Nacházíte se zde: FF Přijímací řízení Nabídka studia Stručné představení ústavů FF
Akce dokumentů

Stručné představení ústavů FF

spravuje: portal institutorPoslední změna: Středa 15.10.2014 16:38

Informace o ústavech k nabídce studia na Filozofické fakultě MU; text obsahově odpovídá brožuře představující fakultu a její ústavy, kterou FF MU vydala v r. 2007

Základní informace o FF (celofakultní část brožury). Podrobné informace o přijímacím řízení viz Informace o přijímacím řízení.

Poznámky:
(1) Z historických důvodů se na FF užívá tří rovnocenných termínů –
ústav, katedra a seminář (dále jen „ústav“). Název Kabinet je používán pro jednotky, které jsou organizačně začleněny pod některý ústav; většinou však fungují relativně samostatně.
(2) Podrobné informace o jednotlivých ústavech, jejich studijních programech a nabízených kurzech najdete na jejich vlastních www stránkách a dalších odkazech, které jsou u ústavů uvedeny.

Katedra anglistiky a amerikanistikyÚstav archeologie a muzeologieÚstav českého jazykaÚstav české literatury a knihovnictvíSeminář dějin uměníÚstav evropské etnologieÚstav filmu a audiovizuální kulturyKatedra filozofieÚstav germanistiky, nordistiky a nederlandistikyHistorický ústavÚstav hudební vědyKabinet knihovnictvíÚstav klasických studiíÚstav pedagogických vědPsychologický ústavÚstav religionistikyÚstav románských jazyků a literaturÚstav slavistikyÚstav pomocných věd historických a archivnictvíÚstav jazykovědy a baltistikySeminář estetikyKatedra divadelních studiíCentrum jazykového vzdělávání (CJV MU)Kabinet češtiny pro cizince

KATEDRA ANGLISTIKY A AMERIKANISTIKY

Domovské stránky katedryStudijní katalog katedryPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Katedra anglistiky a amerikanistiky (dále jen KAA) je jedním ze zakládajících ústavů Filozofické fakulty MU a druhým nej­starším ústavem svého zaměření v České republice. V současné době studuje na KAA více než 600 studentů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Výuka v těchto programech probíhá výhradně v angličtině.

Uchazeči o studium mají možnost vybrat si z následujících stu­dijních programů:

obor anglický jazyk a literatura:

  • bakalářské studium (Bc., prezenční a kombinovaná forma)
  • magisterské studium navazující na bakalářské (Mgr., pre­zenční a kombinovaná forma)

obor učitelství anglického jazyka a literatury pro střední školy:

  • magisterské studium navazující na bakalářské (Mgr., pre­zenční a kombinovaná forma)

obor překladatelství anglického jazyka:

  • magisterské studium navazující na bakalářské (Mgr., pre­zenční forma)

obor anglický jazyk:

  • doktorské studium (PhD., prezenční a kombinovaná forma)

obor literární komparatistika:

  • doktorské studium (PhD., prezenční a kombinovaná forma) – školicím pracovištěm je Ústav slavistiky FF MU

KAA plánuje v nejbližších letech rozšířit nabídku magister­ských studijních programů o další obor, a to severoamerická studia.

Během studia na KAA mají studenti možnost účastnit se zahraničních studijních pobytů v rámci programu Erasmus na 24 partnerských ústavech ve 13 zemích, např. University of Leeds, University of Bristol, University of Oslo, University of Lund, Universitat zu Koln, University of Athens a další. MU jako ce­lek nabízí další desítky výměnných pobytů na univerzitách po celém světě.

Důležitou součástí studia na vysoké škole jsou také studentské aktivity nad rámec studijních povinností. Na KAA působí dva studentské spolky - the English Students Club a Českomoravská studentská společnost Williama Shakespeara, které organizují akademické i společenské akce. KAA se také může pyšnit téměř padesátiletou tradicí studentského divadla The Gypsywood Players, jehož představení zhlédlo nejen české, ale i zahraniční publikum.

Výuka na KAA probíhá v posluchárnách vybavených nejmodernější technikou včetně jazykové laboratoře uzpůsobené pro výuku jazyka i tlumočnictví. Studentům je také k dispozici katedrová příruční knihovna, v níž najdou nejen rozsáhlou sbírku slovníků, ale i bohatou videotéku. Příruční knihovna KAA do­plňuje fakultní Ústřední knihovnu, která studentům nabízí více než 30 000 svazků britské a americké literatury, ale také největší kolekci kanadské literatury ve střední Evropě.

KAA je obzvlášť hrdá na svou dlouholetou vědeckou tradici. Již téměř 50 let KAA vydává sborník Brno Studies in Eng­lish, který čtou odborníci z celého světa. Mezi nejvýznamněj­ší akademiky působící na KAA patří světovoznámý lingvista prof. PhDr. Jan Firbas, CSc, dr.h.c, který obohatil zásadním způsobem výzkum jazyka rozvinutím teorie o funkční větné perspektivě. Kromě odkazu prof. Firbase se vědecká činnost KAA soustřeďuje i na další oblasti jazykovědných, literárních a kulturních studií anglicky mluvících zemí.

Výzkum v oboru anglické lingvistiky se v současné době za­měřuje na jazyk v médiích, právní angličtinu a historický vývoj anglického jazyka. Badatelská práce v oboru britské literatury je soustředěna na tři hlavní oblasti: alžbětinskou kulturu a dra­ma, literaturu dekadence ve viktoriánské éře a současnou brit­skou literaturu. KAA je také velmi aktivní v severoamerických studiích, zejména v oblasti amerického a kanadského filmu, literatury a ekologie, současné literatury amerických a kanad­ských indiánů a v otázkách kulturní identity v USA a Kanadě. Výzkum v oboru překladatelství se zabývá překladovými korpusy, překlady dětské literatury a stylem překladu.

Vedle obvyklé profilace jako učitelé a překladatelé nacházejí absolventi KAA uplatnění v diplomacii, managementu firem, v médiích a státní správě. Ti nejnadanější se mohou věnovat akademické kariéře.

ÚSTAV ARCHEOLOGIE A MUZEOLOGIE

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Vznikl roku 1994 z bývalé katedry archeologie, původně Ústavu pro prehistorii a protohistorii, založeného roku 1930 prof. dr. Emanuelem Šimkem. Značného rozmachu doznal v 60. letech minulého století za vedení prof. dr. Františka Ka­louska v souvislosti s odkryvy na velkomoravském hradisku „Pohansko“ u Břeclavi a s objevem nejstarší sociokultovní ar­chitektury (neolitického „rondelu“) v Těšeticích-Kyjovicích.

Současný ústav má tři oddělení: archeologie, klasické arche­ologie a muzeologie, připravuje se zřízení oddělení blízkový-chodních studií.

Kromě akademických pracovníků je na ústavu zaměstnáno 14 odborných a technických sil s vysokoškolským a středo­školským vzděláním, spolu s akademickými pracovníky cel­kem 33 stálých zaměstnanců. S ústavem úzce spolupracuje „International Summer School of Museology“ (ISSOM) a „UNESCO chair of Museology and the world heritage“ - zřízené na základě mezinárodních dohod při Rektorátu MU. Vedoucím ústavu je od roku 1999 prof. dr. Zdeněk Měřínský, CSc.

Ve vzdělávací oblasti působí na ústavu 3 interní profesoři, 3 do­centi, 2 odborní asistenti s hodností Ph.D. a 8 asistentů; do výu­ky nižších forem studia je zapojena rovněž řada doktorandů a 31 externích učitelů - vesměs vysoce kvalifikovaných specialistů z ČR a SR. Významnou složkou vzdělávací oblasti je výchova nových vědeckých pracovníků, jíž slouží projekt „Moravsko­slezská škola archeologických doktorandských studií“, podpo­rovaný Grantovou agenturou ČR, na němž se podílejí hlavní archeologická a antropologická pracoviště v Brně a Opavě.

Na ústavu lze studovat v různých kombinacích, nebo i jednoo­borově, archeologii, klasickou archeologii a muzeologii, připra­vuje se výuka konzervování a restaurování předmětů kulturního dědictví. Pravěkou a středověkou archeologii studuje v různých formách celkem 163 posluchačů a 51 doktorandů, klasickou ar­cheologii 40 posluchačů a muzeologii 158 posluchačů.

Velmi rozsáhlá je vědeckovýzkumná činnost ústavu, vychá­zející tradičně ze spojení teorie s praxí, v oblasti archeologie s terénními výzkumy. Na oboru pravěké a středověké archeolo­gie jsou tyto výzkumy zaměřeny zejména na problémy neolitu a doby halštatské (terénní základna v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku), dále na velkomoravskou archeologii (výzkumná stanice na „Pohansku“ u Břeclavi) a konečně na středověk, resp. na kastelologii (výzkum hradu Rokštejna; terénní zá­kladna v Panské Lhotě na Jihlavsku). Na léta 2004-2009 získal ústav dotaci MŠMT ČR na Výzkumný záměr „Interdisciplinár­ní centrum výzkumů sociálních struktur pravěku až vrcholného středověku“ (odpovědný řešitel prof. dr. Z. Měřínský, CSc), na jehož plnění se podílí řada pracovišť Filozofické a Přírodově­decké fakulty MU.

Vědecká činnost na oboru klasická archeologie se orientuje ze­jména na výtvarnou kulturu období římského císařství a pozd­ní antiky (římský portrét, historické, zvl. sarkofágové reliéfy, křesťanské umění a jeho ikonografie, orientace na problemati­ku tzv. pozdně antických klasicismů).

Muzeologie se zaměřuje zejména na dějiny sběratelství a mu-zejnictví a to jak v českých zemích, tak ve světě. V rámci tvor­by závazné oborové terminologie byly zahájeny práce na muzeologickém výkladovém terminologickém slovníku, probíhá kooperace s komisí konzervátorů-restaurátorů a preparátorů AMG v oblasti preventivní konzervace

Ústav pořádá časté vědecké konference a vydává z nich sbor­níky příspěvků. Jeho členové se pravidelně zúčastňují také se­minářů, vědeckých konferencí a symposií pořádaných jinými institucemi doma i v zahraničí. Od roku 1956 ústav vydává pe­riodikum Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity (SPFFBU) řady E (archeologicko-klasické), od roku 1996 řady M (archeologické). Dále se významně podílí na vydávání nové řady časopisu Pravčk a Archaeologia historica. Jeho pracovníci jsou členy redakcí dalších významných periodik: Ancient West and East (Leiden-New York), Eirene (Praha), Studia Hercynia (Praha) a Archeologické rozhledy (Praha).

Nezanedbatelná je aktivita předních členů ústavu v tuzemských i zahraničních společnostech a organizacích, vědeckých a do­zorčích radách, redakčních radách, ministerských a krajských komisích, v oborových radách a komisích doktorského studia, komicích pro obhajoby doktorských prací (DSc, DrSc.) atd.

ÚSTAV ČESKÉHO JAZYKA

Domovské stránky ústavuStudijní katalog oboru Český jazyk a literaturaPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav českého jazyka je jedním z filologických pracovišť Fi­lozofické fakulty Masarykovy univerzity; společně s Ústavem české literatury zajišťuje univerzitní vzdělání v oboru Český jazyk a literatura. Studium bohemistiky má na fakultě své za­stoupení už od samých počátků (konkrétně od akademického roku 1921/1922), tedy více než osmdesát let. Ke specifickým rysům tohoto oboru patří mj. skutečnost, že pro studenty bohe­mistiky je obvykle mateřským jazykem čeština a na fakultu už přicházejí vybaveni adekvátním empirickým zázemím; ve stu­dijních plánech lze proto věnovat více prostoru teoretickému seznamování s oborem.

