Akce dokumentů

Filosofie

spravuje: Webeditor FFPoslední změna: Čtvrtek 17.03.2011 16:56

Obor doktorského studia 6101V004 Filosofie na Filozofické fakultě MU

Informace o oboru na stránkách Masarykovy univerzity

Oborová komise

Školící pracoviště

Katedra filozofie, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity,
Arna Nováka 1, 602 00 Brno

Charakteristika pracoviště

Katedra se ve vědecké a výzkumné činnosti zaměřuje v oblasti filozofie se zvláštním zřetelem k dějinám filozofie, současné angloamerické, francouzské a německé filozofii, dějinám české filozofie a k osobnosti a dílu T. G. Masaryka, ontologii, epistemologii, logice a problémům filozofie jazyka, dějin a společnosti.

Předsedové zkušebních komisí pro doktorské zkoušky a pro obhajoby doktorských dizertací

Prof. PhDr. Břetislav Horyna, Ph.D.
Prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc.
Prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
Prof. PhDr. Josef Šmajs, CSc.
Prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.

Školitelé

prof. PhDr. Petr Horák, CSc.
prof. PhDr. Břetislav Horyna, Ph.D.
prof. PhDr. Jaroslav Hroch, CSc.
prof. PhDr. Josef Krob, CSc.
prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc.
prof. PhDr. Ing. Josef Šmajs, CSc.
prof. PhDr. Emil Višňovský, CSc.
prof. PhDr. Jan Zouhar, CSc.
doc. PhDr. Radim Brázda, Dr.
doc. PhDr. Ivana Holzbachová, CSc.
doc. PhDr. Zdeňka Kalnická, CSc.
doc. PhDr. Petr Jemelka, Dr.
doc. PhDr. Helena Pavlincová, Ph.D.
PhDr. Josef Petrželka, Ph.D.
PhDr. Marek Picha, Ph.D.
PhDr. Jiří Svoboda, CSc. ·
PhDr. BcA. Jiří Raclavský, Ph.D.

Zaměření školitelů doktorského studia

ekologická a evoluční filozofie (prof. J. Šmajs)
filozofie společnosti a dějin (doc. I. Holzbachová)
filozofie vědy (doc. I. Holzbachová)
česká filozofie (prof. J. Zouhar, doc. Pavlincová)
filozofie jazyka a analytická filozofie (prof. J. Hroch)
současná angloamerická filozofie (prof. J. Hroch)
novověká a soudobá německá filozofie (prof. B. Horyna)
ontologie a gnozeologie (prof. J. Krob)
logika (prof. P. Materna)
soudobá a srovnávací etika (doc. Brázda)
filozofie náboženství (prof. Horyna, doc. Pavlincová)
antická filozofie (Dr. Petrželka)

Výše uvedená témata odpovídají hlavnímu zaměření příslušných pedagogických pracovníků a v jejich rámci tedy lze také vybírat témata nových doktorských prací.

Požadavky k přijímacímu řízení

Přihláška ke studiu musí být písemně doplněna o:
  • Projekt disertační práce – téma a cíl práce, základní literatura a prameny, časový harmonogram (1-2 strany)
  • Strukturovaný (profesní) životopis včetně soupisu publikační a jiné odborné činnosti, jazykových kompetencí a případných zahraničních studijních pobytů.

Způsob výuky

Základní formou doktorského studia na katedře filozofie FF MU je samostatná, systematická příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci. Na základě individuálního studijního plánu se výuka doktorandů realizuje v rámci metodologické přípravy, odborné přípravy a jazykové přípravy, která je zabezpečována Centrem jazykového vzdělávání MU, nebo se absolvuje podle rozhodnutí oborové komise a školitele formou cizojazyčného referátu a cizojazyčné publikace. Rozhodující část doktorského studia představuje příprava disertační práce, na kterou z celkového počtu kreditů připadá polovina. Studijní plán zahrnuje další povinné předměty, mezi kterými mají důležité místo doktorské semináře, které se konají 1x měsíčně v průběhu podzimního a jarního semestru. (celkem jsou za tyto předměty povinni získat 20 kreditů). Obsah seminářů tvoří zejména přednášky školitelů a přizvaných odborníků z jiných domácích i zahraničních filozofických pracovišť. Nedílnou součást seminářů představuje řízená diskuse doktorandů k předneseným přednáškám a referátům. V rámci seminářů doktorští studenti průběžně zveřejňují dílčí poznatky, aktuality, nová zjištění a metodologické přístupy v oboru, a rovněž poznatky ze zahraničních stáží a pobytů. Semináře jsou důsledně veřejné, přístupné i posluchačům magisterského studia a rovněž odborné a širší veřejnosti.

V průběhu studia posluchači přednesou z tematiky připravované disertace 3 referáty na vědeckých konferencích a sympoziích nebo je publikují ve vědeckém nebo odborném tisku. Povinně volitelné předměty (speciální přednášky I-IV) jsou stanoveny studijním plánem podle požadavků školitele a oborové rady.

