Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Školící pracoviště:

Školící pracoviště:
Seminář estetiky, FF MU
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Školitelé:

prof. PhDr. Petr Osolsobě, Ph.D.
prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc.
Mgr. Rostislav Niederle, Ph.D.

Odborníci jmenovaní MŠMT (návrh):

Prof.  František Derfler  (DIFA JAMU)
Mgr. Blahoslav Rozbořil, Ph.D. (Mendelova univerzita)

Charakteristika pracoviště:

Na Masarykově universitě byla pěstována již od jejího novodobého založení (1919), avšak okrajově, přispěním oborů filologických nebo uměnovědných. V roce 1923 byla profesura estetiky v Brně nabídnuta prostřednictvím Arna Nováka Otokaru Březinovi. V prvních letech nové univerzity pravidelně vyučoval filozofii i estetiku Otakar Zich. Z jeho brněnské přednášky Principy teoretické dramatugie (1922) vzešla Estetika dramatického umění, dosud nejsoustavnější dílo moderní české estetiky. Světové proslulosti dosáhla díla Karla Svobody věnovaná estetice Aristotelově (1927) a Augustinově (1933) vydaná ve spisech filosofické fakulty v dobách jeho brněnského působení. Pojednání prvního rektora MU, národohospodáře Karla Engliše, Teleologie jako forma vědeckého poznání se stalo hlavním inspiračním zdrojem estetického strukturalismu Jana Mukařovského a celé pražské školy funkční lingvistiky a estetiky. Světově nejproslulejší člen Pražského lingvistického kroužku, slavista Roman Jakobson, působil rovněž na brněnské alma mater ve třicátých letech 20. století. Vedle svých lingvistických spisů, jimiž později proslul jako profesor harvardské university, upíral ustavičnou pozornost k otázkám poetiky a estetiky jazyka ("poetická funkce"). Brzy po válce se estetika začala v Brně vyučovat jako absolventský obor. Přednášel ji Mirko Novák, a to jako vědu empirickou, totiž obecnou teorii umění. Zvláštní kapitolou brněnské estetiky bylo všestranné působení Olega Suse. Kromě své tvářnosti badatelské, zaměřené k dějinám české estetiky, strukturalismu, meziválečné avantgardy, k francouzskému existencialismu, teorii komična a satiry aj., byl i významným editorem časopisů Host do domu a Věda a život, které spoluvytvářely společenské klima konce 60.-tých let 20. století. Mezi léty 1970-1989 estetika jako samostatný obor studia přestala existovat. Proto v roce 1990 vzniklo na návrh prof. Jiřího Fukače a Petra Osolsobě při Ústavu hudební vědy nové pracoviště, které mělo postupně vyústit v samostatný Seminář estetiky na FF MU. Byla zahájena pravidelná výuka estetiky v kombinaci s ostatními fakultními obory a uspořádána vědecká konference Oleg Sus Redivivus k desátému výročí úmrtí (1992). Vzrůst počtu posluchačů a forem studia estetiky vedl k dalšímu rozšíření pedagogického sboru a ke vzniku samostatného pracoviště (1.1. 2005). Seminář estetiky dnes zajišťuje výuku v bakalářském, magisterském i doktorském studiu, účastní se bádání v několika badatelských projektech a má ve své gesci oborovou knihovnu z pozůstalosti profesorů Olega Suse a Jiřího Veltruského.
Výzkumná problematika pracoviště:
Seminář estetiky Masarykovy university rozvíjí svá bádání a výuku na poli dějin estetiky a obecné teorie umění, sémiotiky, strukturalismu a analytické estetiky, historické poetiky a rétoriky, srovnávacích literárních studií a evropských kulturních studií.

Obhajené disertační práce:

• Miloš Matúšek: Estetická „východiska“ z filosofického pesimismu se stálým ohledem k Arthuru Schopenhauerovi  (2004)
• Daniela Blahutková:  Dimenze soukromosti v prózách Josepha Rotha (2005)
• Jan Staněk: Dandysmus a Čechy: Karásek, Marten, Breisky (2005)
• Kristýna Bobáková: „Špatní romanciérové“ a mdloba v české moderně (2006)
• Barbora Novotná-Březovská: A.G. Baumgarten. Estetika – krása jako smyslově poznatelná dokonalost (2006)
• Petr Polehla: Edmund Campion o vzdělání, rétorice a jeho drama Ambrosia (2009)
• Lenka Svobodová: Estetické kategorie v traktátu De amore A. Capellana (2009)
• Eduard Roreček: Estetická interpretace lásky a smrti se zřetelem k dílům Hölderlina a Rilka (2009)
• Helena Maňasová-Hradská: Vizualizace metafory pokroku v reklamě meziválečného Československa (2010)