Ústav českého jazyka byl v minulosti organizačně úzce propo­jen s dalšími fakultními pracovišti příbuzného zaměření (česká literatura, slavistika, indoevropeistika, obecná jazykověda); ve své současné podobě existuje od počátku 90. let 20. stol. Profil pracoviště významně obohacují také více než padesát let trvají­cí kontakty s Akademií věd ČR, konkrétně s Ústavem pro jazyk český, jehož dialektologické a etymologické oddělení se rovněž nachází v Brně. Během zmíněné doby brněnskou bohemistiku významně ovlivnila řada výrazných osobností - mj. B. Havrá­nek, R. Jakobson, F. Trávníček, později pak J. Bauer, A. Kell-ner, A. Lamprecht, do dnešních dnů jsou s fakultou spjati např. J. Balhar, M. Grepl, M. Jelínek, D. Šlosar nebo R. Večerka.

V současné době se na pracovišti uskutečňují bakalářské, ma­gisterské i doktorské studijní programy, včetně studia učitelské způsobilosti. Studenti mají možnost získat podrobné znalosti základních bohemistických disciplín jak synchronně (fonetika a fonologie, morfologie, slovotvorba, syntax, lexikologie, sty­listika), tak diachronně (staroslověnština, historická mluvnice češtiny, vývoj spisovné češtiny); rovněž se jim nabízí množství výběrových kursů (např. pragmatika, netransformační gramati­ky, dialektologie, jazyková kultura, korpusová lingvistika).

Členové pracoviště se úspěšně podílejí na velkých grantových projektech (z poslední doby např. Příruční mluvnice češtiny – 1995, Encyklopedický slovník češtiny – 2002, Vídeňský podíl na počátcích českého národního obrození – 2004, Dějiny české jazykovědné bohemistiky – 2007), spolupracují s partnerský­mi univerzitami (především Vídeň a Řezno); v neposlední řadě také pravidelně připravují odborné přednášky pro brněnskou Letní školu slovanských studií.

ÚSTAV ČESKÉ LITERATURY A KNIHOVNICTVÍ

Domovské stránky ústavuStudijní katalog oboru Český jazyk a literaturaPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Skok na Kabinet knihovnictví

Ústav české literatury a knihovnictví poskytuje spolu s Ústa­vem českého jazyka univerzitní vzdělání v oboru Český jazyk a literatura.

Od počátků Masarykovy univerzity trvá významné postavení bohemistiky jako studia mateřského jazyka a literatury, k ně­muž patří trvalá spolupráce se zahraničními bohemisty a bohemistikami, vědecká i pedagogická.

Mezi osobnostmi literárněvědné bohemistiky vynikly dvě vý­razné skupiny, a to z období meziválečného a poválečného. Byli to Arne Novák, Stanislav Souček, Frank Wollman, Roman Jakobson, Jan Vilikovský, Antonín Grund, Josef Hrabák, An­tonín Škarka, Oldřich Králík, Artur Závodský, Alois Gregor, Dušan Jeřábek, Milan Kopecký, Karel Palas, František Tenčík, Oleg Sus, Jiří Levý. Představitelé početné druhé skupiny půso­bili jako učitelé dnešních pedagogů; stále z nich s ústavem spo­lupracují Milan Suchomel, Zdeněk Kožmín a Vlastimil Válek.

Realizuje se bakalářské, magisterské a doktorské studium, z toho bakalářské a magisterské formou prezenční, doktorské formou prezenční nebo kombinovanou. Bakalářské studium je možno zahájit po úspěšně složeném testu studijních předpokla­dů, magisterské studium po složení státní bakalářské zkoušky s prospěchem A, B nebo C nebo po úspěšně složeném oboro­vém testu. Doktorské studium je možno zahájit po úspěšném přijímacím pohovoru a úspěšném prezentování tezí projektu disertace. Realizuje se též rigorózní řízení.

Předmětem výuky a výzkumu na ústavu jsou dějiny české li­teratury od počátků do současnosti, dětská literatura, teorie literatury a didaktika českého jazyka a literatury. Učitelé peda­gogicky působí též v oborech Čeština pro cizince a Vědecké in­formace a knihovnictví, na Letní škole slovanských studií a na Univerzitě třetího věku.

Ústav úzce spolupracuje s bohemistikami na dalších českých univerzitách, s akademickými ústavy a dalšími vědeckými a kulturními institucemi. Mezi zahraničními bohemistikami a slavistikami, s nimiž spolupracuje při činnosti učitelů i stu­dentů, jsou mimo jiné zejména instituce na Slovensku, v Ně­mecku, Polsku, Rakousku, Velké Británii, Francii, Maďarsku, Bulharsku, Itálii a Koreji.

Ústav pravidelně pořádá nebo spolupořádá literárněvědné kon­ference, z nichž poslední byly věnovány Arnu Novákovi, po­tlačované literatuře od konce 40. let (dosud 3 ročníky), Zdeňku Rotreklovi, Josefu Suchému, tvůrčímu psaní, českému ruralis­mu, F. X. Šaldovi. Mezi obdobné akce ústavu patří též Letní škola tvůrčího psaní a Ateliér tvůrčího psaní.

V knižních a časopiseckých publikacích i grantových pro­jektech se učitelé ústavu nyní věnují tématům jako literatura doby renesanční a barokní, J. A. Komenský a dobová homiletika, česko-německé literární vztahy v 19. století, biedermeier, přelom 19. a 20. století a jeho úloha v dalším vývoji české li­teratury, spirituální literatura 20. století, pohádka a další žánry literatury pro děti a mládež, specifika české literatury počínaje devadesátými lety 20. století, film a literatura, teorie fikčních světů a její využití v literární historiografii, literárněvědná fe­nomenologie a hermeneutika, tvůrčí psaní a tvůrčí aspekty překladu. Významnou aktivitou řady učitelů je činnost ediční. Další vyučovaná témata poskytuje seznam výběrové výuky.

Specifickou součástí je Kabinet knihovnictví, který zajišťuje obor Vědecké informace a knihovnictví.


SEMINÁŘ DĚJIN UMĚNÍ

Domovské stránky seminářeStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Seminář dějin umění Masarykovy univerzity byl založen v roce 1927 jako druhé uměleckohistorické učiliště v českých zemích podle modelu v té době nejvýznamnějšího uměleckohistorického ústavu ve Vídni. Jeho počátky a rozvoj jsou spojeny především se jmény významných představitelů českého dějepisu umění, profesorů Eugena Dostála (1889 –1943), Václava Richtera (1900 –1970), Alberta Kutala (1904 –1976) a Antonína Friedla (1890 –1975). Ti svou pedagogickou a vědeckou činnosti zásadně ovlivnili uměleckohistorické směřování následujících generací historiků umění, kteří v Semináři studovali ve 2. polovině 20. století (Ivo Krsek, Zdeněk Kudělka, Vlasta Kratinová, Miloš Stehlík, Jarmila Vacková, Jaromír Zemina, Lubor Machytka, Petr Spielmann, Ján Bakoš, Jan Michl, Petr Fidler, Jan Sedlák, Lubomír Slavíček, Jiří Kroupa, Kaliopi Chamonikolasová ad.). Po roce 1950 byl Seminář dějin umění přejmenován na Katedru dějin umění a průběhu 60.– 80. let ve struktuře filozofické fakulty různě organizačně zařazen, mj. jako součást Katedry věd o umění. K jeho plnému obnovení došlo v roce 1990, kdy v souladu s předválečnou tradicí „brněnské školy dějin umění“ byl Zdeňkem Kudělkou a Jiřím Kroupou nově zformulován jeho program.

Výzkumná činnost Semináře dějin umění vychází z jeho tradičního zaměření na studium dějin umění – architektury, sochařství, malířství, fotografie – na Moravě od středověku po nejnovější dobu. Značnou pozornost je věnována rovněž ochraně kulturního dědictví, teorii a praxi památkové péče, uměleckohistorické muzeologie a prezentování uměleckých děl. Současně v rámci dějin kultury, vizuální kultury a obrazové vědy programově usiluje o propojení základního výzkumu s aktuálními metodickými postupy včetně interdisciplinárního bádání.

Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně poskytuje vzdělání univerzitního typu (bakalářské, navazující magisterské a doktorské) v rámci studijního programu 8109 – Obecná teorie a dějiny umění a kultury.

K tradicím „Brněnské školy dějin umění“ patří následující speciální zaměření studia:

  • dějiny umění na Moravě a ve střední Evropě
  • znalectví a galerijní muzeologie
  • vizuální kultura
  • teorie a filozofie dějin umění
  • památková péče a ochrana kulturního dědictví

Základní studium spočívá ve „škole vidění“ (prosemináře a semináře) a ve „škole vědění“ (tradičně pěstovaná historiografie a metodologie). Polarita „vidění“ a „vědění“ je nově rozšiřována o studie kontextu, kritické ikonologie, historické antropologie, sběratelství a mecenátu.

Bakalářské studium dějin umění připravuje pracovníky, kteří se mohou na místech asistentů uplatnit v uměleckohistorických muzeích a v institucích památkové péče, dále při přípravě výstav výtvarného umění, v uměleckém obchodu, v tisku a umělecké kritice nebo v oblasti cestovního manažerství a průvodcovství, ve státní správě.

Navazující magisterské studium dějin umění je zaměřeno na všestrannou výchovu odborných pracovníků umělecko-historických ústavů, odborníků v uměleckohistorických muzeích a v institucích památkové péče. Doktorské studium je opak přípravou na vědeckou práci, především v akademickém prostředí a dalších institucích oboru.

Veškeré odborné studium je v Semináři dějin umění kombinováno s praktickou přípravou v kulturních institucích. Seminář udržuje odborné kontakty s Moravskou galerii v Brně, Domem umění města Brna, Národním památkovým ústavem – odborným územní pracovištěm Brno a s dalšími institucemi oboru v českých zemích. Dále rozvíjí spolupráci s Ústavem dějin uměni AV ČR a s Bibliotheca Herziana, Max-Planck-Institut für Kunstgeschichte v Římě, s katedrami dějin umění na univerzitách ve Vídni, Innsbrucku a s dalšími uměleckohistorickými pracovišti doma i v zahraničí. Při semináři je od doby jeho vzniku budována oborová knihovna (obsahující 17 000 svazků; mj. i uměleckohistorickou knihovnu Františka Táborského), která byla na počátku 90. let obohacena díky velkorysé podpoře „The Getty Grant Program“, dále sbírka plánů, diapozitivů a fotografií. Od roku 1957 Seminář dějin umění vydává uměnovědnou řadu Sborníku prací filozofické fakulty brněnské univerzity (řada F), která od roku 1997 vychází pod názvem Opuscula Historiae Artium a v níž jsou každoročně publikovány nejen studie pedagogů Semináře a dalších domácích a zahraničních historiků umění, ale také první práce studentů a začínajících historiků umění – absolventů semináře.

Dosavadní historii, pedagogickou i odbornou činnost Semináře v úplnosti shrnuje Almanach sedmdesát let Semináře dějin umění Masarykovy univerzity v Brně 1927–1997 (ed. Jiří Kroupa a Lubomír Slavíček), který vyšel v roce 1997 k 70. výročí jeho založení.


ÚSTAV EVROPSKÉ ETNOLOGIE

Domovské stránky katedryStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Počátky výuky etnologie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jsou spojeny s rokem 1933, kdy byl pro obor československého národopisu habilitován dr. A. Václavík (1891–1959). V souvislosti s jeho jmenováním profesorem vzniká v akademickém roce 1945/46 samostatný seminář pro etnografii a etnologii. Od té doby toto univerzitní pracoviště prošlo četnými reorganizacemi: v letech 1964–1970 neslo už pod vedením profesora R. Jeřábka (1931–2006) název Katedra etnografie a folkloristiky, pak bylo v době normalizace začleněno do kateder historických a v roce 1991 vznikl dnešní Ústav evropské etnologie, který svým názvem a orientací reagoval na novodobé trendy ve vývoji oboru směřující k etnologické evropeistice. Po celou dobu své existence se jako jediné vysokoškolské vědecko-pedagogické pracoviště v České republice programově a systematicky věnovalo studiu tradiční kultury českého etnika a výzkumu etnokulturních vztahů se zeměmi střední a jihovýchodní Evropy.

