Jak funguje lymfatický systém?

Lymfatický systém - čistička odpadních látek těla - systém lymfatických cév a uzlin, jehož úkolem je absorpce přebytečné tekutiny, její vyčištění a návrat do krevního řečiště, vstřebávání tuků, zachytávání cizorodých částic, mikroorganismů a nádorových buněk a tedy podíl na fungování imunitního systému.

Lymfatický nebo-li mízní systém se skládá z lymfy (mízy), mízních cév a mízních uzlin.

Lymfa je většinou bezbarvá čirá tekutina (řecky lymfa = čistá voda), která vzniká z mezibuněčné tekutiny po té, co je nasáta do počátečních lymfatických cév.

Složení lymfy je velmi proměnlivé a závisí na charakteru tkáně nebo orgánu, ve které se tvoří. Dále závisí na intenzitě buněčné výměny látkové (viz funkce lymfatického systému).

Lymfatický cévní systém je tvořen lymfatickými kapilárami, které začínají slepě v prelymfatických mezibuněčných štěrbinách. Kapiláry se postupně vlévají do větších sběrných lymfatických cév (lymfatické  kolektory), které vstupují  do lymfatických uzlin.  Z lymfatických uzlin pak opět vystupují a ústí do lymfatických kmenů, které ústí do žilního systému. Lymfatické kolektory mají  chlopňový systém tvořený obvykle párem chlopní, který  brání zpětnému toku lymfy. Vlastní stahy úseků lymfatických kolektorů se podílejí na jednosměrném toku lymfy. Mimo to je pohyb lymfy zajišťován filtračním tlakem a rychlostí tvorby intersticiální tekutiny z krevních kapilár, dýchacími pohyby s negativním nitrohrudním tlakem i negativním (nasávacím) tlakem velkých žilních kmenů Svou roli v transportu lymfy hraje i kontrakce kosterních svalů a pulsace tepen v okolí mízních cév.

Lymfatické cévy mají velké množství spojek jednak navzájem mezi sebou (lymfo-lymfatické), jednak s žilním systémem (lymfo-venózní).

Podobně jako žilní systém je lymfatický systém tvořen povrchovými cévami, které odvádí lymfu z kůže a podkoží a z hlubokých cév, které na končetinách provázejí velké cévy a odvádějí lymfu ze svalů, kostí apod. Povrchový lymfatický systém odvádí 80% lymfy. Povrchový a hluboký lymfatický systém z dolních končetin se vlévá do tříselných a pánevních lymfatických uzlin, z horních končetin do podpažních uzlin. Mezi hlubokým a povrchovým lymfatickým systémem je velké množství spojek, které se mohou uplatnit při zhoršení funkce jednoho či druhého systému.

Lymfatické (mízní) uzliny mají obvykle ledvinovitý nebo fazolovitý tvar. Jejich velikost se může pohybovat od několika milimetrů až po několik centimetrů. Počet lymfatických uzlin jejich velikost a stavba závisí na věku a na proběhlých onemocněních (zánět, nádor). Přibližně je v organizmu 450 lymfatických uzlin. Každá uzlina má tužší pouzdro. Pod ním je uložena kůra a dřeň. Kůra a dřeň plní  důležité úkoly ve vztahu k obranyschopnosti našeho organizmu (imunologické funkce). 

Zpět na hlavní stranu