Profil

V letech 1995-1998 se dotvářela oborová struktura ústavu. V současné době se u nás pěstuje osmnáct slavistických oborů zaměřených:

• filologicky (ruský jazyk a literatura, ukrajinský jazyk a literatura, polský jazyk a literatura, slovenský jazyk a literatura, slovinský jazyk a literatura, chorvatský jazyk a literatura, srbský jazyk a literatura, bulharský jazyk a literatura, makedonský jazyk a literatura),
• translatologicky (překladatelství ruského jazyka),
• pedagogicky (učitelství ruského jazyka a literatury pro střední školy, učitelství polského jazyka a literatury pro střední školy),
• ekonomicky (ruština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu, polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu),
• ale také areálově nebo mezioborově (filologicko-areálová studia, slavistika, balkanistika, literární komparatistika).

V podobě úvodů a sporadických předmětů se objevuje též bělorusistika a sorabistika (obor zabývající se Lužickými Srby). V současné době má Ústav slavistiky FF MU akreditováno ve všech oborech bakalářsko-magisterské studium. Plánuje se zřízení Středoevropského centra slavistiky. Ústav také nabízí studium (včetně doktorského) zahraničním studentům.

Vnitřní členění

• Seminář východoslovanských jazyků
• Seminář východoslovanských literatur
• Seminář západoslovanských jazyků a literatur
• Seminář jihoslovanských filologií a balkanistiky
• Seminář paleoslavistiky
   
• Kabinet slavisticko-středoevropských studií
• Kabinet areálových studií
• Kabinet rusistických studií
• Kabinet ukrajinistiky

Historie a tradice

Ústav slavistiky vznikl k 1. 9. 1995 na základě rozhodnutí tehdejší Vědecké rady MU na návrh profesorů Adolfa Erharta a Radoslava Večerky. Záměrem bylo vytvoření kompaktní slavistiky, scelení slavistických filologií, které byly v průběhu uplynulých desetiletí součástí různých organizačních celků FF, a soustředění vědeckého bádání. V pozadí byly i otázky celkového image oboru ve veřejnosti a zachování tzv. malých oborů ve větším rámci garantovaném především rusistikou.

Slovanská filologie v původním slova smyslu jako celek zahrnující jak lingvistické, tak literárněvědné disciplíny byla jedním ze zakládajících oborů Masarykovy univerzity. V průběhu vývoje se slavistické disciplíny realizovaly v různých organizačních rámcích, např. v Slovanském semináři nebo později od 50. let minulého století v komplexech tehdejších kateder, které nesly různé názvy a zahrnovaly i jiné oblasti než slovanskou filologii. V důsledku výlučného postavení ruského jazyka po roce 1945 se slavistika v širokém pojetí realizovala v rámci bohemistiky, rusistiky, ale také historiografie, literární, divadelní a filmové vědy a jiných organizačních celků. Minulost slavistiky na Masarykově univerzitě je vskutku slavná, neboť zde působili mj. Václav Vondrák (1859-1925), Stanislav Souček (1870-1935), Roman Jakobson (1896-1982), František Trávníček (1888-1961), Frank Wollman (1888-1969), Sergij Vilinskij (1876-1950), Bohuslav Havránek (1893-1978), Josef Kurz (1901-1972), Václav Machek (1894-1965), později například Josef Hrabák (1912-1987), Jiří Krystýnek (1913-1991), Arnošt Lamprecht (1919-1985), Jaroslav Mandát (1924-1986), Jaroslav Burian (1922-1980), Vlasta Vlašínová (1925-1977), Roman Mrázek (1921-1989); na současném Ústavu slavistiky stále přednášejí nebo s ním spolupracují žáci výše uvedených slavných filologů, sami renomovaní a mezinárodně respektovaní lingvisté a literární vědci Jiří Jiráček (nar. 1924), Radoslav Večerka (nar. 1928), Jarmil Pelikán (nar. 1928), Krystyna Kardyni-Pelikánová (nar. 1930), Danuše Kšicová (nar. 1932), Stanislav Žaža (nar. 1929), Miroslav Mikulášek (nar. 1930), Ivan Dorovský (nar. 1935) aj.