Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Školící pracoviště:

Ústav klasických studií

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity

Arna Nováka 1

602 00 Brno

Charakteristika pracoviště:

Ústav se orientuje na všestranné studium problematiky antického světa (jazykové, literární, společenské a kulturní prostředí světa starých Řeků a Římanů, vývoj staré řečtiny a latiny, antické literatury, filozofie a náboženství, dějiny starých Řeků a Římanů, rozvoj antických společenských institucí, systematika antických reálií, metodika výuky obou antických jazyků).

Výzkumná problematika pracoviště:

Ústav klasických studií na MU se od svého založení v r. 1919 ve vysoké odborné míře angažuje v oblasti studia obou antických jazyků, a to za použití vždy nejnovějších lingvistických a literárně vědných metod. V oblasti lingvistického studia patří u nás k jazykovědným pracovištím se soustavným záběrem do široké problematiky starých mediteránních indoevropských jazyků (tj. do oblasti srovnávací indoevropské jazykovědy), ale zároveň díky dobrým tradicím středoškolské výuky latiny a řečtiny v českém školském systému i s bohatými zkušenostmi v okruhu moderních lingvistických a literárněvědných metod v obecné jazykovědě a literární vědě. Se zlepšenou organizací vědecké práce to znamenalo zejména po r. 1990 zvýšenou účast pracovníků katedry v celé řadě celostátních vědeckých grantů v následujících jazykovědných a literárněvědných oblastech:

V oblasti prehistorie staré řečtiny byla zpracována unikátní monografie A. Bartoňka Handbuch des mykenischen Griechisch, Heidelberg 2003; první monografie svého druhu a svého rozsahu (o cca 700 stranách) pojednávající o mykénském dialektu staré řečtiny, nejstarším ze starořeckých nářečí, psaným ještě předalfabetickým slabičným písmem ze 14.-13. stol. př.n.l. V jiných pracích byl sledován vývoj mladších řeckých dialektů až do začátku našeho letopočtu, a to zároveň se značnou mírou propojení těchto dialektů s řečtinou jednotlivých literárních druhů. To vedlo i k rozsáhlému výzkumu vývoje řeckých literárních druhů a jejich výrazových prostředků jak gramaticko-lexikálních (u Homéra, Alkaia a Sapfy a jiných autorů), tak i prosodicko-metrických (např. při analýze tzv. prosimetra v starořecké, ale i v římské literatuře). V literární specializaci je věnována pozornost vzniku a formování literárních druhů a žánrů v orientálním a středomořském kontextu a jejich dalšímu šíření z Řecka do Itálie a do dalších částí starověké a později i středověké Evropy.

Latina byla také podrobena důkladnému rozboru hlavně v nejstarší době své existence, a to zejména na pozadí jazykové situace v archaické Itálii, která je charakterizována značným jazykovým rozrůzněním do více než 20 jazyků nejrůznější, často i neindoevropské provenience. I v latině se uplatnily moderní přístupy novodobé žánrové literární klasifikace, uplatnění došla i na latinských textech metoda tzv. srovnávací jazykové modality, v jejímž světle se latina ukázala jako jazyk s velmi zvláštními syntaktickými rysy ve srovnání jak s češtinou a mnoha moderními evropskými jazyky, tak např. i se starou řečtinou, která vykazuje některé téměř „moderní“ syntaktické rysy. Zkoumán je i vztah mezi literárními druhy a žánry a jejich výrazovými prostředky, mezi formou a obsahem literárních děl, mezi literárními formami básnickými a prozaickými - s přihlédnutím k míře rozvoje básnických figur i metrických útvarů. Z okruhu ústavu vzešly nedávno české překlady dvou významných moderních italských publikací o dějinách řecké a římské literatury (L. Canfora a G. B. Conte).

Předsedové zkušebních komisí pro doktorské zkoušky a pro obhajoby doktorských disertací:

prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc.

doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.

Školitelé:

prof. PhDr. Antonín Bartoněk, DrSc.
doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.
Mgr. et Bc. Kateřina Loudová, Ph.D.
doc. Mgr. Irena Radová, Ph.D.
Priv.-Doz. Dr.phil. Stefan Schaffner, M.A.
PhDr. Daniela Urbanová, Ph.D.

