Obor Historie – České dějiny (č. 71-02-9/51):

Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Obor Historie – Obecné dějiny (č. 71-01-9/51)

Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Školící pracoviště

Historický ústav
Filozofická fakulta MU
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Výzkumná problematika pracoviště:

HÚ FF MU se svými výzkumnými aktivitami angažuje při odborném zpracování nejrůznějších témat dějin českých zemí a Československa od raného středověku do současnosti i vybraných problémů obecných dějin, zejména dějin západní, střední a východní Evropy. S ohledem na přístupnost archivních a knihovních fondů a na existující dělbu práce mezi jednotlivými historickými pracovišti v republice převládá ve výzkumném zaměření HÚ problematika dějin českých zemí a Československa se zvláštním zaměřením na dějiny Moravy se zřetelem k širším souvislostem dějin střední Evropy, jak o tom vypovídají zejména 3 vydané svazky Dějin Moravy i řada monografií a studií pracovníků HÚ. Pracovníci Historického ústavu jsou rovněž členy řešitelského týmu Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy: prameny, země, kultura (viz www.dsebrno.cz), do jehož činnosti mohou být zapojeni též posluchači doktorského studia historie.

Obhájené disertační práce (1996-2008):

Slovenská otázka v politice českých socialistických stran v první polovině 20. let
Italská Nová levice a protestní hnutí (1967-1978)
Československá živnostensko-obchodnická strana v letech 1918-1938
Wissenschaftliche Beziehungen zwischen den böhmischen Ländern und Ungarn
Proměna stavu a kompozice obyvatelstva na panství Bruntál od poč. 17.
Katolický modernismus na Moravě
Hospodářská politika habsburské monarchie ve vztahu k českému plátenictví mezi slezskými válkami a válkou sedmiletou
Od demokratického socialismu k demokracii
Role Jana Jiřího Krnovského ve stavovských hnutích
Církve v české společnosti po květnu 1945
„Léta Páně položil vejrunk…“ (Sonda do finančního hospodaření poddaných na západní Moravě koncem 16. a 17. století)
Středověké synody olomoucké diecéze
Državy Karla st. ze Žerotína po Bílé hoře
Vznik moravského markrabství
Jiří Stříbrný (profil politika)
Vývoj českého národního vědomí na Moravě
Soudy, úřady a Morava ve 13. století
Demografické charakteristiky brněnského obyvatelstva v 18. století
Systém české zemské péče o mládež na Moravě 1921 – 1937
Struktura a vývoj obyvatelstva komorního města Pardubice v letech 1605-1675
Veterinární medicína v českých zemích v letech předmnichovské ČSR
Obchodní válka na námořních komunikacích v II. světové válce
Antimendikantské polemiky na pozadí traktátu De periculis novissimorum temporum
Životní styl české šlechty v 19. století
Židovský Mikulov
Vysídlení Němců z jižní Moravy 1945-1949
Cizincem na Moravě. Zákonodárství a praxe pro cizince na Moravě 1750-1867
Kláštery, panovník a zakladatelé na středověké Moravě (14. a 15. století)
Město, válka a daně. Brno v moravském berním systému za dlouhé války
Kapitoly z dějin rozpadu Jugoslávie
Středoevropské hnutí mezi Vídní a Brnem v letech 1929-1939
Židovská otázka v carském Rusku 1811-1906. Vláda, Židé a  antisemitismus
Vnitřní odsun. Průběh, motivy a paralely přesidlování německého obyvatelstva
Eschatologie, vědění  a politika. Příspěvek k dějinám myšlení pobělohorského exilu
Vévoda Přemek Opavský (1366-1433) ve službách posledních Lucemburků
Česká provincie Řádu sv. Jana Jeruzalémského za  vlády Lucemburků (1310-1419)
Střežení státní hranice pohraniční stráží v letech 1951-1955
Majetek johanitského řádu v Čechách ve 12. - 16. století
Nižší šlechta na Bučovicku a Slavkovsku před husitskou revolucí
Kristiánova legenda a počátky českého politického myšlení
Diplomatické vztahy mezi Habsburky a Ruskem v letech 1654-1656
Protipartizánské operace na Moravě v letech 1944-1945
Rusko – italské diplomatické a obchodní vztahy v druhé polovině 17. století
Rodina Trappů v Brně. V kontextu doby a současníků
Malá Dohoda a střední Evropa 1933-1948
Moravský státní úředník a vrcholné Rakousko-Uhersko
Zrod meziválečného horthyovského Maďarska
Fratres minimi. Německo-česká provincie řádu paulánů v 16. – 18. století (s hlavním zřetelem k dějinám moravských konventů)
Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí a císařský dvůr v době vrcholného baroka
Eduard Winter v německém dějepisectví v protektorátu. Biografická studie o kariéře, přizpůsobení a politické podřízenosti historiografie
Vznik studené války“ v americké historiografii zahraničních vztahů USA
Kapitoly z dějin katolické církevní správy na Moravě v době husitské (1408-1457)
Zahraniční politika krále Václava II. v letech 1283-1300
Rytířský stav na Moravě v raném novověku
Smrt a spása duše v 17.-18. století: brněnští měšťané a osudy potridentské zbožnosti
Poté. Postoj a přístup k Židům v českých zemích po druhé světové válce (1945-1947/1953)
Beneficia, záduší a patronát v barokních Čechách na příkladu panství Třeboň na přelomu 17. a 18. století