Současné studium etnologie probíhá v rámci tříletého bakalářského stupně a jako následné dvouleté navazující magisterské studium. Realizuje se formou kreditního systému, a to samostatně nebo v kombinaci s jinými obory, zejména historickými, uměnovědnými nebo sociálněvědnými. Část přednášek a seminářů má charakter obecných úvodů do problematiky oboru, jeho dějin a metodologie. Reálie tradiční kultury materiální (zaměstnání, dům, oděv) spolu s jevy kultury sociální (rodina a společnost, výroční rituály) a duchovní (lidová religiozita, folklor) jsou náplní kurzů, které umožňují posluchačům získat základní orientaci ve spleti různorodých faktorů formujících domácí etnickou kulturu. Výklady z mimoevropské etnologie směřují proti etnocentrismu a evropocentrismu. Výuka je průběžně doplňována přednáškami externích pedagogů z centrálních oborových institucí, akademických i muzejních. Jejich výklady se zaměřují na specifické otázky urbánní etnologie, etnickou problematiku, kulturu malých sociálních skupin, cizinců, etnických menšin, dětí a mládeže. Součástí vysokoškolské výchovy adeptů oboru etnologie jsou i terénní výzkumy orientované na dokumentaci jevů tradiční kultury jednotlivých etnografických skupin obyvatelstva na Moravě, ale i na současné formy sociokulturního života ve venkovském i v městském prostředí. Během předepsané muzejní praxe se studenti seznamují s etnografickými sbírkami a poznávají chod muzejní instituce.

Dlouhodobou tradici mají v Ústavu evropské etnologie domácí a zejména zahraniční poznávací cesty. Od r. 1962 je pravidelně pořádal prof. R. Jeřábek, nejdříve do zemí bývalého socialistického bloku, po r. 1989 také do Evropy jižní (Itálie, Španělsko), západní (Francie, Německo, Anglie) a severní (Dánsko, Norsko, Švédsko). Účastníci se seznamují s etnickou historií jednotlivých evropských národů, s historickými a uměleckými památkami, hmotnými pozůstatky tradiční kultury i s živými kulturními jevy, jako jsou španělská Semana Santa nebo romská pouť ve francouzském Camargue.

Zdárné ukončení magisterského studia etnologie umožňuje adeptům pokračovat v doktorském studiu prezenčním či kombinovaném. Získání vědeckého titulu Ph.D. je předpokladem působení ve vědeckovýzkumných profesích na vysokých školách a v akademických pracovištích. Titul PhDr. získávají adepti po obhájení disertační práce a oborové zkoušce.

Větší část absolventů oboru nalézá uplatnění v muzejních institucích celostátních či regionálních, další pak v památkové péči, sdělovacích prostředcích, kulturní sféře a ve státní správě. S mnohými absolventy pracoviště udržuje trvalé kontakty a zve je na zahraniční cesty a další akce, které pořádá. Náležely k nim semináře o významných osobnostech českého národopisu a „Profil národopisného regionu“, desetiletý cyklus seminářů a exkurzí s cílem poznat jednotlivé etnografické regiony historického území Moravy a Slezska.

Pedagogové ústavu řeší vědecké projekty financované formou grantů, od r. 2005 jsou zapojeni do interdisciplinárního výzkumného záměru zaměřeného na studium sociálních struktur.

Podrobné informace o činnosti pracoviště přináší „Almanach k 60. výročí Ústavu evropské etnologie“ (Brno 2006). Vedle základních dat z historie ústavu obsahuje soupis prací obhájených za dobu jeho existence, seznam absolventů a bibliografické údaje informující o publikačních aktivitách pedagogů.


ÚSTAV FILMU A AUDIOVIZUÁLNÍ KULTURY

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Historie a tradice: Prehistorie filmových studií na Filosofické fakultě Masarykovy university sahá do období po roce 1945. Po roce 1989 vznikl Ústav divadelní a filmové vědy, roku 2003 samostatná katedra. Filmová věda, respektive teorie a dějiny filmu a audiovizuální kultury, jak byl obor nově akreditován v roce 2001, se samostatně studuje od roku 1993.

Formy a typy studia: bakalářské (tříleté), magisterské navazující (dvouleté) a doktorské postgraduální (tříleté); všechny lze studovat v prezenční nebo kombinované (distanční) formě.

Badatelský profil pracoviště vytváří zejména orientace na reflexi české kinematografie (český film v exilu, nová vlna, meziválečná a poválečná kinematografie), na dějiny kinematografií střední a východní Evropy a tzv. třetího světa, na typologická a žánrová studia, na současné teorie filmu a na historická, estetická a kulturální studia audiovizuální kultury a médií.

Studijní program je generálně zaměřen na tři hlavní oblasti: na dějiny české kinematografie, na dějiny světové kinematografie a na teoreticko-historickou reflexi filmu, televize, nových médií a audiovizuální kultury. Doplňkově se též realizují praktičtěji orientované kursy z oblasti kritiky, dramaturgie a scenáristiky, programování veřejné televize ap.

Mezinárodní spolupráce: Pravidelnou součástí programu jsou přednáškové kursy předních zahraničních odborníků. Na ústavu mj. hostoval Thomas Elsaesser (Nizozemsko), David Norman Rodowick, Peter Kramer a Mark Jancovich (Velká Británie), Michéle Pauline Lagny, Sylvie Lindeperg a Roger Odin (Francie), Alicja Helman a Andrzej Gwóźdź (Polsko), Drehli Robnik (Rakousko), Torben Grodal (Dánsko), ad.

V rámci mezinárodních výměnných programů Socrates/Erasmus funguje spolupráce s universitami v Polsku (Instytut Sztuk Audiowizualnych, Uniwersytet Jagielloński, Kraków), Itálii (Dipartimento di Storiae Tutela dei Beni Culturali, Universita degli Studi di Udine), Maďarsku (Center for the Study of the Moving Image University of Pécs), Švýcarsku (Seminar für Filmwissenschaft der Universität Zürich) a Německu (Bereich Medienwissenschaft, Friedrich-Schiller-Universität Jena a Bauhaus-Universität Weimar).

K prezentaci výsledků badatelské činnosti vznikl sborník Cinematographica (Otázky filmu a audiovizuální kultury). Klíčový je zejména svazek z roku 2005 nazvaný Kinematografie a město. Studie z dějin lokální filmové kultury, který reprezentuje dlouhodobý projekt Filmové Brno, soustředěný k výzkumu dějin lokální kinematografie a k metodě nové filmové historie.

Své aktivity rozvíjí ústav také prostřednictvím badatelských a rozvojových grantových projektů.

Ústav se dále podílí na několika dalších výukových programech a projektech, realizovaných mimo rámec mateřského oboru, zejména na programu Centra zahraničních studií MU a Kabinetu češtiny pro cizince FF MU.

Profil absolventa: absolvent získává dispozice pro kvalifikované profese v oblastech humanitních věd, umění, médií a kulturních institucí, které vyžadují samostatné kritické myšlení a systémový přístup.

Bakalářské vzdělání spočívá v systematickém přehledu základních teoretických konceptů, pojmosloví, historických dat a souvislostí a je vhodné zejména k praxi v aplikovaných disciplinách.

Specializované magisterské vzdělání rozšiřuje kvalifikaci na oblast základního výzkumu.

Hlavní okruhy praktického uplatnění: 1) Vědecká a pedagogická praxe v oboru teorie a dějin filmu, audiovizuální kultury, médií a filmového archivnictví: akademické instituce a školy, archivy, muzea (týká se zejména absolventů-magistrů). 2) Kulturní a filmová žurnalistika a publicistika v tištěných a elektronických médiích, public relations; ediční a překladatelská činnost. 3) Kulturní management: řídící pracovníci kin, kulturních a vzdělávacích institucí, pořadatelé filmových akcí. 4) Dramaturgická praxe: film, televize, rozhlas, kina, festivaly.


KATEDRA FILOZOFIE

Domovské stránky katedryStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Katedra filozofie se zaměřuje na komplexní program výuky filozofie. Zajišťuje i výuku oboru učitelství základů společenských věd pro střední školy.

V badatelské činnosti se katedra orientuje na současnou anglickou, americkou a kanadskou filozofii (Hroch), novověkou a soudobou německou filozofii (Horyna), současnou francouzskou filozofii (Horák, Krob, Pichová), českou filozofii 19. a 20. století a osobnost T. G. Masaryka (Zouhar, Pavlincová, Svoboda), soudobé přístupy k ontologii a epistemologii (Krob, Jastrzembská, Picha), teorii argumentace a teorii mysli (Picha), soudobou a srovnávací etiku (Brázda), filozofii společnosti a dějin (Horák, Holzbachová, Zouhar), evoluční ontologii (Šmajs), filozofii vědy (Holzbachová), filozofii jazyka, analytickou filozofii a filozofickou hermeneutiku (Hroch), filozofické otázky kosmologie a sci-fi (Krob), logickou sémantiku přirozeného jazyka a teorii pojmu (Materna, Raclavský), analytickou metafyziku a analytickou epistemologii (Raclavský), dějiny antické filozofie (Petrželka), středověkou filosofii a medievalistiku (Horyna), renesanční a novověkou filosofii (Brázda, Picha) a filozofii náboženství (Horyna, Pavlincová, Svoboda).

Bakalářské a magisterské studium:

V prezenčním studiu je na katedře filozofie FF MU možno studovat v bakalářském studiu obor filozofie a v navazujícím magisterském studiu (určeném pro absolventy příslušného bakalářského studia) obory filozofie a učitelství základů společenských věd pro střední školy. Studium bakalářské a navazující magisterské je buď jednooborové, nebo v kombinaci s jiným bakalářským a navazujícím magisterským oborem. Výuka v kombinovaném studiu probíhá jako jednooborové bakalářské studium filozofie nebo jako navazující magisterské studium učitelství základů společenských věd. Základní výukové materiály a metodické pomůcky jsou kromě předepsané literatury a učebních textů k dispozici na elektronických médiích (www stránka katedry filozofie).

Doktorské studium:

Doktorské studium, do kterého se mohou hlásit absolventi magisterského studia filozofie a dalších příbuzných oborů, probíhá v prezenční a kombinované formě pod vedením školitelů z řad pracovníků katedry a dalších vysokých škol a vědeckých institucí. Témata doktorských disertací vycházejí z vědeckého zaměření katedry a pověřených školitelů.

Studium v zahraničí:

Na základě smluv v programu Erasmus/Sokrates mohou být studenti oboru filozofie nominováni ke studijním pobytům na zahraničních univerzitách: Université de Paris 1 (Panthéon-Sorbonne), Université de Bourgogne (Dijon), Faculté de la Philosophie Université Jean Moulin, (Lyon 3), Ecole Normale Supérieure, Lettres et Sciences Humaines (Lyon), Universität Hannover, Univerzita Wroclaw, Univerzita Komenského Bratislava, Univerzita Lancaster.


ÚSTAV GERMANISTIKY, NORDISTIKY A NEDERLANDISTIKY

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Brněnská germanistika patří k nejstarším ústavům filozofické fakulty Masarykovy univerzity. V meziválečné době ji reprezentovaly osobnosti jazykovědce Antonína Beera a literárního historika Jana Krejčího, jenž se po svém příchodu do Brna věnoval výzkumu německých literárních moravik. V době nacistické okupace utrpěla germanistika velkou ztrátu zavražděním Stanislava Sahánka v koncentračním táboře Mauthausen. Po roce 1945 se ústav orientoval především výzkum středověkých památek (prof. Leopold Zatočil, doc. Eva Uhrová), na geograficky a sociolingvisticky založené zkoumání rané horní němčiny (prof. Zdeněk Masařík), na germanoslavika (prof. Jiří Munzar) a zkoumání německého slovosledu (doc. Jaromír Zeman).