Studium se řídí příslušnými ustanoveními Studijního a zkušebního řádu MU. Splnění požadavků za semestr potvrzuje školitel do předmětu Semestrální kolokvium, který si posluchači registrují vždy na začátku semestru spolu s dalšími předměty.

Doporučený postup studia

Povinné předměty:

Kód

Předmět

Vyučující

Semestr

Zakončení

Kredity

PHDZ1/2

Teoreticko-metodologický seminář I/ II

KF

JS/PS

Z/K

5/15

PHDCJ1/2

Cizí jazyk I*/II*

KF

JS/PS

Z

5/5

 

Cizí jazyk*

CJV

JS/PS

ZK

4

PHDDS1

Doktorský seminář I-VI

POK

JS/PS

Z

6x5

PHDTD

Teze disertační práce

Školitel

JS/PS

Z

10

PHDDP

Doktorská práce

Školitel

JS/PS

Z

60

PHDSK

Semestrální kolokvium

Školitel

JS/PS

K

0

 

* Posluchači si po dohodě se školitelem vyberou alespoň jednu z alternativ předmětu Cizí jazyk (tj. je nutné absolvovat buď Cizí jazyk I nebo Cizí jazyk II nebo Cizí jazyk).

 

Povinně volitelné předměty :

 

Kód

Předmět

Vyučující

Semestr

Zakončení

Kredity

PHDSP1

Speciální přednáška I-IV

Školitel

JS/PS

K

4x10

PHDRF1

Odborný referát I-III

Školitel

JS/PS

Z

3x10

PHDPS

Pramenné studium, výzkum I-III

Školitel

JS/PS

Z

3x10

PHDTP1

Textová příprava I-IV

Školitel

JS/PS

Z

4x5

 

Posluchači absolvují takový počet povinných a volitelných předmětů, aby splnili celkový počet 240 kreditů za studium.

Státní doktorská zkouška

Obhájené dizertační práce

  • Filozofování jako životní styl – Sókratés, Platón;
  • Indexické výrazy;
  • Idea „nového náboženství“ v českém myšlení;
  • Struktura a systém společenských jevů a jejich charakteristika;
  • Úvod do srovnávací etiky;
  • „Jiné osvícenství“;
  • Racionalita a ekologická krize;
  • Epistemologické paradoxy;
  • Svět na předělu: Eticko-ekologická studie o svobodě;
  • Techné. Filozofie techniky;
  • Hodnota přírody v tradicích křesťanského myšlení;
  • Pascal a novověk;
  • Postoje a singulární reference v transparentní intenzionální logice;
  • Vztah filozofické a teologické hermeneutiky;
  • Podnikatelská etika;
  • Etické aspekty technologických intervencí do lidské reprodukce;
  • Antihumanistické postoje hlubinné ekologie;
  • Kompetence rozumu při zrodu scholastiky;
  • Struktura hypostatického univerza v Proklově filozofii;
  • Intenzionální logika a pojem konstrukce;
  • Zrod moderny v instrumentálním rozumu;
  • L. Wittgenstein a R. Rorty;
  • Rortyho ústup do jazyka v kontextu vývoje „americké dispozice“;
  • Chybějící qualia: strukturní analýza;
  • Kauzální aspekty vysvětlení;
  • K problému poznání a rozumění v dekonstrukci, neopragmatismu a postanalytické filozofii;
  • Problém prvopočátku v Aristotelově filozofii;
  • Teorie spravedlnosti, pokus o typologii;
  • Problém filozofické interpretace přírodovědného textu;
  • Přirozená informace jako ontologický problém;
  • Srovnání logického atomismu u Wittgensteina a Russella

Ze zpracovávaných dizertačních prací

    • Organický substancialismus - pokus o nové řešení dilematu
    • Identita osob v čase a etika
    • Reflexe estetických motivů ve filozofii pragmatizmu a jejich současné podoby
    • Přínos a proměny etiky ctnosti
    • Proměny pojetí moci ve filozofii 20. století
    • Berkeleyho fenomenalismus jako radikalizace chápání pojmu "idea" v novověké filozofii
    • Stanley Cavell: filozofia medzi romantizmom a skepticizmom
    • Filosofické dílo A. A .C. Shaftesburyho
    • Sociální konstruktivismus a jeho filosofický kontext
    • K filosofii Ladislava Klímy
    • Filosofické aspekty v díle C. G. Junga
    • Anaximandros
    • Filosofie Rogera Bacona
    • Filozofie Anny Pammrové
    • Dar jako filozofický problém
    • K problematice přírodní a sociokulturní determinace lidské teritoriality
    • Etika B. Spinozy
    • Filozofie a literatura
    • Idealismus V. S. Solovjova

Osobní nástroje