1. Antické východisko
- svět je malý
- člověk sousedí se zá–světím
- humanita je dcerou božskosti
- život má smysl, člověk naplňuje svůj osud
2. Mlčení vesmíru
Astronomický šok
postupná ztráta výsadního postavení
a) Země je jedna z planet a není středem
b) Slunce je jedna z hvězd zcela obyčejných
c) Naše Galaxie je jedna z miliard
B. Pascal: "Z věčného mlčení nekonečného vesmíru mne jímá hrůza."
Podle J.-F. Batellier: Y'a quelqu'un? 1983
a) konec mýtu o původu člověka
Inter faeces et urinam nascimur
b) Přísný determinismus fyzikálního vesmíru
biologická náhoda vzniku života
Racionální dialog s antickým řádem vesmíru 
(ne)pochopení biologického chaosu
19. století = tři rány tradiční alianci mezi člověkem a božstvem (vesmírem)
kácení tradičních model
a) Freud — více
než vesmír a nebesa určují naš život nereflektované zážitky uchované v
podvědomí
b) Nietzsche —
"Bůh již neexistuje protože jsme pochopili, jak byl stvořen lidskou
bytostí." (Nad)Člověk se stává Bohem
c) Marx —
konec boha jako duchovní autority, garanta společenského pořádku, pro všechny
společnosti
společenská a
politická moc nepochází z nebe a od boha, ale je to věc
pudů, síly a boje mezi lidmi
3. Moderní věda
Antropocentrismus ontologický,
zejm. prostorový — hledání
geometrického středu vesmíru
a časový — otázka počátku
vesmíru
Antropocentrismus gnoseologický
časový — vesmír je popsatelný
námi a nyní
Antropocentrismus teleologický
v názorech na kvalitativní
vlastnosti vesmíru
J. H. Lambert, 1761: "Všechny hvězdy byly stvořeny k témuž účelu.... proč by
tedy některé z nich měly být učiněny slabšími než ty druhé."
Antropocentrismu v popisování temporálních vlastností vesmíru
určování stáří vesmíru
Zdroje antropocentrismu