Od roku 1973 se v Brně studuje v bakalářském i magisterském studijním programu také obor norština, od roku 1999 nizozemština. Obor německý jazyk a literatura je možno studovat jako obor filologický, jako obor učitelství pro střední školy, a v blízké budoucnosti i jako obor překladu a tlumočení německého jazyka. V současnosti má ústav 15 interních vyučujících (jejichž odborné zaměření je uvedeno na webových stránkách www.muni.cz/phil/212200/people), dále 5 zahraničních lektorů a zhruba 500 posluchačů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Na základě partnerských smluv s německými a rakouskými univerzitami přijíždějí do Brna zahraniční studenti germanistiky – a naopak naši studenti vyjíždějí na krátkodobé i dlouhodobé zahraniční studijní pobyty do zemí svého odborného zaměření.

Nabídka přednášek, seminářů a workshopů zahrnuje kromě základních přehledů jazykovědných disciplín a literárních epoch výuku základních jazykových dovedností ve švédštině, překládání do mateřského i do cizího jazyka, kulturní dějiny a interpretace lyriky i drobné epiky, současnou literaturu a film, jazyk médií, psaní žurnalistických i fikcionálních textů nebo nastudování divadelních her. Výuka probíhá v němčině (popř. v nizozemštině nebo norštině), důraz je kladen na aktivní zvládnutí příslušného jazyka. Bakalářské i magisterské diplomové práce se píší ve studovaném jazyce a jsou zpřístupněny v celouniverzitním informačním systému. V blokových seminářích a přednáškách se studenti seznamují i s vyučujícími z partnerských univerzit ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky i celé MU.

Těžiště lingvistického výzkumu je především v kontrastivní lingvistice a sociolingvistice, ve vydávání středověkých literárních památek, v literárněvědném výzkumu zkoumání vztahu filozofie, ideologie a literatury a ve srovnávání literatur a jejich teoretické reflexe (projekt slovníku srovnávací literárněvědné terminologie).

HISTORICKÝ ÚSTAV

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura

Výsledky výzkumného projektu

Historický ústav patří k uznávaným vědecko-pedagogickým historickým pracovištím. Vznikl r. 1920 jako součást nově založené Masarykovy univerzity. Jeho profil a vysokou vědeckou a pedagogickou úroveň určovala plejáda vynikajících profesorů (V. Hrubý, R. Holinka, R. Urbánek J. Šebánek, J. Macůrek, J. Kudrna, J. Mezník, J. Válka, J. Janák, C. Nečas, B. Navrátil, J. Glücklich ad). Na ústavu v současnosti působí 2 profesoři, 7 docentů, 6 odborných asistentů a 2 asistenti, kteří se ve své vědecké činnosti zapojili do desítek výzkumných projektů s důrazem na moderní výklad dějin českých zemí od raného středověku do současnosti v širším evropském kontextu a kteří se podílejí také na řešení vybraných problémů obecných dějin západní, střední a východní Evropy se zvláštním zřetelem k dějinám Rakouska, Německa, Slovenska, Polska, Maďarska, Ruska a dalších států a spolupracují s mnoha historickými pracovišti z těchto zemí. Specifické podmínky dané hlavně dostupností pramenů a dělbou práce mezi historickými pracovišti se přirozeně promítají do zvýšeného zájmu o výzkum dějin Moravy a jejího místa v minulosti českého státu, jakož i střední Evropy.

Kromě projektů Grantové agentury ČR jsou pracovníci Historického ústavu od r. 2005 zapojeni do badatelského týmu s názvem Výzkumné středisko pro dějiny střední Evropy: prameny, země kultura. Jde o dlouhodobý mezioborový výzkumný záměr, který reaguje na závažnou otázku po kořenech středoevropské historické a kulturní identity s důrazem na roli historických zemí. Projekt se soustřeďuje na zkoumání starších, novějších a moderních dějin střední Evropy se zaměřením k výzkumu české státnosti, rozvoje stavovství, modernizace společnosti, proměny elit, vztahu národa a země, prehistorie evropské integrace, úlohy náboženství a kultury v moderní době, zemské historiografie a dějinné paměti. O výsledcích výzkumné činnosti ústavu svědčí organizování mnoha konferencí, vydání desítek knih a stovek studií i ediční práce ve SPFFBU, řada C, a v Časopise Matice moravské.

Historický ústav vedle vědecké činnosti nabízí zájemcům možnost studia oboru historie založeného na kreditním systému, které je rozloženo do tří stupňů: studium bakalářské (Bc.), magisterské (Mgr.) a doktorské (Ph.D.). Studijní obor historie lze studovat buď samostatně, nebo v kombinaci s jiným oborem.

Cílem bakalářského studia je poskytnout posluchačům orientaci v základních problémech a metodách výzkumu dějin od raného středověku do konce 20. století. Osou studia je absolvování kurzů a souborných zkoušek ve čtyřech blocích: dějiny středověku, dějiny raného novověku, dějiny 19. století a dějiny 20. století. V bakalářském stupni zajišťuje Historický ústav vedle prezenční formy studia také formu kombinovaného studia.

Magisterské studium je koncipováno jako studium nabízející několik užších specializací využitelných při přípravě a zpracování magisterské diplomové práce.

Doktorské studium je určeno zájemcům o vysokou odbornou kvalifikaci, kteří se chtějí uplatnit jako odborníci na poli vědy a výzkumu, případně vysokého školství. Také zde je možnost volit mezi prezenční a kombinovanou formou studia. Obsahem studia je kromě práce na disertačních projektech odborná vědecká příprava včetně zapojení doktorandů do odborných a publikačních aktivit.

Vedle toho nabízí ústav také specializační studium učitelské určené především pro výchovu středoškolských pedagogů.

Historický ústav poskytuje studentům zázemí pro získání a postupné prohlubování znalostí problémů českých a obecných dějin, pro rozvíjení historického myšlení a schopností reagovat na nové otázky, které klade obor i současná společnost. Personální odborné zázemí ústavu dává možnost rozvíjet tyto schopnosti v různých historických subdisciplínách a moderních směrech historického výzkumu. Posluchačům je tak umožněno modelování studia s ohledem na potřeby budoucí profesní orientace. K dispozici mají rozsáhlou oborovou knihovnu. Ve všech formách studia historie studuje až 650 posluchačů.

Dobré jméno Historického ústavu doma i v zahraničí dokládají četné výzkumné projekty, získané a vyřešené granty, rozsáhlá a kvalitní publikační činnost, aktivní účast na vědeckých konferencích a členství jeho členů v prestižních historických komisích a společnostech či pravidelná úspěšnost studentů v celostátních soutěžích i dlouhodobě vysoký počet zájemců o studium.

Historický ústav se v současnosti řadí mezi nejlepší historická pracoviště v České republice.


ÚSTAV HUDEBNÍ VĚDY

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Studijní obory:

Bakalářské obory v prezenční a kombinované formě:

  • Hudební věda
  • Sdružená uměnovědná studia
  • Teorie interaktivních médií
  • Teorie a provozovací praxe staré hudby

Nově připravovaný bakalářský obor:

  • Romská kulturní a sociální studia

Magisterské navazující obory:

  • Hudební věda
  • Teorie interaktivních médií

Nově připravované magisterské navazující obory:

  • Kulturní management
  • Srovnávací uměnovědná studia
  • Učitelství základů estetické výchovy pro střední školy

Doktorský studijní obor:

  • Hudební věda

Dějiny ústavu:

Ústav založil Vladimír Helfert brzy po vzniku Masarykovy univerzity ve 20. letech minulého století. Ústav vychoval stovky muzikologů a kulturních pracovníků, na jeho půdě vznikla celá řada stěžejních hudebněvědných prací, zejména z oblasti hudební historiografie, hudební lexikografie, estetiky i hudební teorie.

Struktura ústavu:

Ústav je samostatným pracovištěm v rámci Filozofické fakulty MU, jeho přidruženými pracovišti jsou Centrum hudební lexikografie a Akademie staré hudby. Součástí ústavu je knihovna s fonotékou, dvě multimediální posluchárny, počítačová pracovna pro studenty a cvičebny s elektrickými klavíry a cembalem.

Výzkumná pole:

Evropské dějiny hudby (a kultury) 16. až 20. století, zejména v českém a středoevropském prostoru; analýza a edice hudební tvorby 20. století (včetně janáčkovského výzkumu); hudební lexikografie;hudebníteorieaestetika,hudebnísociologie;hymnologie; provozovací praxe staré hudby; teorie a dějiny populární hudby a kultury; teorie a archeologie nových médií. Ústav každoročně pořádá mezinárodní hudebněvědná kolokvia při Mezinárodním hudebním festivalu Brno.

Partnerská univerzitní pracoviště ERASMUS:

Royal Holloway College, University of London (Velká Británie); Cardiff University (Velká Británie); University of Tampere (Finsko); University of Helsinki (Finsko); University of Lapland (Finsko); University of Copenhagen (Dánsko); Université de Paris IV-Sorbonne (Francie); Université Nancy 2 (Francie); Albert-Ludwigs-Universität Freiburg (Německo); Universität Regensburg (Německo) Martin-Luther Universität Halle (Německo); Universität Leipzig (Německo); Universität Wien (Rakousko); Universität Salzburg (Rakousko); University of Ljubljana (Slovinsko); Univerzita Komenského v Bratislavě (Slovensko); Akdeniz University (Turecko).

Personálie:

Vedoucí ústavu: PhDr. Petr Macek, Ph.D.

Pedagogičtí pracovníci:

Prof. PhDr. MgA. Miloš Štědroň, CSc.; prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc.; prof. dr. Geoffrey Chew; em. prof. PhDr. Rudolf Pečman, DrSc.; em. prof. PhDr. Jiří Vysloužil, DrSc.; doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.; doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.; Mgr. Kristýna Bobáková, Ph.D.; PhDr. Aleš Filip, Ph.D.; Mgr. Jana Horáková, Ph.D.; PhDr. Aleš Opekar, CSc.; PhDr. Jana Perutková, Ph.D.; Mgr. Jana Spáčilová, Ph.D.; Mgr. Jiří Zahrádka, Ph.D.; Mgr. Vladimír Maňas; PhDr. Stanislav Tesař; Mgr. et MgA. Miloslav Študent.

Vědečtí pracovníci:

Mgr. Martin Flašar; Mgr. Kateřina Hnátová; Mgr. Petr Kalina; Mgr. et Mgr. Martin Kuchař; Mgr. Viktor Pantůček; Mgr. Simona Sedláčková; Mgr. Jan Špaček; Mgr. Ludmila Němcová (knihovnice).

Sekretariát:

Vlasta Taranzová; Jitka Leflíková.

Další externí vyučující a spolupracovníci:

Prof. PhDr. Ivan Poledňák, DrSc., prof. PhDr. Karel Steinmetz, CSc., prof. PhDr. Jiří Sehnal, CSc.; prof. ak. soch. Tomáš Ruller; doc. Mgr. Vladimír Richter; Mgr. Jan Beránek; PhDr. Martin Horyna; Mgr. Petr Christov, Ph.D.; PhDr. Markéta Hallová; Mgr. Lenka Lacinová, Ph.D.; PhDr. František Malý; PhDr. Olga Mojžíšová; Mgr. Marie Novotná; PhDr. Vlasta Reittererová; PhDr. Marina Stejskalová, CSc.; PhDr. Pavel Sýkora, Ph.D.; Mgr. Josef Šebesta, Ph.D. a další.


KABINET KNIHOVNICTVÍ

Domovské stránky kabinetuStudijní katalog kabinetuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Kabinet knihovnictví zajišťuje výuku studijního programu

Informační studia a knihovnictví.

Obor lze studovat jednooborově v:

  • bakalářském studijním programu (Bc.) se standardní délkou studia 3 roky s možností pokračování v magisterském studiu, a to jak ve formě prezenční, tak i kombinované,
  • magisterském studijním programu (Mgr.) se standardní délkou studia 2 roky ve formě prezenční i kombinované. Do navazujícího magisterského studia se mohou hlásit všichni absolventi bakalářských a magisterských studijních programů.

