Informace o oboru na stránkách MU

Oborová komise

Školící pracoviště:

Seminář dějin umění, FF MU
Arna Nováka 1
602 00 Brno

Školitelé:

prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc.
prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.
prof. PhDr. Miloš Stehlík
prof. PhDr. Vojtěch Lahoda, CSc.

Předsedové zkušební komise pro doktorské zkoušky a pro obhajoby doktorských disertací:

Prof. PhDr. Jiří Kroupa, CSc.
Prof. PhDr. Miloš Stehlík
Prof. PhDr. Lubomír Slavíček, CSc.

Odborníci jmenovaní MŠMT (návrh):

Prof. PhDr. Jan Sedlák, CSc. (FAVU VUT Brno)
Prof. PhDr. Miloš Stehlík

Charakteristika pracoviště:

Seminář dějin umění Masarykovy univerzity v Brně byl založen v roce 1927 jako druhé uměleckohistorické učiliště v českých zemích podle modelu v té době nejvýznamnějšího uměleckohistorického ústavu ve Vídni. Jeho zakladatelem se stal Eugen Dostál (1889–1943), žák předního představitele „vídeňské školy dějin umění“ Maxe Dvořáka. Odborný zájem Eugena Dostála se soustředil především na výzkum českého středověkého iluminátorského umění, a kromě toho také na vědeckou katalogizaci významné arcibiskupské obrazárny v Kroměříži. Další rozvoj dějin umění na brněnské univerzitě je spojen především se jmény profesorů Alberta Kutala (1904–1976) a Václava Richtera (1900–1970), kteří se svou pedagogickou a vědeckou činnosti, probíhající ve vzájemné polaritě strukturálně znalecké metody Kutalovy a filozoficko-antropologické metody Richterovy, zasloužili o výrazné profilování „brněnské školy dějin umění“. Oba profesoři založili monumentální program výzkumu dějin umění na Moravě ve všech epochách a metodiky i tematicky podstatně ovlivnili uměleckohistorickou práci následujících generací historiků umění, kteří dosud pracují při výzkumu dějin umění na řadě uměleckohistorických pracovišť v českých zemích i v zahraničí. Jejich první nástupci a profesoři (Ivo Krsek /1922–1993/, Zdeněk Kudělka /1926–2000/, Miloš Stehlík /*1923/) tento výzkum detailně rozpracovali do formálně analytické a stylově historické metody ve smyslu Sedlmayerovy "přísné vědy". Z výzkumů Semináře vzešla řada diplomových a disertačních prací, zpracovávajících dosud málo známý památkový a umělecký fond na Moravě a ve Slezsku.

Seminář dějin umění byl v souladu s předválečnou tradicí „brněnské školy dějin umění" obnoven v roce 1990, kdy Richterův žák Zdeněk Kudělka (vedoucí: 1990–1992) a Jiří Kroupa (*1951; vedoucí: 1992–2001) nově zformulovali jeho program. V současné době Seminář vede Lubomír Slavíček (*1949). Brněnský Seminář dějin umění má celkem tři vědecké pracovníky, jednoho asistenta, jednoho emeritního profesora a několik externích lektorů. Pevné odborné a pracovní kontakty udržuje s Moravskou galerii v Brně, Muzeem města Brna a s dalšími galeriemi a muzei výtvarného umění v českých zemích, dále úspěšně rozvíjí spolupráci s Ústavem dějin uměni AV ČR, s instituty dějin umění na univerzitách ve Vídni, Innsbrucku, Greiswaldu a Mohuči a s dalšími uměleckohistorickými pracovišti doma i v zahraničí. Hlavním záměrem Semináře je vytvořit v Brně interdisciplinární centrum výzkumu dějin umění za užití rozmanitých moderních metod a postupů, které v dnešním dějepise umění pomáhají společně interpretovat umělecké dílo minulosti i současnosti.