Studijní plán:

Kód    Předmět                            Vyučující                   Semestr Ukončení Kredity

PHDZ1  Teoreticko-metodolog. seminář I    Katedra filozofie               PS     Z        5
PHDZ2  Teoreticko-metodolog. seminář II   Katedra filozofie               JS     Zk      15
REDCJ1 Cizí jazyk                         (CJV)                           PS,JS  Zk       4      
                 
ESDSK  Semestrální kolokvium*             Školitel                        PS,JS  Z        0
EDSD01 Seminář pro doktorské studium      Školitel                        PS,JS  Z       20
EDDS02 Teze disertační práce              Školitel                        PS,JS  Z       10
ESDS03 Cizí jazyk I -                     Školitel                        PS,JS  P        5
       jazyková kompetence (ústní)
ESDS04 Cizí jazyk II -                    Školitel                        PS,JS  P        5
       jazyková kompetence (pís.)
ESDS05 Dějiny estetiky a kultury	  komise	                  PS,JS 	 30
ESDS06 Pojmy a metody estet. teorie	  komise	                  PS,JS 	 30
ESDS07 Práce s odborným textem	Školitel  PS, JS		                         26
ESDS08 Prezentace, publikace, konference  Školitel	                  PS, JS         30
ESDSDP Doktorská práce	                  Školitel	                  PS, JS Z 	 60
                                                            Celkem 	 	 	240 

 * Semestrální kolokvium je povinné pro každý semestr DS studia ! Doporučený program po semestrech:  1) PHDZ1, EDSD01; 2) PHDZ2, Cizí jazyk; 3) ESDS07; 4) ESDS03, ESDS04; 5) ESDS05; 6) ESDS06; 7) ESDS08; 8) ESDSDP, ESDS02.  Sekvence může být různá, vždy však po domluvě se školitelem.

Stručná anotace předmětů

Teoreticko-metodologický seminář I-II

realizuje Katedra filosofie

Cizí jazyk

realizuje Centrum jazykového vzdělávání
AJ31010 Test in English for PSG
NJ_DS Němčina pro doktorské studium
RJ_DS01 Ruština pro doktorské studium
ROMDX Románský jazyk pro neromanisty

Základní forma postgraduálního studia, kolegia se konají každý semestr s pracovníky Semináře estetiky, případně s dalšími významnými odborníky oboru, vycházejí z aktualizovaných ročních studijních plánů doktorandů. Vedle přednášek jsou jejich součástí také prezentace, dílčí i závěrečné, tezí a výsledků samostatné a systematické vědecké a tvůrčí práce doktorandů. Doporučena je rovněž účast na zahraničních konferencích, stipendijních pobytech  a odborných stážích.

Semestrální kolokvium

Kontrola průběhu studia po celou dobu studia školitelem a předsedou oborové komise.

Seminář pro doktorské studium   formulace předmětu a metody disertace

Cizí jazyk I., II 

Posouzení jazykové kompetence v odborném úzu, schopnosti koncipovat a přednést vědecký referát a cizojazyčně publikovat výsledek bádání.

Dějiny estetiky a kultury

prokázání znalostí z vybrané a zadané odborné literatury k disertaci; předpokladem je předložení podstatné části napsané disertační práce

Pojmy a metody estetické teorie

prokázání znalostí z vybrané a zadané odborné literatury k disertaci; předpokladem je předložení podstatné části  napsané disertační práce

Práce s odborným textem  

prokázání heuristických, interpretačních a textově-kritických dovedností

Prezentace, publikace, konference                                                                                         

2 domácí, 1 zahraniční publikace, 1 domácí či zahr. konference (min.);

Teze disertační práce

Zpracování a odevzdání autoreferátu, shrnujícího výsledky disertační práce, který se předkládá k obhajobě po 4 semestru studia.

Disertační práce

Zápočet se uděluje za odevzdání konečné verze práce. Disertační práci je nutno zaregistrovat v ISu (viz metodika zadávání závěrečných prací do ISu).