Anna Orlová

V akademickém roce 2010/2011 jsem v rámci výměnného programu Erasmus absolvovala pobyt v nizozemském Groningenu. Na deset měsíců se toto severní studentské město stalo mým druhým domovem, na nějž budu ještě dlouho ráda vzpomínat.
Jako skoro každý i já měla před odjezdem spoustu obav a nejasnou představu o tom, co mě čeká. Využila jsem však pomocné ruky ze strany místní ESN organizace, která nám začátky a aklimatizaci na neznámé prostředí značně usnadnila. Když už nevyužijete možnost přidělení tzv. mentora, místního studenta, jenž vám může být nápomocný již v den příjezdu, účast na orientačním týdnu (Introduction Week) rozhodně stojí za to. Kromě těchto uvítacích aktivit  pak tato organizace pořádá v průběhu semestru ještě mnoho dalších aktivit – ať už jde o výlety za poznáním nizozemských krajin, mezinárodní večeře či velice oblíbené každotýdenní „party“.
Zdejší univerzita bohužel stále nabízí studium pedagogických oborů pouze v holandštině, v absolvování předmětů ze psychologie a o holandské kultuře však vidím pouze pozitiva – poznatky ze sociální psychologie jsou mému oboru dosti blízké, celkově jsem si rozšířila obzory a lépe pronikla do holandského světa. Studium se v některých aspektech liší od toho našeho. Výuka začíná již od září, předměty z psychologie trvají vždy jen půlku semestru, načež se z nich ihned skládá zkouška, a druhou polovinu semestru už mají studenti kurzy jiné. Nejčasnější přednášky jsou až od čtvrt na deset, na druhou stranu jsem zažila i takové, jež končily až v devět večer.
Groningen je velice živé, mladé město pojímající větší počet kol než lidí. Na kole tu opravdu jezdí snad každý úplně kamkoliv. Celková nizozemská atmosféra je odlišná od té naší české, slovy se to však těžko vyjadřuje. Vedle studia jsem si samozřejmě našla i dostatek času na cestování, jenž se dá tamějším vlakem absolvovat pohodlně, rychle a díky slevové kartě či speciálním akčním jízdenkám i celkem levně. Poznala jsem tak mnoho známých holandských měst a po zakoupení velice výhodné muzejní karty navštívila také nespočet muzeí.
Jediným drobným nedostatkem je v Groningenu ubytování. Nezažádá-li si člověk dostatečně včas, může mít později s hledáním místa na spaní značné problémy, protože zvláště na začátku září zde počet studentů může trochu nadvyšovat kapacitu ubytovacích míst. Dilematem by mohlo být, zda si hledat ubytování sám či zažádat o místo v jednom z „international student house“ prostřednictvím agentury Housing Office. Privát vyjde měsíčně většinou trochu dráž a člověk se zde seznámí s méně lidmi, ale na druhou stranu je tam klid. Na koleji se zažije ta pravá mezinárodní atmosféra, klidu je tu však poskrovnu a Housing Office si účtuje nemalý zprostředkovací poplatek.
Prostřednictvím tohoto příspěvku bych také chtěla rozptýlit obavy, jež mohou některým bránit v rozhodnutí pro přihlášení se na Erasmus pobyt. Jedinou mou obavou před přihlášení se do výběrového řízení byl strach z mé nedostatečné znalosti angličtiny, na druhou stranu to bylo mou největší „hnací silou“ proč daný pobyt uskutečnit. Věděla jsem totiž již z předchozí zkušenosti, že dlouhodobější pobyt v zahraničí je ten nejefektivnější a zároveň nejjednodušší způsob jak cizí jazyk zvládnout. A má-li k takové šanci člověk ještě finanční podporu navíc, kdo by toho nevyužil? Stipendium je opravdu více než štědré. S kamarády z domova kontakt díky internetu neztratíte a k tomu si vytvoříte spoustu nových, mezinárodních přátelství. Navíc Nizozemí není daleko, návštěvám rodiny a milovaných protějšků tedy nestojí prakticky nic v cestě. A obáváte-li se snad ztráty pracovního místa? Vylepšení jazykových schopností a nové zahraniční zkušenosti vám jistě dopomohou ještě k lepšímu. Tak neváhejte a jeďte.