K aktuální situaci financování výzkumu Grantovou agenturou ČR

Komentář proděkana pro výzkum a vývoj k výsledkům soutěží GA ČR, které byly vyhlášeny v prvním prosincovém týdnu.

7. 12. 2020 Lukáš Fasora

Na přelomu listopadu a prosince byla akademická komunita jako obvykle v očekávání výsledků soutěží Grantové agentury České republiky. S prvním prosincem přišla studená sprcha: agentura podpořila pouhých 294 projektových návrhů ve srovnání se 457 projekty financovanými v loňském roce. I když od pracovníků agentury již přibližně poslední dva roky přicházela neformální varování, že alokace finančních prostředků na standardní granty bude snižována, přece jen byl pokles podpory velmi prudký a v akademické komunitě vyvolal pochopitelnou frustraci. Navrhovatelé do přípravy projektu vložili nemalé úsilí, administrace stála práci mnoho dalších osob. Na pobouřené reakce navrhovatelů zareagovala také předsedkyně GA ČR Alice Valkárová, která vyjádřila pochopení pro zklamání vědců a zároveň doplnila „…byla bych ráda, aby na GA ČR ani vědu obecně nezanevřeli. Mimo to, že mohou svůj projekt upravit a podat příští rok znovu, pracujeme neustále na rozšiřování a zdokonalování grantových schémat, aby co možná nejlépe odpovídala potřebám vědců.“ Upozornila na přesun priorit GA ČR směrem k podpoře mezinárodního výzkumu: „V roce 2018 šlo na nové mezinárodní projekty 33,5 milionu korun, o rok později to bylo už přes 57 milionů korun a letos 105,6 milionu korun. Pro příští rok má GA ČR na tyto projekty rezervováno dokonce zhruba 200 milionů korun.“

Zmíněné signály z GA ČR upozorňovaly na skutečnost, že agentura otevírá nové formáty soutěže (JUNIOR Star, EXPRO, bilaterální projekty), ale nezískává na jejich financování ze státního rozpočtu adekvátní prostředky. Přesouvá proto stávající zdroje, a to od standardních projektů k novým formátům. Léta 2020–2021 byla obvykle v tomto směru označována za kritická, kdy bylo očekáváno snížení úspěšnosti u návrhů standardních projektů z obvyklých 25–30 % na pouhých 10 %. Soutěž roku 2020 měla být co do konkurence a počtu nepodpořených návrhů nejtvrdší za mnoho let.

Máme ji tedy za sebou.

Výsledky MU a FF MU nejsou špatné. Univerzita získala 31 projektů, z toho FF celkem šest v režimu řešitele a jeden v režimu spoluřešitele. Celkem FF MU podala 53 projektových návrhů. Pražská filozofická fakulta získala podporu pro pět projektů, olomoucká pro čtyři, ostravská vyšla naprázdno. Také v soutěžích EXPRO a bilaterálních projektech GA ČR si naše fakulta vede dobře, jak ve srovnání s ostatními filozofickými fakultami, tak v rámci MU. Slabé výsledky máme naopak v soutěži JUNIOR Star GA ČR, kde selhala MU jako celek. Přesnější analýza je k dispozici v zápisu z jednání vedení FF MU a byla rozeslána vedoucím pracovišť.

Co plyne z vývoje v GA ČR pro fakultní politiku výzkumu? Z dostupných dat vyplývají tři důležité podněty pro další směřování našeho úsilí o získávání finanční podpory pro  badatelské aktivity:

