Pohádky matky husy
MATKO HUSO,
BDÍM ČI SNÍM?
Matko huso, bdím či sním,
že tvůj ocas nevidím?
Ale vidíš, jenom lžeš.
Vždyť mám klobouk jako věž.
Zbytek peří, milý synku,
dala jsem ti na peřinku.
Dobrou noc, a sladce lež!
CO MÍVAJÍ CHLAPEČCI RÁDI?
Co mívají chlapečci rádi?
Křoví a šneky,
žáby a řeky.
To mívají chlapečci rádi.
Co mívají holčičky rády?
Kvítka a dorty,
krajky a porty.
To mívají holčičky rády.
MINDA LINDA A PEJSEK HEJSEK
Mindo Lindo,
mějme se zas rádi.
V žaludku mi kručí,
venku zima řádí.
Pejsku Hejsku,
jen pojď klidně blíž,
u kamen si sedni
a nepoplaš mi myš.
KVÍTEK VÍTEK VÍT
Tady jsem,
kvítek Vítek Vít.
Nechcete si se mnou
taky zacvičit?
CO VOLÁ ZRÁNA KOHOUT
Kohout
volá:
Svítá!
Hola!
Vstaňte,
děti!
Čas jen
letí.
ZVĚDAVÝ CHLAPEC
Byl to chlapec zvědavý
a jednou si vzal do hlavy,
že pozná jiný svět.
Do Skotska odjel hned.
A koukal
(a vidí):
Pes zajíce
šidí --
a žehlička
žhaví
a slunce
sníh taví --
a myši
jsou šedé
a došky
zas hnědé --
a písně
jsou písně --
a děti
jsou děti --
a víno
je víno
a kámen
je kámen
a plamen
je plamen --
úplně tak
(a nejinak)
jako doma v Anglii.
A tak stál
a hrozně se divil.
Hrozně a hrozně se divil
JAROSLAV A VĚRA
Jaroslav a Věra
vsadili se včera,
kdo z nich vyleze výš.
Řádně se nedrželi,
navíc jim pusy jely,
spadli spíš níž než výš.
Jaroslav a Věra
lkali do večera,
jaký je život kříž.
Jarek měl monokl na oku
a Věra modřinu na boku,
kulhala jak zmoklá myš.
Jaroslav a Věra
leží od večera
a jsou strašně churaví.
Nepomáhá jim žádný lék,
snad jenom odvar z bezinek
je zase uzdraví.
VLAŠTOVKA A DUDEK
Vlaštovka a dudek diví se:
Je to ale jáhel na míse!
Desetkrát okolo letěli.
Kam jen se ty jáhly poděly?
TVAROHOVÝ KOLÁČ
Evičko, Evičko.
nevyber, holčičko,
hrozinky z tvarohu.
Pan pekař na rohu
bez nich koláč zpátky nevezme,
třikrát dupne, křikne: ne, ne, ne,
holčičko Evičko.
UŽ KDYŽ JSEM MALÝ KLOUČEK BYL
Už když jsem malý klouček byl,
naráz jsem všecko pochopil.
Kampak na mne, vejlupečka?
Dvakrát dvě jsou tři, a tečka.
S učením mi k šípku běžte!
Co bych se měl učit ještě?
Učte jiné vejlupečky:
Dvakrát dvě jsou tři, a tečky...
POD SVATÝM JANEM
Potkal jsem pod Svatým Janem
jednoho muže a sedm panen.
Každá panna sedm tašek střeží,
v každé tašce sedm koček leží.
Každá kočka sedm koťat hýčká,
a vtom už mi mává Andulička.
Koťata,
kočky,
Andulka,
sedm panen.
Kolik setkáni pod Svatým Janem?
LIŠÁK SE ŽENÍ
Konec zmatku! Češte patku!
Má milá vám přidá zlatku.
Ať jsem rychle krásný k zbláznění.
Každý den se člověk nežení.
RŮŽOVÉ PRASÁTKO
Bylo to čilé prasátko,
růžové jako poupátko.
Když bylo vzhůru, nespalo,
a spalo-li, zas nežralo.
Nemlčelo, když kničelo,
a nestálo, když běželo,
a ač se kočky neptalo,
každou myš lehce poznalo.