-event. další školitelé z řad Oborové rady, popřípadě z dalších odborníků FF MU na základě specializace studenta a po následném schválení vědeckou radou.

Příklady obhájených disertačních prací:

Diskuze o vztahu Božího Syna k Bohu Otci ve sporu o Areiovu nauku

Kronika Ióanna Malala, její jazyk a styl

Participium prézentu a ablativ gerundia v pozdní latině. Perifrastické konstrukce

Vita Aesopi. Román nebo biografie?

Pád Jeruzaléma a formování raného křesťanství

Klement Alexandrijský - Hypotyposeis. První křesťanský komentář Písma

Analýza a srovnání Gelliova spisu Noctes Atticae a Macrobiova díla Saturnalia

Vstupní požadavky:

a) Absolvování magisterského studia latinského jazyka a literatury (specializace klasická), magisterského studia klasického řeckého jazyka a literatury nebo magisterského studia klasické filologie.
b) Prokázání předpokladů k samostatné vědecké práci (jazykové kompetence, popř. zahraniční studijní pobyt).
c) Úspěšná prezentace projektu disertační práce (téma a cíl práce, základní literatura a prameny, časový harmonogram).

Způsob výuky:

Základní formou doktorského studia na Ústavu klasických studií FF MU je samostatná, systematická příprava na tvůrčí vědeckou a odbornou práci. Na základě individuálního studijního plánu se výuka doktorandů realizuje v rámci filozoficko-metodologické přípravy (zajišťuje Katedra filozofie), jazykové přípravy (je zabezpečována Centrem jazykového vzdělávání MU - varianta B, nebo ji doktorand absolvuje podle rozhodnutí oborové komise a školitele formou cizojazyčného referátu a cizojazyčné publikace - varianta A) a odborné přípravy jak lingvistického, tak literárního zaměření. Odborná příprava má formu povinně volitelných přednášek, individuálních konzultací, samostatné přípravy a četby určeného penza originálních textů včetně jejich interpretace.
Rozhodující část doktorského studia představuje příprava disertační práce. V průběhu studia posluchači přednesou z tematiky připravované disertace alespoň jeden referát na mezinárodní vědecké konferenci, workshopu, nebo odborném semináři, publikují alespoň jednu cizojazyčnou odbornou studii v recenzovaném periodiku nebo sborníku a alespoň dvě odborné zprávy/recenze o odborné literatuře. Povinně volitelné předměty (Speciální přednášky I-IV) jsou stanoveny studijním plánem a doktorand si je volí se souhlasem školitele.
Standardní doba studia jsou 4 roky. Studium se řídí příslušnými ustanoveními Studijního řádu MU. Splnění požadavků za semestr potvrzuje školitel do předmětu Semestrální kolokvium, který si posluchači registrují vždy na začátku semestru spolu s dalšími předměty.
Během studia musí doktorand získat celkem 240 kreditů, z toho 210 kreditů za povinné předměty (kredity typu A) a 30 kreditů za povinně volitelné kredity (kredity typu B). V případě, že si doktorand zvolí jazykovou přípravu ve variantě B (viz níže), musí získat v rámci povinně volitelných předmětů 40 kreditů typu B.

Požadavky na státní doktorskou zkoušku:

Kandidát si ke zkoušce připraví výklad a obhajobu pěti tematických okruhů. Tyto si vybere ve spolupráci se školitelem a nejpozději 2 měsíce před termínem, kdy by chtěl složit státní doktorskou zkoušku, je odevzdá v písemné podobě (každý 3-5 stran včetně literatury) na sekretariát ÚKS FF MU. Okruhy se obsahově nesmí krýt s tématem disertační práce. Oborová komise klasické filologie má právo vrátit nedostatečně připravené podklady k přepracování. V průběhu zkoušky kandidát na základě požadavků zkušební komise pojedná nejméně o dvou okruzích a zodpoví doplňující otázku.

Čtyřleté studium klasické filologie

Celkem: 240 kreditů

Povinné předměty: 210 kreditů

[1] V případě, že se student doktorského studia rozhodne pro jazykovou přípravu v rámci kurzů CJV MU (zisk 4 kreditů za kurz), doplní si chybějící počet kreditů v rámci povinně volitelných předmětů absolvováním Speciální přednášky IV.

Povinně volitelné předměty: 30 kreditů (v případě jazykové přípravy ve variantě B – 40 kreditů)