Vědci a vědkyně se zaměří třeba na výzkum pohybů pastevců Vnitřní Asie, fonologický systém staré češtiny či na pracovní schopnost učitelů. Vedle již podporovaných projektů tak agentura od nového roku financuje dalších dvanáct výzkumů, na kterých se podílejí pracoviště FF MU.
Na oblast Vnitřní Asie se mimo jiné zaměří Mgr. Ondřej Srba, Ph.D., ze Semináře mongolských, korejských a vietnamských studií. Zejména plánuje zkoumat současné proměny identit venkovských komunit v etnicky pestrých oblastech západního Mongolska, kde vedle sebe žije několik mongolských a turkických skupin. „Vnímám to jako velkou výzvu zodpovědně vybudovat kvalitní a pracovitý tým zahraničních spolupracovníků. Z odborného hlediska je to povzbuzení, že dosavadní výzkumné směřování mělo smysl a lze v něm plnohodnotně pokračovat,“ uvedl doktor Srba a dodal, že tým na základě poznání orální historie mimo jiné plánuje představit digitální databázi sezónních stanovišť mobilních pastevců za posledních zhruba sto let. Výzkum, který agentura podpořila grantem JUNIOR STAR, má zároveň poskytnout důležitá data k aktuálním environmentálním problémům.
Také Mgr. Michal Schwarz, Ph.D., ze Semináře mongolských, korejských a vietnamských studií plánuje svou pozornost směřovat na Vnitřní Asii – konkrétně na vzájemné vztahy se třemi sousedními areály: Mongolskem, Koreou a Vietnamem. Zkoumat chce interakci státu s náboženstvím a dále také královské tituly vzešlé z vzájemných vlivů několika náboženských systémů, kultur a jazykových tradic. Cílem tohoto výzkumu je mimo jiné sestavit hierarchii titulů, analyzovat jejich náboženský kontext a vysvětlit formování státnosti ve Vnitřní Asii z pohledu sousedních zemí.
Při tradiční Slavnosti Týdne humanitních věd obdrželi studenti ceny děkana fakulty za vynikající kvalifikační práce. Udělena byla také cena za významný tvůrčí čin a za popularizaci humanitních věd.
zjistit víc
Do zahraničí bude svou pozornost směřovat také například doc. PhDr. Daniel Špelda, Ph.D., z Katedry filozofie. Grantovou agenturou podpořený výzkum bude zkoumat prostředky legitimizace vědy ve Francii na počátku osvícenství. Soustředit se mimo jiné plánuje na filozofickou interpretaci dějin, podle níž je pokrok vědeckého poznání klíčovým faktorem historického vývoje. Doktor Špelda v této souvislosti připomněl, že na začátku 18. století nebyl vědecký výzkum považován za součást kultury, vědci a filosofové proto usilovali o jeho obhajobu a propagaci vědy jako nejhodnotnější formy vědění.
Na české prostředí se zaměří doc. Mgr. Markéta Ziková, Ph.D., z Ústavu českého jazyka a také například doc. PhDr. Petr Hlaďo, Ph.D., z Ústavu pedagogických věd. Docentka Ziková bude studovat empirické a teoretické porozumění fonologickému systému staré češtiny, docent Hlaďo bude zase zkoumat pracovní schopnost učitelů druhého stupně základních škol. „V rámci projektu mimo jiné navrhneme nový nástroj pro měření pracovních schopností této profesní skupiny a dále také budeme hledat odpověď na otázku, co tyto schopnosti ovlivňuje a jestli na českých školách existuje organizační klima ovlivňující jejich úroveň u učitelského sboru,“ vysvětlil docent Hlaďo. Stejně jako ostatní má ze zisku prestižního grantu radost. „Mohu se svými kolegy pokračovat ve výzkumu pracovní schopnosti a dílčím způsobem tak přispět k řešení problému stárnutí učitelské populace a postupného úbytku učitelů ve školách,“ uvedl.
Grantová agentura České republiky představila seznam nově podpořených projektů v závěru loňského roku. Na více než pět set vědeckých projektů poputuje zhruba 4,5 miliardy korun.
Mgr. Ondřej Srba, Ph.D. (Seminář mongolských, korejských a vietnamských studií) – Proměnlivé adaptační strategie mobilních pastevců v Mongolsku: Dynamika v komunitních historiích a vzorcích stěhování dokumentovaná orálními prameny (Changing Adaptive Strategies in Mongolia)
Mgr. Martin Lešák, Ph.D. (Centrum raně středověkých studií) – Umění, stacionární liturgie a komunity: Vytváření mozaikové výzdoby kostelů v pozdně antickém Římě (5.–6. století)
Od 23. dubna je k vidění v Moravském zemském archivu a zájemcům mimo jiné nabídne zlomek lekcionáře z 9. století, jehož část je uložena v americkém Chicagu, či Antifonář Elišky Rejčky. Na její přípravě spolupracovali pedagogové a studující Ústavu pomocných věd historických a archivnictví FF MU.
Filozofická fakulta MU chce být i nadále bezpečným místem pro všechny. Proto v souladu se strategií celé Masarykovy univerzity intenzivně pracuje na dalším posílení stávajících bezpečnostních opatření.