Neleželo, když tančilo,
a když se do zad praštilo,
nikdy si nerozbilo nos.
To čuně bylo prostě kos.
Jednou však, takhle v sobotu
leželo mrtvé u plotu,
a pak už nikdy nežilo.
(Alespoň se tak tvářilo.)
OBR VSECKOSNĚD
Pan obr v lukách chrápe,
jak do varhan když šlape.
Chce vytrávit po večeři,
při níž sežral pytel peří,
kurník, cestu, strom a kostel,
rybník, dům a v domě postel.
Pospává, jen sem tam mlaskne,
a každý čeká, kdy praskne.
Přežral se dnes, toť jasná věc,
a jen ať praskne, chamtivec!
Teď zafuněl, nos má jak led.
Schovejte se! Už praskne hned!
U ŠEVCE
"Ševče, sprav mi
boty brzy!"
"Přijď si večer,
kluku drzý!"
"Až dnes večer?
Svatá panno!
Nešlo by to
včera ráno?"
MALÁ ČERNÁ SLEPIČKA
Má černá slepička
je jako chůvička.
Talíře myje
a zametá sklep,
prádlo mi šije
a peče můj chléb.
Spravuje boty
a naláme klest,
a všecičko stihne,
než tluče šest.
Pak ke kamnům sedne,
čte: Byl jeden král,
a někdy i zpívá,
jen abych už spal.
KŮŇ, SEDLÁK A HAVRAN
Jel polem tlustý sedlák
na bujném šedáku.
Měl s sebou sličnou dceru,
zázrak všech zázraků.
Vtom havran křikl: Krach!
Na všecky padl strach.
Kůň polámal si nohy
a sedlák zase vaz
a holka leží v blátě
a brečí jako ďas.
Vtom na havrana padl strach,
do bláta žuchl, křikl: Krach!
KOCOUR V STUDNI
Dudni! Bedni!
Kocour je v studni.
Kdo ho tam shodil?
Zelený Vít Brodil.
Kdo ho zvedá?
Modrý Petr Šeda.
Časně zrána zvečera
je Vít Brodil mizera.
Kocour mu nic nedělá,
chytá myši zvesela.
POD LETNÍM SLUNCEM
Malý modrý kloučku, pískej hbitě.
Ovce běhá v řepce,
kráva v žitě.
Kam se ale poděl
pasák oveček?
Pod stromem spí sladce
jako dudeček.
Ty ho nechceš vzbudit?
Já ho nevzbudím.
Mračil by se na mne,
moc dobře to vím.
ČERSTVE ŽEMLIČKY!
Ještě teplé!
Právě čerstvé!
Sem, lidičky,
pro žemličky!
Ještě teplé!
Ještě teplé!
Právě čerstvé!
Bez pranice
o dvě více!
Ještě teplé!
NEVÍŠ, ANEBO VÍŠ?
Nevíš, anebo víš?
V hodinách sedí myš.
V hodinách tiká, myška jen mžiká,
v hodinách bije, a myška: Ijé!,
a už není v hodinách myš.
Nevíš to, anebo víš?
TÝNOM, TÁNOM
Týnom, Tánom za komín se vkradl,
Týnom, Tánom do výmolu spadl.
A celá armáda, ba ani pan král
už Týnom, Tánom nesletoval.
LONDÝNSKÝ MOST
Londýnský most sesul se v prach.
Veselá lady tančila v tmách.
Londýnský most sesul se v prach
pod nožkou veselé lady.
Postavme zas londýnsky most.
Veselá lady milý je host.
Postavme zas londýnsky most
pro jednu veselou lady.
Z oceli most, tuhý jak mráz!
Veselá lady přitančí zas.
Z oceli most, tuhý jak mráz,
pro jednu veselou lady!
Z oceli most praská jak prut.
Veselá lady tanči jak rtuť.
Z oceli most praská jak prut
pod nožkou veselé lady.
Kamenný most postavme teď.
Veselá lady přitančí hned.
Kamenný most postavme teď
pro jednu veselou lady.
Kamenný most zřítil se v suť.
Veselá lady tančí jak rtuť.
Kamenný most zřítil se v suť
pod nožkou veselé lady.
Stříbrný most stavíme již.
Veselá lady přitanči bliž.
