Latinskoamerická literatura za železnou oponou? Téma zkoumá mezinárodní projekt ELASOC II

Jaký význam měla latinskoamerická literatura v zemích za železnou oponou? A je možné kulturu využít jako zbraň v globálním konfliktu? Takové otázky si klade tým vědců a vědkyň ze Španělska a mnoha postsovětských států. Mezi řešiteli mezinárodního projektu je i Daniel Vázquez Touriño z Ústavu románských jazyků a literatur FF MU.

7. 3. 2025 Patrik Švec Věda a výzkum

Daniel Vázquez Touriño z Ústavu románských jazyků a literatur FF MU. Foto: Evgeniia Tokmakova/FF MU

Podle Daniela Vázqueze představovala kultura na pozadí socialismu prvotní cestu k upevnění mezinárodních vztahů. „Řešitelský tým už v období 2020–2024, kdy se realizoval první běh tohoto projektu, dokázal, jak docházelo k podpoře kulturních organizací a k utváření kolektivní imaginace, a to v období obrovského geopolitického napětí na celosvětové úrovni. Zároveň byla kultura využívána jako další zbraň k řešení globálního konfliktu. S pomocí tohoto politického odhodlání našla latinskoamerická literatura v evropských socialistických zemích velké pole působnosti a uznání,“ uvedl.

Mezinárodní projekt ELASOC II chce téma detailně prozkoumat a zvýšit obecné povědomí o důležitosti latinskoamerické literatury v kultuře v období studené války. „Rádi bychom upevnili pozici literárních studií coby disciplíny představující nedílnou součást iniciativ, které chtějí revidovat studie o studené válce primárně na základě historického výzkumu,“ doplnil Daniel Vázquez Touriño.

Brněnský romanista se konkrétně zaměří na divadlo – mimo jiné plánuje prozkoumat, co z latinskoamerické dramatické produkce bylo v daném období uvedeno v divadlech socialistického Československa, kdo a jak o tom rozhodoval i jaká byla divácká a kritická recepce tohoto divadla. „Rovněž se budu zabývat kolumbijským divadelním režisérem Santiagem Garciou, v kontinentálním měřítku velmi vlivnou osobností, který na konci padesátých let studoval v Praze na DAMU a na Karlově univerzitě na základě studentských výměnných programů pro spřátelené země,“ dodal Daniel Vázquez.

Čtyřletý projekt financuje španělské Ministerstvo vědy, inovací a univerzit a jeho hlavní řešitelé jsou Emilio Gallardo Saborido z Vysoké rady vědeckého výzkumu Španělska (CSIC) a Jesús Gómez de Tejada z Universidad de Sevilla. Ke španělským instuticím se vedle Masarykovy univerzity a Metropolitní univerity Praha zapojí rovněž vědci a vědkyně z dalších postsovětských zemí – Rumunska, Srbska, Albánie, Bulharska a Maďarska.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.