Od Ibsena k Chartě a Janáčkovi. FF MU hostí výstavu Sto let diplomatických vztahů

Sté výročí zahájení česko-norských diplomatických vztahů mapuje výstava v budově B2 FF MU. Její osou je kalendárium s nejvýznamnějšími událostmi tohoto období. Výstavu 10. března 2022 osobně zahájil norský velvyslanec Robert Kvile.

23. 3. 2022 Markéta Stulírová

Odkdy mohli studenti brněnské filozofické fakulty navštěvovat kurzy norštiny? Který z norských autorů patřil v Československu k nejprodávanějším a kdy se v Norsku poprvé vysílala pohádka Tři oříšky pro Popelku? Těmto i dalším zajímavostem se věnuje výstava Sto let diplomatických vztahů 1921–2021.

Osu výstavy představuje kalendárium s nejvýznamnějšími událostmi tohoto období. „První z nich je uznání Československa za samostatný stát norskou vládou již v září roku 1919. V létě 1920 byl baron Theodor von Liebieg jmenován honorárním konzulem se sídlem v Liberci. Poté dne 12. ledna 1921 podepsal norský ministr zahraničí Nils Claus Ihlen agrément Vladimíra Radimského, československého velvyslance ve Stockholmu,“ uvedl norský velvyslanec Robert Kvile a podotkl, že právě tímto aktem započaly vzájemné diplomatické vztahy obou zemí.

Diplomat, vystudovaný bohemista a překladatel Kvile poukázal i na emoční rovinu výstavy. Obsáhla ji v sobě především literární či hudební díla českých a norských autorů. Jak výstava například zmiňuje, bestseller cestovatele a zoologa Thora Heyerdahla Ve znamení Kon-Tiki, vydaný v roce 1957 nakladatelstvím Mladá fronta v nákladu 17 400 kusů, byl okamžitě vyprodaný. „Heyerdahlova kniha zaujala kritiky nejen svým živým vyprávěním a typickým severským humorem, ale patřila k těm málo knihám, jejichž prostřednictvím čtenáři v totalitním Československu mohli cestovat po exotických končinách alespoň po mapě. Další čtyři vydání tohoto svazku udělala do začátku normalizace z Heyerdahla jednoho z nejprodávanějších norských autorů v Československu,“ dodal Kvile.

Rok 1970 je na výstavě provázán s překladatelkou a literární historičkou žijící v Norsku Miladou Blekastad. „Dlouhodobě tehdy podporovala spisovatele v normalizačním Československu. Byla vnučkou známého pražského nakladatele Františka Topiče, jehož nakladatelství se orientovalo na severské autory. Do norštiny přeložila na 20 titulů od autorů jako Karel Čapek, Ivan Klíma, Milan Kundera či Václav Havel,“ upřesnila docentka Miluše Juříčková z Ústavu germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU.

Z hudebních událostí výstava připomíná vystoupení České filharmonie v roce 1962 v Bergenu, z těch nedávných poté například inscenaci Káti Kabanové v Norské státní opeře. Opera skladatele Leoše Janáčka zde zazněla v roce 2015, orchestr vedl brněnský dirigent Tomáš Hanus. „Takovou uměleckou energii by si národní opera měla střežit jako poklad,“ cituje výstava dobovou reflexi v deníku Dagbladet.

Výstava zachycuje také sportovní úspěchy, mimo jiné skokana na lyžích Vladimíra Podzimka, běžkyni na lyžích Kateřinu Neumannovou či lezce Adama Ondru. Ti všichni v Norsku dosáhli obdivuhodných výsledků.

Z dění devadesátých let velvyslanec Kvile poukázal na významnost norsko-české státní návštěvy. „Král Harald V. a královna Sonja přijeli do České republiky a v době třídenního pobytu král v Praze zahájil obchodní veletrh, kterého se zúčastnilo 22 norských firem. Královna pak otevřela uměleckou výstavu na Staroměstské radnici. Byla to jejich první návštěva v zemi bývalého východního bloku a byla velmi úspěšná,“ zdůraznil velvyslanec.

Výstava 100 let norsko-českých diplomatických vztahů se do prostor FF MU přesunula po svém loňském podzimním uvedení v Moravské zemské knihovně – díky spolupráci Norského velvyslanectví v Praze s Ústavem germanistiky, nordistiky a nederlandistiky FF MU. Foto: Alexandra Snováková

V závěru Robert Kvile upozornil rovněž na norského spisovatele, dramatika a nositele Nobelovy ceny za literaturu Bjørnstjerna Bjørnsona. „Výstava připomíná, že v roce 1907 ostře protestoval proti novému uherskému školskému zákonu, který významně omezil výuku slovenských žáků v jejich mateřském jazyce,“ uvedl Kvile. Autorovo jméno nese také brněnský park v blízkosti právnické fakulty, tzv. Bjornsonův sad.

Výstavu si zájemci mohou do konce dubna volně prohlédnout v přízemí budovy B2 v areálu FF MU na ulici Arna Nováka 1.

Fotogalerie


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.