Ročník 17/ číslo 1/ rok 2012

Monotematické číslo Vzdělávat dospělé

Monotematické číslo Studia paedagogica pojmenované Vzdělávat dospělé otevírá prostor pro několik rovin uvažování o tomto tématu. Vzdělávat dospělé znamená předně věnovat se těm, kteří toto vzdělávání poskytují či jakýmkoli způsobem se na něm podílejí. Jedná se o vzdělavatele dospělých, ať už jsou označováni jako lektoři, kouči, konzultanti, trenéři, poradci či ještě jinak. Všechny je spojuje práce v oblasti široce definovaného vzdělávání a učení se dospělých. Druhou rovinu tvoří samotní účastníci vzdělávání dospělých coby aktivní spolutvůrci a spoluaktéři svého vzdělávání. A konečně, je to široký společenský kontext, v němž se vzdělávání dospělých odehrává a jež zahrnuje vzdělávací politiku v této oblasti, ale i konkrétní podmínky, jež jsou pro vzdělávání dospělých vytvářeny na úrovni organizací a institucí.

Současný rozvoj vzdělávání dospělých vede ke zvyšování nároků na předpoklady, odbornost a profesní zdatnost lidí, kteří pracují v oblasti vzdělávání dospělých, plánují ho, organizují, realizují a vyhodnocují. Značný podíl požadavků na profesní zdatnost je směřován k lidem zapojeným v procesech vzdělávání v první linii, tedy k těm, kteří vstupují do přímé pedagogické interakce s účastníky vzdělávání. Právě lektoři a další lidé realizující vzdělávací aktivity obvykle nesou největší díl zodpovědnosti za procesy vzdělávání dospělých a také největší díl pracovní zátěže.

Otázky, které se v těchto souvislostech nabízejí, mohou být např. tyto: Jak se vzdělavatelé dospělých vyrovnávají s potřebou rozvoje své profesní zdatnosti? Jaká je žádoucí a reálná odbornost lidí zainteresovaných v procesu vzdělávání dospělých? Jaký je jejich profesní profil? V čem je pedagogická interakce s dospělými specifická? Jak uvažují vzdělavatelé dospělých o své práci? Jak řeší otázky efektivity práce a jaké k tomu volí techniky? Do jaké míry jsou jejich postupy založené na teoriích učení a do jaké míry jsou tyto postupy intuitivní? Jak se vzdělavatelé dospělých chrání před stresem a jak řeší otázky duševní hygieny?

Aktivními spolutvůrci vzdělávání dospělých jsou samotní účastníci vzdělávání. Platí-li tato základní andragogická teze, potom dospělí účastníci vzdělávání nejsou jen jeho příjemci, ale spoluurčují podmínky vzdělávání, vyjadřují své vzdělávací potřeby a formulují svou zakázku. Mají specifické motivace, na kterých je třeba jejich vzdělávání a učení stavět. V samotném procesu vzdělávání se pak svým chováním, svou aktivitou a svými postoji výrazně podílejí na procesu vzdělávání. Tím se jednoznačně odlišují od „nedospělých“ účastníků procesů vzdělávání a učení.

S tímto uvažováním se pojí mimo jiné následující otázky: Jak jsou účastníci vzdělávání aktivně zapojeni do určování cílů, podmínek a procesů vzdělávání? Jak jsou vyjádřené potřeby reflektovány v procesu vzdělávání? Kolik prostoru dostává ve vzdělávání dospělých vyjednávání zakázky na vzdělávání? Jak účastníci vzdělávání svým přístupem spoluurčují procesy vzdělávání? Jak je naplnění cílů vzdělávání závislé na samotných účastnících a jak je pociťována zodpovědnost za výsledky vzdělávání účastníky a dalšími aktéry? S jakými motivacemi dospělí do vzdělávání vstupují?

Existují ovšem ještě obecnější aspekty vzdělávání dospělých. Jedná se jak o obecně politická a ideová východiska, tak o to, co se označuje jako „kultury vzdělávání a kultury učení “, jež jsou spojeny s přístupy vzdělavatelů k úkolu vzdělávat dospělé, případně s širšími kontexty, např. organizačními nebo politickými. Vzdělávání dospělých je tedy nejen procesem o sobě, ale je i arénou rozmanitých zájmů, individuálních, organizačních i širších společenských. Je prostorem pro uplatnění hodnot, přesvědčení, motivací a také ideologií, což se do podoby vzdělávání dospělých může velmi zásadně promítnout.

V této rovině se naskýtají např. tyto otázky: Jaké podmínky pro vzdělávání dospělých nastavuje vzdělávací politika? Na jakých teoriích či předpokladech o podstatě učení jsou postaveny přístupy ke vzdělávání dospělých? Jsou tyto přístupy kongruentní s očekáváními vztaženými ke vzděláváním dospělých, případně s konkrétní zakázkou? Proč vzdělavatelé dospělých dělají právě určitá rozhodnutí ohledně priorit, aktivit, metod a technik, materiálu a využití vnějších zdrojů? Je vzdělávání dospělých citlivé vůči širším kontextům (organizačním, institucionálním či obecně sociálním)? Jakým způsobem lidé aktivní v oblasti vzdělávání dospělých zájmy různých aktérů slaďují?

Vzdělávat dospělé není snadné zadání. Koneckonců ani pro příští monočíslo Studia pedagogika nebylo zvoleno náhodně. Je zřejmé, že uvedené náměty šíři tématu spíše naznačují, než vyčerpávají, jejich účelem je téma otevřít, nikoliv svazovat. Doufáme, že budou autorům inspirací pro psaní a sdílení.

Redakci časopisu Studia paedagogica je možno nabízet původní empirické či teoretické studie. Abstrakty (v délce 200 – 400 slov) přijímáme do 15. listopadu 2011 na emailové adrese studiapaedagogica@phil.muni.cz. Uzávěrka pro plné texty je 15. leden 2012. Všechny příspěvky procházejí recenzním řízením, na jehož základě redakce rozhodne o přijetí textu k publikaci. Abstrakt v českém a anglickém jazyce bude součástí textu uveřejněného v časopise.

Časopis vyjde v červnu 2012. Editorem čísla je Petr Novotný. Další informace i podrobnější pokyny pro autory je možné nalézt na adrese www.phil.muni.cz/wupv/casopis.