Obsah a náplň studia:

Studijní obor se zaměřuje na přípravu odborníků v oblasti rozvoje a využívání metod výběru, organizace, vyhledávání a využívání informačních zdrojů, práce s informačními technologiemi při organizaci poznání, uplatňování informační politiky a podporu informační společnosti.

Charakteristika odborného profilu absolventa:

Bakalářský studijní program (1. stupeň vysokoškolského studia)

Absolventi prvního stupně studijního programu Informační studia a knihovnictví jsou připravováni na zvládnutí teoretických, metodologických a etických základů informační vědy a knihovnictví, informačních technologií a internetu, sociální komunikace, knihovnické standardizace a organizace poznání, tvorby a managementu knihovních a informačních systémů a informační výchovy, práce s informačními zdroji v digitálních knihovnách a databázových centrech, informačního managementu.

Jsou schopni aplikovat teoretické poznatky v knihovní a informační praxi s využitím moderních informačních a komunikačních technologií. Ovládají informační technologie, metody a nástroje na tvorbu a budování knihovních a informačních fondů, vyhledávání informací, zprostředkování informací a poznatků uživatelům.

Magisterský studijní program (2. stupeň vysokoškolského studia)

Absolventi druhého stupně studijního programu Informační studia a knihovnictví jsou připravováni na zvládnutí teoretických a metodologických základů informační vědy a knihovnictví, informačních technologií a internetu, organizace poznání, rešerší a informační analýzy, informačního managementu, a také na tvorbu a uplatnění v oblasti informační politiky a informačního průmyslu.

Jsou schopni tvořivě aplikovat poznatky v knihovní a informační praxi s využitím moderních informačních a komunikačních technologií, a to zejména při tvorbě knihovních a informačních fondů, lokálních i globálních informačních zdrojů, analyticko-syntetickém zpracování dokumentů a informačních zdrojů, tvorbě a využívání informačních jazyků a organizaci poznání, při navigování, vyhledávání a využívání informačních zdrojů, managementu informačních center a jejich služeb, při zprostředkování informací a poznatků uživatelům.


ÚSTAV KLASICKÝCH STUDIÍ

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav klasických studií má od svých počátků ve 20. letech 20. století těžiště zájmu ve studiu latinského a klasického řeckého jazyka a příslušných literatur. Od roku 1993 se na Ústavu klasických studií zdárně rozvíjí rovněž studium novořeckého jazyka a literatury. Všechny obory ústavu jsou akreditovány v bakalářském i navazujícím magisterském cyklu a mohou být završeny rovněž studiem doktorským. V rámci navazujícího magisterského a doktorského studia latinského jazyka existuje možnost specializace klasické nebo medievistické. V obou případech je studium zaměřeno výrazně interdisciplinárně. Absolventi tak získávají kromě oborových znalostí rozsáhlý kulturně historický přehled a mohou se uplatnit ve všech profesích, jež vyžadují schopnost samostatného a kritického myšlení, v neposlední řadě také v diplomacii. Pedagogický záběr pracovníků ústavu tedy zasahuje na jedné straně do široké problematiky starých mediteránních indoevropských jazyků i do oblasti srovnávací indoevropské jazykovědy, na straně druhé do oblasti medievistiky a studia jazyků a literatur moderních.

Výzkumná a publikační činnost:

Výzkumnou a publikační činností je ústav zaměřen k bádání v oblasti latinského a řeckého jazyka a literatury. Přednášejí se zde rovněž starověké dějiny a středověké i novověké dějiny Řecka. Většina členů Ústavu publikuje u nás i v zahraničí; od r. 1952 každoročně vydáváme vlastní řadu Sborníku prací.

Z grantových prostředků MŠMT vzniklo při ÚKS středisko elektronických databází řeckých a latinských textů antiky a středověku (ve spolupráci s pražským Ústavem řeckých a latinských studií FF UK, Filozofickým ústavem Akademie věd ČR a Národní knihovnou České republiky).

Ústav se rovněž podílí na výzkumných záměrech MŠMT a na řadě grantových projektů z různých agentur.

Při Ústavu klasických studií působí rovněž brněnská pobočka Jednoty klasických filologů, která pravidelně pořádá odborné přednášky, a také Česká společnost pro novořecká studia, jež každoročně vydává sborník přednášek.

Vybavení ústavu:

Učitelům i studujícím ústavu jsou k dispozici odborné knihovny, každá se samostatným depozitářem a odlišnými výpůjčními hodinami: knihovna pro klasickou filologii, knihovna pro starověké dějiny, knihovna pro novou řečtinu a Düchtingova knihovna zaměřená na latinský středověk. V místnostech knihovny pro klasickou filologii je studovna s celodenním provozem a s přístupem do sítě internet.

Zahraniční spolupráce:

Ústav klasických studií spolupracuje s řadou významných evropských univerzitních pracovišť. V rámci těchto kontaktů mají studenti možnost získat stipendijní pobyty, např. do Rakouska, Německa, Itálie či Řecka.


ÚSTAV PEDAGOGICKÝCH VĚD

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity patří mezi vysokoškolská pracoviště s dlouhou tradicí. V současnosti zde působí celkem deset zaměstnanců a dalších několik desítek externích spolupracovníků. Ti jednak zajišťují výuku v oborech, které jsou zde vyučovány, jednak se věnují vlastní výzkumné, rozvojové a publikační činnosti. Vedoucím pracoviště je Milan Pol, jeho zástupkyní Milada Rabušicová.

Ústav pedagogických věd poskytuje univerzitní vzdělání ve dvou kmenových oborech. Prvním z nich je obor Pedagogika, který je realizován na bakalářské úrovni (prezenčně i kombinovaně), v navazující magisterské úrovni (prezenčně) a na úrovni doktorského studia (prezenčně i kombinovaně). Cílem studia v tomto oboru je připravit odborníky schopné působit v oblasti výchovy a vzdělávání. Absolventi nacházejí uplatnění na úřadech a institucích všech úrovní zabývajících se výchovou, vzděláváním a sociální péčí, v poradenských institucích jako poradci, ve školách středních a vysokých jako učitelé, v personálních odděleních podniků a v podnikovém vzdělávání coby personalisté, v soukromých i veřejných vzdělávacích institucích jako lektoři a manažeři vzdělávání, v neziskových organizacích, ve výzkumných a rozvojových pracovištích coby experti v oblasti výzkumu a evaluace, ve státní správě.

Druhým kmenovým oborem Ústavu pedagogických věd je Sociální pedagogika a poradenství, který je nabízen rovněž na úrovni bakalářského a navazujícího magisterského studia (pouze v prezenční formě) a je jednooborový. Cílem studia tohoto oboru je připravit kvalifikované odborníky směřující do oblasti sociálních a poradenských služeb, ale také do pedagogické sféry. Absolventi nacházejí uplatnění jako specialisté na sociálně výchovnou problematiku na úřadech všech úrovní, jako sociální pedagogové, sociální pracovníci či terapeuti v ústavech sociální péče, léčebnách, rehabilitačních ústavech, uprchlických táborech či zařízeních nápravné výchovy, jako kariéroví poradci na úřadech práce a na dalších poradenských pracovištích.

Vzdělávací činnost Ústavu pedagogických věd zahrnuje rovněž výuku pedagogických a didaktických disciplín pro studenty učitelských studijních programů Filozofické a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a doplňující pedagogické studium pro učitele z praxe. Dále se zde v rámci programů celoživotního vzdělávání realizují specializační studia Školského managementu a Výchovného poradenství.

Svým studentům nabízí Ústav pedagogických věd kvalitní studium na moderním a přátelském pracovišti. Pro studenty i pro širší odbornou veřejnost zajišťuje pravidelné přednášky domácích a zahraničních odborníků, nedílnou součástí studia je možnost studentských stáží na partnerských univerzitách na řadě univerzit v Evropě. Studenti jsou zapojováni do výzkumných projektů, které jsou na pracovišti řešeny, což zaměstnanci ústavu považují za velmi efektivní formu vědecké přípravy.

Součástí tradice Ústavu pedagogických věd je bohatá vědecká a výzkumná činnost, které se věnují všichni zaměstnanci a rovněž doktorští studenti. V současnosti se většina členů ústavu podílí na projektu podporovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí Vzdělávání dospělých v různých fázích životního cyklu: priority, příležitosti a možnosti rozvoje, jehož cílem projektu je zmapovat vzdělávací potřeby dospělé populace v České republice a s těmito zjištěními konfrontovat stávající vzdělávací možnosti. Dále jsou na pracovišti řešeny projekty podporované Grantovou agenturou ČR ICT v každodenní práci učitele, Ředitelé českých škol a jejich životní a profesní dráha, Málotřídní školy v České republice. Od běžících i již dokončených výzkumných projektů se také odvíjí bohatá publikační činnost členů ústavu.

Kromě toho se pracoviště zapojuje v rámci České republiky a samozřejmě i mezinárodně do celé řady rozvojových projektů primárně směřujících ke zkvalitnění studia, posílení zaměstnatelnosti absolventů apod. Ústav pedagogických věd je moderním univerzitním pracovištěm, které staví na dvou pilířích: péči o studenty a rozvoj vlastního oboru. Extenzivní informace o dění na ústavu, možnostech studia či spolupráce lze najít na webových stránkách (www.phi.muni.cz/wupv).


PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Psychologie se začala přednášet na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně hned od jejího vzniku v roce 1919. Samostatný Psychologický ústav byl založen profesorem Mihajlo Rostoharem v roce 1926 a od té doby je trvalou součástí fakulty.

Současný Psychologický ústav připravuje studenty v pregraduálním a postgraduálním (doktorském) studiu psychologie. Poskytuje vzdělání v řádném univerzitním studiu odborné psychologie.

Na Psychologickém ústavu se realizuje 5leté jednooborové prezenční a kombinované magisterské studium psychologie, které probíhá ve dvou cyklech. První cyklus studia je koncipován na 3 roky a je zakončen soubornou zkouškou, druhý cyklus studia trvá 2 roky a je zakončen obhajobou diplomové práce a státní závěrečnou zkouškou, po jejímž složení se absolventům studia uděluje titul magistr (Mgr.).

Magisterské studium psychologie vzdělává a vychovává univerzální odborníky, kteří budou schopni pracovat v mnoha oborech společenské praxe (ve zdravotnictví, v diagnostických ústavech, v hospicích, ve školství, v pedagogicko-psychologických poradnách, v předmanželském, manželském a rodinném poradenství, v organizacích, managementu, průmyslu a dopravě, reklamě, soudnictví, ozbrojených složkách atd.).

Získané vzdělání v oboru psychologie, po absolvování studia k získání učitelské způsobilosti (doplňujícího pedagogického studia) v rámci celoživotního vzdělávání, může být využito při povolání středoškolského učitele psychologie.

O jednooborové magisterské studium psychologie na FF MU je již dlouhodobě velký zájem, o čemž svědčí mj. i počet uchazečů o studium. Každoročně je přijímáno do prezenční formy studia cca 90 studentů. V každém akademickém roce se realizují dva ročníky kombinované formy studia, kde v každém ročníku studuje cca 30 posluchačů. Do obou forem magisterského studia se ročně zapisuje celkem přes půltisíce studentů.

Svoji další odbornou erudici si může odborný psycholog (absolvent magisterského studia) prohlubovat v doktorském studiu realizovaném prezenční i kombinovanou formou, jehož standardní doba studia je 3 roky. Studium je ukončeno státní doktorskou zkouškou a obhajobou doktorské disertační práce. Absolventům se uděluje akademický titul doktor (Ph. D.). Je určeno především zájemcům o vědeckou či učitelskou kariéru na vysokých školách a výzkumných pracovištích. Na Psychologickém ústavu FF MU jsou akreditovány specializační obory: obecná psychologie, klinická psychologie, sociální psychologie a vývojová psychologie.

Počet přihlášek do doktorského studia překračuje možnosti ústavu, zejména úvazky školitelů. Zpravidla se přijímají absolventi jednooborového magisterského studia psychologie na filozofické fakultě (příp. některého příbuzného oboru magisterského typu).