Výzkumná problematika pracoviště:

Výzkumná činnost Semináře dějin umění vychází z jeho tradičního zaměření na studium dějin umění (architektury, malířství, sochařství, uměleckého řemesla a fotografie) ve střední Evropě s akcentem na Moravu od středověku po současnost, na sběratelství, mecenát a uměleckohistorickou muzeologii, nově též na umění Dálného východu a na vizuální studia a teorii obrazu. Usiluje přitom o propojení základního výzkumu se současnými metodologickými postupy, včetně interdisciplinárního bádání (dějiny kultury, kritická ikonologie).

Počet doktorandů (stav k 15. 12. 2008): 45 (z toho 7 interních)
Počet absolventů (stav k 30. 8. 2009): 17

Témata připravovaných disertačních prací:

• Architektura jako nástroj reprezentace – Stavební činnost Společnosti Báňské a hutní v první polovině 20. století
• Bratrstva a organizace městských malířů na Moravě v 1. polovině 18. století
• Cyril Kutlík (1869-1900). Život a dielo
• Dlouhodobá strategie budování uměleckého jména v závislosti na spolupráci se zastupující galerií a na institucionální prezentaci
• Dvory a umělecká reprezentace olomouckých a litomyšlských biskupů doby Karla IV. Interiérová tvorba na Moravě 1900–1918
• Fenomén česko-německého výtvarného umění 20. století. Mary Duras – Maxim Kopf – Oskar Spielmann
• Gotická církevní architektura na Moravě v 15. století
• Iluminátorská díla Mistrů martyrologia
• Ilustrace v českých zemích 2. poloviny 19. století
• Ilustrace v olomouckých latinských tiscích 17. století
• Jezuitské koleje v Olomouci a v Brně
• Josef Šejnost a česká medailérská tvorba
• Karel II. Z Liechtensteina-Castelcornu a emblematika Iluze a perspektiva
• Klasická a digitální fotografie dnes
• Kvadraturní malba na Moravě a ve Slezsku
• Liberecko jako centrum sudetoněmecké výtvarné kultury v první polovině 20. století
• Malba iluzivní nástěnné architektury na Moravě v 18. století
• Malířství a sochařství 2. poloviny 15. a počátku 16. století v Jindřichově Hradci. Umělecká díla a objednavatelé
• Malířství jako kulturní fenomén druhé poloviny 18. století ve Znojmě a okolí
• Mecenát barokního preláta: probošti benediktinského kláštera v Rajhradě v 18. století
• Měšťanské sochařské dílny v Brně 1840–1870
• Metodologické možnosti kongitivních věd při výzkumu středověkých artefaktů. Příklad studia netradičných středověkých zobrazení sv. Trojice na Slovensku
• Německé umění 19. století v soudobých moravských sbírkách
• Nový pohled na fenomén meziválečného malířského realismu
• Ohlasy umění přírodních národů v českém umění 20. století
• Perspektivy neoklasicistní architektury na Moravě a ve Slezsku po roce 1800. Instituce – aktéři – vzory a funkce – projekty a realizace
• Pozdně barokní a osvícenský salon na Moravě a ve Slezsku
• Rakouské barokní malířství ve východních Čechách
• Raně středověká architektonická skulptura na Moravě ve středoevropském kontextu
• Románská architektura na jihozápadní Moravě
• Sepulkrální umění ve středních Čechách v letech 1880–1930
• Sklo 2. poloviny 19. století ve sbírkách Moravské galerie v Brně
• Socha ve městě. Vztah architektury a plastiky v historické, sociálním a politickém dění Ostravy 20. století
• Sochařská produkce v době baroka v oblastech Manětín, Rabštejn nad Střelou, Žlutice, Toužim, Teplá
• Sochařství na jihočeských panstvích Rožmberků a pánů z Hradce 1400-1460
• Tradiční socha v meziválečném českém umění
• Transformace klenebních figurací v širším okruhu podunajské pozdně gotické architektury
• Umění baroka na Uherskobrodském panství šlechtického rodu Kouniců (obraz barokního umění na nesídelním šlechtickém panství)
• Výzkum architektury a teorie architektury 2. poloviny 20. století s bližším určením „post-internacionálních stylů“

Obhajené disertační prace:

