Časopis Studia paedagogica, ročník 14 / rok 2009 / číslo 2

Editorial

Teoretické studie

Klára Šeďová: Co víme o výukovém dialogu?
Ondrej Kaščák: Rituály a skryté kurikulum alebo Kam v pedagogike zaradiť rituálne štúdie? Teoretická (a biografická) rekonštrukcia
Tereza Cimrmannová: Pedagog jako odborník prvního kontaktu v situaci krize žáka

Empirické studie

Kateřina Trnková, Lucie Chaloupková, Dana Knotová: Pedagogičtí pracovníci na málotřídkách – izolovaní a nekvalifikovaní?
Soňa Koťátková: Kvalita sociálního klimatu a potřeby učitelek mateřských škol
Lenka Krejčová: Význam učitelů a školního prostředí pro motivaci dospívajících při studiu ve středních školách
Eva Janebová: Vedení internacionalizace vysokých škol
Milada Rabušicová, Markéta Klusáčková, Lenka Kamanová: Mezigenerační učení v rámci programů a kurzů neformálního vzdělávání pro děti, rodiče a prarodiče

Studentské práce

Lucie Janatová: Souvislost mezi hraním počítačových her a agresivitou
Viera Závodyová: Uplatňovanie ritualizácií vo výučbe anglického jazyka v materských školách
Jana Foffová: Komunikace s rodiči neprospívajících žáků očima učitelů

Recenze

Martin Sedláček: Co víme a co ještě nevíme o učení se dospělých
Kateřina Lojdová: Skryté světy mládeže

Zprávy

Poděkování recenzentům

Petr Novotný. UČENÍ PRO PRACOVIŠTĚ. Prostor pro uplatnění konceptu workplace learning v českém prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 2009

O knize

Práce předkládá čtenáři teoretickou a empirickou analýzu k tématu učení pro pracoviště. V knize je koncept učení pro pracoviště předložen ve třech rovinách. Za prvé coby akademický koncept napomáhající porozumět procesům učení v celé jejich šíři, ve všech rovinách (individuální, skupinové, organizační) a se všemi riziky a možnými poruchami. Za druhé coby koncept s netradičně vymezeným polem zájmu (interakce jedinec – pracoviště) a pozměněnou perspektivou umožňující nahlédnout problematiku učení dospělých tak, aby se odkryly prostory běžnému vnímání skryté. A konečně (za třetí) jako oporu pro rozmanité aplikace teoretických východisek a praktických a politických řešení otázek učení se a vzdělávání dospělých.

Z úvodu

„Zavedení nového pojmu do odborné komunikace by nikdy nemělo být výrazem libovůle, či dokonce neznalosti. Pro oprávněnost zavedení konstruktu učení pro pracoviště je třeba přinést silné argumenty. V této knize jsou, jak doufám, implicitně i explicitně předloženy nejméně tři argumenty, které ukazují na potřebu tohoto konstruktu a na jeho přínos: (1.) obrácení pozornosti k interakci jedinec – pracoviště; (2.) odkrytí jevů perspektivě jiných konceptů skrytých; (3.) hlubší porozumění negativním stránkám procesů učení. … Na druhou stranu je ale potřeba skromně dodat, že koncept workplace learning (zpravidla) nemá ambici jiné přístupy nahrazovat ani překonávat, jako je spíše doplnit v rovině výzkumu, analýzy a také v rámci hledání efektivních přístupů k rozvoji jedince. Koncept workplace learning není v pravém slova smyslu ani teorií, neboť v různých případech pracuje na bázi teorií již existujících, např. na bázi organizačního učení, reflektivní praxe, sociálního konstruktivismu či na bázi kompetenčních modelů.“ (s. 7-8).

Přehled kapitol knihy

•    Okolnosti vzniku konceptu učení pro pracoviště
•    Pluralita zájmů o profesní vzdělávání (a učení se) dospělých
•    Hledání teorie učení pro pracoviště
•    Učení pro pracoviště jako praxe
•    Kontext profesního učení a vzdělávání v ČR po roce 1989
•    Profesní vzdělávání dospělých na konci první dekády 21. století
•    Učení pro pracoviště v kontextu dvou transformací profesního vzdělávání dospělých
•    Závěrem: scénář budoucího vývoje

Jiří Zounek, Klára Šeďová - UČITELÉ A TECHNOLOGIE. Mezi tradičním a moderním pojetím.

Brno: Paido, 2009.

O knize

Kniha se zaměřuje na otázku, jakým způsobem pronikají informační a komunikační technologie (ICT) do prostoru českých základních škol. Se zaváděním ICT do vzdělávání  jsou spojována mnohá očekávání. ICT bývají vnímány například jako hybatel různých inovací ve školním vzdělávání nebo jsou spojovány s moderními trendy ve vyučování a učení. Jsou však taková očekávání založena na reálných základech? Skutečně mohou být ICT spojovány pouze s moderním paradigmatem vzdělávání? Znamenají taková očekávání, že ICT nelze využívat v tradičně koncipované výuce?

    Dále je možné se ptát, jaký je vlastně vztah ICT a současné školy? Jde o svazek symbiotický v tom smyslu, že škola využívá technologií, nebo konkurenční, neboť je dnes díky technologiím možné učit se i mimo školský systém? Lze říci, že si škola podmaňuje technologie a používá je jako nástroje ke svým cílům, nebo je spíš možné konstatovat, že je škola ve vleku technologií, neboť je tlačena k tomu, aby nějakým způsobem reagovala na jejich existenci?

Na takto položené otázky je možné odpovídat pouze z perspektivy konkrétních aktérů, tedy lidí ve škole. Autoři proto v teoretické části knihy mapují očekávání, která jsou k zapojení ICT do vzdělávání vztahována, když vycházejí nejenom z českých, ale rovněž z mnoha zahraničních zdrojů. V empirické části potom shrnují výsledky vlastního rozsáhlého terénního šetření, které ukazuje, jak učitelé reálně s technologiemi pracují a jaké efekty přítomnost ICT ve škole generuje. Diskutovány jsou didaktické funkce ICT, stejně jako vliv technologií na mocenské vztahy mezi učiteli a žáky. Rozkrývá se například, proč a za jakých okolností se učitelé pro práci s ICT rozhodují a jakým způsobem se následně proměňuje jejich role ve školním vyučování.  

Z obsahu knihy:

Moderní technologie ve vzdělávání

1. Informační a komunikační technologie ve vzdělávání

2. Významné koncepty reflektující ICT ve vzdělávání

3. Výhody využívání moderních technologií ve vyučování a učení

4. Slabá místa využívání moderních technologií ve vzdělávání

5. ICT v tradičním a moderním vzdělávacím paradigmatu

6. Učitelé a moderní technologie

7. Proces začleňování moderních technologií do vzdělávání v ČR

Učitelé a technologie v českých základních školách

1. Co a jak se zkoumá v oblasti využívání ICT ve vzdělávání

2. Metodologie realizovaného výzkumu

3. Používání ICT ve výuce a v přípravě na ni

4. Stimuly a bariéry ve využívání ICT

5. Didaktické funkce ICT

6. Mocenská rovina práce s ICT

7. Role učitele ve výuce s ICT podporou