Antropocentrismus a poznávání vesmíru

Proměny antropocentrismu a jeho šoková terapie

1. Antické východisko

2. Mlčení vesmíru

Astronomický šok

postupná ztráta výsadního postavení

a) Země je jedna z planet a není středem
b) Slunce je jedna z hvězd zcela obyčejných
c) Naše Galaxie je jedna z miliard

chladný vesmír bez hranic netečný k člověku

B. Pascal: "Z věčného mlčení nekonečného vesmíru mne jímá hrůza."

 

Podle J.-F. Batellier: Y'a quelqu'un? 1983

biologický šok

a) konec mýtu o původu člověka
 

Inter faeces et urinam  nascimur

b) Přísný determinismus fyzikálního vesmíru biologická náhoda vzniku života

 

Racionální dialog s antickým řádem vesmíru (ne)pochopení biologického chaosu

psychologický šok

19. století = tři rány tradiční alianci mezi člověkem a božstvem (vesmírem)
     kácení tradičních model
        a) Freud více než vesmír a nebesa určují naš život nereflektované zážitky uchované v podvědomí
        b) Nietzsche "Bůh již neexistuje protože jsme pochopili, jak byl stvořen lidskou bytostí." (Nad)Člověk se stává Bohem
        c) Marx konec boha jako duchovní autority, garanta společenského pořádku, pro všechny společnosti

společenská a politická moc nepochází z nebe a od boha, ale je to věc
pudů, síly a boje mezi lidmi

3. Moderní věda

Antropocentrismus ontologický,
zejm. prostorový — hledání geometrického středu vesmíru
a časový — otázka počátku vesmíru

Antropocentrismus gnoseologický
časový — vesmír je popsatelný námi a nyní

Antropocentrismus teleologický
v názorech na kvalitativní vlastnosti vesmíru
J. H. Lambert, 1761: "Všechny hvězdy byly stvořeny k témuž účelu.... proč by tedy některé z nich měly být učiněny slabšími než ty druhé."

Antropocentrismu v popisování temporálních vlastností vesmíru
určování stáří vesmíru

Zdroje antropocentrismu

  1. Antropomorfismus v širokém slova smyslu —
    přenášení pojmů adekvátních světu lidských měřítek na všechny ostatní úrovně
  2. Setrvačnost jazyka a myšlení — přetrvávání schematu polaritních pojmů (vztahovaných k člověku)
  3. Gnoseologický postoj — antropocentrismus principiální, člověk je vždy středem procesu poznání