Antonín Dufek: Jaromír Funke – průkopník fotografické avantgardy (1997)
Lada Hubatová-Vacková: Kovový věk. Proměna obrazu člověka v umění konce 19. a počátkem 20. století (1999)
Alena Křížová: Šperk jako individuální výtvarné dílo. (Podoba českého šperku druhé poloviny 20. století) (1999)
Jiří Šimáček: Neklasicistní tendence v českém meziválečném malířství (2000)
Kaliopi Chamonikola: Od gotiky k renesanci. Výtvarná kultura Moravy a Slezska 1400–1550 II. Brno (2001)
Jiří Jůza: Karl Andreas Ruthart a tradice animalistické malby raného novověku (2002)
Robert Janás: Mährischer Kunstverein v Brně (2002)
Aleš Filip: Sakrální architektura, malířství, sochařství a umělecké řemeslo na Moravě 1890–1914 (2003)
Michaela Loudová (Šeferisová): Umělecká výzdoba klášterních a zámeckých knihoven na Moravě v 18. století (2004)
Pavel Suchánek: Premonstrátská kanonie Hradisko u Olomouce ve 20.-40. letech 18. století – formy a funkce sochařských děl (2004)
Marie Klimešová: Ryzí cesta : docela jinak. Experimentální tvorba Aleny Kučerové v českém a světovém kontextu (2005)
Alena Pomajzlová: Josef Čapek – Nejskromnější umění (2005)
Ladislav Kesner: Muzeum umění v digitální době. Vnímání obrazů a prožitek umění v soudobé společnosti (2005)
Jaromír Olšovský: Barokní sochařství 17. a 18. století v moravské části českého Slezska a v západní části býv. českého Slezska (dnešní polské Slezsko) (2007)
Radka Miltová: Recepce Ovidiových Metamorfóz ve středoevropském barokním umění (2008)
Jana Maříková-Kubková: Basilika sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě. První stavební fáze (2008)
Petra Trnková: Technický obraz na malířských štaflích. (Česko-němečtí fotoamatéři a umělecká fotografie, 1890-1914) (2008)

Studijní plán

Stručná anotace předmětů

Teoreticko-metodologický seminář I-II
realizuje Katedra filosofie

Cizí jazyk
realizuje Centrum jazykového vzdělávání
AJ31010 Test in English for PSG
NJ_DS Němčina pro doktorské studium
RJ_DS01 Ruština pro doktorské studium
ROMDX Románský jazyk pro neromanisty

Doktorské kolegium
Základní forma postgraduálního studia, kolegia se konají každý semestr vždy 1x za tři týdny.
Jejich nedílnou součástí jsou specializované přednášky připravované ve spolupráci s Ústavem dějin umění AV ČR, příp. s dalšími významnými odborníky oboru, vycházejí z aktualizovaných ročních studijních plánů doktorandů. Vedle přednášek jsou jejich součástí také prezentace, dílčí i závěrečné, tezí a výsledků samostatné a systematické vědecké a tvůrčí práce doktorandů. Seminář poskytuje doktorandům obou forem studia, prezenčního i kombinovaného všestrannou metodickou a odbornou podporu v jejich studiu a iniciuje publikování výsledků jejich disertačních prací v odborném periodiku katedry.
Doporučena je rovněž účast na zahraničních konferencích, stipendijních pobytech  a odborných stážích.

Textová příprava I-IV
Kontrola a konzultace postupu prací uskutečňuje se v závěrečných čtyřech semestrech standardní doby studia formou individuálních konzultací se školitelem. Tyto konzultace se konají podle potřeby, nejméně však jednou za semestr.

Pramenné studium, výzkum I-III
Studium pramenů a literatury z oblasti odborné specializace se uskutečňuje v prvních semestrech studia.

Semestrální kolokvium
Kontrola průběhu studia po celou dobu studia školitelem a předsedou oborové komise.

Teze disertační práce
Zpracování a odevzdání autoreferátu, shrnujícího výsledky disertační práce, který se předkládá k obhajobě – po dokončení práce na disertaci.

Disertační práce
Zápočet se uděluje za odevzdání konečné verze práce. Disertační práci je nutno zaregistrovat v ISu (viz metodika zadávání závěrečných prací do ISu).