Stříbrný most stavíme již
pro jednu veselou lady.
Stříbrný most pukl jak klas.
Veselá lady tanči jak ďas.
Stříbrný most pukl jak klas
pod nožkou veselé lady.
DVA RACCI
Měla jsem dva racky,
miláčky.
Upláchli k nebi
jak obláčky.
Proč to udělali?
Kdopak to ví.
Se mnou žádný z racků
nemluví.
STAŘEC Z MODROHOŘÍ
Ptá se stařec z Modrohoří:
Kolik růží plave v moři?
Právě tolik, milý dědečku,
kolik roste v lese slanečků.
MAKOVÉ PRECLÍKY
Přidej, pekaříčku,
máslo do preclíčků,
a učeň ať nezahálí,
nebo preclíky spálí.
Syp je hustě mákem!
Na mou čest,
že si jich pak koupím
aspoň šest.
SVATEBNÍ PŮLNOC
Když spadla půlnoc s bílými třásněmi,
přišla hrát kočka na dudy s pentlemi.
Neumí zpívat, zato však překrásně hrát.
Čmelák a myška mohou se v tu chvíli brát.
Hraj, kočko, hraj, kočko, pro šedou paničku myš.
Dokud myš tančí, není s ní v baráku kříž.
PÍSEŇ ZA GROŠ
Takovou píseň za groš
neslyšel ještě svět.
Celá je o vlaštovkách,
bylo jich dvacet pět.
Kuchařka zapekla je
pod kůrku koláče.
Když pan král koláč snědl,
bylo mu do pláče.
Aby se rozveselil,
k svým pokladům šel hned.
Královna zatím z hrnce
lízala sladký med.
Kuchařka prádlo sbírá
do koše z rákosu,
a vtom jí žlutý ptáček
dá ťafku do nosu.
KOČIČKA
"Kam spěcháš, kočičko,
kam chceš odejít?"
"Královnu v Londýně
musím navštívit."
"Těšíš se, kočičko,
až ji uvidíš?"
"Pod trůnem sedí prý
vykrmená myš."
ŠESTKA
Šestka zašla v máji
do hostince V ráji.
V podvečerním čase
čtyřka vrátila se.
Pětka spí jak pán,
jednička jak kmán.
HOLUB SE DIVIL VELICE
Holub se divil velice:
Nač mají vrabci střevíce?
A vrabci stroze zavrzli:
Aby nám nohy nezmrzly!
DEŠTI, DEŠTI
Dešti, dešti,
proč už zjitra?
Dnes prš jinde,
k nám přijď zítra.
Tomáš by rád
šel si dnes hrát,
nemá chuť zalézt pod kabát.
Fidli fidli fidli,
kocour skočnou mydlí,
kráva bučí na Měsíci,
pejsek tluče na poklici.
Pan talíř a paní lžíce
tančí jako fujavice
při této krásné muzice,
div neprošlapou střevíce.
CO VŠECKO ZAVINILA PODKOVA
Hledáme podkovu, hřebík ji ztratil,
hledáme hřebík, kůň ho ztratil,
hledáme koně, jezdec ho ztratil,
hledáme jezdce, válka ho ztratila,
hledáme válku, země ji ztratila,
a to všecko zavinila ztracená podkova.
PĚT PRASÁTEK
Tohle prasátko šlo na trh.
Tohle prasátko zůstalo doma.
Tohle prasátko snědlo pečeni.
Tohle prasátko odešlo s prázdnou.
Tohle prasátko začalo křičet:
"Vy jste sprostí!"
ŠELMA LIŠÁK
Lišák prodal postel. Sláva!
Spokojeně pomrkává.
Lišák prodal slámu. Jéje!
Jako mazanec se směje.
Když teď všecko rozprodal,
může si žít jako král.
TŘI MOUDŘÍ MUŽI
Tři moudři muži z Reykjaviku
po moři jeli na rendlíku.
Pak do rendlíku vnikla voda,
a příběh končí. To je škoda.
ZIMA
Severák měl bál,
po celý den vál.
Chudák malá sýkora!
Co s ni bude dál?
Vítr je jak nůž.
Zpola zmrzla už.
Nenajde-li potravu,
rozletí se v dál.
[OBSAH]
[doslov a tiráž přemístěny na začátek souboru]