Antropický princip I

5. Antropický princip

Nefilosofická východiska

Nic než objektivita: číselné koincidence (A. Eddington – 1930, P. Dirac – 1937)

(Můžeme si připomenout schéma otázek, měření a odpovědí, kde snaha po čisté objektivitě vede k deformovanému obrazu světa)

První číselná koincidence: poměr sil (elmg. a gravit. interakce) mezi částicemi v atomu (elektron a proton)

Druhá koincidence vyjadřuje poměr mezi rozměrem pozorovatelného vesmíru

a rozměrem protonu

Třetí koincidence je poměrem mezi masou pozorovatelného vesmíru a hmotností protonu

Vztah mezi jednotlivými veličinami:

 Jsou to shody i v časových souvislostech — tj. jsou to shody právě tohto okamžiku vývoje vesmíru.

Antropická interpretace koincidencí

R. H. Dicke (1961)

Shoda prvních dvou čísel je shodou časovou, ke které dojde pouze v okamžiku, který je vhodný pro existenci pozorovatele.

odhady věku vesmíru

život = C + těžké prvky

doba nutná ke vzniku těchto prvků + doba nutná ke vzniku zdrojů těchto prvků = min. 10 miliard let

 

B. Carter (1967) — dává jméno AP a klade základ několika verzím AP, které postupně dávají do souvislostí čas, hustotu a geometrii vesmíru a existenci pozorovatele

Podívejme se tedy na jednotlivé verze antropického principu