Beneš čelil těžko řešitelným problémům, společnost ho démonizuje neprávem
„Beneš byl zajatcem možností patnáctimilionového státu uprostřed Evropy. Řešil úkoly, které by většina lidí politicky ani lidsky neunesla,“ říká Pavel Dvořák.
Zjistit víc
V prestižní polské soutěži bylo nominováno 21 knih z řady zemí, včetně Německa, Rakouska, Maďarska, Bulharska nebo Slovinska. Nakonec mezi všemi zvítězila publikace absolventa Filozofické fakulty MU Pavla Dvořáka. Čtyřsetstránkový svazek Apoštol demokracie. Československo a mytický obraz Edvarda Beneše získal Cenu Wacława Felczaka a Henryka Wereszyckého, kterou uděluje společně Jagellonská univerzita a krakovská pobočka Polské historické společnosti. „Kniha porotu zaujala svým pojetím, které překračuje hranice, v jakých se historická věda běžně pohybuje. Zaujala způsobem, jakým přistupuji k fenoménu mýtu, zvolenou metodou, obrazovým doprovodem i literární kvalitou textu,“ říká absolvent FF MU Pavel Dvořák.
Důvod, proč kniha zarezonovala právě v Polsku – a to i přesto, že zatím vyšla jen v českém jazyce –, autor vysvětluje následovně. „Možná je to tím, že Poláci nemají benešovské téma spojené s tolika předsudky a emocemi jako my. To jim dovolilo vnímat i řadu dalších – a pro mě jako autora mnohem zásadnějších aspektů knihy, ať už obsahových nebo metodologických,“ uvedl Dvořák s tím, že nakladatelství Academia knihu přihlásilo i do soutěže Magnesia Litera, do Ceny E. E. Kische a konečně i do „Felczaka a Wereszyckého“ v Polsku.
Pavel Dvořák zdůrazňuje, že kniha není klasickou biografií, ale studií „živého mýtu“, který Edvard Beneš zosobňoval. „Víc než prezident Beneš sám mě zajímalo, jak se formuje společnost, jaké má ideje, představy, sny o sobě samé. A Beneš v tomto případě funguje jako projekční plátno, na které se tyto představy promítají. Proto o své knize mluvím jako o ‚mytické biografii‘. Nešlo mi o to, rekonstruovat Benešův život krok za krokem, ale zachytit mýtus Beneše, obraz, který v sobě absorboval ideje první poloviny 20. století, jako byl boj proti nacismu, obraz osvoboditele, státníka, otce národa. V Benešovi se tyto představy tehdejších Čechoslováků zrcadlí,“ vysvětluje autor, který aktuálně pracuje jako historik v Muzeu Novojičínska.
„Beneš byl zajatcem možností patnáctimilionového státu uprostřed Evropy. Řešil úkoly, které by většina lidí politicky ani lidsky neunesla,“ říká Pavel Dvořák.
Zjistit víc
Knihu autor pokřtil loni v Čítárně FF MU, a to u příležitosti cyklu S knihou na kaFFe aneb Jak se píše a čte na filozofické fakultě. Publikace vychází z disertační práce Apoštol demokracie. Proměna mytického obrazu Edvarda Beneše v době jeho aktivního politického působení. Ta získala v roce 2021 Cenu děkana Filozofické fakulty MU. Pod názvem Apoštol demokracie. Československo a mytický obraz Edvarda Beneše knihu v prosinci 2024 vydalo nakladatelství Academia, Masarykův ústav a archiv AV ČR a Masarykova univerzita. „Už při psaní disertace jsem nechtěl vytvářet text určený jen pro úzký okruh odborníků. Za ty dva roky mi pak text ještě uzrál v hlavě. Některé věci jsem přeskupil, jiné doplnil. Třeba úvod s citacemi z kronik a denního tisku v disertaci vůbec nebyl, ale napadlo mě, že je to dobrý způsob, jak čtenáře vtáhnout do dobové atmosféry. A doplnil jsem i některé faktografické detaily, které jsem objevil v mezidobí mezi obhajobou disertace a vydáním knihy,“ podotkl Dvořák.
S Lukášem Fasorou a Václavem Kaškou o aktivizační výuce regionální historie i o jejich nové publikaci, která vyučujícím tento...
Publikace představuje zlínské filmové ateliéry jako místo, kde filmaři tvořili, pracovali i žili. Čtyřsetstránkový svazek...