Psychologický ústav má rovněž oprávnění konat státní rigorózní zkoušky a udělovat titul PhDr. Pro přípravu na získání titulu PhDr. není na fakultě organizováno speciální studium. Státní rigorózní zkouška se skládá z obhajoby rigorózní práce a z ústní rigorózní zkoušky.

Psychologický ústav realizuje rovněž i celoživotní vzdělávání v oboru psychologie. Jedná se o zájmové studium neposkytující řádné vysokoškolské vzdělání. I o tuto formu studia je eminentní zájem. Každým rokem je umožněna cca 20-25 posluchačům.

Na výuce se kromě 15 interních učitelů ústavu podílí také 47 externích učitelů z výzkumných pracovišť (Psychologického ústavu AV ČR), z jiných fakult či vysokých škol, z klinických a poradenských institucí. Výukový program bývá obohacen přednáškami pozvaných zahraničních odborníků.

Výuka se koná nejen v prostorách fakulty, ale též na klinických pracovištích, ve zdravotnických zařízeních, v pedagogicko-psychologických a manželských či rodinných poradnách, na pracovištích v oblasti průmyslu, dopravy a obchodu i ve výzkumných ústavech.

Psychologický ústav zajišťuje nejen výuku jednooborové psychologie na magisterské úrovni a výuku v doktorském studiu, ale řeší řadu výzkumných úkolů z oblasti psychologické teorie i jejich aplikací, ponejvíce v rámci grantů (GA ČR, AV ČR, FRVŠ, zahraniční grantové agentury). Témata diplomových a disertačních prací jsou zadávána v návaznosti na aktuální vědeckovýzkumné úkoly pracoviště.

Ústav spolupracuje s řadou zahraničních psychologických pracovišť (Slovensko, Polsko, Velká Británie, Francie, Rakousko, Německo, Holandsko aj.). Ústav má rovněž uzavřené smlouvy pro studijní pobyty studentů psychologie na zahraničních univerzitách (Dánsko, Holandsko, Německo, Španělsko).

Psychologický ústav vydává každoročně Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, od roku 1996 pod názvem Annales psychologici – odborný psychologický sborník prací učitelů a studentů doktorského i magisterského studia psychologie. Do sborníku rovněž přispívají nejen naši odborníci i z jiných pracovišť – fakult, vysokých škol, ústavů AV, ale i zahraniční odborníci, s nimiž ústav úzce spolupracuje.

Pracoviště má rovněž rozsáhlou publikační činnost. Pracovníci ústavu publikují v domácích i zahraničních časopisech a sbornících, jsou autory monografií a učebních textů, účastní se řady zahraničních i domácích kongresů, sjezdů, sympozií a konferencí, kde prezentují ve formě referátů a posterů výsledky své vědecké, výzkumné a další tvůrčí činnosti.


ÚSTAV RELIGIONISTIKY

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (dále jen ÚR FF MU) vznikl v roce 1991 jako společné pracoviště Filozofického ústavu Akademie věd České republiky a Filozofické fakulty MU v Brně. Od roku 1993 je institucionální součástí Filozofické fakulty MU se statutem samostatného pracoviště. V roce 1992 zahájil ÚR FF MU jako první v republice výuku pětiletého studijního oboru věda o náboženství (religionistika). V současné době garantuje ÚR FF MU tříletý bakalářský studijní program, dvouletý navazující program magisterský a od roku 2002 jako první pracoviště v České republice i doktorský studijní program. V roce 2005 získal Ústav religionistiky akreditaci habilitačního řízení a akreditaci řízení ke jmenování profesorem.

Vedle vysokoškolské výuky religionistiky rozvíjí ústav také badatelský program, jehož struktura a tematické zaměření vychází z širokého pojetí religionistiky a umožňuje organické propojení s pedagogickým procesem. Díky svému profiluseÚstavreligionistiky věnuje zejména problematice nových náboženských hnutí, percepci východních náboženských systémů na Západě, archaickým náboženským tradicím, tibetskému a burjatskému buddhismu a v neposlední řadě i otázkám metodologie religionistiky.

Ústav religionistiky je v současnosti zapojen do čtyř pravidelných mezinárodních aktivit. První z nich je Religions and Values: Central and Eastern European Research Network (REVACERN), druhou Central European Exchange Programme for University Studies (CEEPUS), třetí Erasmus a čtvrtou Central European Religious Studies (CERES).

Nejvýznamnější z těchto aktivit je REVACERN, jehož cílem je vytvořit fungující síť pro vybraná středo- a východoevropská akademická pracoviště zabývající se náboženstvím. Projekt se uskutečňuje od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2009 a je financovaný celkovou částkou 800 000 EUR, jedná se o projekt 6. rámcového programu Evropské unie pro výzkum a technologický rozvoj.

V současné době tvoří Ústav religionistiky šest akademických pracovníků (6,5 přepočítaných) a jedna technicko-administrativní pracovnice (0,5 přepočítaných). Ze sedmi akademických pracovníků jsou dva docenti, dva odborní asistenti s vědeckou hodností a tři asistenti.

Ústav religionistiky FF MU je současně sídlem České společnosti pro religionistiku (ČSR, do roku 2006 Česká společnost pro studium náboženství, ČSSN) a také sídlem redakce českého odborného religionistického časopisu Religio – Revue pro religionistiku. (www.phil.muni.cz/relig/religio.htm)


ÚSTAV ROMÁNSKÝCH JAZYKŮ A LITERATUR

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav románských jazyků a literatur vznikl zároveň se zrodem Filozofické fakulty a Masarykovy univerzity. Nyní zde studuje více než 700 studentů, z toho na čtyři desítky v doktorském studiu. Bakalářské a magisterské programy, v prezenčním i kombinovaném studiu, se zaměřují na francouzský, španělský, italský a portugalský jazyk a literaturu. Vedle hlavních oborů se zde vyučuje i katalánština, baskičtina a rumunština. V magisterském cyklu pak studium filologické souběžně provází program učitelství pro střední školy.

Kontakty:

Ústav navázal výměnné styky se zahraničními univerzitami, kam zajíždějí studenti za vzděláním a kde se na výuce podílejí také brněnští vyučující. Patří sem kanadský Montréal, brazilské univerzity v Sao Paulu a Riu de Janeiro, ve Francii univerzity Paris XII, Paris V, INALCO, Amiens, Nancy, belgický Brusel, italské Benátky a Viterbo, ve Španělsku Santiago de Compostela, Cádiz, Valladolid, Zaragoza, Murcia, Madrid, v Portugalsku Evora, Porto, Braga, Lisabon, Coimbra, ale také polská Poznaň, Varšava, či maďarská Piliscsaba a Szeged. V rámci spolupráce s některými univerzitami se rozvinulo doktorské studium pod dvojím vedením zakončené obhajobou doktorské práce před mezinárodní komisí. Pracoviště je součástí Střediska kanadských studií a v jeho rámci spolupracuje se Středoevropskou asociací kanadských studií. Každým rokem mají studenti možnost vyslechnout na dvě desítky přednášek zahraničních kolegů, umělců či spisovatelů, kteří do Brna zavítají.

Kvalita studia:

Členové katedry patří k zakladatelům sdružení Gallica, jehož cílem je podpora studia francouzského jazyka a literatury včetně doktorského studia. Cena Prix Gallica o nejlepší diplomovou a doktorskou práci byla udělena za posledních šest let pěti brněnským studentům. Brněnští studenti patří také mezi výherce ceny Premio Ibero-americano, udělované velvyslanci ibero-amerických zemí v České republice nejlepším studentů hispanistiky a lusitanistiky. Stejné úspěchy a přední umístění dosahují studenti v soutěžích překladatelských. Úroveň studia potvrzují mezinárodní konkurzy: stipendium a cenu Gastona Mirona, jež je udělována každoročně Asociací quebeckých studií jen jednomu studentovi v celosvětové konkurenci, získal brněnský doktorand. Kvalitu vzdělání vtiskli Ústavu velcí romanisté, kteří zde působili a někteří dodnes působí: profesoři Otto Ducháček, Otakar Novák, Karel Ohnesorg, Jaroslava Pačesová, Jaroslav Fryčer, Jiří Šrámek, Lubomír Bartoš, docent Ivan Seidl, docentky Eva Spitzová, Růžena Ostrá, Zdeňka Stavinohová.

Vědecká práce:

Z nynějších badatelských aktivit je třeba se zmínit o těch, které jsou spojeny s grantovými programy. Jsou to dva výzkumné granty GA ČR – Hispanoamerická fantastická povídka (doc. Lukavská), Různost a jednota v kanadské literatuře (prof. Kyloušek), grant AV ČR – Modernita v otaznících: současná francouzská románová tvorba versus mýtus modernity (dr. Dytrt). Pracovníci Ústavu jsou také spoluřešiteli grantu AV ČR – Srovnávací slovník literárních pojmů (prof. Kyloušek) a podílejí se na práci Střediska pro interdisciplinární výzkum starých jazyků a starších fází jazyků moderních (dr. Librová). Každý rok pracovníci Ústavu uveřejní více než tři desítky odborných publikací v zahraničních a tuzemských časopisech – články, monografie,odborné překlady. Již čtyři desítky let publikuje Ústav odborný časopis Études Romanes de Brno, který odebírají zahraniční univerzitní pracoviště a řada proslulých knihoven. Z pera brněnských romanistů vyšly nové základní příručky: Slovník franouzsky píšících spisovatelů (Fryčer a kol.), Dějiny francouzské literatury v kostce (Šrámek), Dějiny francouzsko-kanadské a quebecké literatury (Kyloušek). Známý je překlad Saint-Exupéryho Malého prince od Evy Stavinohové či Chamoiseauova Soliba ohromného od Růženy Ostré. Z překladatelských seminářů vzešly studentské překlady uveřejněné knižně: Kočičí žena a jiné libanonské pohádky, výbor současných frankofonních novel Čí je to sen?, antologie současného quebeckého románu Hledání Ameriky.

Mimouniverzitní aktivity:

Brněnští studenti využívají programů přesahujících rámec výuky: patří sem projekty zaměřené na poznávání Portugalska, expedice do latinsko-amerických zemí (Peru), granty určené k seznámení s minoritními kulturami ve Španělsku a Portugalsku. Nezanedbatelný je podíl studentů při pořádání dnů kultury jednotlivých románských zemí či při divadelních a filmových festivalech.


ÚSTAV SLAVISTIKY

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav slavistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity byl založen v roce 1995 jako ústav sdružující pracoviště zaměřená na studium slovanských jazyků, literatur a kulturně politických areálů.

V současné době zde každým rokem studuje více než 600 studentů v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech, které jsou zaměřeny na konkrétní jazyky a literatury (ruština, ukrajinština, polština, slovenština, srbština, chorvatština, makedonština, slovinština, bulharština, balkanistika, v budoucím modulu slavistiky a slovanských areálových studií najde místo i lužická srbština a běloruština) na filologicko-areálovém základě, jenž propojuje znalosti jazyka, literatury, kulturní historie a politiky konkrétního jazykového areálu. Studenti ústavu jsou připravováni jako odborníci schopní uplatňovat získané znalosti v nejrůznějších profesích od vědy a výuky moderních jazyků k pozicím v managementu firem obchodujících zejména s Ruskem, Ukrajinou a Balkánem až po odpovědné funkce ve sféře kultury, politiky, ekonomiky a diplomacie. Studenti procházejí nejen teoretickou a praktickou výukou v rámci ústavu, ale během studia absolvují minimálně jednu stáž v zemi, jejíž jazyk studují, ale i v jiných zemích východní, jižní a západní Evropy, kde se příslušný obor studuje. Zaměření na praxi je patrné i z otvírání stále nových oborů studia – v blízké budoucnosti přibudou např. areálová studia, magisterské studium literární komparatistiky, slovanská areálová studia a obecněji zaměřené magisterské studium slavistiky.

Možnost studovat na Ústavu slavistiky je otevřena všem zájemcům o tyto obory, ať již v rámci řádného studia či formou stáže, kterou využívá stále větší počet studentů ze zemí Evropské unie.

