Filozofická fakulta je fakultou dobrovolníků

Do dobrovolnické činnosti v čase koronavirové pandemie se výrazně zapojili také studenti i zaměstnanci Filozofické fakulty MU. V databázi dobrovolníků MU je jejich počet druhý nejvyšší. Z průzkumu však vyplynulo, že řada z nich pomáhala ve svém okolí zcela nezávisle.

16. 6. 2020 Tomáš Weissar


Jedním ze studentských dobrovolníků byl <a rel="noopener" href="https://www.phil.muni.cz/aktuality/v-zivote-jsem-nepracoval-v-tak-odhodlanem-kolektivu" target="_blank">Ondřej Varaďa</a>. Foto: Martin Indruch

Do databáze dobrovolníků, kterou krátce po vypuknutí pandemie zřídila Masarykova univerzita, se postupně zaregistrovalo celkem 434 studentů a zaměstnanců FF MU. Členové akademické obce naší fakulty byli v dobrovolnické činnosti po lékařské fakultě druzí nejaktivnější.

Abychom se o tom, jak lidé z FF MU ve svém okolí pomáhali, dozvěděli trochu více, rozeslali jsme všem studentům i zaměstnancům začátkem června dotazník. Svou odpovědí do něj přispělo celkem 269 respondentů.

Tři čtvrtiny z nich uvedly, že se nějakým způsobem zapojili do dobrovolnické činnosti, nejčastěji formou přímé pomoci v terénu. Nemalá část však pomáhala také organizačně nebo prostřednictvím finančního daru. Zhruba čtvrtina respondentů poskytla pomoc v rámci nějaké instituce, jako jsou domovy pro seniory, dětské domovy apod., většina však pomáhala jednotlivcům či rodinným příslušníkům. Někteří strávili těmito aktivitami v součtu až stovky hodin.

„V životě jsem nepracoval v tak odhodlaném kolektivu“

22.4.2020

„V životě jsem nepracoval v tak odhodlaném kolektivu“

Doktorand Historického ústavu FF MU Ondřej Varaďa mluví v rozhovoru o svých dobrovolnických aktivitách v rámci projektu MUNI pomáhá.

Přečtěte si rozhovor

Pouze 30 % respondentů se do dobrovolnické činnosti zapojilo pod hlavičkou Masarykovy univerzity. Část dotázaných uvedla, že pomáhali v rámci jiné instituce, jejichž výčet je velmi pestrý: jde především o různé charitní organizace, zejména Diecézní charitu Brno, dále organizaci Junák, divadlo Husa na provázku nebo iniciativu Šijeme roušky. Více než polovina respondentů však poskytovala pomoc mimo jakoukoli institucionální sféru. Výsledný počet všech členů akademické obce z FF MU, kteří se nějak zapojili do dobrovolnické činnosti, je tedy obtížně zjistitelný, nicméně musel být skutečně úctyhodný.

Poměrně pestré je také portfolio způsobů, jimiž se naši studenti a zaměstnanci zapojili do pomoci svému okolí. Jednoznačně mezi nimi převažuje šití a distribuce roušek. Respondenti často uváděli také pomoc s nákupy seniorům nebo doučování či hlídání dětí. Mnozí se však zapojili také do organizace dobrovolnických aktivit, dále můžeme zmínit přímou pomoc bezdomovcům v terénu, výpomoc v testovacích stanech, tisk ochranných pomůcek na 3D tiskárnách nebo rozvoz letáků, roušek a dalších potřebných věcí.

Studentka pomáhá s telefonem v ruce. Volá si s osamělými

28.5.2020

Studentka pomáhá s telefonem v ruce. Volá si s osamělými

Pomoc druhým a nabírání zkušeností pro svoji budoucí práci propojuje studentka psychologie z Filozofické fakulty MU Radka Formánková.

Čtěte v Magazínu M

Závěrečná otázka fakultního dotazníku směřovala k nejsilnějšímu zážitku spojenému s dobrovolnictvím v čase koronaviru. Reakcí se sešlo velké množství, zde tedy vybíráme alespoň několik z nich.

„Rozhovory s důchodci uvězněnými ve svých ubikacích. Děkovali nám dobrovolníkům za náš čas, ptali se, jak situaci vnímáme my mladí a jak jsme jí my ovlivněni. Jednou se mi jedna paní důchodkyně v barevném šátečku svěřila, že horší Velikonoce nezažila. A to si pamatuje ty v roce 1940.“

Anonymní respondentka
dobrovolnice z FF MU

„Normálka, s jednou seniorkou si stále občas zavoláme a skočím jí do lékárny, velké nákupy si už obstarává nějak jinak, ale bylo vtipný, když chtěla koupit „plzničku“ a řekla si o dvě, že jako ať se s tím netahám, když nemám auto, ale bylo to v akci, tak jsem koupil pět a byla ráda. :-)“

Anonymní respondent
dobrovolník z FF MU

„Koronavir spojil dohromady dlouhodobě narušené vztahy – moje pomoc starším osamělým manželům byla potřeba jen první týden, poté se o ně začal starat jejich dospělý syn, který přibližně dva roky odmítal jakýkoliv kontakt s nimi, nechtěl jim dovolit, aby vídali svá vnoučata atd. Strach o blízké tu zvítězil nad nesmyslnými rozepřemi. A co vím, tak i teď po rozvolnění vládních opatření jsou v kontaktu, s vnoučaty plánují prázdniny, prostě paráda...“

Anonymní respondent
dobrovolník z FF MU

„Nejsilnějším zážitkem pro mě bylo zjištění, že je spousta lidí kolem mě ochotna pomoci, když je to potřeba – i za cenu vlastního nepohodlí nebo časové/fyzické oběti. A byla jsem opravdu hrdá na to, že jsem součástí Masarykovy univerzity, která se výrazným způsobem podílela na dobrovolnických aktivitách – ať už se jednalo o šití roušek, hlídání dětí zdravotníkům nebo aktivity studentů medicíny.“

Anonymní respondentka
dobrovolnice z FF MU

Více článků

Přehled všech článků