Relativnost poznatelnosti

Předchozí řešení byla víceméně fyzikální. Jak by mohlo vypadat řešení filosofické. Je dáno v názvu. Ale je možné relativizovat poznatelnost?

Známe řadu polárních pojmů jejichž neslučitelnost v klasické fyzice se ukázala relativní v moderním pojetí (konečný–nekonečný, spojitý–přetržitý, ...).
Je to i problém aplikace pojmů makrosvěta, ve kterém vznikly na zcela jiné fyzikální úrovně.

Kosmologický princip a poznatelnost

Látka ve vesmíru je rozdělena rovnoměrně (od určitého měřítka), neexistuje žádné význačné (fyzikálně) místo ani privilegovaný směr. Fyzikální zákony platí pro celý vesmír.

Gnoseologický závěr kosmologického principu:

1. Homogenní a isotropní vesmír vesmír je "všude stejný".
2. Je-li ("všudestejný") vesmír poznatelný zde,

je poznatelný i všude jinde. Vesmír JE poznatelný.

Vesmír je dokonale homogenní, až příliš dokonale.

Poznatelný vesmír je nepoznatelný

Výchozí předpoklady: 1. Kosmologický princip 2. Věda není iluze (ano, ano, se spoustou výhrad, ale ...)

Věk vesmíru 10^-35s, d= 10^-25cm

KONEČNÉ	NE KO NE ČN É

	P-ř-e-t-ř-ž-i-t-é
Poznatelné	Nepoznatelné
E= mc2

Nevnucujme vesmíru svá buď-anebo odvozená z makroskopické úrovně. Vesmír je všechno: poznatelný i nepoznatelný