Z blogu http://blog.aktualne.cz/blogy/jana-hamplova.php:
"Není ryzejšího vzkazu politické scéně, než slova Hany Gregorové, manželky námi milovaného Radka Brzobohatého. Odmítla vyznamenání od prezidenta a vzkázala politikům, ať se ani neodváží přijít na manželův pohřeb."
Tak jsem z toho nějak na rozpacích. Myslím si, že dobře chápu pocit, který k tomuto postoji vedl, ostatně kdo by něco nevěděl o obecné nasranosti na naše politické představitele, ale současně ve mně něco drhne, když bych si představil, že bych ji měl dávat najevo v souvislosti s pohřbem. Mám takový, možná hloupý, pocit, že před určitými fakty by mohly jít všechny nevraživosti stranou. Současně ale i rozumím tomu, že když je něco přes míru, tak ani smrt nás nezastaví. Tak se v tom tak plácám.
O něco jistější si jsem ale v tom, že bychom s projevy nespokojenosti neměli do zase tak dlouho čekat. Jsem sice dalek toho, abych organizoval demonstrace, hnal někoho do ulic nebo dělal revoluci, ale přece jen čekat až na smrt, abych mohl říct: "Vy na můj pohřeb nechoďte"... to už je asi trochu pozdě.