Archeologové slavnostně otevřeli výzkumnou stanici na Pohansku

„Budova pochází ze 60. let 20. století, bylo potřeba vytvořit další laboratorní prostory, stavbu zateplit a inovovat vytápění. Ocení to nejen výzkumníci, ale i studující, kteří na velkomoravské hradiště Pohansko jezdí v rámci svých povinných praxí,“ upřesnil Petr Dresler z Ústavu archeologie a muzeologie FF MU.

Počínaje rokem 1959, kdy systematické archeologické výzkumy Masarykovy univerzity na Pohansku a v jeho okolí započaly, objevili badatelé mnoho cenných nálezů. Patří k nim nejen záhadná rotunda s pohřebištěm nebo proslulé runové kosti, ale třeba i kostry Slovanů, které zkoumají pomocí archeogenetiky. Významným projektem bylo také detailní zmapování celé rozsáhlé oblasti. „Nelze jednoznačně určit, který z těchto objevů je nejvýznamnější. Nejdůležitější je však to, že každý jednotlivý nález zde můžeme zasadit do širokého kontextu, a mnohem lépe tak pochopit jeho význam pro interpretaci vývoje Evropy v klíčovém období od rozpadu Římské říše po začátek středověku,“ uvedl vedoucí Ústavu archeologie a muzeologie FF MU Jiří Macháček. Podotkl, že právě nejnovější objevy, k nimž patří i unikátní runový nápis na zvířecím žebru nebo výsledky archeogenetického výzkumu, dělají vědcům největší radost.

Rekonstrukce vědecko-výzkumné stanice trvala osm měsíců. Probíhající výzkumy na Pohansku jsou součástí řady grantových projektů, aktuálně především projektu RES-HUM, který zkoumá odolnost lidské kultury a je financován z Operačního programu Jan Amos Komenský. „Množství informací získaných od roku 1959, kdy výzkumy zahájil profesor František Kalousek, je obrovské, a stále čekají na analýzu. Postupně geneticky zpracováváme další kosterní nálezy z lokality. Řešíme otázku hutnictví a kovářství a spolupracujeme s botaniky, geology, palynology a dalšími na rekonstrukci přírodního prostředí údolní nivy Dyje a krajiny od pravěku do novověku,“ upřesnil Petr Dresler. Vědecké vedení výzkumů na Pohansku má na starosti už téměř deset let.

Lokalita Pohanska má rozlohu přibližně 56 hektarů. Archeologicky je prozkoumána přibližně čtvrtina. „Terénní výzkum zde musí mít takový smysl, který nepřinese jen další krabice s keramikou a zvířecími kostmi. Musí řešit otázky, které si klademe, nebo alespoň nabízet hodně vysokou pravděpodobnost, že na tyto otázky najdeme odpovědi. Například letos jsme provedli revizní výzkum kostela, který zkoumali naši předchůdci v letech 1959 až 1964. Publikované informace nám ale neposkytovaly jednoznačný pohled do historie. Odkryv již prozkoumaného spoustu věcí osvětlil a doplnil, ale také pro nás připravil řadu překvapení, která musíme v příštím roce dořešit,“ doplnil Dresler. Pohansko podle něj v budoucnu zaměstná řadu badatelů – už jen množstvím materiálu, který byl nalezen a leží v depozitáři. K tomu přibývají výzkumy nové anebo revizní.

V současnosti FF MU dokončuje vybudování moderního depozitáře v Těšeticích na Znojemsku. Zde by měly být uloženy i některé nálezy z Pohanska. „Věříme, že přesun nálezů nastane v první polovině roku 2026. Depozitář má dostatečnou kapacitu na uložení velkého objemu běžných archeologických nálezů, jakými jsou keramické střepy, zvířecí kosti, výrobky z kamene a jiné. Tyto nálezy nejsou možná na první pohled tak atraktivní jako keramické plastiky neolitických venuší, šperky z drahých kovů či zbraně, jichž máme z našich výzkumů také poměrně dost, ale jsou mimořádně důležité pro rekonstrukci běžného života obyčejných lidí, který také chceme poznávat. A hlavně zabírají mnoho místa v depozitářích, kterého se nám po desetiletích naší terénní práce již nedostává,“ zdůraznil Jiří Macháček.

Slavnostního otevření se spolu s Jiřím Macháčkem zúčastnili mimo jiné rektor MU Martin Bareš, prorektor pro rozvoj, legislativu a informační technologie MU Radim Polčák, děkanka Filozofické fakulty MU Irena Radová a tajemník FF MU Jiří Velinský.

Fotogalerie