Ústav slavistiky se skládá z těchto oddělení:

  • seminář východoslovanských jazyků
  • seminář východoslovanských literatur
  • seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky
  • seminář západoslovanských jazyků a literatur
  • kabinet areálových studií
  • kabinet rusistických studií

v blízké budoucnosti vzniknou další interdisciplinární kabinety zaměřené zejména na studium střední Evropy.

Ústav je v současné době odborně nejstabilizovanějším slavistickým pracovištěm v České republice s dynamickým inovačním potenciálem, které nabízí zatím deset (v blízké budoucnosti se plánuje patnáct) studijních programů bakalářského a magisterského studia a sedm programů doktorského studia (literární komparatistika, teorie areálových studií, paleoslavistika a slovanské jazyky, ruský jazyk, ruská literatura, polská literatura, teorie a dějiny slovanských literatur).

Mimořádně bohatá je odborná a vědecká činnost pracovníků ústavu, kteří své práce publikují v ČR i v zahraničí a jejichž činnost je ve světě známa a respektována. Ústav pravidelně pořádá mezinárodní vědecká sympozia a konference; na jeho vědecké činnosti participují studenti a doktorandi. Ústav spolupracuje s renomovanými slavistickými pracovišti po celém světě. Je sídlem České asociace slavistů a dalších profesních sdružení mezinárodního významu, je zastoupen v prezídiu Mezinárodního komitétu slavistů a ve vedení jeho odborných komisí.

Ústav slavistiky disponuje několika publikačními médii. Jsou to jednak samostatná řada X (Slavica Litteraria) v rámci Spisů FF BU a čtvrtletník Opera Slavica s lingvistickými a literárněvědnými čísly, periodicky vycházejí Studia Balcanica, Texty k brněnské slovakistice a Litteraria Humanitas. V nich dostávají příležitost publikovat i studenti magisterských a doktorských programů.

Pracovníci Ústavu slavistiky jsou autory publikací určených široké veřejnosti, např. Slovníku polských spisovatelů, Slovníku balkánských spisovatelů a Slovníku ruských, ukrajinských a běloruských spisovatelů, stejně jako knižních a časopiseckých studií o slovanské moderně, secesi, ruské povídce, erotickém tématu v ruské literatuře, o balkanistice, balkánských slovanských literaturách, česko-slovansko-evropských vztazích, ruském románu, střední Evropě, o polské literatuře, o jihoslovanských a východoslovanských jazycích, o polštině a areálových studiích a srovnávací literatuře a literárních žánrech.


ÚSTAV POMOCNÝCH VĚD HISTORICKÝCH A ARCHIVNICTVÍ

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav pomocných věd historických a archivnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity je vědeckopedagogickým pracovištěm, které je zaměřeno na výzkum v oblasti pomocných věd historických, dějin správy, archivnictví a na ediční práci.

Již v samých počátcích brněnského pracoviště pomocných věd historických v 20. letech XX. století byl položen důraz na diplomatiku, a to zejména diplomatiku přemyslovského období, jenž po 2. světové válce vykrystalizoval v pokračování naší základní edice diplomatického materiálu přemyslovského období – Český diplomatář (Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae), která se stala stěžejním úkolem pracoviště. Vědecké zaměření se postupně rozšiřovalo na další disciplíny – novověkou diplomatiku, paleografii, kodikologii, epigrafiku, kampanologii. V 80. letech přibývá i nové ediční téma – zpřístupňování památek městského práva – a od 90. let se zaměření pracoviště rozšiřuje také na ediční přípravu literárních památek české reformace. Nyní ústav participuje i na přípravě základní edice naší reformační literatury, Magistri Iohannis Hus Opera omnia, kterou vydává prestižní belgické nakladatelství Brepols v ediční řadě Corpus christianorum, continuatio mediaevalis. Ústav pomocných věd historických a archivnictví tak patří mezi naše nejpřednější editorská pracoviště.

V současné době se pracovníci ústavu vedle tradičních témat plynoucích z přípravy Českého diplomatáře soustředí zejména na novověkou diplomatiku (písemnosti moravských institucí v 17. a 18. století), paleografii (listinné písmo v českých zemích v přemyslovské éře, zlomky latinských rukopisů v Čechách a na Moravě do 12. století, počátky latinské písemné kultury v českých zemích), sfragistiku (panovnická a šlechtická sfragistika do roku 1526), dějiny správy (dějiny správních institucí ve středověku a raném novověku) a archivnictví. S ediční přípravou raně reformační literatury pak souvisejí i studie o počátcích českého utrakvismu. Řada témat je zpracovávána jako grantové projekty Grantové agentury České republiky a jako součást výzkumného záměru Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. V rámci vědecké práce navázal ústav řadu styků s obdobně zaměřenými pracovišti v České republice i s badateli v zahraničí.

Pedagogicky zajišťuje ústav výuku na oboru archivnictví, a to již od konce 40. let XX. století, od začátku 90. let i na nově zřízeném oboru pomocné vědy historické. Výuka probíhá ve formě bakalářských a navazujících magisterských programů. Na oboru pomocné vědy historické je realizován také doktorský studijní program v prezenčním i kombinovaném studiu. Posluchači všech forem studia jsou při svých diplomových a doktorských pracích zapojováni do vědeckých úkolů pracoviště. Absolventi obou oborů se uplatňují především v archivech všech typů a na historických a muzejních pracovištích, dále pak v kulturních zařízeních a v institucích státní správy i samosprávy.


ÚSTAV JAZYKOVĚDY A BALTISTIKY

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Ústav jazykovědy a baltistiky poskytuje tyto typy studia:

  • Bakalářské jedno i dvouoborové studium obecné jazykovědy a baltistiky se zaměřením na finštinu a baltistiky se zaměřením na litevštinu.
  • Magisterské navazující jedno i dvouoborové studium jazykovědy a baltistiky se zaměřením na finštinu a baltistiky se zaměřením na litevštinu.
  • Doktorský studijní program, zaměřený na obecnou jazykovědu a doktorský studijní program indoevropeistický.
  • Obecná jazykověda

Obecná jazykověda:

Bakalářské stupně obecné jazykovědy se soustřeďují na podání základů obecné lingvistiky ve všech plánech jazyka a orientované metodologicky zvláště strukturálně, poskytujeme však poučení i v generativních přístupech. Součástí studia na tomto stupni je i kurs dějin lingvistiky, zaměřený právě na komparaci různých metodologických škol. Součástí studia jsou i praktické kursy vybraných jazyků, zvláště sanskrtu, finštiny, litevštiny a latiny.

Navazující studium obecné jazykovědy nabízí mimo dílčího rozvoje disciplín stupně bakalářského novou dimenzi diachronního studia, včetně základů indoevropeistiky.

Doktorské studium obecné jazykovědy je již specializovaným studiem, založeným na úzké spolupráci se školitelem a vybranými institucemi mimo MU.

Indoevropeistika:

Doktorské studium indoevropeistiky je specializovaným studiem, opět založeným na úzké spolupráci se školitelem, který poskytuje další kontakty mimo MU.

Baltistická studia:

Bakalářské studium baltistiky je nabízeno ve třech okruzích:

Prvním jsou dějiny a kultura baltského širšího okruhu od Finska po Bělorusko a od Německa po Rusko, druhým literární dějiny tohoto prostoru a třetím klasická výuka daných jazyků – specializaci nabízíme litevskou nebo finskou, jako doplňkový jazyk pak nabízíme lotyštinu.

Magisterské navazující studium baltistiky je doplňkem k předchozímu, je pojato jako rozšiřující, zvláště o literárněvědné kurzy atd.

Na obou stupních úzce spolupracujeme s finskou a litevskou stranou (ministerstva kultury, university).

Vědecký zájem členů ústavu je:

etymologie, indoevropeistika, baltské a ugrofinské jazyky, fonologie, sémantika, syntax, literatury baltských a ugrofinských zemí.

Seminář japonských studií

Domovské stránky ústavuStudijní katalog ústavuPřehled kurzů

Při Ústavu jazykovědy a baltistiky FF MU existuje také Seminář japonských studií, který nabízí možnost bakalářského jedno i dvouoborového studia japanistiky.

Program studia oboru japanistika zahrnuje především praktickou a teoretickou přípravu v oblasti japonského jazyka a písma, důležitou součástí studia jsou však také kurzy zaměřené na řadu témat z oblasti japonské kultury a společnosti, přednášky a semináře zaměřené na dějiny, literaturu, lingvistiku, náboženství, divadlo, film, politiku, ekonomii apod.

Absolvent oboru japanistika ovládá současný standardní japonský jazyk slovem i písmem minimálně na úrovni třetího stupně zkoušky „Japanese-Language Proficiency Test“ a má široký přehled v oblasti japonské kultury a společnosti. Obecným cílem studia je prohlubovat schopnost kritického přístupu ke znalostem a informacím – absolvent se orientuje v základní odborné literatuře v rámci oboru, je schopen vyhledávat, hodnotit a zpracovávat údaje z řady dostupných zdrojů, z pramenné i sekundární literatury, z internetu a dalších médií. Studium rovněž rozvíjí komunikační schopnosti a dovednosti a poskytuje orientaci v teorii a metodologii společenských věd. Podrobné informace uvádí domovská stránka Semináře japonských studií, viz výše.


SEMINÁŘ ESTETIKY

Domovské stránky seminářeStudijní katalog seminářePřehled kurzůTento text v brožuře FF

Estetika je humanitní disciplína, která se opírá o více než dvoutisíciletou písemnou tradici. Zabývá se vztahy mezi lidským vnímáním, vzděláním a uměním na straně jedné a společenskými i přirozenými normami, které je utvářejí, na straně druhé.

Rozvíjí schopnosti porozumění a odborného výkladu (interpretace) uměleckých děl a otázek souvisejících s lidskou kulturou, jako například: Co je cílem umění? Proč existují umělecké druhy, styly, období? Jak a proč se měnil dobový vkus či vkus jednotlivých vrstev? Jaké hodnoty nám umění a kultura zprostředkuje, jak nás vzdělává? Jak na tyto otázky odpovídaly různé epochy evropské civilizace?

Není divu, že estetická zkoumání načas zaměstnávala i takové osobnosti jako byly František Palacký (Přehled dějin krásovědy a její literatury), Bernard Bolzano (O pojmu krásna), T. G. Masaryk (O studiu děl básnických) nebo Karel Čapek. Zakladatelem oboru na Univerzitě Karlově se stal roku 1883 Otakar Hostinský a mezi jeho následovníky zvláště vynikli Otakar Zich a Jan Mukařovský (Estetická funkce, norma a hodnota jako sociální fakty), autor strukturalistické školy, která se v druhé polovině XX. století stala proslulou. Na Masarykově univerzitě zase působil filolog Karel Svoboda, jehož spisy Aristotelova estetika a Estetika sv. Augustina patří ve světě k nejcitovanějším ve svém oboru. Oleg Sus přednášel estetiku v Brně před r. 1968 a zároveň byl známým literárním kritikem.

Již z toho je patrné, že estetika stojí na křižovatce humanitních disciplin, k níž lze dojít po různých cestách; studiem jazyka a literatury, psychologie, filosofie nebo kulturní historie. O podobně integrující úlohu se snaží sémiologie, totiž obecná teorie znaků, která interpretuje projevy jednotlivých kultur jako produkci a výměnu znaků; ostatně nejznámějším profesorem estetiky je italský spisovatel a sémiolog Umberto Eco.

Estetika se studuje v zemích Evropské unie a ve Spojených státech nejčastěji v rámci příbuzných programů, jako jsou Cultural Studies, Psychology of Art, Literary Theory and Criticism, Cultural Anthropology, Semiotics and Theory of Communication, Cultural History aj.

Převažujícím způsobem studia je práce četba a výklad odborné a umělecké literatury (rovněž v angličtině a jiných evropských jazycích), psaní úvahových esejí a seminárních prací na základě vlastního studia.

