Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Školitelé:

prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.

doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.

prof. PhDr. Milada Říhová, CSc. (UK Praha)

PhDr. Jana Zachová, CSc. (AVČR Praha)

Předsedkyně komisí pro státní doktorské zkoušky:

prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.

doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.

doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.

Předsedkyně komisí pro obhajoby disertačních prací:

prof. PhDr. Jana Nechutová, CSc.

doc. PhDr. Daša Bartoňková, CSc.

doc. PhDr. Helena Krmíčková, Dr.

Studium zajišťuje Ústav klasických studií Filozofické fakulty MU, A. Nováka 1, 602 00 Brno

Charakteristika pracoviště:

Ústav se vědecky orientuje kromě všestranného studia problematiky antického světa na středověkou a raně novověkou latinskou filologii v kontextu vývoje evropské kultury.

Výzkumná problematika pracoviště:

Výzkum a následná publikační činnost medievistické složky ústavu se zaměřuje ke studiu latinské literatury českého středověku, v poslední době i k latinské literární produkci patristiky a vrcholného i pozdního středověku Evropy. Pozornost se věnuje kromě tradiční orientace k legendistice a historiografii též traktátové literatuře husitské doby, zde se pracoviště může vykázat ediční prací tvorby autorů české reformace; v poslední době se pracuje na vydávání latinských spisů Jana Husa. Na ústavu vznikla základní pomůcka ke studiu ve specializaci - „Středověká latina“ (Praha 2002) a příručka pro českolatinskou literaturu „Latinská literatura českého středověku do roku 1400“ (Praha 2000).

Ústav se po několik let spoluřešitelsky podílel na činnosti Výzkumného centra pro studium patristických, středověkých a renesančních textů (nyní pracuje toto centrum při Univerzitě Palackého v Olomouci, Cyrilometodějské teologické fakultě, jeho dnešní brněnské pracoviště zaměstnává - mimo Ústav klasických studií - absolventy doktorského studia klasické filologie, kteří se specializovali pro patristiku a středověk). Od roku 2005 se ústav činností svých medievistů, zaměřené na edici Husových dosud nevydaných spisů, podílí na práci Výzkumného střediska pro dějiny střední Evropy - Prameny, země, kultura.

Ústav klasických studií je dobře zásoben literaturou a soubory pramenů v knižní i elektronické podobě; k úrovni vybavenosti medievistickou literaturou přispěla skutečnost, že získal cennou knihovnu tohoto oboru jako dar prof. R. Düchtinga (Heidelberg). Na základě řešení grantových projektů byly pořízeny elektronické databáze středověkých latinských textů a bibliografických, encyklopedických i slovníkových subsidií a zřízeno příslušné konzultační středisko.

Z latinské středověké filologie jsou zpracovávány doktorské disertace na témata týkající se zejména české latinsky psané literatury 11. - 15. století a traktátové literatury doby Husovy a doby husitské (včetně ediční práce) - viz dále. Ústav pořádá konference doktorandů s publikačními výstupy (Flores scholarium - 1999; Invitantur scholares - 2000; Laetae segetes - mezinárodní konference 2005; Laetae segetes iterum - mezinárodní konference 2007).

Charakteristika studia:

Uchazeč by měl být absolventem magisterského studia latiny, možnost studia je otevřena i absolventům příbuzných oborů, zejména bohemistiky, romanistiky, historie, pomocných věd historických, filozofie, religionistiky, teologie apod. Uchazeči-absolventi těchto příbuzných oborů musí při přijímací zkoušce prokázat znalost latiny a antické kultury v rozsahu minimálně bakalářské zkoušky z latinského jazyka a literatury.

Během studia má doktorand získat přehled v těchto disciplínách: středověký latinský jazyk a česká latinsky psaná středověká literatura, latinská literatura evropského středověku, latinská literatura antiky a patristiky, starší česká literatura, základy dějin středověku, základy paleografie a ediční práce.

Kredity

Student je povinen získat během studia celkem 240 kreditů.

