Spisovatel Wojciech Žurkowski se ptal nedávno některých významných překladatelů polské literatury, co je láká překládat Lemovy složité texty, které jsou populární na celém světě (SSSR, Japonsko, USA atd.) a téměř třetinu z nich můžeme číst i česky. Odpověděli, že vedle dramatické fabule, jemného humoru a moderní groteskní vize dehumanizujícího se světa je to především lexikální obtížnost. Ta specifická terminologie z nejrozličnějších vědních oborů, kterou si Lem doplňuje vlastními neologismy při konstrukci zajímavých hypotéz, a zvláště pak když se vysmívá a paroduje, ta mnohovýznamovost slov a pojmenování, vše to, co je nutí přetvářet originál v duchu své mateřštiny, úporně hledat ekvivalenty, substituce, adaptace a kompenzace. Překlad Lema tedy nemůže být nikdy řemeslnou záležitostí, ale aktem svrchovaně tvůrčím. Takový tvůrčí překlad jsme obdrželi i v případě zčeštěné Kyberiády. Působí na nás stejnou silou jako originál. Vede nás od smíchu k zamyšlení.
Otakar Bartoš, Lemova kosmická groteska