Estetiku možno studovat v rámci řádného denního tříletého bakalářského studia (Bc.), na něž navazuje studium dvouleté, ukončené magisterským diplomem s rozšířeným názvem Estetika a kulturní studia a získáním akademického titulu (Mgr.), a dále studium doktorské (Ph.D.). Budoucí bakaláři i magistři mohou studovat jednooborově, anebo v kombinaci s jiným oborem. Osvědčuje se kombinace s moderními a klasickými jazyky, s češtinou nebo historií.

Uplatnění absolventů obecně záleží na tom, jak kdo své studium zhodnotí. Kdo si soustavně prohlubuje své jazykové znalosti a dovednosti, zlepšuje vyjadřovací schopnosti, cvičí kritické myšlení a rozšiřuje své umělecké a historické obzory, může nabýt široce uplatnitelného vzdělání, vkusu a osobního prohloubení.

Dosažené vzdělání jej může kvalifikovat pro zaměstnání editora, kulturní management, public relations, může najít uplatnění v médiích, státních i soukromých kulturních institucích nebo jako učitel estetické výchovy na školách. Získal široké interpretační schopnosti k předávání uměleckého dědictví i ke správě veřejných vztahů v rámci procesů evropské integrace.

Seminář estetiky FF MU spolupracuje v rámci programů pro podporu studia v zahraničí s univerzitními pracovišti v Řezně, Torinu, Palermu a na Maltě. Účastní se rovněž společného výzkumu s univerzitami v Lancasteru (Shakespeare Programme) a s Centrem Danta Alighieriho v Ravenně.

Vedoucím estetiky je Doc. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D.


KATEDRA DIVADELNÍCH STUDIÍ

Domovské stránky katedryStudijní katalog katedryPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Divadlo má nezastupitelné místo v dějinách evropské kultury a zůstává i dnes nejvýraznějším projevem její kulturní jednoty. Myšlení o divadle má na Masarykově univerzitě dlouholetou tradici. Již před konstituováním teatrologie jako studijního oboru zde působily velké osobnosti, jejichž aktivity se divadla úzce dotýkaly. V této souvislosti je třeba vzpomenout zakladatele divadelní sémiotiky Otokara Zicha, dále pak klasického filologa a překladatele antického dramatu Ferdinanda Stiebitze, shakespearologa Františka Chudobu, muzikologa Vladimíra Helferta a mnoho dalších. Vlastním zakladatelem brněnské teatrologie je slavista Frank Wollman, který se od třicátých let 20. století věnoval ve svých seminářích nejen dramatu, ale i divadelní teorii a kritické reflexi divadelní praxe. O jeho sepjetí s živým divadlem svědčí i to, že byl po určitou dobu členem umělecké rady Zemského divadla v Brně a později i prvním děkanem Janáčkovy akademie múzických umění. Divadelní vědu jako samostatný obor vybudoval v 60. letech Artur Závodský, který více než desetiletí řídil katedru divadelní vědy. V 70. a 80. letech byly teatrologie a filmová věda postupně jako specializované podobory součástí katedry věd o umění a bohemistiky. Roku 1990 byl vytvořen samostatný Ústav divadelní a filmové vědy, v jehož čele stanul Bořivoj Srba, který z pracoviště vybudoval prestižní centrum divadelního výzkumu. Od 1. 7. 2011 je pracoviště samostatnou Katedrou divadelních studií.

V současnosti se studium oboru teorie a dějiny divadla zaměřuje především na schopnost rozvoje samostatného kritického myšlení o umění, reflexi uměleckého tvaru a poznání zákonitostí utváření dramatu a divadla v procesu vývoje. V tomto smyslu se cílem studia stává hlubší poznání teorie a dějin divadla v širších kontextech. Zvláštní důraz je kladen na studium dějin divadla na jižní Moravě. KDS vedle interních přednášek a seminářů proto nabízí i přednášky hostujících odborníků a spolupracuje s jinými odbornými a uměleckými pracovišti (archivy, muzea, školy, divadla).

Obor teorie a dějiny divadla je možné studovat v rámci řádného tříletého bakalářského studia (Bc.), a to ve studiu prezenčním nebo kombinovaném, a připravuje se distanční forma bakalářského studia (Open University). Po absolutoriu tříletého cyklu studia mají posluchači možnost pokračovat v navazujícím dvouletém studiu, ukončeném magisterským diplomem a získáním akademického titulu (Mgr.). Součástí akreditovaných programů oboru je i studium doktorské (Ph.D.), které je opět možné realizovat jak v prezenční tak i v kombinované formě. Budoucí bakaláři i magistři mohou studovat jednooborově, anebo v kombinaci s jiným oborem. Osvědčuje se kombinace s moderními a klasickými jazyky, s češtinou, historií nebo ostatními uměnovědami.

Uplatnění absolventů zahrnuje široké pole možností. Vedle studia divadla (vědecké instituce a univerzitní pracoviště) posluchači nacházejí uplatnění v oblasti dokumentace (archivy divadel, muzeí a galerií), žurnalistiky (odborná kritika), kulturních institucí (veřejná správa, privátní kulturní instituce) a v poslední době také v praktickém divadle (dramaturgie, odborná spolupráce). Dosažené vzdělání v jednotlivých stupních může však kvalifikovat absolventy i pro zaměstnání v oborech příbuzných: editace odborných textů, kulturní management, public relations, uplatnění v médiích apod. Absolventi získávají hluboké znalosti historie i schopnosti kritické reflexe, které přispívají k rychlejší profilaci v praxi.

KDS v současnosti spolupracuje v rámci programu ERASMUS pro podporu studia v zahraničí s těmito univerzitními pracovišti: Suleyman Demirel University (Turecko), Université de Picardie Jules Verne (Francie), University of Lapland, Rovaniemi (Finsko), Ruhr-University Bochum (Německo), National and Kapodistrian University of Athens (Řecko), University of Coimbra (Portugalsko) a Universität Wien (Rakousko).


CENTRUM JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ (CJV MU)

oddělení na Filozofické fakultě a na Fakultě sociálních studií

Stránky fakultního oddělení CJVPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Kanceláře CJV:

na FSS: kancelář 555, Joštova 10, 602 00 Brno

na FF: kancelář ve vestibulu budovy D, A. Nováka, 1, 602 00 Brno

Jazykové oddělení společné pro Filozofickou fakultu a Fakultu sociálních studií je jedno z osmi oddělení CJV MU, univerzitního pracoviště Masarykovy univerzity, které poskytuje výuku cizích jazyků studentům jednotlivých fakult MU. V současné době toto oddělení nabízí odbornou jazykovou přípravu se zaměřením na akademické dovednosti v bakalářském i magisterském programu. Centrum dále zajišťuje zkoušení pro studenty denního a kombinovaného studia, a to i v doktorském programu. Latina je nabízena pouze v rámci bakalářského studijního programu jako volitelný předmět.

Bakalářský studijní program:

Podmínkou přistoupení k bakalářské zkoušce je doložení fakultou stanovené minimální kompetence na úrovni B2 ERR (Společný evropský referenční rámec pro jazyky) v jednom z následujících jazyků: angličtina, němčina, španělština, francouzština, nebo ruština. Studentovi je přitom buď uznáno odpovídající potvrzení o složení některé z jazykových zkoušek mimo MU na úrovni B2 ERR, nebo si student zapisuje a absolvuje předmět „Cizí jazyk pro akademické účely“ (první semestr je definován jako volitelný a je ukončen zápočtem s kreditovou hodnotou 2, druhý semestr je povinný a je ukončen zkouškou s kreditovou hodnotou 4).

Magisterský studijní program:

Podmínkou přistoupení k magisterské zkoušce je doložení fakultou stanovené minimální kompetence na úrovni B2 ERR (tedy stejné jako u studia bakalářského) v jednom z následujících jazyků: angličtina, němčina, španělština, francouzština, nebo ruština. Studentovi je přitom buď uznáno odpovídající potvrzení o složení některé z jazykových zkoušek mimo MU na úrovni B2 ERR, nebo je uznán výsledek zkoušek složených v rámci CJV během předchozího bakalářského studia, nebo si student zapisuje a absolvuje předmět „Cizí jazyk pro akademické a odborné účely“ (první semestr je definován jako volitelný a je ukončen zápočtem s kreditovou hodnotou 2, druhý semestr je povinný a je ukončen zkouškou s kreditovou hodnotou 4).

Doktorský studijní program:

V rámci doktorského studia jsou studenti povinni prokázat znalost jednoho světového jazyka, přičemž si mohou vybrat z následující nabídky: angličtina, němčina, francouzština, španělština, nebo ruština, event. jiný jazyk. Výstupní úroveň je C1 ERR, zkouška má kreditovou hodnotou 4. Výuka se nerealizuje.

Kombinované studium:

Pro kombinované studium platí stejné podmínky jako pro denní studium, pokud jde o požadované úrovně. Během semestru však probíhají pouze konzultace.

Informace o latině:

Latina je nabízena pouze v rámci bakalářského studijního programu jako volitelný předmět.


KABINET ČEŠTINY PRO CIZINCE

Domovské stránky kabinetuStudijní katalog kabinetuPřehled kurzůTento text v brožuře FF

Vznik Kabinetu češtiny pro cizince v roce 1993 byl spjat s politickými změnami v tehdejším Československu po roce 1989, kdy již nemohly rozšiřujícímu se zájmu o český jazyk jako jazyk cizí vyhovovat pouze měsíční letní jazykové kursy – tzv. Letní škola slovanských (bohemistických) studií (LŠSS), která byla na půdě Filozofické fakulty organizována již od roku 1967. Nezvyšoval se pouze počet zájemců o studium českého jazyka, ale měnila se i jejich skladba co se týče států, z nichž studenti přijížděli. Výrazně přibylo i tzv. uživatelů jazyka (tzn. těch, kteří potřebují znalost českého jazyka k vykonávání své profese). Proto v září 1993 zahájil svou činnost na půdě Filozofické fakulty Masarykovy univerzity Kabinet češtiny pro cizince, který navázal na tehdy již dvacetipětiletou tradici LŠSS, a český jazyk pro cizince se začal vyučovat na FF MU celoročně a LŠSS se stala jednou z jeho aktivit.

Zájemci o český jazyk si mohou vybírat ze široké nabídky kursů krátkodobých a dlouhodobých na všech úrovních pokročilosti od začátečníků až po velmi pokročilé (podle Evropského referenčního rámce pro jazyky: A1 – C1).

*bližší informace: www.phil.muni.cz/kabcest

Od roku 2000 vzdělává Kabinet češtiny pro cizince v českém jazyce také studenty, kteří přijíždějí studovat na Masarykovu univerzitu v rámci vzdělávacího programu Erasmus – Socrates, mezi nimiž nalezneme lingvisty i nelingvisty.

V témže roce také zařadil KČ do svého programu dvakrát ročně dvoutýdenní intenzivní kursy českého jazyka.

Všechny uvedené typy kursů jsou zakončeny závěrečnými zkouškami z jednotlivých předmětů (viz www.phil.muni.cz/kabcest), jež tvoří výukovou náplň té které studijní úrovně, a student po úspěšném vykonání zkoušek získává vysvědčení s uvedeným počtem absolvovaných výukových hodin přepočtených na eurokredity a hodnocením pětistupňovou klasifikační eurostupnicí.

Od akademického roku 2000/2001 bylo na základě akreditace MŠMT otevřeno ve spolupráci s Ústavem českého jazyka a Ústavem české literatury FF MU bakalářské studium češtiny pro cizince.

V roce 2001 byl poprvé otevřen didakticko-praktický kurs českého jazyka pro cizince, který je určen absolventům českých i zahraničních bohemistik, a jeho cílem je vychovat nové kvalitní učitele češtiny jako jazyka cizího.

V průběhu existence Kabinetu češtiny pro cizince vyvstala též potřeba jazykově připravovat zahraniční zájemce o studium na českých vysokých školách, proto vznikl program jazykové přípravy před vstupem na české vysoké školy, který je realizován každoročně od r. 2003.

 

 

 


Osobní nástroje