval CIT/LVT také pomoci studentských vědeckých sil a pracovníků konajících náhradní vojenskou službu. Od založení LVT/CIT prošli tímto pracovištěm tito kolegové (prosíme o doplnění, pokud jsme na někoho zapomněli):

Jiři Rambousek, Bronislava Benešovská, Vladimír Stankovič, Petra Čalkovská, Dan Šlosar, Zdeněk Pytela, Tomáš Najbert, Zdeněk Kubík, Petr Daniš, Vladan Mišun, Zuzana Jungová, Petra Kynčlová, Jaromír Pavlinec, Daniel Mikšík, Lukáš Navrátil, Pavol Mikle, David Řikovský, Josef Habrovec.

Civilní služba: Pavel Jeřábek, Daniel Najvar, Libor Zachrla, Jiří Melichar, Jakub Herzan, Marián Ruttkay, Aleš Pexídr, Jiří Kloc, Jiří Nejezchleb, Jiří Málek.

V pionýrských dobách vypomáhaly vedle studentů FF často i studentské vědecké síly z jiných fakult, především PřF a později FI. Významně přispěli mezi jinými Jan Matoušek, Jan Kasprzak, Milan Sedláček, Michal Bulant, Zdeněk Pytela, Jan Andrések. Řada studentských sil je však velmi dlouhá; nelze je všechny vyjmenovat, ale některé služby (např. provoz veřejných počítačových pracoven) by bez nich byly nemyslitelné.

Počítačové učebny a pracovny

  • 1992: první PC pracovna a přílržitostná učebna (prostřední místnost dnešní CIT): 6 počítačů propojených kroucenou dvoulinkou, sdílená jehličková tiskárna, server a druhý terminál k serveru
  • 1993: velká PC pracovna (někdejší pracovna 1, D41): postupně až 20 počítačů
  • učebna 8 (někdejší D31), původně 8 PC, později přibyla možnost projekce z počítače s využitím zpětného projektoru
  • pracovna v prostorách tehdejší Katedry sociologie v přízemí budovy A (slouží dodnes, A12 s 9 PC)
  • postavena nová knihovna FF (kde je dnes 120 PC)
  • podzim 2004: učebna A01 s 30 PC
  • počítačová pracovna v budově G (G13, 36 PC, zřízena ihned po převzetí budovy od FSS, 2005)
  • specializovaná učebna/pracovna G02 (17 PC, 2005)
  • specializovaná jazyková učebna G21 (22 PC, speciální hw a sw, 2006)
  • kombinovaná učebna/pracovna C15 (10 PC, 2009)
  • nová PC pracovna D01 (suterén budovy D) místo zrušené pracovny D41 (30 PC, 2009)
  • nová PC učebna L11 a pracovna L12 (po 30 PC, 2009)

 Několik zajímavých čísel ze současnosti (říjen 2009)

Máme na 1200 PC (a 12 serverů), přibližně 1600 aktivních IP adres (tj. různých zařízení na síti), více než 50 aktivních síťových prvků (switch), asi 30 přístupových bodů WiFi sítě, téměř 50 učeben vybavených multimediální technikou (v 9 budovách), všechny budovy jsou propojeny gigabitovou optickou sítí, na zasíťování nových budov K a L padlo více než 25 km síťového kabelu ...


Osobní nástroje