Studijní předměty povinné

Teoreticko-metodologický seminář I, II (20 kr.): Cílem semináře je seznámit doktorandy různých oborů se základy teorie vědy a s hlavními metodologickými principy, které je nezbytné respektovat při psaní vědeckých (tj. též disertačních) prací.

Cizí jazyk I, II (10 kr. - 2x po 5; nebo 4 kr.): Předmět student absolvuje buď formou přípravy cizojazyčného referátu a cizojazyčné odborné publikace (hodnotí školitel, student získá 10 kr.), nebo formou zkoušky z cizího jazyka (úroveň C1) v CJV (v tomto případě student získá 4 kr.).

Doktorský seminář I-VI (30 kr., 6x po 5 kr.): Seminář se koná formou pravidelných individuálních konzultací. Obsahový plán semináře vychází z aktualizovaných ročních studijních plánů doktorandů. Student seznamuje školitele se svými dílčími poznatky k danému tématu, s dosavadními výsledky své samostatné vědecké práce, se zkušenostmi ze zahraničních pobytů. Školitel ho vede k novým podnětům pro další práci a seznamuje ho s případnými novými metodologickými přístupy v oboru. V rámci semináře se konají i společná setkání doktorandů, kde mají studenti možnost výměny pracovních zkušeností a mohou se seznámit s novou literaturou. Zvláštní zápočet se koná po 5. či 6. semestru studia: k jeho získání je nutno ovládnout uvedenou literaturu, doplněnou případně o další tituly, které souvisejí s tématem disertační práce. Součástí zápočtu je překlad latinského středověkého textu v rozsahu cca 50 normostran, který si student volí po dohodě se školitelem.

Odborný referát I-III (30 kr., 3x po 10 kr.): Každý student doktorského studia přednese odborný referát k tématu své disertační práce. Téma, rozsah a způsob prezentace jsou stanoveny na základě dohody mezi školitelem a doktorandem. Referát může být přednesen v rámci semináře studentů doktorského studia, na vědeckých konferencích a sympoziích, případně je uveřejněn v odborném tisku. Je buď zaměřen k nově vycházející odborné literatuře jako zpráva nebo recenze, nebo jej tvoří preliminární studie k některé části připravované disertace.

Pramenné studium I-III (30 kr., 3x po 10 kr.): V pramenném studiu spočívá sám charakter studijního oboru: zadání doktorských témat se většinou vztahuje k dosud nevydaným textům, dochovaným pouze ve středověké rukopisné tradici, a předpokládá, že součástí disertační práce bude kritická edice příslušného literárního textu. Pramenné studium, tj. v daném případě především práce s rukopisy, je tedy hlavním studentovým úkolem, a to po celou dobu studia. Musí se jakožto s prameny seznámit s řadou mnohdy i odlehlých středolatinských textů a kromě toho zvládnout množství související moderní i nejnovější literatury v různých jazycích.

Textová příprava I-IV (20 kr., 4x po 5 kr.): Obsahem předmětu je kontrola postupu v první části práce na disertaci, především kontrola výběru literatury a metodologických přístupů ve zpracování jednotlivých kapitol. Předmět se uskutečňuje formou individuálních konzultací se školitelem nejméně jednou za semestr.

Teze disertační práce (10 kr.): Teze disertační práce budou předloženy zároveň s odevzdáním disertační práce, tj. na konci 8. semestru studia. Teze budou doplněny o anglické resumé.

Doktorská práce (60 kr.): Zápočet je udělen za odevzdání dokončené doktorské práce a po jejím přijetí školitelem. Rozsah práce je závazně určen počtem znaků, který pro disertační práci činí 180 000. Práce musí být odevzdána v pevné vazbě ve dvou exemplářích. S odevzdáním doktorské práce se počítá v osmém semestru studia.

Studijní předměty povinně-volitelné

Medievistický interpretační seminář (20 kr.): Cílem semináře je provést interpretaci vybraných textů autora českého nebo evropského latinského středověku (text se každoročně obměňuje). Studenti podávají v každém cvičení interpretaci určitého úseku textu. Součástí některých cvičení je přednesení krátkého referátu k tématu spojenému se čteným autorem.

