Markéta Pilařová

Profil nakladatelství Albatros v letech 1949 - 1983

Nakladatelství Albatros bylo v bývalé Československé socialistické republice jediným nakladatelstvím, které se specializovalo na vydávání literatury pro děti. Podíváme-li se na to, jaké knihy se v Albatrosu vydávaly, uděláme si přibližný obrázek o tom, jaké knihy se dětem dostávaly do rukou a jaká představa světa jim byla nabízena. Nebylo to samozřejmě jediné dětské nakladatelství, dětské knihy vydávala i Mladá Fronta, Odeon nebo Panorama. Albatros ale se svými 28 edicemi pokrýval většinu žánrů dětské literatury od pohádek, dívčích románů po dobrodružnou a naučnou literaturu (Jiskřičky, Korálky - pro nejmenší čtenáře, KDK - Klub dětských knihoven, KMČ - Klub mladých čtenářů, KOD - Knihy odvahy a dobrodružství, Radost z vědění, Střelka, Karavana - dobrodružná literatura, Veronika - dívčí romány).

Profil nakladatelství sestavuji podle bibliografických katalogů - ty vyšly v pěti svazcích za léta 1949-1963, 1964-1968, 1969-1973, 1974-1978 a 1979-1983. Překladová literatura tvořila přibližně necelou čtvrtinu celé produkce - s postupem doby se zvětšoval počet jazyků, ze kterých se dětské knihy překládaly (hlavně o literaturu exotických zemí jako Korea, Turecko, Arménie, Azerbajdžán). Kromě knih psaných speciálně pro děti jako jsou pohádky, dobrodružné příběhy, příběhy o zvířátkách atd. nabízelo nakladatelství Albatros i klasická díla světové literatury pro dospělé, většinou v zjednodušených a upravených verzích. Tak se k dětem dostala díla Knuta Hamsuna, M. Lermontova, S. Puškina, Victora Huga nebo Selmy Lögerlofové. Dalším rysem překladové produkce Albatrosu je, že hlavně v období 50. a 60. let se knihy západoevropských autorů překládaly nikoli z originálů, ale z ruských překladů - tak se k nám například poprvé dostal Robinson Crusoe nebo Faradayovo Tajemství svíčky.

Zajímavé je porovnání počtů publikací přeložených z růných jazyků.(Následující čísla odkazují na počet knih, nikoli na počet titulů - to vzhledem ke struktuře katalogů nebylo možné zjistit. Počet titulů je pravděpodobně výrazně menší, protože většina překladů vyšla v několika vydáních - srovnej seznam titulů přeložených z angličtiny). Nejvíce knih bylo přeloženo z ruštiny, 602, z toho více než polovina v období 1949 - 1963. Tady ale převládají tituly jako Synové pluku, Partizánské pohádky, Rudé hvězdy nebo Pionýrské srdce. Další nejpřekládanějším jazykem byla angličtina (katalog neuvádí zemi původu, pouze výchozí jazyk - nelze proto určit jde-li o knihu amerického nebo britského autora, se stejným problémem se potýkáme i u překladů z němčiny), bylo vydáno 201 knih. Většina titulů vyšla několikrát a jejich obliba pravděpodobně neklesla ani v dnešní době. (Zajímavým úkazem jsou české překlady názvů knih, které se překvapivě často vůbec nedrží anglických originálů). Podobné kvantitativní zastoupení mají i francouzština (196 - hlavně J. Verne, P. Gamarra a A. Dumas) a němčina (168 - z větší části se ale opakují bratři Grimmové, E. Kästner a K. May). Větší počet knih je překvapivě i polského původu (79). Ačkoli nejsou zastoupeny ve větší míře, velmi významné jsou i překlady ze švédštiny a dánštiny (H. Ch. Andersen, A. Lindgrenová). Ostatní jazyky jsou spíše okrajové.

Nakladatelství Albatros nám samozřejmě nemůže poskytnout komplexní obraz dětské literatury v 50. až 80. letech. Alespoň v nárysech nám tedy ukazuje, jak se dětská literatura vyvíjela a jaké vlivy na ni působily.