Klimatická témata ve světle literatury: Co přineslo ekokritické kolokvium?

Uspořádání studentského ekokritického kolokvia bylo motivováno několika důvody. Ekokritika je obor, který je v současném světovém bádání na vzestupu, ale v českém kontextu zatím takřka neexistující; na Masarykově univerzitě přitom má silné zázemí, dlouhodobě se jí věnuje Tereza Dědinová i Petr Bubeníček působící na Ústavu pro českou literaturu FF MU. Zájem o tento obor přitom stoupá u studentstva napříč obory, nabízelo se proto vytvořit mezioborovou platformu, která by rozproudila dialog a mohla vzbudit vzájemnou inspiraci. V neposlední řadě představovala akce příležitost vyzkoušet si nanečisto prezentaci odborného výzkumu v bezpečném prostředí.

Aktivně se nakonec zúčastnilo 11 studentů a studentek, díky studentovi z Vídně a studentce ze Záhřebu získalo kolokvium dokonce mezinárodní rozměr. Většina příspěvků se zaměřila na současnou českou beletristickou produkci – zazněla jména jako Petr Šesták, Marek Torčík, Kamil Bouška, Anna Bolavá, Jonáš Zbořil či Marie Iljašenko; nechyběla ale ani jména ze světové literatury jako Edgar Allan Poe nebo Albert Camus. Interdisciplinární přesah pak přinesly zejména příspěvky o seriálu Krteček, o dánsko-australském výtvarnickém duu Rhody Ting a Mikkela Bojesena nebo o filozofii ekofeminismu.

Celkem čtyři bloky příspěvků byly prokládány coffee breaky, během nichž se mohli vystupující i posluchačstvo občerstvit cateringem z Tří Ocásků i dobrotami zpod rukou některých přítomných – vzhledem k zaměření akce bylo samozřejmě vše vegan friendly. Na závěr zazněla klimatická pohádka a autorky tří nejlepších příspěvků, Tereza Gráfková, Anna Košťálová a Klára Stuchlá, byly vybídnuty k jejich přepracování do odborné studie (výherní cenou byla odborná pomoc dr. Dědinové při tomto úkonu).

Program pokračoval v nedaleké Základně Tři Ocásci autorským čtením Anny Bolavé, Jitky Bret Srbové a Jiřího Štěpána. Autorstvo v netradiční konstelaci bylo nuceno odpovídat na záludné otázky o tom, zda lze vyprávět environmentální žal, kde se podle nich nachází vědomí nebo proč je tak fascinují ptáci. Večer byl výjimečný i proto, že Anna Bolavá poprvé četla z básnické sbírky románové postavy Anny Bartákové, která vyšla v červnu tohoto roku.

Studentské ekokritické kolokvium bylo první akcí tohoto typu, kterou spolek Bohemistický stře;ník pořádal. I přes nedostatek zkušeností se však mimořádně vydařilo, o čemž kromě vysoké účasti a plodné diskuse po každém z příspěvků svědčí také fakt, že odborná zpráva z kolokvia vyjde již brzy v časopise Česká literatura. Spolek to motivovalo k zavedení nové tradice interdisciplinárních kolokvií, která bude na podzim příštího roku pokračovat Studentským fantastickým kolokviem.

Autor článku je studentem Ústavu české literatury FF MU.

Fotogalerie