Interpretační seminář z římské literatury (10 kr.): Cílem semináře je (podobně jako v medievistickém interpretačním semináři) provést interpretaci vybraných textů konkrétního římského prozaika či básníka (text se každoročně obměňuje). Studenti podávají v každém cvičení interpretaci zadaného úseku textu. Součástí některých cvičení je přednesení krátkého referátu k tématu spojenému se čteným autorem.

Interdisciplinární přednáška /seminář (10 kr.): Student si volí přednášku nebo seminář z nabídky předmětů A-C kreditů dalších studijních programů a předmětů FF, event. jiných fakult MU. Mělo by se jednat o předmět, který souvisí s jeho specifickým zájmem v rámci studia latinské filologie středověku. Doporučujeme vybírat z nabídky následujících studijních oborů: filozofie, historie, religionistika, dějiny mění, hudební věda, bohemistika, pomocné vědy historické, moderní filologie – jsou však možné i volby jiné.

Doporučený postup studia (návod k registraci)

Požadavky na státní doktorskou zkoušku

Kandidát si ke zkoušce připraví výklad a obhajobu pěti tezí. Tyto teze si vybere ve spolupráci se školitelem a nejpozději 2 měsíce před termínem státní doktorské zkoušky je odevzdá v písemné podobě (každá 3-5 stran včetně literatury). Teze se obsahově nesmí krýt s tématem disertační práce. V průběhu zkoušky kandidát na základě požadavků zkušební komise vysvětlí a v diskusi obhájí nejméně dvě teze a zodpoví doplňující otázky z české i evropské latinské literatury středověku.

Další povinnosti

Publikační činnost - publikace preliminárních studií k připravované disertaci, zpráv, popř. recenzí o odborné literatuře.

U studentů denního studia se předpokládá, že absolvují studijní pobyt v zahraničí (min. tři měsíce). Ústav klasických studií nabízí možnosti studia především v rámci programu Erasmus v Německu, Polsku a Itálii.

Studenti denního studia se podílejí na výuce Ústavu klasických studií v rámci oboru Latinský jazyk a literatura v rozsahu 2 až 4 hodin týdně.

Vybraná témata doktorských prací

Do seznamu jsou zahrnuty i práce, které byly zpracovány před vytvořením oboru Latinská medievistika v rámci medievistické specializace oboru „Klasická filologie“.

Rekomendace Jana z Mýta (obhájeno)
Matouš z Krakova, Proposicio de canonizacione Birgitte (obhájeno)
Milostná a přírodní poezie Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic v dobovém kontextu (obhájeno)
Hugo Grotius, De veritate religionis christianae (obhájeno)
Formule a formuláře třeboňských rukopisů (obhájeno)
Summa recreatorum (obhájeno)
Jindřich z Isernie, Invectiva contra Ulricum Polonum (obhájeno)
Eucharistické traktáty Jindřicha z Bitterfeldu (obhájeno)
Kázání Petra Žitavského na Píseň písní (obhájeno)
Eschatologie v Husově díle (zpracováváno)
Jakoubka ze Stříbra Sermo contra graduatos (zpracováváno)
Jana z Holešova „Largum sero“ (zpracováváno)
"Laudationes" v historiografii raného středověku (zpracováváno)
Dětřich Zbraslavský, Conductus corporis mystici (edice, komentář, studie)
Humanistické komentáře k Doctrinale Alexandra de Villa Dei
Kontext díla Jiřího Bartholda Pontana z Breitenberka
K rozlišení typů latinských panegyriků a kázání doby baroka
Lux a tenebrae v českolatinské hagiografii 10. až 14. století
Metody abreviace ve středověkém latinském básnictví
Michal z Prahy, De custodia virginitatis a tradice misogynních textů latinského středověku
Motiv cesty v českolatinské hagiografii 10. až 14. století
Postavy žen v česko-latinské hagiografii
Postilla šternberského augustiniána z počátku 15. století
Válka a mír v traktátech husitských autorů
Větná skladba latinské zábavné literatury středověku (exempla)