Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Předsedové zkušební komise pro doktorské zkoušky a pro obhajoby doktorských disertací:

Prof. PhDr. et MgA. Miloš Štědroň, CSc.
Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.

Doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.

Školitelé:

Prof. PhDr. Jaroslav Střítecký, CSc.
Prof. PhDr. Miloš Štědroň, CSc.
Prof. PhDr. Jiří Vysloužil, DrSc.
Doc. PhDr. Mikuláš Bek, Ph.D.
Doc. PhDr. Lubomír Spurný, Ph.D.

Školící pracoviště:

Ústav hudební vědy
Filozofická fakulta Masarykovy univerzity
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Počet interních doktorandů: 45.

Charakteristika pracoviště

Ústav hudební vědy je pracoviště, jehož tradice sahá do 20. let minulého století. Významnými představiteli brněnského ústavu byli mimo jiné Vladimír Helfert, Jan Racek, Bohumír Štědroň, Jiří Fukač. Ústav zajišťuje výuku magisterského a doktorandského studia hudební vědy a bakalářského studia v oborech Sdružená uměnovědná studia a Teorie a provozovací praxe staré hudby. Výzkumná činnost členů ústavu je dlouhodobě zaměřená na hudební historii střední Evropy, na janáčkovskou problematiku, na hudební estetiku, sémiotiku, teorii a nověji i na hudební sociologii a na vztah hudby a médií. Ústav rozvíjí spolupráci s řadou partnerských pracovišť v cizině (Vídeň, Berlín, Řezno, Kodaň, Londýn, Durham, Helsinky atd.). Ústav vydává vlastní cizojazyčné odborné ročenky, sborníky a časopisy, pořádá každoročně mezinárodní hudební kolokvia v Brně a je napojen na řadu mezinárodních výzkumných a pedagogických projektů (SOCRATES ad.).

Výzkumná problematika pracoviště

Pro výše zmíněné specializace získává Ústav hudební vědy různé národní i nadnárodní granty, a to zejména pro oblast historického bádání o hudební kultuře střední Evropy, pro výzkum Janáčkovy a vůbec soudobé hudby, pro studia aktuální problematiky médií atp. V poslední době získaly významnou finanční podporu granty zaměřené na problematiku hymnologie, hudební sociologie a hudební lexikografie. Doktorandi jsou do těchto projektů podle možností involvováni, popř. vysíláni na zahraniční badatelské stáže. Doporučuje se vázat témata nových disertačních prací na badatelské okruhy, které jsou realizovány a dotovány z grantů. Je záhodno, aby doktorand během zpracovávání zadaného tématu publikoval dílčí výsledky svých výzkumů v odborném tisku a prezentoval je na odborných mezinárodních konferencích (ústav se snaží vytvářet v tomto ohledu maximum příležitostí). Jako nejaktuálnější možná témata pro nejbližší léta se jeví zejména konkrétní práce o pramenné základně středoevropské hudby, výzkum česko-rakouských a česko-německých kulturních styků, hudebně sociologické mapování současného života s ohledem na působnost médií.

Témata některých zpracovávaných dizertací

(u nedávno zadaných témat jde o názvy pracovní, které budou dále upřesňovány):

Česko-francouzské hudební styky v období avantgardy;
Reformní tendence v církevní hudbě;
Kancionálová produkce českých zemí od éry osvícenství;
Duchovní hudba na Moravě v 19. století;
Evropské hudební sbírky hudebního baroka ve vztahu k českým zemím;
Osobnost a tvorba Wenzela Müllera v kontextu singspielu v českých zemích;
Vztahy hudební teorie a estetiky ve 20. století;
Hudební život v Brně doby Janáčkovy;
Tendence hudební postmoderny;
Concerto, Audi coleum Claudia Monteverdiho;
Hudebně historická metoda Otakara Hostinského;
Nonartificiální hudba v hudební výchově mládeže - návrh metodiky v oboru;
Problematika reforem církevní hudby od přelomu 18/19 století
Italský repertoár v tabulátorech pro renesanční loutnu české provenience;
Klub moravských skladatelů;
Janáčkovy záznamy lidových písní a tanců;
Zhudebnění mešního ordinaria na Moravě v době vrcholného baroka
Profese hudebníka v současné české společnosti
Hudební jazyk O. Nedbala
Hudební život na zámcích moravské nekatolické šlechty před Bílou horou
Hudba a hudební terminologie v česko-latinské historiografii ve 14. a 15. století
Operní dílo K. Šebora
Recepce české hudby ve Velké Británii
Klarinet ve středoevropské hudební literatuře

Některé dizertační práce obhájené v posledních letech: 

Vyústění novodobé francouzské varhanní tvorby

Vítězslav Novák a výtvarné umění

Terminologie a styl generálního basu v 17. stol. se zaměřením na středoevropské prameny

Salónní hudba šlechtického rodu svobodných pánů z Dalbergu v Dačicích na Moravě

Empfindsamkeit in der Musik

Hudební aktivity náboženských bratrstev na Moravě v raném novověku

Způsob výuky

Základní formou doktorského studia hudební vědy je samostatná, systematická příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci. Na základě individuálního studijního plánu se výuka doktorandů realizuje v rámci metodologické přípravy, odborné přípravy a jazykové přípravy. Studijní plán zahrnuje povinné předměty, mezi kterými mají rozhodující místo doktorandské semináře, které se konají 2x měsíčně v průběhu podzimního a jarního semestru. Posluchači povinně absolvují 6 semestrů semináře. Semináře jsou veřejné, přístupné i posluchačům nižších stupňů studia a širší veřejnosti. Jejich hlavní náplní jsou přednášky doktorandů (1-2 ročně), případně dílčí prezentace výsledků jejich samostatné tvůrčí vědecké práce. Nedílnou součást seminářů představuje řízená diskuse k předneseným přednáškám a referátům. Doplňkem seminářů jsou přednášky pedagogů ústavu či hostů. V průběhu studia posluchači přednesou z tematiky připravované disertace 3 referáty na vědeckých konferencích a sympoziích nebo je publikují ve vědeckém nebo odborném tisku. Povinně volitelné předměty (speciální přednášky ze systematické a historické muzikologie) jsou stanoveny studijním plánem podle požadavků školitele a oborové rady.

Povinné předměty

Povinně volitelné předměty

(posluchači absolvují takový počet, aby splnili celkový počet 240 kreditů za studium)