::::: Položky ze dne 02. 10. 2009 :::::
Z denního tisku
spravuje: Josef Krob
—
Vytvořeno:
Pátek 02.10.2009 09:58
Poslední změna:
Pátek 02.10.2009 09:58
| Laboratoře, které umí vařit pivo | ||
| 2.10.2009 Mladá fronta DNES str. 1 Brno | ||
| LENKA ČÍŽKOVÁ | ||
| Masarykova univerzita, vysoké školy | ||
| Jižní Morava - Na jižní Moravě se nedělá jen dobré víno, ale jsou tu i sládci, kteří vaří výborné pivo. Lze se o tom přesvědčit hned v šesti minipivovarech. „Ve srovnání s tím, jak se pivo vyrábí ve velkých fabrikách, jako je Starobrno, jsou to spíš laboratoře, ale jejich pivo je na dobré úrovni,“ hodnotí jejich produkci sládek vyškovského pivovaru Dušan Táborský, který pro MF DNES piva z jihomoravských minipivovarů ochutnával a známkoval. Minipivovary jsou rozptýlené na různých koncích kraje. Kdyby se chtěl někdo mezi nimi projet na pomyslné cyklostezce, čekalo by ho kolem tří set kilometrů. „Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do zámeckého pivovaru Templář v Oslavanech. Za atmosférou bych jel do Bzence, protože tamní sládek je opravdu svéráz,“ dodal Táborský. Z technického hlediska ho nadchl sentický Kvasar. „Kvasné nádoby na dvorku a varna ve stodole, amatérsky poskládaná doslova na koleně, to je rarita, která se hned tak nevidí,“ popsal své dojmy Táborský. Lidé od fochu i laici se však nakonec vždy shodnou, že ideální pivo neexistuje, protože každému chutná něco jiného. Příznivci piv z minipivovarů tvrdí, že nepasterovaná nefiltrovaná piva a vícestupňové pivní speciály jsou chuťově lepší a pestřejší než ta průmyslová. „Není v tom žádná chemie, takže jsou zdravější. Gambrinus a jiná chuťově podobná europiva jsem neměl v puse už deset let,“ popsal Radim Brázda, který učí na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a ve svém volném čase s přáteli pořádá pivní vandry. Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice. Podle analytika Petra Havla se k tomuto názoru přiklání čím dál víc lidí a přibývá těch, kteří alternativu k běžně dostupným pivům s oblibou vyhledávají. „Restauračních minipivovarů může existovat v každém větším městě hned několik. Jejich počet se odvíjí jednak od velikosti města, ale také od marketingových schopností majitelů těchto pivovarů. Čím větší originalitu mohou zákazníkům nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch,“ popisuje potenciál trhu Havel. Čtěte TÉMA na str. B3 „Čím větší originalitu mohou minipivovary nabídnout, tím větší mají šanci na úspěch.“ Analytik Petr Havel Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno |
||
Acho jo, opět novináři: Větu "Kdybych si chtěl pochutnat, tak si zajedu na desítku do Zámeckého pivovaru Oslavany jsem např. říkal redaktorce do telefonu já (nebo možná:taky já). Zcela určitě jsem neřekl "Zámecký pivovar Templář", protože pivovar v Oslavanech používá nyní název "Zámecký pivovar", tedy neužívá v názvu slovo "Templář". Redaktorka tam osobně byla, takže aspoň mohla napsat název pivovaru v Oslavanech správně. I kdyby tam nebyla, mohla se podívat na internet, kde je to napsáno správně. Rozhodně jsem neřekl, že "v tom není žádná chemie", protože nejsem debil. Co se týče Gambrinusu: ano, řekl jsem, že jsem jej nepil již více než deset let. Ale i tato věta je bohužel ve výsledné podobě v článku formulovaná jinak. No, ale aspoň je správně napsán název univerzity. Chcete-li se o pivu něco dovědět, najděte si informace jinde, nejlépe přímo v pivovarech. Sládek z Vyškova také není právě důvěryhodná osoba - ochutnejte libovolnou značku piva Vyškov a budete vědět, proč to říkám.
Přemýšlím, jestli nevyhnutelný, a tedy všudypřítomný rys výsledků novinářské práce - deformovaná fakta - je v osobním zájmu autora, nebo v zájmu někoho jiného, nebo je to spíš než záměr "pouhá" nemoc z povolání. Každopádně to není v zájmu cílové skupiny.
Já myslím, že to není zájem, ale ryzí neschopnost. Například shrnutí: Ročně díky své zálibě nacestuje i tisíce kilometrů po celé republice. - tak to buď autorka neví, jak je ČR veliká, anebo si myslí, že 1 km je 100 metrů.