  1. Snižování podpory standardních projektů GA ČR je pro náš výzkum vážným nebezpečím. Úsilí vedení fakulty a celé akademické komunity musí směřovat k nápravě současného stavu. Standardní projekty GA ČR jsou základním formátem podpory výzkumu v převážně národním měřítku. Podpora internacionalizace české vědy cestou zvyšování alokace financí v projektových rámcích EXPRO a bilaterálních projektech je chvályhodná a prospěšná, ale nesmí poškozovat výzkum konaný v národním rámci. Ten je také možno orientovat tak, aby byly naplněny požadavky mezinárodní visibility a excelence a úspěšné standardní projekty z posledních let jsou toho důkazem. Nejde jen o výzkum: standardní projekty jsou nedílnou součástí kvalifikačního profilu akademiků, jsou součástí evaluace pracovišť. Fakultní vedení proto iniciovalo společný postup MU v podobě vyjádření protestu proti současnému stavu adresovaného vedení GA ČR a hlavně Radě pro výzkum, vývoj a inovace.
  2. Je třeba mít více želízek v ohni. Je zřejmé, že současná státní politika výzkumu cení vysoko výzkum aplikovaný, nadnárodně vázaný a výzkum podporující růst mladé vědecké generace. Je proto třeba na fakultě i na jednotlivých oborech ještě více nasměrovat úsilí tímto směrem, Na fakultě máme řadu příkladů dobré praxe a je možno se přiučit. I v oborech, které se před několika málo lety bránily myšlence na aplikační výzkum, se v současnosti daří projektům ve spolupráci s veřejnou správou, regionálním školství a někdy dokonce privátním sektorem. V aplikačním výzkumu předstihla FF MU své konkurenty v Praze a Olomouci. Máme na co navazovat a ledacos je také v přípravě. Doufáme v možnost zisku podpory v rámci Strategického projektu MU, v intencích nových operačních programů (JAK a TAK), projektu s Ostravskou univerzitou SOPREC a v rámci politiky halasně ohlašovaného Národního programu obnovy.
  3. Dramatický několikaletý výkyv v podpoře výzkumu na straně GA ČR a celá současná turbulentní situace veřejných rozpočtů vedou nutně k zesílení hlasů po nalezení stabilizačních mechanismů jak v podpoře výzkumu, tak ve financování vysokých škol jako celku. V posledních dvou desetiletích stoupající zátěž různých grantových soutěží odebírá akademikům velké množství energie. I když nelze podcenit blahodárné důsledky konkurence, přece jen se zdá, že soutěžních prvků je až příliš. Na MŠMT i na MU dozrává čas ke změně náhledu na financování fakult, pracovišť a snad také výzkumu, kdy se jako produktivní ukazuje vymezení pevné, garantované složky rozpočtu opřené o rozhodnutí evaluačního panelu a platné několik let. Výkonnostní část rozpočtu určená k soutěži by tím byla redukována, samozřejmě s ohledem na zachování principu konkurence a podpory dynamiky růstu. Ukazuje se, že ke změně náhledu na univerzitní rozpočty přispěla nemálo pandemie covid-19 a její dopad na veřejné hospodaření. Nakonec je tedy i zlé pro něco dobré.

Závěrem dovolte, abych poblahopřál sedmi úspěšným navrhovatelům v letošní soutěži. Úspěch v takové konkurenci je dobrou vizitkou naší fakulty. Ostatním navrhovatelům přeji, aby po opadnutí emocí z letošního neúspěchu znovu našli sílu a chuť do práce. Má to smysl. 

Přehled podpořených projektů

Standardní projekty

  • Mgr. Juraj Franek, Ph.D.: Performativní formule v epigrafických dokumentech antické středomořské tradice
  • PhDr. Zdeňka Stoklásková, Ph.D.: Postrk a chudinství v habsburské monarchii 1780-1850: snaha o systémové řešení chudinské otázky
  • Mgr. Jan Budňák, Ph.D.: Dimenze interkulturality v německojazyčné kultuře meziválečné ČSR 1918–1939 na příkladu jejího levicového segmentu
  • prof. PhDr. Martin Wihoda, Ph.D.: Kosmas a jeho svět
  • doc. Mgr. Klára Šeďová, Ph.D.: Kolektivita v dialogickém vyučování: intervenční studie
  • Mgr. Marek Meško, M.A., Ph.D.: Organizácia byzantského námorníctva za dynastie Komnénovcov
  • Mgr. Michaela Šeferisová Loudová, Ph.D.: Barokní nástěnná malba mezi teorií a praxí (společně s UDU AV ČR)

EXPRO

  • prof. Mgr. Jiří Macháček, Ph.D.: Vznik multietnické komplexní společnosti na raně středověké Moravě. Teorie kolektivního jednání a interdisciplinární přístup

LA SNSF

  • prof. Ivan Foletti, MA, Docteur es Lettres: Kulturní dialogy v Jihokavkazském regionu ve středověku: historiografická a historickoumělecká perspektiva

Aktuality ke GA ČR

Prof. Mgr. Lukáš Fasora, Ph.D., působí na Historickém ústavu FF MU, kde se odborně zabývá dějinami městské společnosti v moderní éře, zvláště otázkami generování elit, sociální mobilitou, vztahem měšťanstva a dělnictva a dějinami školství. Již několik let zastává na FF MU post proděkana pro výzkum a rozvoj.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.