Způsob školení

Základem doktorského studia na Historickém ústavu FF MU je systematická a samostatná příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci pod vedením a dohledem školitele a za odborné a organizační podpory pracoviště a příslušné oborové komise a oborové rady. Podle možností a potřeb lze žádat o konzultaci i jiná specializovaná pracoviště, případně absolvovat část doktorského studia v zahraničí. Školitel poskytuje doktorandovi metodickou pomoc při heuristice, orientaci v nejnovější literatuře, při stanovení základní koncepce a metod zpracování tématu disertace a při hledání optimálního řešení dílčích výzkumných problémů a dohlíží na plnění studijního plánu.
Doktorské studium lze absolvovat interní nebo externí formou v oboru historie – české dějiny a v oboru historie – obecné dějiny, přičemž o přijetí do studia rozhoduje vstupní pohovor, v jehož rámci zájemce představí svůj výzkumný projekt a metodický způsob jeho řešení.
Součástí doktorského studia je také účast na odborných seminářích a konferencích, příprava vlastní publikační činnosti, aktivní podíl na vědecké, pedagogické a ediční aktivitě ústavu.

Studijní plán

Hostovské přednášky se budou konat minimálně 3x za semestr a doktorandi se při nich seznámí s nejnovějšími výsledky bádání a výzkumnými metodami našich i zahraničních odborníků. Udělení kolokvia za tyto přednášky je  v kompetenci školitele.
Účast na hostovských přednáškách může být adekvátně nahrazena vlastní výukou doktorandů, která je nepovinná, popř. návštěvou odborných přednášek na jiných pracovištích, nebo jinými formami úkolů, např. účast na konferencích, mezinárodních doktorandských seminářích ap.
Doktorská čtení se  konají v průběhu podzimního a jarního semestru. Doktorandi mohou být v rámci tohoto předmětu rozděleni podle zaměření své disertační práce do tří paralelních skupin, tedy se zaměřením na středověké dějiny, raně novověké dějiny a dějiny 19. století a 20. století. Takto definované skupiny absolvují během semestru několik (2-3) čtení, jejichž tematickou náplň určují školitelé doktorandů daných specializací. Předpokládá se aktivní účast studentů, ať už formou referátu o zpracovávaném tématu disertační práce, či účastí v diskusi na předem dané téma, společném rozboru textů apod. Udělení zápočtu za doktorská čtení je  v kompetenci školitele.
Zkouška z Historiografie je povinná pro všechny posluchače doktorského studia historie.
Kromě oborových předmětů musí posluchači složit v Centru jazykového vzdělávání MU zkoušku ze světového jazyka dle vlastního výběru na úrovni C1 a absolvovat Teoreticko-metodologický seminář na Katedře filosofie MU.
Předmět Pramenné studium (heuristická práce) by měl předcházet Textovým seminářům, které budou probíhat formou individuálních konzultací posluchačů se školiteli.

Další informace:

Studijní a zkušební řád
IS MU