• Toni Morrison
  • Wole Soyinka
  • Sonia Sanchez
  • John Ashbery
  • Leon Botstein

    Zpět


    Toni Morrison

    V roce 1988 začala učit na Princetonu, kde založila Princeton Atelier. Je držitelkou diplomů z Howard University a Cornell University. Učila na Yale, Rutgers, Bard College a State University at Albany. Získala profesuru na Cornell University.

    Jejím sedmi romanům The Bluest Eye, Sula, Song of Solomon, Tar Baby, Beloved, Jazz a Paradise se dostalo značné pozornosti literárních kritiků. V roce 1978 obdržela National Critics Award za Song of Solomon a v roce 1988 Pulitzerovu cenu za Beloved (Milovaná). Je spoluatorkou hnih pro děti, autorkou sbírek esejů, a koeditorkou Birth of a Nation'hood.

    Toni Morrison je držitelkou čestných titulů na Harvardu, University of Pennsylvania, Sarah Lawrence, Yale, Georgetown, Brown, University of Michigan a Université Paris 7-Denis Diderot. V roce 2000 získala ocenění knihovny kongresu a v roce 1996 medaili za příspěvek k americké literatuře. V roce 1993 byla oceněna v Paříži.

    Toni Morrison spoluzaložila Academie Universelle Des Culture, členkou Americké akademie a Institutu pro humanitní vědy, Americké akademie věd, Americké filozofické společnosti, Mezinárodního výboru spisovatelů a Author's Guild.

    V roce 1993 obdřžela Nobelovu cenu za literaturu.


    Wole Soyinka

    Narodil se 13. 7. 1934 v Aboekutě v Nigerii. Vyrostl v misii anglikánské církve v Aké. NIcméně jeho rodiče vyvažovali toto striktně koloniální prostředí častými návštěvami rodiště jeho otce v Isaře. Později o tomto období svýho dětství napsal v autobiografii Aké: The Years of Childhood (1981) a také v Isara, a Voyage Around "Essay" (1989).

    Soyinka navštěvoval univerzitu v Ibadanu a bakalářský titul získal na University of Leeds. V letech 1957-1959 působil v Royal Court Theatre in London, kde spolu s několika herci nastudoval tři experimentální hry. V roce 1960 se vrátil do Nigerie, kde založil divadelní společnost 1960 Masks, která uvedla jeho první větší hru A Dance in the Forest, ve které duchovní a životný svět soupeří o osud polonarozeného dítěte.

    V říjnu 1965 byl zatčen za obsazení studia Western Radio, když ve svém politickém vysílání zpochybňoval oficiální výsledky voleb. V prosinci téhož roku byll propuštěn. Poté se stal vedoucím divadelní katedry na Ibadan University, a v roce 1967 byl zatčen za psaní pozitivních článků o Biafře. Tentokrát byl vězněn 22 měsíců. Krátce po propuštění napsal Madmen and Specialists (1970), kde své protesty vyjádřil ještě ostřeji. Toto dílo vyjadřuje to, co New York Times popsaly jako "policejní stát, ve kterém mohou přeěít poze blázni a špehové, kde poražení zešílí a vítězové trpí paranoiou z dalšího převratu." V dalším jeho působivém díle Death and the King's Horseman (1975) hlavní ministr mrtvého krále neúspěšně spáchá pokus o rituální sebevraždu, čímž naruší mystickou a křehkou rovnováhu mezi mrtvými, živými a nenarozenými.

    Soyinka stál v čele divadelních kateder na University of Ibadan (1969-1972) a University of Ife (1975-1985). V roce 1978 založil další divadelní společnost, Unife Guerilla Theater. Tato společnost hraje v ulicích, parcích a na tržištích a ve svých představeních napadá korupci a politickou zvůli.

    Dále je autorem: Kongi's Harvest, The Lion and the Jewel, The Trials of Brother Jero, The Bacchae of Euripides, Opera Wonyosi, A Play of Giants, Requiem for a Futurologist a BBeautification of Area Boy. Je také autorem románů, autobiografií, poezie, kritik.

    V roce 1986 mu byla udělena Nobelova cena za literaturu.


    Sonia Sanchez

    je básnířkou, matkou, akivistkou, profesorkou, národní i mezinárodní přednášející černošské kultury a literatury, ženských práv, míru a rasové spravedlnosti. Je také sponzorem Mezinárodní ženské ligy za mír a svobodu a členkou předsednictva MADRE.

    Napsala 16 knih, její poslední knihou je Shake Loose My Skin (1999). Je editorkou řispívá do Black Scholar a The Journal of African Studies. Podílela se na dvou antologiích černošské americké literatury.

    Za svou poezii získala mnohá ocenění, její básně jsou ve filmu Love Jones. Také získala medaili od Poetry Society of America's 2001 Robert Frost.

    Sonia Sancez přednášela na více než pětistech univerzitách ve Spojených státech. Svou poezii recitovala v Africe, na Kubě, v Anglii, Karibiku, Austrálii, Nikaragui, Číně, Norsku a Kanadě. V současné době je v předsednictvu na Temple University.

    V Shake Loose My Skin je také jedna báseň věnované Václavu Havlovi, ale zapomněl jsem, jak se jmenuje.


    John Ashbery

    získal bakalářský titul na Harvardu a magisterský titul na Columbia University. Je autorem mnoha básnických sbírek (18), za Self-Portrait in a Convex Mirror získal v roce 1976 Pulitzerovu cenu. Také napsal tři divadelní hry a román. Píše literárněkritické články, libreta a překládá. Kromě Pulitzera získal ještě dalších 9 cen.

    Od roku 1990 učí tady na Bard College, v minulém semestru byl někde pryč, ale v jarním otvírá několik kurzů s poezií, ať už psaní nebo čtení.


    Leon Botstein

    Již 25 let je prezidentem Bard College, nejdéle působícím prezidentem college v USA. Bakalářský titul získal na U of Chicago, MA a PhD z evorpských dějin na Harvardu. Poté byl prezidentem Franconia College a učitelem historie na Boston University a asistentem prezidenta New York City Board of Education.

    Byl odborným asistentem na Manahattan School of Music a na Hochshule fur angewandte Kunst ve Vídni. Je hudebním ředitelem American Symphony Orchestra, založil Bard Music Festival, který je vždycky v srpnu, letos jsme měli Beethowena. Jako dirigent hostoval v mnoha symfonických orchestrech a často diriguje jako host na klasických nahrávkách. Je editorem Musical Quaterly, členem mnoha předsednictev.

    Je autorem dvou hudebně historických knih.

    Není to přitom žádný suchar. Poctivě se účastní všech pařeb, které se tady na Bardu pořádají, normálně diskutuje se studenty (tím myslím nejen o škole). Při své první řeči prředstoupil před nové prváky a řekl (hned poté, co nás uvítal): "Tato škola má jenom jedno pravidlo. Nepatí tu žádná pravidla. Vyložte si to jak chcete, jste dospělí lidi." Přesto všechno má docela respekt. Občas nás pozve k sobě domů na oběd, kde musí nakrmit 1200 lidí.


    Zpět