Také připojím pár poznámek k jazykové otázce
- Nejprve ke argumentu pana rektora, že v angličtině může být jen habilitace a veškerá ostatní produkce nechť je klidně v mateřském jazyce a tak jej rozvíjí, obohacuje atd. Kdyby to tak bylo, tak je to asi přijatelné, ale nelze na to spolehnout. Pokud bude někdo vědět, že musí odevzdat spis v angličtině, bude se na to připravovat již svými dílčími statěmi a podřídí tomu tak klíčovou část své produkce. Argumenty o jazykovém strádání jsou tedy validní.
- K argumentu přírodními vědami, kde to funguje. Přírodní vědy, medicína apod. mohou být provozovány za zamčenými dveřmi laboratoří, elitní skupiny mohou komunikovat vlastním jazykem, protože se nakonec vystavují veřejnosti v podobě produktů – technologií, které může užívat každý a nikdo nemusí znát jejich detailní principy. Mobily mobilují, počítače počítají, léky zabírají, víc netřeba.
- Humanitní vědy jsou ze své povahy exoterické. Aby jejich výsledky zabíraly, nemohou být předloženy jako hotová věc v podobě ideového diktátu, ale pro jejich přijetí či zamítnutí je nutné umožnit každému zájemci projít, alespoň přibližně, cestu, kterou jsem k nim dospěli. Humanitní vědy se musí odehrávat v prostoru, do kterého má přístup veřejný rozum. Anglicky psaná práce sice zvýší počet možných oponentů, ale neudělá z esoterické vědy exoterickou.
- Posílení esoterismu může mít za následek jen další odmítání humanitních oborů jako celku, protože jsou zbytečné, jelikož nic neprodukují, žádné výrobky nenabízejí, nemají žádnou hodnotu. Uzavírání se před domacím veřejným rozumem znamená nezájem rozumu a v důsledky pak i neochotu takovou vědu financovat.
Je třeba nechat na oborech, aby se samy rozhodly, zda nějaké téma má oslovit Čechy, Evropany nebou celou galaxii a podle toho volit i jazyk práce.